Jedním z nejvlivnějších kulturních fenoménů 80. let je cyberpunk, který přinesl do informační kultury ideový program, načrtl modely chování a přispěl ke zformování konkrétní podoby digitálního podzemí přelomu 80. a 90. let.
Tento článek vyšel v Computeru 15–16/00 dne 17. 8. 2000Martin Bastl, Jolana Navrátilová: Tak takové je to s nespavostí. Všechno je tak daleko, je to kopie kopie kopie. Nespavost tě vzdaluje od všeho, ničeho se nemůžeš dotknout a nic se nemůže dotknout tebe – Ch. Palahniuk, Klub rváčů.
V roce prvního vydání románu Neuromancer (1984) od Williama Gibsona a v době informační revoluce v USA, západní Evropě a Japonsku se v ČSSR rozbíhaly zájmové kroužky zaměřené na ovládnutí programovacího jazyka BASIC na počítačích IQ 151. Ještě v roce 1990 byla naše počítačová subkultura nevýznamnou menšinou, přestože v USA již proběhly první velké střety státní moci s tzv. digitálním podzemím.
Jedním z nejvlivnějších kulturních fenoménů 80. let je cyberpunk, který přinesl do informační kultury ideový program, načrtl modely chování a přispěl ke zformování konkrétní podoby digitálního podzemí přelomu 80. a 90. let.
Termín cyberpunk původně označoval literární žánr. Jeho nejznámějším popularizátorem se stal Gardner Dozois, jeden z editorů Isaac Asimov’s Science Fiction Magazine v 80. letech. V roce 1980 použil slovo cyberpunk jako název pro svoji povídku Bruce Bethke. Povídka byla o skupině mladých hackerů a vyšla v Amazing (1983).
Za předchůdce cyberpunku jsou považovány romány Alfreda Bestera (Hvězdy, můj osud) nebo práce Williama Burroughse. Pozornost si zaslouží i dílo Philipa K. Dicka, jímž prolíná mj. téma falšování spojované s technikou a drogami. Pro jeho příběhy se stala typickou situace, v níž není možné rozlišit mezi realitou a kopií.
Cyberpunk jako žánr však definovaly až povídky W. Gibsona (sbírka Vypálit Chróm; 1986). V povídce Burning Chrome se také poprvé objevil termín cyberspace (1982), který se vžil pro označení computerizovaného prostoru – virtuální reality a prostředí počítačových sítí. Klíčovou roli ale sehrál román Neuromancer, který se prosadil i mimo oblast sci-fi a významně zasáhl do formování společenského prostoru kolem vysoké technologie – do informační kultury.
Po literatuře zasáhla vlna cyberpunku film i hudbu. I přes diskuse o úrovni ztvárnění je k žánru řazena více než desítka filmů a několik televizních seriálů. Kritériem se často stává vizuální vyznění. Příkladem seriálu je TekWar, z filmů lze jmenovat Tron, Blade Runner, Testuo, Johny Mnemonic, Trávníkář, Virtuozita, Brazil, Hackers, Matrix, některé japonské animované filmy (např. Ghost In The Shell). V hudební oblasti takřka nelze určit hudbu, která by byla specificky žánrová. Názvy svých desek se k cyberpunku přihlásili Cassandra Complex či Billy Idol. Spektrum lze od poloviny 80. let rozšířit o metalový proud (např. Voivod), hardcore, elektronickou hudbu obecně (Front Line Assembly, Front 242) a později i o techno, rave, house, trance atd.
Jako označení skupiny lidí se termín cyberpunk rozšířil v první polovině 80. let. Jednak byl používán pro pojmenování digitálního podzemí a zároveň se tak začali označovat lidé, kteří ve společnosti objevili znaky a projevy technosystémů z cyberpunkové literatury a identifikovali se s hrdiny příběhů.
U digitálního podzemí nejde o nějaké hnutí, ale spíše o činnost využívající možností vysoké technologie neočekávaným a často nelegálním způsobem. Nespadají sem pouze nezávislé skupiny a jedinci. Existují lidé zaměstnaní státními institucemi a obchodními organizacemi, aby pronikali do systémů i softwaru jiných států či obchodních organizací. Dále je třeba zmínit vrstvu lidí pronikajících do systémů a softwaru institucí a společností, které je zaměstnávají. Tam odhalují chyby, čímž přispívají ke zvýšení ochrany těchto produktů. Podle odhadů FBI tito profesionálové tvoří asi 1 % hackerů. Odhad byl patrně podceněn, protože úspěšní hackeři se obvykle začnou svými dovednostmi živit.
Odkud se digitální podzemí vzalo? Digitální podzemí vychází z několika tradic, které se liší podle národního prostoru a orientace konkrétní skupiny. Jednou z nich je tradice kriminální (využívá prostředků systému proti němu samotnému, ve vlastním zájmu, bez ohledu na zákony), další je tradice pionýrská (silná zvláště v USA). Můžeme vystopovat i dědictví některých proudů revolty konce 60. let a tradice punku. Digitální podzemí vzniklo v 60. letech, kdy praxe na vysokých školách technického zaměření neumožňovala využívat drahé počítače, a proto se hledaly cesty, jak k nim získat přístup.
Filmy v češtině (výběr) |
Akira |
Blade Runner |
Johny Mnemonic |
Nebezpečná síť |
Matrix |
Dalším předchůdcem bylo hnutí Yippies (Youth International Party). Tato odnož hnutí 60. let se orientovala na program sabotáží, provokací i na stále promyšlenější využívání techniky. V roce 1971 začal čelný představitel Yippies A. Hoffman a „Al Bell“ vydávat časopis nazvaný Youth International Party Line, zabývající se metodami neoprávněného užívání techniky (zejména telefonu); ten se stal předchůdcem pozdějších bulletinů digitálního podzemí.
Členy jsou v naprosté většině muži. Věkový průměr kolísá, nejčastěji je zastoupen věk 15–20 let. V našich podmínkách je značná část aktivních členů digitálního undergroundu ve stáří 18–25 let. Jde o studenty, ale výjimkami nejsou lidé zaměstnaní u firem z oblasti výpočetní techniky či podnikatelé. Cyberpunkové i příslušníci digitálního podzemí bývají samotářští, introvertní, plaší. Pravidlem je nedůvěra k lidem, od nichž očekávají manipulaci, nátlak, násilí a úskoky. Opatrnost často přerůstá v programovou paranoiu s mottem: „být paranoidní je rozumné“.
Literatura v češtině (výběr) |
P. Dick: Sní androidi o eletronických ovečkách?, Temný obraz |
W. Gibson: Neuromancer, Vypálit Chrom, Virtuální světlo |
B. Sterling: Hacker’s Crackdown, Drsné počasí |
B. Sterling (ed.): Zrcadlovky |
N. Stephenson: Sníh |
W. J. Williams: Hardware |
Nejpropracovanější etické kodexy najdeme u hackerů: rozšiřuj získané informace, všechny informace mohou a mají být přístupné všem, přístup k počítačům by neměl být ničím omezován, nedůvěřuj autoritám, podporuj decentralizaci. Hackeři se posuzují podle svého umění, ne podle statutu, věku, rasy nebo postavení. Na počítačích lze vytvořit krásu a umění, počítače mohou změnit náš život k lepšímu. Další pravidla říkají, že při průnicích do počítačů by neměla být poškozena ani ničena data.
V případě crackerů bývá heslem velkých mezinárodních skupin (Razor 1911, Crystal, Fairlight atd.): „vyzkoušej před koupením“. U nás je důvodem šíření nelegálního softwaru ekonomická situace, takže otázka nestojí ukrást nebo neukrást, ale mít nebo nemít.
Jaký význam má cyberpunk? Prostřednictvím cyberpunku a digitálního podzemí byly do informační kultury vneseny umírněné teze ochrany soukromí, přesvědčení, že informace by měly být přístupné všem, důraz na svobodu jednotlivce; ale i radikální teze: „systém je zkorumpovaný, ovládaný elitami, které vybírají informace předkládané veřejnosti a účelově je manipulují; útoky na techno-industriální systém jsou přirozenou součástí informační revoluce vedoucí k emancipaci a změně světa“.
Svět fikce |
Cyberpunk jsou příběhy hrdinů žijících mimo systém, často z menšinových skupin technologicky vyspělého světa. Kulisami jsou nadnárodní korporace a slabé státy sloužící pouze jako nástroje či servisní mechanismy velkého obchodu ve světě naprosté kontroly nad jednotlivcem. Víceméně svobodný je pouze pokřivený prostor na okraji společnosti. V něm se pohybují hrdinové cyberpunkových příběhů – zloději, hackeři, narkomani, proroci, revolucionáři nebo prostě jen outsideři hájící zbytky vlastní svobody a důstojnosti. Jsou izolovaní a osamělost je jedinou ochranou zakrývající jejich zranitelnost. Navázání blízkých kontaktů vede ke zkáze, stejně jako důvěra. Normou jsou přechodná spojenectví a obchodní vztahy. Lidé se v těchto příbězích stávají částmi strojů a stroje částmi lidí ve světech, které jsou informatizované, založené na pokročilých technologiích, od počítačů přes nejrůznější druhy implantátů, protetiky, klonování až k vyspělým biotechnologiím. |
Populární česko-slovenská hackerská skupina CzERT, která prováděla útoky na webové stránky rozličných institucí na přelomu let 1997/98, již neexistuje. Novou legendou se může stát skupina Binary Division, která letos v červnu provedla úspěšný útok na nameserver stránek HZDS.
Cyberpunk položil důraz na informaci jako hodnotu a odvinul od ní svůj projekt světa i chování. Odpírání informací je podobná manipulace jako předkládání nepravdivých informací. Zajišťuje, že ten, který ví, má moc nad těmi, kteří nevědí, anebo nechtějí vědět. Jakýkoliv způsob získání informací je přijatelný, pokud je technicky realizovatelný.
Náš globální digitalizovaný svět trpí nespavostí. Ale vy spát musíte. A vždy, když se probudíte, bude něco jinak. Nikdy nebudete vědět jak … ve skutečnosti. Může se vám to líbit, nebo vám to může být jedno. Můžete také být punk. Cyber-punk.
Digitální (computerové) podzemí |
cracking – odblokovávání obranných mechanismů softwaru, znemožňujících jeho nelegální užívání. Také označení pro nelegální činnost v oblasti IT lidmi, kteří nechtěli devalvovat pojem hacker. |
cypherpunk – užití postupů vysoké matematiky v kryptologii. Cílem je pomocí kryptografie a komunikace vytvořit svobodný prostor mimo dohled státních institucí. |
hacking – hledání a využívání nedostatků OS, systémových nástrojů apod. při neautorizovaném pronikání do počítačů a počítačových sítí. |
phreaking – zpočátku útoky na telekomunikační bariéry s cílem dosáhnout neautorizovaného užívání telefonních linek a bezplatného užívání telefonních služeb. S digitalizací telefonních sítí se i metody phreaků sofistikovaly a prolnuly s oblastí počítačů. |
Mikroslovník cyberpunku |
2600 – frekvence tónu generovaného zařízeními „blue box“. Přehrání tónu do sluchátka umožňovalo volání zadarmo na amerických telefonních sítích. Dnes nejznámější hackerský čtvrtletník. |
cyber – pochází z kybernetiky, oboru zabývajícího se obecnými principy řízení a přenosu informací ve strojích a živých organismech. Časem byl asociován s počítači. |
cyberspace – termín, který má dva výklady: u Gibsona jde o propojené informační databanky, elektronický prostor. Dnes označení počítačových sítí, zejména Internetu. |
kryptologie – věda o šifrování založená na vysoké matematice. |
matrix – Gibsonem definován jako „konsensuální halucinace“. Podoba cyberspace přizpůsobená lidskému mozku tak, aby v něm mohl člověk pracovat. |
punk – nihilistické hnutí vzniklé v 70. letech kolem hudebního směru. Revolta, anarchie, provokace a drogy. |
smart drugs („chytré drogy“) – farmaceutické přípravky (např. Hydergine, Vasopressin, Piracetam), které mají zlepšovat využití potenciálu lidského mozku, schopnost soustředění, paměť apod. Občas je užíván termín nootropika. |
Právě vyšlo
nové číslo
časopisu
Computer.