Pocit všudypřítomného datového sledování ze stran tajných služeb znervózňuje i ty, kteří mají čisté svědomí. Kauza Prism rozpoutala zájem o datové úložiště, na která USA nemůže.
Jak známo, často je důležitější, jak se věci jeví, než jaké jsou doopravdy. Například odposlechová aféra Prism zatím vlastně nic neodhalila. Nevíme, v jakém rozsahu americké výzvědné a bezpečnostní složky monitorují internetový provoz, nevíme, do jaké míry to je ilegální, nevíme, jak aktivně s nimi spolupracují velké firmy. Mnozí lidé však cítí, že se definitivně potvrdily jejich obavy: Velký Bratr tě sleduje.
Záludnosti datové globalizace
Když jde o byznys, je třeba respektovat pocity stejně jako ověřená fakta. Pokles důvěry v americké internetové firmy je nevyhnutelný, dokonce ani nezáleží na tom, zda byly v souvislosti s Prism výslovně jmenovány společnosti jako Google, Facebook, Apple či Microsoft, anebo nebyly – jako třeba Dropbox, Salesforce nebo Twitter. Jde jen o to, zda výkyv rychle odezní, anebo bude dlouhodobý a trvalý.
Boundless Informant je prý mapa toho, koho sleduje americká NSA
Pak je tu právní stránka věci. Český zákon o ochraně osobních údajů stejně jako podobné právní normy mnoha jiných zemí zakazuje (zhruba řečeno) ukládat taková data mimo území Evropské unie. Tedy například v USA. Jestli máte seznam členů turistického oddílu ve formě tabulky na Disku Googlu, porušujete zákon! Zatím se o to doopravdy staraly jen velké firmy a veřejná správa – instituce, které si potrpí na předběžnou právní opatrnost. Po Prism to může být jinak. Největší světoví (tedy vesměs američtí) dodavatelé cloudových IT služeb zdůrazňují, že se jejich zákazníci nemusejí starat, kde se data fyzicky nacházejí – jsou v některém z datacenter rozmístěných po celé planetě. Tak pružná infrastruktura se nyní může stát nevýhodou.
Datový ráj „NSA free“
Což nás přivání k myšlence důvěryhodných lokalit a datových rájů. Pohotové evropské firmy už začínají zdůrazňovat, že jejich datacentra jsou mimo USA, nebo dokonce přímo „NSA free". Z právního hlediska to je velká výhoda a skutečně se může stát základem dobrého byznysu. Když půjdeme trochu dál: třeba takové Švýcarsko je vyhledávanou lokalitou pro diskrétní uložení peněz, proč by nemohlo plnit stejnou úlohu, pokud jde o data?
A ještě o něco dál: datové ráje již existují, jde o místa se spornými nebo špatně vymahatelnými zákony principiálně podobná rájům daňovým, bezpečné přístavy pro ty, kdo chtějí být zcela nedosažitelní – z lepších i horších důvodů. Taková místa se mohou nacházet jak ve fyzickém světě, tak čistě jen ve virtuálním. Hlavní proud uživatelů informatiky se o ně zatím nezajímal. To se může změnit.
Důvěryhodným místem typu Švýcarska se Česká republika asi nestane, protože – inu protože není důvěryhodným místem. Zato máme se svou pověstí a specifickými dovednostmi slušnou šanci uplatnit se v tom druhém typu byznysu.
Článek dnes vyšel v deníku E15
