Oculus Rift: virtuální realita na vlastní oči

Příští rok odstartuje masové rozšiřování požitku virtuální reality v podobě brýlí Oculus Rift. Otestovali jsme podrobně vývojářskou verzi, jaké jsou zážitky, problémy a jak vypadá virtuální sex?

Virtuální realita v plné parádě jednou přijde. Můžeme si ji představit jako přímé napojení do „světa Matrixu“, který si však sami vytvoříme podle sebe nebo ho za nás vytvoří tvůrci nejrůznějších her. K docílení kompletní simulace, která bude nerozpoznatelná od skutečné reality, nás ale dělí ještě pár desítek let a spousta revolučních technologií. Už dnes ale můžeme trochu ochutnat, díky Oculus Rift.

TIP: Virtuální realita místo teleportace. Přivítejte Matrix

Přímé napojení na naše smysly a mozek je teprve v počátcích, první čipy napojené přímo na mozek už ale existují v prototypech, pomocí kterých lze ovládat třeba tečku na displeji. Těžko si ale lze běžnou cestou představit takovou formu napojení, řešení tak bude pravděpodobně neinvazivní.

Nejdříve zvuk a obraz

Než se tedy dostaneme do tohoto bodu, čeká nás nejdříve jednodušší ošálení jednotlivých smyslů zvenčí. Jedním z prvních smyslů, které jsme dokázali oklamat, je pro snímání zvuku. Jedná se jednoduché mechanické vlnění, které lze jednoduše rekonstruovat a simulovat. Dnes už máme i v rámci sluchátek prostorový zvuk, který dokáže simulovat pozici zvuku tak, aby ho rozpoznal náš echolokační systém - proto máme dvě uši.

Náš mozek ve velkém spoléhá především na zrak, což ukázalo i několik výzkumů. Zrak má oproti jiným smyslům prioritu, alespoň pokud mozek dostává rozporuplné signály od méně důležitého smyslu. Rozdíl v signálech ale znamená i riziko v podobě nevolnosti.

TIP: Z virtuální reality vám asi bude špatně

V případě obrazu je několik výzev. Naše oči snímají obraz z různých úhlů, zatímco u zvuku jde o malé množství dat, která je nutné simulovat a vytvářet, v případě obrazu už je to mnohem náročnější. Spektrum frekvencí je vysoké a datový tok také.

Abychom mohli oči velmi dobře oklamat, potřebujeme velmi vysoké rozlišení a samostatný obraz pro každé oko zvlášť tak, aby pokryly zorné úhly obou očí. Pokud nechceme koukat pouze nehybně na nějaký obraz, je nutné mít možnost se otáčet, ohýbat a to ve všech směrech. Klíčová je také odezva obrazu, který se musí překreslovat co možná nejrychleji, stejně jako oči stíhají zpracovat realitu.

A právě na tyto body se zaměřuje Oculus Rift, který je zacílen na oči a pohyb hlavy v prostoru. K vývoji se dostali doslova nadšenci, kteří chtějí mít zážitek co možná nejdokonalejší a už se k nim coby technický šéf přidal i John Carmack, který je velkým fanouškem nových technologií a myšlenky virtuální reality obecně.

Zatím první vývojářský prototyp

Bližší vlastnosti první verze Oculus Riftu určené pro vývojáře jsme představili už v dřívějších článcích, takže si to shrneme jen krátce.

První prototyp Oculus Rift

  • Displej: 5,6 palců, rozlišení 1 280 × 800 bodů, každé oko 640 × 800 bodů
  • Jemnost displeje: 270 ppi
  • Horizontální FOV: 90°
  • Diagonální FOV: 110°
  • Senzory: orientace 3DOF (gyroskop, akcelerometr, magnetometr), 1 000 Hz (standardní senzory mají maximálně 125 Hz)
  • Připojení: HDMI, DVI
  • Hmotnost: 379 g
  • Operační systém: podpora Windows, OS X, Linux, Android

Jak už to u prototypů bývá, jde především o základní vlastnosti produktu, se kterými ale mohou vývojáři počítat při tvorbě her a už se učit, jak udělat pro případného hráče nebo uživatele co nejlepší zážitek.

IMG_2750.jpg IMG_2752.jpg
Oculus Rift v první vývojářské verzi, uchycení na hlavě lze nastavit dle potřeby

Oculus Rift nám zapůjčil Michal Červenka z vývojářského týmu Dreadlocks. Tvůrci v malém počtu nyní pracují na nové hře Dex z kyberpunkového 2D světa a před pár dny spustili kampaň na Kickstarteru, takže pokud vás tento styl hry oslovuje, určitě český tým podpořte.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,