Obří baterie a transcendentní pí

Diskuze čtenářů k článku

rjuick  |  21. 08. 2006 02:31  | 

Nechápu moc, proč jste dali včlánku odkaz na anglickou a ne na českou wikipedii.. udělám to tedy já

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mersennovo_prvo%C4%8D%C3%ADslo

myslím, že je tu dost lidí, co neumí anglicky natolik, aby si mohli číst odborné články v angličtině

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jaja  |  21. 08. 2006 07:20  | 

Clanek dobry, ale jeste by bylo dobre vedet co je to transcendentní číslo. Tak já taky přidám odkaz na českou wikipedii
http://cs.wikipedia.org/wiki/Transcendentní_číslo

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
bzucino  |  21. 08. 2006 09:21  | 

Transcendentni cislo je take cislo, ktere neni resenim zadne alegebraicke rovnice. Algebraicka rovnice je rovnice obsahujici pouze polynomy (x, x^2, x^3 atd.)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
vrták  |  21. 08. 2006 08:39  | 

A já připomenu Faradayův zákon ektromagnetické indukce, zákon který umožňuje převádět magnetismus na elektřinu .

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
lhs  |  21. 08. 2006 10:30  | 

astronomie, fyziky či astronomie

... hmmm

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  21. 08. 2006 10:38  | 

Zajimalo by me, co se v tom meste na Aljasce dela. Pro porizeni takoveho luxusu uz musi byt setsakra duvod. Tezko normalni mesto dosahne behem sedmi minut bez elektriny takove ztraty, aby investice takoveho rozsahu byla ospravedlnitelna.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
snake  |  21. 08. 2006 12:23  | 

No luxusu...  v tom článku byla řeč jen o baterkách a ač si uvědomuju, že celá záloha rozhodně není jen o baterkách (ani finančně a ani hmotností či objemem), zaráží mne přeci jen velikost toho zařízení...
 
Když si vezmu, že jedna jediná tužková NiMH baterka má kapacitu až 2800 mAh při 1,2 V, tedy dejme tomu po zaokrouhlení dolů 3 Wh, pak takových baterek budu potřebovat řádově 1,5 milionu (necelé 5 MWh)...
 
No a ať se na to dívám přes kila či přes plochu, pak mi přijde, že bych je dokázal dostat do průměrně velké místnosti naprosto bez problémů včetně nějaké té elektroniky a vodičů navíc... A vážit by to mělo dejme tomu 1,5 milionu krát 40 gramů, čili 60 tun... A ať nežeru, kvůli vodičům a kvůli tomu, že jde o NiCd a nikoli NiMH, plus nějaká bohatá rezerva, tak třeba 200 tun. Ale ne probůh 1300?!
 
A velikost to samé: i když budu potřebovat nějaký prostor kvůli ohřívání, na vodiče apod., tak nechápu, proč by mi to mělo zabírat plochu fotbalového hřiště... No nic, to jen takové krátké zamyšlení, asi něco pomíjím a někde by se ještě z nějakého důvodu v mém odhadu něčeho mělo "přidat"....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ota  |  21. 08. 2006 15:03  | 

Tam se nepoužívají tužkové accu, ty totiž mimo jiné nectnosti nemají životnost 20 let. Na tyhle zálohy jsou určeny články s tekutým elektrolytem (KOH) a dost možná ne NiCd ale spíše NiFe. Tedy i velikost článku je uplně jinde, plus nutnost odvětrávání. Tyhle projekty nedělají amatéři, kteří nejdříve změří pravítkem baterku z kalkulačky a pak přesně spočítají nesmysl.
Tvoje uvažování je bohužel v duchu školních příkladů --> jeden kopáč vykope metrovou díru za jednu hodinu, za jak dlouho to stihne šedesát kopáčů? A správná odpověď není za minutu

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
snake  |  21. 08. 2006 16:59  | 

Božínku, vždyť já taky neříkal, že by se do takového zařízení měly cpát tužkové baterky... To si snad nemůže myslet ani žák první třídy.
 
Ten údaj o tužkových baterkách je tam kvůli dalším odhadům. A to kvůli odhadu velikosti ku hmotnosti a dále hmotnosti ku kapacitě. Ony NiMH nejsou navíc úplně špička, LiOn a LiPol jsou na jedno kilo váhy řádově 3x jinde. Budu-li ale brát NiCd články v aktuální technologické špičce jako dejme tomu polovinu toho, co se dá při stejné hmotnosti zvládnout s NiMH, pak můj odhad byl myslím korektní a a pořád je řádově 10x menší než výsledná hmotnost. A protože to je jen odhad, ptal jsem se tím prostě na vysvětlení.
 
Takhle z toho prostě vychází, že to náčiní okolo dělá 95% hmotnosti a to mi přijde na "UPSku" přeci jen dost (a neříkám, že tomu tak není, jen by si to zasloužílo vysvětlení). Údaj o zastavěné ploše už je vyloženě někde jinde - ne o jeden, ale dokonce o 2 řády. Prostě se jen ptám, kde mám v tom odhadu chybu (či spíše, co jsem vynechal, ať už vlastní neznalostí, či protože to z článku vůbec nevyplývá).
 
A nemyslím si, že by se tam dávaly baterie NiFe, kadmiové jsou dost dobré a mají jednu milou výhodu: dá se s nimi dosáhnout opravdu vysokých vybíjecích proudů (klidně i přes 10C) - takže pokud jde o zálohu na řádově pár minut, jsou asi nejlepší alternativou, protože stačí menší kapacita v porovnání s jinými typy...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ota  |  21. 08. 2006 21:20  | 

Chybu máte už v základní úvaze o použitém typu baterie. Mokré a uzavřené články jsou vážně něco jiného. Navíc pod pojmem samostatný NiCd článek se myslí sada článků složená do baterie, ale samostatně řízená.
A teď pár výpočtů:
Výkon 40 MW / 14000 článků = 2857 W na jednu sadu. To by odpovídalo například sadě 120 Ah při 24 V. (čili 20 článků po 1,2 V)
Udávaná plocha 2000 m2 / 14000 článků dává cca 0,14 m2 na jednu sadu, to odpovídá té 120 Ah sadě.
Hmotnost 1300 tun / 14000 článků dává 93 kg na sadu, což taky sedí.

Ten link na Daily Telegraph má sice malou fotku, ale jsou na ní vidět stojany se sadami o odpovídající velikosti.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ekolog  |  28. 09. 2006 15:50  | 

Nesedí. Pri vašom prepočte by bolo zaťaženie pomyselného "tužkového" NiCd článku len 2 A. Je známe, že vydrží niekoľkonásobne viac.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
stoural  |  21. 08. 2006 22:30  | 

Tech baterek je 14 tisic a tvych 5MW je malo... vzdyt ve clanku se pise o 40 MW.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ekolog  |  28. 09. 2006 15:51  | 

On nepísal 5MW, ale 5MWh - teda nie o výkone, ale o energii.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Tomáš  |  22. 08. 2006 10:11  | 

Pokud budu uvažovat servrové UPS (určitě mají k téhle technologii blíže něž tužkové baterky) - dejme tomu 1ks APC Smart-UPS SUA3000RMI2U dodá 2kW po dobu 8 minut a váží 44kg a měří 45x70x13cm a stojí 38tisíc Kč.
počet:  40MW/2kW=20000 ks
cena: 44kKč*20000=760 mil Kč
váha:  44kg*20000=880 tun
rozměry: 14ks do racku= cca 1500 racků (150 tun) = 15 řad po 100ks = cca 30x60m
+ řízení a kabeláž 
Takže to vcelku odpovídá. 
 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Kecal  |  21. 08. 2006 12:55  | 

Jenom odhad: ropa + prdel světa = časté a drahé výpadky...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jirka  |  22. 08. 2006 14:22  | 

Ze maji vrty vlastni zalohy, to bych chapal. Ale proc cele mesto? Za sedm minut se nic neposere ani pri tricetistupnovem mrazu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Okwe  |  21. 08. 2006 13:18  | 

... což takhle dieselagregát, je menší, levnější, vydrží dlouho a líp se udržuje. Vivat americkým soudruhům

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lubor Z.  |  21. 08. 2006 13:30  | 

Vždyť v tom článku máš jasně napsané, že ty akumulátory jsou jen na překlenutí doby, než naskočí jiné záložní zdroje. Což budou právě zřejmě ty diesely...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
liborc, liborc  |  22. 08. 2006 16:02  | 

Diesel spolehlive naskoci za par vterin (vlastni zkusenost).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
sartori  |  22. 08. 2006 19:10  | 

tak to tech zkusenosti moc nemate.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
liborc, liborc  |  24. 08. 2006 12:08  | 

Kdyz o tom vypravim, rikam tomu zkouska Švejdou. Připojil mobilni 150kW agregat do site v protifázi a vyrazil všechny ochrany až na rozvodnu. Nasledovalo cca 5-6 vteřin jeskynní tmy (rídící stanoviště PVO) a pak brum brum naskočily dva (ze čtyř) 250kW dieslů a zase bylo světlo.

Takže vím o čem mluvím.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
tony  |  21. 08. 2006 15:02  | 

Rozměry běžného fotbalového hřiště se pohybují kolem 50mx100m což je 5000m2.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
X registrovaný  |  21. 08. 2006 17:30  | 

není podle wikipedie (odkaz uveden v článku) "prvočíslo o jedničku menší než celočíselná mocnina dvojky", ale "prvočíslo o jedničku menší než dvojka mocněná prvočíslem" - to jen tak pro zajímavost a negaci jednoho klamu v článku

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
zdenda  |  21. 08. 2006 23:27  | 

Ne, Mersenovo prvočíslo je opravdu prvočíslo o jedničku menší než celočíselná mocnina dvojky, jak je uvedeno v článku. A jedna z jeho vlastností je, že exponent při mocnění musí být prvočíslo. Ale neplatí: Prvočíslo o jedničku menší než dvojka mocněná prvočíslem je Mersenovo prvočíslo, například 2^11 − 1 = 2047 = 23 · 89 a proto to nemůže být prvočíslo

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Jak prodloužit výdrž notebooku

Velké testy: gamepady a inkoustové tiskárny

Důkladný test Sony Playstation 5