Za posledních deset let nám redakcí prošla hromada 3D tiskáren pro domácí kutily i profesionály. Zkraje roku 2014 to byla třeba maličká UP! Mini. Tiskla hezky, ale za výrobní objem 120×120×120 milimetrů jste tehdy zaplatili nějakých třicet tisíc korun.
Není divu, že se záhy prosadil Josef Průša se svojí otevřenou a jednoduchou konstrukcí a z jeho modelové řady i3 se časem stala jedna z nejúspěšnějších 3D tiskáren okolo dvaceti tisíc korun na trhu.
O slovo se ale stále více hlásí dravá Asie, která konkuruje především cenou. Na sklonku letošní zimy tak naši redakci vytápěly dvě mašiny Anycubic Kobra. Výrobce je oficiálně představí zkraje týdne.
Kobra Max tiskne na sklo
Z první objemné krabice jsme vytáhli Kobra Max (649 dolarů). Jak už název napovídá, hlavní předností bude tiskový objem, který je opravdu úctyhodný: 402×402×452 milimetrů.

Kobra Max a naše referenční výtisky. Detaily najdete v galerii
Vlákénko nataveného plastu se v tomto případě pokládá na plát z karborundovaného skla. Povrch je hrubší a model po vychladnutí smrštěním většinou sám odskočí.
Malá Kobra tiskne na zrnitý plát
V druhé a o něco menší krabici na nás čekala Kobra (349 dolarů) bez přívlastku, která si poradí s tiskovým objemem 222×222×252 milimetrů a je vybavená pružným zrnitým plátem pro tiskovou desku.

Menší Kobra a opět její referenční výtisky
Hotový model tak snadno odlepíte a díky zrnitému vzorku bude spodní vrstva vypadat jako z formy – nebudou na ní prakticky žádné náznaky struktury jednotlivých vláken.
Obě tiskárny byly částečně složené a finální kompletaci jsme s barevným návodem zvládli během slabé čtvrthodinky. V podstatě jen stačí přišroubovat vertikální osu Z, zapojit datové a napájecí vodiče a máte hotovo.



Skleněná deska na Kobra Max s hrubou fólií pro snadné odloupnutí vytištěného modelu a pružná zrnitá deska na menší Kobře, která vytváří pěknou spodní vrstvu
Klasická 0,4mm tryska a 1,75mm struna
I když mají obě stejnojmenné mašiny zcela odlišnou konstrukci, parametry vyměnitelné trysky (průměr 0,4 mm, 1,75mm struna) jsou identické. Můžete ji rozpálit až na 260 °C.

Tryska Kobry Max a tisk vázy
Tisková deska Kobry zvládne 110 °C, rozměrná a otevřená konstrukce Kobra Max ovšem bezpečně jen 90 °C. V každém případě, v obou případech můžete tisknout jak ze základního PLA, tak ABS, PETG, TPU a z příbuzných materiálů, které se vejdou do tohoto teplotního rozpětí.


Zatímco Kobra Max má externí podavač struny v transparentním plastovém krytu, menší Kobra na druhé fotografii má vše přímo v hlavě podobně jako třeba tiskárny od Průši
25bodová automatická kalibrace
A ještě jednu věc mají obě mašiny společnou. Nechybí automatická kalibrace roviny (matice 25 bodů), detekce konce tiskové struny a samozřejmě také pokračování tisku po výpadku elektřiny.
O samotné ovládání se stará barevné 4,3“ LCD s dotykovou vrstvou a jako tiskový software bezplatná Cura od Ultimakeru, pro kterou najdete na přibalené microSD tiskové profily.
Zrychlené video 25bodové kalibrace:
Jednoduché dotykové ovládání
Mimochodem, ovládání na dotykovém displeji je opravdu jen základní. Spustíte zde kalibraci, doladíte výšku první vrstvy (Z-offset), nechybí samozřejmě seznam souborů na microSD, nastavení teploty a doladění parametrů během samotného tisku (teplota, rychlost, otáčky chladícího ventilátoru). Tím to ale končí.

Úprava parametrů při tisku na dotykovém displeji
Osobně bych určitě ocenil alespoň základní servisní menu s možností resetu konfigurace do továrního nastavení. To vše provedete leda pomocí samotného G-CODE, tedy textového instrukčního jazyka, který tiskárně říká, co má dělat. Je v něm uložený i samotný 3D model jako soubor pohybových povelů pro krokové motory tiskárny.
Problémy vyřeší surové instrukce G-CODE
Anycubic je založený na instrukční sadě G-CODE Marlin, takže když kouknete na odkazovaný seznam příkazů, k resetu paměti, jejímu uložení do trvalé EEPROM a pro kontrolu i znovunačtení z EEPROM stačí použít instrukce M502, M500 a M501.
Na počítači jednoduše vytvoříte třeba textový soubor reset.gcode s tímto obsahem:
M502 ; Resetuj konfiguraci
M500 ; Uloz aktualni konfiguraci do EEPROM
M501 ; Nacti konfiguraci z EEPROM
Uložíte jej na microSD a v tiskárně soubor doslova vytisknete.
Heuréka, tiskárna bude rázem ve výchozím stavu. Podobný soubor jsem si musel vytvořit zejména na základní Kobře, kde mě ze začátku zlobila osa Y, tedy krokový motor, který ovládá pohyb tiskové desky dopředu a dozadu.
Kvůli většímu odporu desky si občas pletl, kde je jeho výchozí pozice a tu pak právě detekcí odporu často sám překonfiguroval. Reset jsme vždy uvedl vše do výchozího stavu.


Dotažení řemenů na tiskárnách Kobra
Nakonec jsem si musel pohrát s utažením šroubů a řemene, což je naštěstí velmi jednoduché, obě Kobry k tomu totiž mají na osách X a Y červené otočné kohoutky.
Kobra Max tiskla na jedničku hned po rozbalení
Případ výše ilustruje jeden z problémů, se kterým se můžete při tisku setkat a který začátečníka snadno zmate. Současný 3D tisk je i nadále řemeslo, a byť jsou dnes podobné mašiny vyzbrojené hromadou automatiky, každý si těmito dětskými nemocemi musí projít...
A první týdny třeba i hlasitě nadávat, co si to sakra pořídil a proč to nefunguje stejně jednoduše a předvídatelně jako ta korporátní kopírka a kávovar v kuchyňce.



Velká plocha skvěle poslouží i k tisku velkého množství drobných modelů. Třeba těchto bodců proti holubům na můj balkon
Až na tuto drobnou komplikaci nicméně obě mašiny pracovaly skvěle – mimochodem, Kobra Max dokonce na první dobrou. Po vytažení z krabice, přišroubování osy Z a spuštění automatické kalibrace roviny dále pracovala bez jakéhokoliv dalšího zásahu a ladění. Nebylo třeba nastavovat ani už zmíněný Z-offset, tedy jemné doladění výšky trysky od skleněného plátu.
Musím uznat, že to je v mém případě poprvé. Vždy si vyhradím první týden na ladění kvality, Kobra Max ale pěkně tiskla as-is bez jediné další nadávky.
Tiskli jsme z PLA a samozřejmě bez podpěr
Co se kvality týče, vyzkoušel jsem jak hromadu levných materiálů PLA, tak struny PETG od Průši (doma tisknu na své MK3S+ v podstatně jen z PETG). Vše při výšce vrstvy od surového draftu (0,3 mm) po relativní detail (0,1 mm až 1,5 mm). Obě Kobry to daly bez problémů a citelných vad.




Ukázka tisků na Kobra a Kobra Max. Další fotky najdete v galerii
Vrstvy byly rovné, nepřerušované a obě mašiny daly s přehledem i větší převisy. To vše samozřejmě bez tisku podpěr/lešení, jejichž vylamování nesnáším, a proto jdu vždy raději do mnohahodinového risku, Jak to nakonec dopadne.
Když jsme u těch hodin, Kobra v průměru pokládá vlákno rychlostí 50-80 mm/s. Rychlost můžete samozřejmě změnit při návrhu v Cura a následně i při tisku na displeji, tato je ale bezpečný rozsah bez rizika vad. Kobra Max dá v průměru o něco více: 80-100 mm/s a vzhledem k jejím rozměrům je to i třeba.


Mimochodem, tisky z modrého filamentu fluorescentní (Sunlu PLA, modrý neon)
Ohromný tiskový objem je lákavý, s každým dalším centimetrem krychlovým hmoty se ale zároveň dramaticky prodlužuje doba výroby a samozřejmě množství spotřebovaného materiálu, takže větší tisky při vyšší kvalitě tisku si řeknou klidně i o desítky hodin.
100-200 wattů při tisku z PLA
Obě mašiny u nás v redakci vrněly dnem i nocí několik týdnů a během výroby v průměru spalovaly 120 W (Kobra) a 250 W (Kobra Max) elektrické energie. To platí pro PLA a tisk při 190 °C. U materiálů vyžadujících vyšší teploty tavení samozřejmě příkon ještě poskočí.

Rozehřáté sklo Kobry Max na 60 °C a realita podle termokamery Flir. Vzhledem k otevřené konstrukci tiskárny a velké ploše to není zase tak špatné
Závěrečné resumé? Hrubé ceny jsme znali v předstihu a článek vydáváme ještě před oficiálním uvedením v e-shopu Anycubicu. Zároveň je mohou navýšit další poplatky. Malá Kobra v hrubém přepočtu za 7 800 korun by se však i tak měla vejít pod deset tisíc korun.
Kobra Max za (opět v hrubém přepočtu) 14 500 korun pak bude lákadlem pro ty, kterým běžné tiskové objemy okolo dvaceti centimetrů nestačí. To už většinou nejsou úplně běžní a začínající kutilové, a cena je tak nadále velmi atraktivní.

A takto vypadá největší tisková plocha na Kobra Max v praxi (402 x 402 mm)
Ostatně, těch čtyřicet centimetrů v každé z os je opravdu návykových a na podobném obrovi (Kobra Max samozřejmě není jediná na trhu) už vyrobíte skutečně skoro všechno.