Proč je Linux zdarma, proč existuje tolik distribucí a kterou z nich si vybrat? Máme pro vás odpovědi.
Jak si vybrat tu správnou distribuci?
Každé jádro linuxového systému je trochu jiné, protože jeho autor měl důvod ho vytvořit a odlišit ho tak od vanilly. Existuje tedy riziko, že záměr autora (výrobce) se nekryje s požadavky a očekáváními uživatele. Jádro je ta část, která se potýká s připojeným hardwarem, je optimalizována pro určitou hardwarovou architekturu (např. 32bitovou, 64bitovou, vícejádrovou či úplně jinou). Ale to ještě není vše – kompletní systém samozřejmě obsahuje určitý výběr dostupného softwaru, který se také může míjet s požadavky uživatele. Pokud se tyto vlastnosti – na straně systému a na straně uživatele – míjejí, dochází logicky k frustraci uživatele. Nefunguje mu připojený hardware, notebook se nechce uspat, jádro nedetekuje všechen připojený hardware, není k dispozici program XY. Uživatel dochází k závěru, že „Linuxi jsou na nic a je to jenom hloupá hračka pro puberťáky“.
Objektivně řečeno – tato situace nehraje ve prospěch GNU/Linuxu obecně. Ale otázkou zůstává, je-li to jeho vina. Spokojení uživatelé jej vychvalují, protože jejich požadavky splňuje. Tisíce uživatelů jej haní, protože jejich požadavky nesplňuje. Co tento stav vypovídá o GNU/Linuxu jako takovém? Domnívám se, že nic objektivního; mnoha lidem také nevyhovuje jiný operační systém, namátkou zmiňme třeba Windows Vista. A mnoha uživatelům zase vyhovuje naprosto. Podle mého názoru z toho plyne jedna věc: máme svobodu si vybrat. Neexistuje žádné obecně platné tvrzení, že GNU/Linux je spása a nejlepší operační systém na světě (ať už v té či oné distribuci).
Do vývoje Linuxu (jádra) a softwarového vybavení, které s ním lze používat, investují významné společnosti. To nemá být argument podporující tvrzení, že je Linux lepší než Windows. Ale zřejmě je Linux pro tyto společnosti zajímavá a perspektivní platforma. Ostatně mnohé z těchto firem podporují také jiné operační systémy – a kupodivu to není v rozporu.
Tyto společnosti jsou motorem celého vývoje a své investice do Linuxu (jádra) úročí také tím, že vytvářejí vlastní distribuci – linuxový operační systém. Využívají přitom software nezávislých vývojářů a programují také vlastní aplikace, obvykle na míru své distribuci (konfigurační centra, specializovaný software). Které jsou ty nejznámější?
Video - Starší a patetická reklama na Linux od IBM:
Přehled majoritních distribucí
Každá linuxová distribuce se dnes spíše chápe jako samostatný operační systém. Rozdíly mezi nimi jsou stále výraznější, a to v mnoha oblastech. Říkáte, že přesně tohle je hřebíček do rakve celého Linuxu? Že se Linux jinak neprosadí, pokud nebude mít jasně identifikovatelný výraz a chování?
A proč si myslíte, že unifikovaný systém je cílem veškerého snažení? Na trhu existuje několik systémů, které vypadají v podstatě stále „stejně“ a mění se jen jejich verze. Vyhovují drtivé většině uživatelů, ale proč brát možnost výběru také ostatním?
Panuje obecné přesvědčení, že GNU/Linux je tady od toho, aby pokořil systém MS Windows a zaujal jeho místo – stal se majoritním systémem. Kořeny obou systémů (pokud budeme na chvíli GNU/Linux chápat jako jeden systém) jsou zcela odlišné a odlišné jsou také jejich cíle a smysl existence. MS Windows je spotřební produkt: je tak vyvíjen a provozován. GNU/Linux je varianta pro lidi, kteří si užívají svobodu volby. Jeho vývoj je veden odlišně a protože existuje množství variant (tj. distribucí), dost špatně lze tuto situaci uchopit marketingově – tj. zboží prodat. Ale to zřejmě není hlavní smysl existence GNU/Linuxu.
Otřepaná fráze, že „každý má na výběr“, opravdu platí. Prostě si vyberte, co vyhovuje zrovna vám. Pěkné bude, pokud svou volbu nebudete nutit ostatním – informujte je, argumentujte, chvalte. Ale svoboda ve výběru partnera, partnerky, banky, auta, místa bydliště, práce nebo operačního systému je na každém z nás.
Vyberte si svůj linuxový operační systém. Na výběr máte z tradičních osvědčených distribucí, ale můžete se také ponořit do distribucí, které své místo na Slunci hledají – a třeba vůbec nenajdou.
Mandriva Linux
Mandriva Linux je francouzský operační systém, který se dříve jmenoval Mandrakelinux. Obvyklé instalace používají prostředí KDE, ale samozřejmě lze nainstalovat i další. Lze jej provozovat v mnoha jazycích, češtinu nevyjímaje. Uživatele si získal zejména schopnostmi při detekci a nastavení hardwaru a propracovaným konfiguračním centrem. Nezanedbatelnou výhodou jsou také knihy Ivana Bíbra, které provázejí uživatele instalací systému, jeho správou a řešením možných problémů při používání systému. Obvykle se uvádí, že je Mandriva Linux určen začátečníkům, ale není to tak úplně pravda – možností systému si užívají také uživatelé, kteří začátečníky nejsou – třeba právě Ivan Bíbr.
Správce softwaru v Mandriva Linuxu
Systém je založen na balíčkovacím systému RPM, který kdysi původně vznikl pro Red Hat Linux. Instalace softwaru probíhá prostřednictvím grafického Ovládacího centra Mandriva Linuxu a řeší vzniklé závislosti mezi balíčky automaticky. Připojený hardware lze nastavit tamtéž, pokud je to nutné. Ve zdrojích softwaru lze najít snad všechen dostupný firmware, který je oživovacím klíčem pro mnohá zařízení (DVB-T, některé modemy apod.).
Mandriva Linux lze stáhnout ve verzích Free nebo si lze koupit PowerPack (obsahuje navíc kodeky, komerční software a prostředí pro hraní her z Windows). Asi nejlepším řešením je zakoupení knihy Ivana Bíbra, která obsahuje také DVD s kompletními softwarovými zdroji a často ještě dalšími balíky navíc.
Weby distribuce:
