Podle posledních odhadů hraje internetové hry okolo deseti milionů hráčů po celém světě, kteří jsou také často ochotni za virtuální herní předměty či celé postavy platit nemalé částky. Vedle fenoménu virtuálních světů tak můžeme přihlížet i postupnému vzniku nové internetové ekonomiky.
Zapomeňte na jednoduché síťové hry, jako je Dáma ve Windows XP, nebo celá řada online dostupných freewarových titulů – jednoduchých arén, v nichž se řežete hlava nehlava s dalšími připojenými spoluhráči. Moderní online hry nabízí komplexní herní světy se vším, co k nim patří. Čeká vás volný pohyb krajinou od města k městu, komunikace s ostatními hráči, případně počítačově vytvořenými postavami (tzv. NPC – Non-Player Character) a zajímavá přátelství, ale také boj, nenávist a drobné podrazy od bezcharakterních individuí.
Malý gnóm bojovník na mechanické slepici
Hry tohoto typu se označují zkratkou MMORPG (Massive Multiplayer Online Role Playing Game), což se do češtiny překládá trochu obtížně. V praxi se jedná o servery, na kterých běží simulace herního světa, v němž se pohybují jednotliví připojení hráči – tedy jejich herní postavy, tzv. avataři. Na začátku si zvolíte druh postavy, určíte její vzhled i vlastnosti a pak již můžete vyrazit do světa a plnit různé úkoly (tzv. questy), připojit se k různým klanům a bojovat proti nepřátelům a různým příšerám, nebo vydělávat virtuální peníze.
Vaše postava pochopitelně prochází vývojem. Čím těžší úkoly si svá bedra vezmete, tím bude zkušenější, silnější a schopnější. Z legračního titěrného gnóma si tak můžete postupem času vytvořit obávaného bojovníka.
Největší kouzlo MMORPG her však spočívá ve spolupráci s dalšími hráči. I ten nejsilnější bojovník samotář by totiž nestačil na nejrůznější těžké úkoly, a tak i sebevětší individualisté se časem přidruží k nějakému klanu či spolku. Takové party mají svoji hierarchii, psaná i nepsaná pravidla a etický kodex, podle složitého systému zásluh se také rozděluje případná válečná kořist.
Spoluhráči v klanech mají pochopitelně různé národnosti, hlavním komunikačním jazykem je proto angličtina, jejíž základy byste pro bezproblémové hraní měli ovládat. Klany však často vznikají podle národností, může se tedy stát, že vás bude pronásledovat horda krvelačných Švédů (ve Skandinávii jsou MMORPG hry velice populární) nebo Rusů a pokřikovat na vás šťavnaté nesrozumitelné nadávky.
A co když vaši postavu někdo nebo něco zabije? Prostě si vytvoříte novou, nebo se znovuzrodíte, ale s daleko menšími zkušenostmi a s nižší hotovostí v měšci. Nemějte však strach, že hned v úvodu potkáte nepřemožitelného soupeře. Hry jsou často vytvořeny tak, aby vaše postava mohla plynule získávat zkušenosti a ostřílené bojovníky příliš nezdržovali mladí nezkušení „zobáci“.
Trollky jsou nejhezčí, jsou modré, prsaté a na hlavě mají číro
Námět nejvíce MMORPG pochází z žánru fantasy – pohybujete se tedy ve světě bojovníků, vznešených elfů, trpaslíků, trollů a jiné podobné havěti. Z řad příznivců tohoto literárního žánru se také nejčastěji rekrutují ti nejvášnivější hráči. „To, o čem jsem vždycky jen četl, teď můžu prožít téměř na vlastní kůži“, tvrdí jeden z nich, v civilním životě 24letý správce webových serverů a ve hře World of Warcraft zkušený a respektovaný válečník jménem Ghi.
Právě World of Warcraft, jehož recenzi najdete v Computeru 4/05, je v současnosti nejúspěšnější a nejpopulárnější online hrou. Ačkoli na některých diskusních serverech je této hře vytýkáno nepříliš kvalitní technické zpracování, barvitý fantasy svět s konfliktem dvou táborů – Hordy a Aliance – dokázal přitáhnout miliony hráčů.
Hra se totiž nesnaží zaujmout dokonalým technickým zpracováním a množstvím detailů, důraz je kladen na zábavu a jednoduchost. Herní postavy mají široké možnosti vyjadřování různých emocí. Mohou tančit, mávat, tleskat, plivat jiným pod nohy, předvádět svaly a dělat různá neslušná gesta. Jejich seznam má téměř tři sta položek a mezi hráči funguje nepsaná soutěž o nejoriginálnější pitvoření. Samozřejmě každá rasa má svoji specifickou „řeč těla“, jiný způsob tance atd.
Nic není zadarmo
Popsat všechny možnosti a zajímavosti MMORPG her zde opravdu není možné. Nezmínil jsem různé herní režimy – války klanů, vědomé hraní různých rolí („když jsi elf, chovej se jako elf“), existenci měst, bludišť, virtuálních tržišť atd. Co však všechny tyto hry spojuje, jsou jejich možná negativa.
„Jestli může vzniknout závislost na počítačových hrách, tak určitě na tomto typu,“ tvrdí o MMORPG hrách Ghi. „Když jsem začínal, hrál jsem i šestnáct až osmnáct hodin denně pouze s nejnutnějšími přestávkami. Nadto hru nelze jen tak ukončit a uložit dohranou pozici, své spolubojovníky prostě nemůžete při plnění nějakého úkolu nechat bez pomoci,“ dodává.
Hry toho typu jsou zkrátka nenasytný „žrout“ času, a není proto divu, že ti nejpokročilejší hráči bývají často studenti nebo lidé s nepříliš časově náročným zaměstnáním. Nezanedbatelná je také finanční stránka. S pirátskou kopií hry se na servery nepřipojíte, nezanedbatelné jsou také měsíční poplatky za hru (necelých 400 Kč měsíčně) a rychlé připojení k internetu.
Počítačová hra může být koníček
Rozhovor se slečnou Hankou (příjmení si nepřála zveřejnit) – studentkou a hráčkou hry World of Warcraft, ve které je drsnou trollkou a lovkyní.
Jak ses dostala ke hře WoW? A kolik tě hra měsíčně stojí?
Více méně náhodou, dostala jsem krabici s hrou a ta mě začala bavit. Musela jsem si zařídit platební kartu pro platby přes internet. Hru platím já, připojení k internetu platí můj přítel.
Kolik času hře průměrně věnuješ?
Už ne tolik co dřív, ale když si sednu k počítači, je to tak na čtyři pět hodin. Často se stane, že mi někdo zavolá, abych šla někam večer, a já se omlouvám, že to nejde, protože musím splnit nějaký quest. Lidi se pak tváří trochu udiveně.
Hraje tuto hru hodně žen a dívek?
Moc ne, v naší gildě (tak se ve World of Warcraft nazývají klany, pozn. autora) jsme byly asi dvě, jinak znám jednu hráčku z Turecka a několik Švédek. Hráčky jsou však v gildách hodně žádané, skupinu to kultivuje.
Pokoušel se tě někdo virtuálně „sbalit“?
Samozřejmě, jakmile někdo zjistí, že jsem opravdu žena, protože hodně ženských postav samozřejmě hrají muži, okamžitě se mnou začne flirtovat. Včera se mnou flirtoval jeden elf, byl hodně vtipný. Teprve až mě dovedl do města a začal se svým kamarádům chlubit, že sbalil o dvě hlavy větší trollku, jsem zjistila, že je mu teprve devět let.
Hrají hru často děti?
Bohužel, hra se sice může hrát až od dvanácti let, ale často narazíte na osmileté hráče. Ti jsou často drzí a dělají různé podrazy. Bohužel v režimu, který hraji, je nemůžu vyzvat na souboj. Většinou jde o puberťáky ze západní Evropy.
Hraje hru hodně Čechů?
Docela dost, byla jsem v české gildě, takže českých hráčů znám hodně. Můj medvěd, kterého s sebou vodím, se jmenuje Pivo a podle toho mě Češi poznají. Když jsem jej ještě neměla, dělala jsem dlouhý quest se čtyřmi Čechy a nevěděla jsem o tom, mluvili jsme anglicky. Vím, že se také dělají srazy, kde se hráči potkávají v reálném životě. Na žádném jsme zatím nebyla.
Setkala ses s prodejem různých předmětů do hry za opravdové peníze?
Jenom jsem o tom četla, výrobce hry to příliš nepodporuje. V praxi to asi vypadá tak, že po předání peněz se hráči připojí, dají si někde sraz a tam si věc předají. V Čechách se to zatím příliš nerozšířilo, lidem se asi nechce platit nic navíc.
Změnilo časté hraní nějak tvůj životní styl?
Přestala jsem kouřit a možná míň chodím do společnosti. Ale připouštím, že někdo se na takových hrách může stát závislý docela snadno. Je to hodně velká zábava a firma hru neustále vylepšuje a přidává nové prvky.
Článek vznikl
ve spolupráci
s časopisem
Computer
a čerpá
z čísla 15-16/05.
