NSA monitoruje 1,6 % internetu. Obama chystá reformu

Už to jsou dva měsíce, co propukla aféra Snowden. Baracka Obama nyní oznámil, že chce prosadit reformu odposlouchávání a jeho úřad zveřejnil několik informací o NSA.
NSA monitoruje 1,6 % internetu. Obama chystá reformu

Před dvěma měsíci vypukla aféra PRISM, která proslavila bývalého smluvního zaměstnance NSA Edwarda Snowdena, který předal médiím informace o sledovacích praktikách NSA a dalších amerických agentur na internetu.

Šéfové všemožných washingtonských úřadů od té doby přesvědčují veřejnost, že NSA a další dělají pouze svojí práci a že cílem sledování jsou především zahraniční surfaři, kteří kují pikle a chtějí ohrozit národní bezpečnost země.

PRISM a PR

Snowden dodnes rozděluje Ameriku. Zatímco jedni jej považují jednoduše za zrádce, který ohrozil hromadu protiteroristických programů, jiní mu naopak drží palce, poněvadž doložil, že internet je možná ještě méně anonymní, než by si pomyslel i ten nejtěžší schizofrenik.

Tématu se nakonec chytli i další internetové osobnosti a využili jej ve svůj prospěch. Slušné PR tak díky aféře získal třeba projekt švédského šifrovaného komunikátoru Hemlis, na jehož vývoji je zainteresovaný i spoluzakladatel The Pirate Bay Peter Sunde, nebo projekty Kima Dotcoma, který by rád vedle úložiště Mega vybudoval i šifrovanou poštovní službu, kterou žádná agentura na světě nerozluští.

Bílý dům připravuje reformu

Potichu ale samozřejmě nezůstal ani Bílý dům. Obamova administrativa na sklonku minulého týdne oznámila, že sice připravuje reformu legislativy, která umožňuje FBI, NSA a dalším sledovat a odposlouchávat telekomunikace, nic to ale nemění na oficiálním názoru, že Edward Snowden prostě porušil hromadu federálních zákonů a měl by se vrátit do USA.

Klepněte pro větší obrázek
Obamova administrativa sice Snowdena odsuzuje, ráda by ale prosadila reformu 

V rámci reformy by se mělo především mnohem transparentněji zacházet s odposlechy telefonních hovorů amerických operátorů podle článku 215 legislativy Patriot Act. Ostatně byl to právě sběr metadat o telefonátech, který celou kauzu v červnu odstartoval ještě pár dnů před tím, než Snowden zveřejnil samotný program PRISM.

V rámci reformy by se měla zprůhlednit také činnost tajného soudu FISC – Foreign Intelligence Surveillance Court, který v rámci legislativy FISA/Patriot Act získal pravomoc k tomu, aby vydal rozhodnutí o telekomunikačním sledování prakticky kohokoliv všude tam, kam sahají pravomoci amerických úřadů. Problém soudu FISC spočívá v tom, že jeho rozhodnutí jsou tajná, bez možnosti revize a kontroly veřejnosti a médií. Pokud tedy třeba Google obdrží od FISC příkaz k tomu, aby předal agentům kompletní informace o nějakém uživateli včetně přístupu na jeho účet, dokonce to nesmí ani nikomu říci a tento údaj nemůže ani zveřejňovat na svém webu Transparency Report.

Součástí reforem by nakonec měl být i jakýsi nezávislý sbor odborníků, který bude kontrolovat a připomínkovat bezpečností politiku Bílého domu. Jeho členy by neměly být důstojníci z Pentagonu a tajných služeb, ale spíše profesoři počítačových věd, práva, různé nevládní organizace a třeba i samotné internetové firmy, kterých se to koneckonců dotýká nejvíce.

NSA zveřejnila, jakou část internetu skutečně sleduje

Nezůstalo ale pouze u slov a slibů. Obamova administrativa zveřejnila dva dokumenty, které popisují některé operace NSA. První dokument s názvem The National Security Agency: Missions, Authorities, Oversight and Partnerships se věnuje především samotným úkolům Národní bezpečnostní agentury, ale zmiňuje také rozsah sledování na internetu. Druhý a mnohem rozsáhlejší dokument Bulk Collection of Telephony Metadata Under Section 215 of The USA Patriot Act pro změnu legislativně vysvětluje a obhajuje odposlechy telefonních sítí v USA a sběr metadat o hovorech (kdo, kdy a komu volal bez archivace samotného hovoru).

Pro nás je mnohem zajímavější ten první dokument, NSA v něm totiž vysvětluje, jaký kus průměrné denní komunikace na globálním internetu skutečně sleduje.

 

NSA: Monitorujeme 1,6 % globálního internetu

 

Podle odhadů proteče každý den internetem 1 826 petabajtů dat. Úkolem NSA je chránit americkou bezpečnost před zahraničními agresory. Není to tuzemský policista – od toho mají USA federální FBI. Sledování tedy spadá do programu zahraničních operací „foreign intelligence mission“. V rámci tohoto programu NSA podle svých vlastních slov zachytává 1,6 % veškeré aktivity na globální síti.

To je ohromný balík dat, který by v praxi agentura nedokázala tak rychle zpracovat, ve skutečnosti se tedy pro analýzu vybírá „pouze“ 0,025 % dat na internetu. Ale ani to prý není konečný díl webu pod permanentní kontrolou amerických úřadů, k hloubkové studii a agentovi před počítačem se totiž dostane zhruba 0,00004 % informací putujících skrze internet.

To je sice stále ohromný balík dat, už ale ani náznakem nelze konstatovat, že snad NSA kdesi na uzlech páteřních sítí a podmořských kabelů zachytí vše, co prolétne internetem. Ostatně když v červnu unikla mapka zahraničních sledovacích operací, bylo z ní patrné, že Česká republika Američany prakticky nezajímá.

Klepněte pro větší obrázek
Čím teplejší barva, tím více sledovacích operací v dané zemi. Mapu z interní aplikace NSA zveřejnil letos v červnu Edward Snowden.

Dvojí pohled na Snowdena

Celou dobu zde píšu o zahraničních operacích, ale podle mapy to vypadá, že se NSA zajímá především o svou vlastní Ameriku. To je dáno jednoduše tím, že drtivá většina poskytovatelů toho nejpopulárnějšího webového obsahu a poštovních služeb sídlí právě v Americe. Mluvíme tedy sice o globálním internetu, ale na té nejvyšší úrovní se prakticky vše odehrává v USA.

A právě z toho plyne i dvojí pohled na kauzu Edwarda Snowdena. Evropané a ostatní vyjma USA Snowdenovi často fandí, poněvadž ukázal na to, jak nás NSA může monitorovat. Podle některých průzkumů dokonce klesla důvěra v americké internetové firmy a B2B cloud-computing. 

Američané už ale tak jednotní nejsou, poněvadž aktivity Národní bezpečnostní agentury na ně nejsou primárně zaměřené a tedy mohou celý případ vnímat skutečně tak, že Snowden zveřejnil jejich tajnou zbraň a tím Ameriku vlastně poškodil. Čas od času se také objeví studie, že to především běžné Američany vůbec nezajímá, řeší spíše to, z čeho zaplatit hypotéku, a nevadí jim ani monitoring hovorů, pakliže tedy slouží k boji proti terorismu.

A ještě jednu věc celý případ ukázal. Americká NSA rozhodně není jediná špionská organizace na internetu. Nejbohatší země světa s dostatkem prostředků budují vlastní sledovací systémy. O jejich existenci není pochyb ve Francii, Velké Británii, Německu, Rusku, Číně a dalších státech, které na to prostě mají.

Diskuze (62) Další článek: Dell Latitude řady 7000: dvanáctka a čtrnáctka s Haswellem

Témata článku: Právo, Internet, Bezpečnost, NSA, Monitory, Kauzy, Barack Obama, Nevládní organizace, Americký operátor, Bílý dům, Amerika, Nejpopulárnější web, Remark, The Nation, Iceland, Under, August, Federální úřad, Ohromný balík, První dokument, Augusta, Obamova administrativa, Agresor, Sledovací systém, Jednotná mapa


Určitě si přečtěte

Podívejte se, jak vypadá mikrofon nebo blecha pod elektronovým mikroskopem

Podívejte se, jak vypadá mikrofon nebo blecha pod elektronovým mikroskopem

** Z Brna pochází třetina světové produkce elektronových mikroskopů ** První československý kus vyrobila Tesla už v 50. letech ** Dnes na ni navazuje třeba brněnský Tescan

Jakub Čížek | 19

Starý smartphone nemusí skončit v koši. 10 způsobů, jak ho ještě můžete využít

Starý smartphone nemusí skončit v koši. 10 způsobů, jak ho ještě můžete využít

** Co dělat s vysloužilým chytrým telefonem? Neházejte ho do koše! ** Našli jsme pro vás deset možností, jak ho prakticky využít ** I stará zařízení tak mohou být užitečná

Karel Kilián | 47

Že by konečně revoluce? Nové chytré hodinky od Garminu mají průhledný solární panel

Že by konečně revoluce? Nové chytré hodinky od Garminu mají průhledný solární panel

** Chytré hodinky mají relativně malou výdrž ** Sportovní fénixy od Garminu jsou na tom ale lépe ** Poslední verze nabízí dokonce transparentní solární panel

Jakub Čížek | 56

Nejlepší notebooky do 10 000 korun: Co koupit a čemu se raději vyhnout

Nejlepší notebooky do 10 000 korun: Co koupit a čemu se raději vyhnout

** Do deseti tisíc korun lze dnes koupit slušné notebooky ** V nabídce ale i tak převládají zastaralé a pomalé modely ** Poradíme, jak dobře vybrat i s omezeným rozpočtem

David Polesný | 99

Biblická potopa Česka: Jak bychom dopadli, kdyby nás zatopil oceán

Biblická potopa Česka: Jak bychom dopadli, kdyby nás zatopil oceán

** Představte si biblickou potopu ** Nejprve zaniknou Děčín a Břeclav, pak i Brno a Praha ** Hlavním městem se stane Jihlava a zbytky Čechů přežijí na Kvildě

Jakub Čížek | 92


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 20 procesorů

Srovnání 15 True Wireless sluchátek

Vyplatí se tisknout fotografie doma?

Vybíráme nejlepší základní desky