Vypadá to tak trochu jako vize z filmu Minority Report - celý byt je vybaven miniaturními projektory, které dokáží promítnou požadovaný obraz na téměř kterékoliv místo v kvalitě srovnatelné s klasickou obrazovkou. Trh s projektory má v následujících letech růst o desítky procent ročně!
Domácí kino se stalo všeobecně oblíbeným módním trendem počátku 21. století. Nejdůležitější součástí celé sestavy je pro většinu lidí právě zobrazovací jednotka, ať už to má být širokoúhlá televize, plazmová obrazovka či LCD displej. Nejnovější vývoj však ukazuje také na další možnost - projektory.
Je libo pětimetrový obraz?
Zatímco v minulosti se drahé projektory využívaly především při firemních prezentacích, do škol a obecně při masovějších akcích, v současné době už se, zejména díky poklesu cen, zdá být výhodné i použití pro "soukromé účely", tedy především v oblasti domácího kina. Narazíme na ně ale také například v hospodách při promítání sportovních klání, kde jsou levnější a kvalitnější alternativou velkých plazmových obrazovek.
Výhodou projektorů je, že k nim můžeme připojit jak televizní signál, tak i signál z PC (dělíme je proto na videoprojektory a dataprojektory). Všestrannější využití mají v každém případě dataprojektory, protože signál z PC může televizi nebo video (případně DVD) jednoduše nahradit. Videoprojektory se dnes používají už jen okrajově, zejména pro své monofunkční zaměření a velmi vysokou cenu (ta se u těchto projektorů, postavených na CRT technologii, pohybuje v řádech statisíců korun). V následujících letech se naproti tomu má cena low-endových dataprojektorů dále snižovat - z průměrných 3000 dolarů (cca 100 000,- Kč) v tomto roce na 1500 dolarů (45 000,- Kč) v roce 2007.
I dnes lze samozřejmě sehnat projektory za nižší cenu než 100 000,- Kč, ty však ve většině případů nejsou vhodné pro využití v oblasti domácího kina. Nejpodstatnějšími atributy každého projektoru jsou fyzické rozlišení (dnes nejčastěji SVGA - 800x600, XGA - 1024x768 a SXGA - 1280x1024), kontrastní poměr a světelný výkon. Obvykle platí, že čím vyšší světelný výkon, tím vyšší cena. Mezi nejznámější výrobce projektorů patří například společnost Hitachi, BenQ, 3M, Sony, Hewlett-Packard, Epson, NEC či Mitsubishi. Ovšem pozor, některé firmy samy projektory vůbec nevyrábějí, pouze kupují hotové výrobky a přidávají na ně vlastní značku.
Podle výzkumu společnosti iSuppli/Stanford Resources se prodej projektorů určených pro domácí kino zvýší mezi roky 2002 a 2007 až sedminásobně. Ze 157 000 prodaných jednotek v roce 2002 vzroste tento počet na více než 1,1 milionů prodaných kusů v roce 2007. Celkový objem trhu tak vzroste ze 779 milionů dolarů v roce 2002 na 2,5 miliardy dolarů o pět let později.
Rok 2002 znamenal pro trh s projektory 100% růst a v tomto roce to má být jen o 20% méně. V objemu prodejů projektorů určených pro domácí kino vede v současné době Evropa se 43% podílem, následuje Japonsko (24%) a Severní Amerika s 21%. Asie, Pacifik a zbytek světa uzurpují zbylých 12%.
LCD ustupuje DLP
V současné době spolu soupeří dvě nejrozšířenější technologie, na kterých jsou dataprojektory postaveny. Jednak je to "klasické" LCD pojetí, druhak je to technologie Digitálního Zpracování Světla (Digital Light Processing - DLP), jíž vyvinula společnost Texas Instruments a která našla své místo především za oceánem. Do konce roku 2003 má převzít iniciativu právě DLP technologie, která je podle většiny odborníků kvalitnější než LCD. Jedná se totiž o jedinou skutečně digitální techniku zpracování obrazu, navíc dává projektorům výbornou mobilitu díky velmi nízké hmotnosti - ta však na druhou stranu také zvyšuje cenu. Špičkové přístroje mají rozměry podobné formátu A5 a jejich váha nepřesahuje 1,5kg.
Projektory založené na LCD technologii obsahují jeden nebo tři LCD panely. Rozlišení těchto panelů určuje fyzické rozlišení celého projektoru. Pomocí optické soustavy je světlo projekční lampy rozděleno a po průchodu panely opět spojeno do jednoho svazku, který prochází objektivem a dopadá na projekční plochu. Nevýhody tohoto řešení jsou obdobné jako u LCD panelů - zejména se jedná složité přepočítávání na jiné než předem dané rozlišení. Vylepšená LCD pSi (polysilikonová) technologie tento nedostatek částečně odbourává a proto je i o něco vhodnější pro zobrazování videa.
DLP technologie staví na tzv. DMD čipu (Digital Micromirror Device). Jedná se o soustavu mikrozrcátek, která lze jednotlivě ovládat a v závislosti na promítaném obraze nastavit každé z nich tak, aby světlo do objektivu buďto odráželo nebo neodráželo. Je o něco dražší, ale také kvalitnější než LCD řešení.
Své místo na trhu mají dnes také CRT projektory, ty představují nejvyšší třídu video projektorů, jejich ceny se pohybují v řádech sta tisíců korun a využívají je především velké korporace. Jde o nejstarší technologii podobnou klasickým katodovým obrazovkám. Rozšíření tohoto typu projektorů mezi běžné spotřebitele je i do budoucna víceméně nepravděpodobné. Jsou to právě LCD a DLP projektory, které už dnes díky své relativně nízké ceně mohou nabídnout zajímavé řešení i domácnostem.