Nový Chrome 32: Lokální účty a Chrome OS pro Windows 8

Ne nezbytně. Za posledních pár let jsem si všiml, že většina systémů je bezúdržbová, jen stačí vhodně nastavit mantinely pro uživatele. Platí to jak pro OSX (kde to je dané z výroby) tak pro linux (kde stačí nedat uživateli administrátora a tedy šanci něco pokazit. Pokud je to spojeno s vhodným hardwarem, tak se jedná o prakticky bezúdržbové stroje, jen se jednou za čas pustí aktualizace. Nepopírám, že jsem třeba v případě linuxu občas nějaký problém řešil, ale obvykle se jednalo o atypické věci, které vyplývají z mých ne zcela běžných potřeb (aneb stejné problémy mě můžou potkat prakticky v jakémkoliv OS, protože to jsou leckdy dost brutality). No a sandboxování už se také pomalu začíná zabydlovat i u tradičnějších systémů. Jen stále nechávají možnost fungovat i tradičně.

To jo, s tím souhlasím, ostatně ChromeOS je hozenou rukavicí tradičním OS, aby dosáhly stejné lehkosti bytí.Také souhlasím s tím, že "možnost fungovat i tradičně" je nepopiratelnou výhodou. Ovšem poptávka po ní den ode dne klesá. Konkrétně v případě ChromeOS těch pár uživatelů, kteří by tam chtěli rozběhnout nějaký linuxový program, si asi cestu najde i bez oficiální podpory Googlu.

Tradiční výrobci OS to ale všichni již dávno vyřešili po svém. Apple má iOS, Microsoft má Windows 8 s Metrem, Google má Android. Tyto "lehké" systémy a jejich primární účel jsou totiž odlišné od toho, jaký je primární účel klasických desktopových OS. A i když postupné sjednocování pomalu přichází ve všech případech (viz. zmíněné Metro ve Windows 8 či postupné přidávání některých prvků a funkcí z iOS do OSX), právě příklad Windows 8 jasně demonstruje, že uživatelé sami nejsou připraveni na nějakou velkou změnu. Jsou ochotni si pořídit jiný systém, ale ne k tradičnímu počítači. Stejně jako si nejsou ochotni pořídit desktopový systém na tablet (jak ukázaly snahy Microsoftu snad od Windows 2000 nebo XP, nebo kdy vlastně byl poprvé představen tabletový mód). Takže snaha vytvořit lehký systém pro desktop je zajímavá, ale ze své podstaty dost jasně odsouzená k zániku. Pro podstatnou skupinu uživatelů bude mít takový systém příliš omezení na to, aby jej mohli používat bez omezení své práce.

No, v tomhle se holt neshodneme. ChromeOS podle mě není "lehký systém" (definujeme-li tento pojem skrze škálu činností, které pokryje) a už vůbec to není pro lidi "velká změna". Jediné, co stačí, je v klidu počkat, až si lidé běžných profesí (projektoví manažeři, obchodníci, vyplňovači formulářů všeho druhu...) sami všimnou, jak často během své pracovní doby opouštějí prostředí browseru. Ostatně Google vydal ChromeOS už skoro před čtyřmi roky, bez velkého humbuku, a jenom v klidu sleduje, jak si získává procento za procentem. To je úplně jiná křivka než bývá u cool novinek odsouzených k zániku.

Bohužel škála činností, které může ChromeOS zastat je výrazně omezenější i proti tabletovým a smartphonovým OS. Je dost zásadní výkonový rozdíl mezi nativními a interpretovanými programy. Takže pokud napíšete stejný program v JavaScriptu a v nativní binární formě, JavaScriptová varianta bude několiksetkrát náročnější na provedení. Tedy stejná operace sežere několiksetkrát víc energie, respektive na stejném hardwaru je to několiksetkrát pomalejší.Co se týká firem, tak ve značné části z těch, které jsem za poslední roky poznal, obvykle platilo, že v práci nemá internet co dělat. Takže hezky sledování internetových aktivit a kdo tam neměl co dělat tak dostal padáka nebo přišel o prémie. Přeci jen tam není většina lidí proto, aby si chatovali na Facebooku, ale aby makali a internet je nemusí vůbec zajímat. Takže webové prohlížeče byly zcela minoritní záležitostí. Teda s výjimkou systémů, které běhaly ve webovém prohlížeči (z lokálních serverů). Ale obvykle reakce na tyto systémy nebývají z těch nejlepších. Vlastně asi nejlepší reakce jsem zažil na prastaré terminálové systémy, kam se uživatelé připojují pomocí telnetu nebo obdobných protokolů. Sice na první pohled vypadají ukrutně a jejich ovládání nebývá nejtriviálnější, ale jejich rychlost tyto nevýhody bohatě kompenzuje.

Proč píšete o výkonu, když je řeč o "škále činností"? Jakákoliv aplikace (třeba GMail) je v tabletové verzi samozřejmě výrazně osekanější oproti plnohodnotné webové verzi. Interpretovaný nebo kompilovaný kód - koho to zajímá?Tak já nevím, já se asi zase pohybuju v prostředí malých a středních firem, kde webový browser je základním pracovním nástrojem. Ať už jde o hotové aplikace (pro řízení projektů, apod.) nebo systémy na míru, připadá mi automatické, že front-end je formou webové aplikace, ne nativní.

Protože to souvisí. Kde se dá sehnat Starcraft pro ChromeOS (jistý Garfield si Starcraft pochvaloval, jen neodpověděl kde ho najít a jelikož je uživatelem ChromeOS a diskuse je o ChromeOS, jistě mluvil o verzi pro tuto platformu)? Kde se dá sehnat Final Cut Pro pro ChromeOS? Kde se dá pořídit Dreamweaver pro ChromeOS? Nebo Photoshop? Nebo asi milion dalších aplikací? Ty všechny běhají na tradičních operačních systémech a v ChromeOS nemají žádnou alternativu. Budete tedy kvůli tomu tříštit platformy a zajišťovat ve firmě provoz dvou nezávislých systémů, když tam některou z těch aplikací potřebujete? A ve většině firem některá z aplikací těchto kategorií existuje. Třeba v českých podmínkách to je tradičně účetní software. Ne že by neexistovaly webové alternativy, ale jsou to stále dost směšné parodie. Navíc je zde stále otázka efektivity webového rozhraní. Pro značnou část činností je webové rozhraní prostě neefektivní a nativní varianta vede k větší rychlosti práce (je větší variabilita tvorby rozhraní a tedy možnost větší optimalizaci pro konkrétní činnost). Sice jsem velkým zastáncem webových aplikací, ale stejně tak si jsem vědom jejich značných limitů. Takže by určitě šlo udělat třeba i 4K videostřižnu jako webovou aplikaci, ale prakticky by to nejspíš udělal jen naprostej idiot, těžko by se tam ovládaly kamery a další speciální hardware.Já se pohybuju u firem všech velikostí, nejen malých a středních. Čím větší firma, tím méně anarchie a víc pravidel. Korporace s tisícovkami zaměstnanců totiž nemá ty osobní vztahy, lidi jsou jen čísla. A nechat jim volnost by znamenalo, že to budou zneužívat a firmu to bude stát moc peněz. Takže nějaký webový prohlížeč se tam týká jen velmi vybrané skupiny uživatelů, kteří by bez internetu nemohli dělat svoji práci. A i tak se ve spoustě případů připojení omezuje jen na vybrané a schválené webové stránky. Samozřejmně že jsou různé výjimky v rámci různých oborů. Ale brouzdání na netu v práci rozhodně není tak běžné jak si myslíte.

Jaké tříštění? Zaměstnanec, který pro svou práci potřebuje Final Cut Pro, dostane Maca nebo Windows. Stejně jako zaměstnanec, který potřebuje auto, dostane auto. To nic nemění na tom, že jinak všichni všechno, co souvisí s během firmy, dělají v browseru.Kdysi jeden náš programátor udělal jednu komponentu firemního IS jako windowsovskou aplikaci, přestože jinak všechno mělo webové rozhraní. To bylo skutečné omezení produktivity práce! Nepotřebuju EXE soubory, potřebuju URL. Potřebuju mít možnost i v nouzových podmínkách z kteréhokoliv zařízení, ať je to babiččin počítač nebo kamarádův iPad, udělat něco, co nepočká na pondělní ráno v kanceláři. Příklady se 4K videostřižnami naprosto chápu, ale většina lidí se opravdu živí spíš tím, že přehazuje nějaká data z jedné hromady na druhou (třeba nevyřízené objednávky do vyřízených).

Také mám příklad z praxe, zrovna z oblasti faktur. Existoval tam snad 20 let starý program, ve kterém běžná účetní udělala kolem 300 faktur za směnu. K tomu existoval nový, moderní systém s webovým rozhraním. Tam byla "extra vysoká efektivita" na úrovni desítek faktur za směnu. A ten původní systém by také bylo (technicky) možné ovládat na dálku bez nutnosti instalace nějakých exe souborů. Jen to nikdo nedělal, protože když se odejde z práce, tak se pracovat nemá. Alespoň u drtivé většiny lidí to tak je. Výjimkou jsou tradiční "pohotovostní" profese založené na řešení problémů. A i tam to má své meze. Prostě jestli je programátor lempl, který svoji práci neumí, tak se mu vždycky může podařit zmetek bez ohledu na technologii. Když to ale někdo dobře umí, s nativními technologiemi dosáhne mnohem lepšího výsledku, protože už z principu je vykonávání takového kódu několikasetnásobně rychlejší, takže reakce programu jsou také patřičně rychlejší a může se díky tomu pracovat intenzivněji. Dalším dokonalým příkladem toho, že jsem nativní aplikace proti webovým podstatně dál je iOS. V jeho počátku byla naprosto stejná idea, jakou má ChromeOS: web na všechno. Netrvalo ani rok a vrátili se k nativním aplikacím. Webové aplikace prostě nebyly schopny nahradit to všechno, co nabízí ty tradiční. No a s odstupem času si všimněte, že jsou nativní aplikace i pro čistě webové služby. Třeba prakticky všechny významnější zpravodajské servery. Čím to může být, že lidi raději používají nativní aplikace místo totožného kliknutí na odkaz? (iOS umožňuje nastavit odkaz na webovou stránku jako ikonku ve springboardu, tedy je to ekvivalentní spuštění aplikace)

Tady buďte fakt opatrný - píšete o problémech, které jsou dočasné, a tudíž nicotné. A do značné míry už překonané. Webové rozhraní pro nějaké to fakturování je dnes možné udělat stejně rychlé a efektivní jako nativní program. Jen prostě, jak píšete, programátor nesmí být lempl. Vážně si nedovedu představit, že bych si jako zákazník dnes vybral k nějakému systému na míru, třeba k backendu k e-shopu, radši nativní aplikace (jednu pro Windows a jednu pro Maca? A další pro mobily? Nebo zvolit vendor lock-in?), namísto webového rozhraní.Příklad s iOS je hodně zavádějící. Na začátku byly webové aplikace pouze proto, že Apple neměl připravený systém, jak inkasovat svoje "daně" od vývojářů. Čímž se dostáváme k další výhodě webových aplikací - nesrovnatelně jednodušší aktualizace (nečeká se týden na schválení), žádná cenzura, žádné dělení se o zisky. Jistěže uživatel radši zvolí nativní aplikaci, když se mu hodí pár drobných klacíku pod nohy, i kdyby to mělo být jenom o trošku kostrbatější vytvoření ikonky na ploše. No a pak samozřejmě ten problém s výkonem, který je dočasný a historie už mnohokrát ukázala, že není radno zadělávat si současnými posměšky na budoucí posměšky. :) Uvidíme, čeho dosáhne Google, který aktuálně oznámil zaměření na výkon a funkčnost mobilního Chromu tak, aby se proměnil v aplikační platformu na mobilech stejným způsobem, jako na desktopech.

A jak budete vybírat na míru dělaný systém ovládající třeba CNC? Budu rád, když mě přesvědčíte, že v krátké době dodáte dobrý ovládací soft pro CNC stroj napsaný v JavaScriptu. Srovnání s eshopem je zcela na místě, ve výrobě je zaměstnáno víc licí než v eshopech a software pro tento obor je důležitější. Ještě poprosím, aby nebyl použit naprosto žádný kód v jiných jazycích, než které jsou běžné na webu. Abyste si náhodou nepomáhali tradičními C a C++ řešeními.

To je pořád dokola - já řeknu, že se ChromeOS v práci hodí pro 90 % lidí a vy vyberete nějaký vypečený příklad z těch zbývajících 10 %. Jelikož těch 90:10 je můj odhad a vy máte jiný odhad a není tu nikdo, kdo by nás rozsoudil, tak bude asi další debata bezpředmětná. Jen doporučuju vážně se zamyslet nad trendem, který už několik let probíhá - od menší nabídky univerzálních krabiček k větší nabídce méně univerzálních krabiček. Vy máte pořád v hlavě stroj, kterým bude člověk v práci ovládat CNC, pak si ho zabalí do aktovky, odnese domů a tam na něm bude hrát Starcraft.

Názor byl 1× upraven, naposled 19. 1. 2014 00:42

Ale těch 90% je podstatných. Od začátku se bavíme o tom, jestli je je ChromeOS tradiční OS srovnatelný s Windows, OSX či klasickými distribucemi linuxu (Váš názor), nebo zda je vhodnější jej srovnávat s iOS, Windows Phone a Androidem (můj názor). Zatím jste mě pouze utvrdil v tom, že ChromeOS prostě nedokáže to, co klasické desktopové systémy, ale velmi se svými schopnostmi blíží těm tabletovým a smartphonovým systémům. Těm, které 90% lidí naprosto bez problémů dostačují. Když teď napíšete, že jste se mýlil a ChromejOS patří do kategorie s iOS, Androidem atp., tak můžeme celou diskusi konečně uzavřít a nebudu trvat na tom, že na tom mají běhat i specializované softwary, které běhají na tradičních operačních systémech.Jinak znáte nějaký CNC, který si vystačí bez počítače? Ať už je jakkoliv specializovaný, tak se nevyplatí kvůli tomu psát vlastní operační systém a je mnohem levnější ty specializované věci naprogramovat nad existujícím operačním systémem. A zatím všechny, které jsem viděl, byly ovládány softwarem z Windows.

Ale já jsem nikdy netvrdil, že ChromeOS je vhodný pro 100 % uživatelů stávajících těžkotonážních systémů. Je vhodný pro těch 90 % (resp. přesné číslo samozřejmě neznám, ale bude to určitě většina). To přece není v rozporu s názorem, že ho řadím mezi "plnohodnotné" systémy, právě proto, že pro těch 90 % lidí může nahradit ty systémy, které dnes označíme za plnohodnotné. K tabletovým OS rozhodně blíž nemá, právě proto, že je nenahrazuje - je to systém pro klávesnici, myš (či touchpad) a pro normální pracovní nasazení. A je to pojmové škatulkování vůbec důležité? To je jako kdybychom se v 80. letech minulého století hádali, zda má PC coby tehdejší novinka blíž k sálovým počítačům nebo ke kalkulačkám.Na tom, že tam mají běžet specializované softwary, určitě netrvejte - já jsem to nikdy nevyžadoval. :)

To škatulkování operačních systémů je taková tradiční věc. Existují serverové operační systémy (optimalizované pro serverové činnosti), desktopové operační systémy (pro generální použití), tabletové operační systémy (odlehčené systémy), systémy pro telefony, embedded systémy. Pro každý typ použití se hodí jiný typ systému. No a pokud se snažíte řadit ChromeOS do škatulky klasických desktopových operačních systémů, jejichž charakteristikou je univerzálnost, nemůžete hned vzápětí tvrdit, že nějaká omezení naprosto nehrají roli. Když řeknete, že možnost ovládání speciálního hardwaru je zanedbatelnou vlastností typického desktopového operačního systému, popíráte tím základní definici této kategorie, tedy univerzálnost. A přeřazení do jiné kategorie odmítáte. Naprosto nechápu proč, vždyť to odporuje logice. Ne každý si vystačí s omezenými možnostmi. Těch 10% prostě nějakou formu atypické či náročné aplikace vyžaduje a neobejde se bez ní. Dle Vás bychom asi měli začít ignorovat vše mimo internet. Žrát vzduch, chcípnout na neléčené nemoci a žít v chatrčích jak ze středověku. Tak nějak by totiž vypadal svět, kdyby se všechny desktopové počítače svými schopnostmi podobaly ChromeOS. Těch 10% je totiž sice pouhý zlomek, ale obsahuje drtivou většinu výrobních strojů nebo prakticky všechny současné zdravotnické přístroje. Jsou ty funkce, které ChromeOS opomíjí tak nepodstatné?

"Je dost zásadní výkonový rozdíl mezi nativními a interpretovanými programy. Takže pokud napíšete stejný program v JavaScriptu a v nativní binární formě, JavaScriptová varianta bude několiksetkrát náročnější na provedení."Ano. A proto dnes nikdo interpretovaný Javascript nepoužívá a všichni ho kompilují. Právě z toho důvodu, který uvádíte. Prakticky jediné místo, kde je rozdíl v rychlosti provádění, je nízkoúrovňový "bit juggling", což se snaží řešit projekt Asm.js, a impedanční nesoulad mezi javascriptovým kódem stránky a kódem jádra prohlížeče v C++ (nákladní volání DOM, Canvasu apod.), což se zase snaží řešit projekt Blink, kde v budoucnu budou příslušná rozhraní inlinována a JITována (jako to už dělá kompilátor C++ s vnitřními klienty DOM kódu). Tyhle dvě věci by měly vyřešit podstatnou část zbývajícího rozdílu mezi výkonem javascriptového a nativního kódu, protože tohle jsou v současnosti dvě nejužší místa.

Dart sice Javascript zrychlí asi na dvojnásobek, ale stále to je příliš pomalé z hlediska nativního kódu.