Datová schránka pro komunikaci s úřady byla doposud povinná hlavně pro právnické osoby. To se od příštího roku změní. Používat ji budou muset i zhruba dva miliony živnostníků, kterým ji stát začne zřizovat.
Podle už loni schváleného zákona by měly příští rok nově získat datovou schránku přes dva miliony lidí. Týká se to například všech živnostníků, kteří tak se státem budou muset začít komunikovat elektronicky. Přinášíme odpovědi na nejčastější otázky, které se ohledně datovek vyrojily.
Komu nově vznikne povinnost mít datovou schránku?
Nová povinnost vznikne zejména živnostníkům a dalším osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ), čili všem podnikajícím fyzickým osobám. Ty si ji zatím mohli zřídit jen dobrovolně, povinné datové schránky byly pro firmy – právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, advokáty, daňové poradce nebo insolvenční správce.
Ministerstvo vnitra bude od začátku roku schránky zakládat nově také všem právnickým osobám, které ji ještě nepoužívají – čili nepodnikajícím právnickým osobám. Komunikovat se státem skrz datovku tak nově budou muset například nadace, spolky, společenství vlastníků jednotek, obecně prospěšné společnosti či i různá sdružení.
Kolika lidí se povinnost dotkne?
Nejvíce nových datových schránek vznikne pro OSVČ. Těch aktivních je zhruba jeden milion, z nichž zhruba tři sta tisíc už datovku má. K tomuto milionu je ale nutné připočíst zhruba další milion lidí, kteří si třeba někdy v minulosti zřídili živnost, ale mají ji aktuálně jen přerušenou nebo pro ně není hlavní pracovní činností. Datovou schránku tak získají i ti, kteří nemají živnost aktivní.
Podle původního znění zákona měla být zřízena datovka i lidem, kteří v minulosti použili nějakou formu digitální identifikace ve vztahu ke státním službám. Dostanou ji i tito lidé?
Schránku měly dostat i všechny nepodnikající fyzické osoby, které se přihlásily k některé ze státních digitálních služeb například pomocí takzvané Identity občana. Tu mohly prokázat několika způsoby, například pomocí občanky s čipem nebo nejčastěji skrz Bank ID – přihlášení ke státním službám prostřednictví autentizace pomocí internetového bankovnictví. Nejčastějším takovým příkladem byla třeba registrace k očkování na covid, případně digitální certifikát prokazující bezinfekčnost.
V pokračování pro předplatitele také najdete
Proč stát upustil od zřízení schránek fyzickým osobám?
Jakým způsobem bude stát lidem datové schránky zřizovat?
Jaké povinnosti novým držitelům schránek vzniknou?