Ze starého Novellu toho mnoho nezbývá – firma se za poslední rok přetvořila více než za celou svou předchozí historii
Obligátní rčení, že „budoucnost není to, co bývala“, je i v tomto případě zcela na místě – pohlcením jednoho z nejlepších producentů distribuce Linuxu, německé firmy SuSE, se zase výrazně mění mapa softwarového trhu. Mění se především Novell, toto pro něj znamená možná největší milník a podnikatelskou změnu v historii, mění se svět linuxových distribucí (z „komerčních“ gigantů zbývá samostatně jenom Red Hat), a významnou vedlejší roli si v dramatu zahrála i firma IBM. Podle tiskové zprávy totiž bude IBM investovat do Novellu asi 50 mil. dolarů, čímž získá v této firmě podíl. Sice dvouprocentní, ale nejde o velikost – takovéto podíly jsou strategické, bývají často spojeny s místem ve správní radě (tedy vlivem na rozhodování a zdrojem interních informací) a velmi často jsou otevřenými dvířky k dalším nákupům, třeba i k pohlcení firmy. Mimochodem, další krok v luštění křížovky, tedy že IBM někdy koupí celý Novell, rozhodně určitou logiku dává.
Pro Novell, který za SuSE zaplatí 210 mil. dolarů v hotovosti, je to už čtvrtá docela drahá akvizice v poslední době. (Bývalí vlastníci SuSE se mohou zaradovat – tak se nám ten Linux vyplatil!). Novell koupil v roce 2001 málo známou firmu Cambridge Technology Partners, zaměřenou hlavně na služby (266 mil. dolarů v akciích), pak už známějšího vývojáře SilverStream (212 mil. dolarů, v hotovosti) a nakonec jednoho z méně známějších producentů linuxových distribucí, firmu Ximian (částka nebyla zveřejněna, nebyla zřejmě vysoká, protože Ximian byl ztrátovou firmou). Teprve poslední akvizice byla „linuxová“, respektive „open-sourcová“ a výrazněji naznačila, kudy se chce Novell ubírat; akvizice SuSE to ale jednoznačně potvrdila – je to „svět“ Linuxu, tedy aplikace a řešení postavená na této platformě.
Novell je jednou z nejpozoruhodnějších softwarových firem s natolik spletitou historií, která by vydala na knihu. Po mnoha podnikatelských zákrutách vypadal Novell jednu dobu jako společnost, která nemá budoucnost – přesněji řečeno, její hlavní produktové portfolio výraznější budoucnost postrádalo. Co však Novellu nechybělo, byly peníze – firma ze svých lepších let nahospodařila asi miliardu dolarů v hotovosti. Zdá se, že se rozhodla s ní nahospodařit celkem uvážlivě: několik let počkala, „jak se věci vyvrbí“, a dnes je její vedení i akcionáři přesvědčeno, že budoucnost Novellu je v Linuxu, a rozhodlo se naspořené peníze proinvestovat. Jak tedy chce Novell vydělávat na software, který je zdarma?
Především, zase tak zdarma není – linuxové distribuce se dnes běžně prodávají a nikdo, ani zákazníci nemá deprese z toho, že utrácí peníze za něco, co by si mohl sestavit z kosteček sám. Tvůrci komerčních distribucí nalezli přidanou hodnotu (odborná podpora, update), SuSE má výtečný zvuk, mezi odborníky obvykle lepší než stále nejpopulárnější Red Hat. SuSE je lídrem v Evropě, Novell zase umí Ameriku – to jde dohromady. Dále může Novell doplnit holou distribuci operačního systému svými aplikacemi, které dohromady dají – možná ne na nejvyšší úrovni, a ne zcela kompletně, ale přesto vyhovujícím způsobem – portfolio produktů, které potřebuje typický firemní zákazník. Ostatně, toto je první krok a na zlepšení portfolia na Linuxu se bude nepochybně pracovat.
Jakkoli toto vše pěkně dohromady, nelze nezmínit jednu historickou zkušenost. Novell byl v minulosti známý jako firma, která co koupí, to zcela spolehlivě pohřbí. Inženýrská firma z poněkud nepravděpodobného Utahu byla vždy „NetWare-centristická“ a nebyla schopna vytvořit kreativní prostředí pro rozvoj akvírovaných produktů a firem (např. WordPerfect a další). Typickým novellovským scénářem druhé poloviny devadesátých let bylo, že firma něco draho koupila, několik let s tím nic neudělala a pak to se ztrátou prodala. Firma sice kompletně změnila vedení – Jack Messman, který přišel právě z Cambridge Technology, má velmi slušné renomé, na rozdíl od svých předchůdců v Novellu – ale je otázkou, zda se také proměnily střední kádry z utažského domova firmy (spíše ne). Ostatně výsledky akvizice Cambridge Techu a SilverStreamu také nejsou nijak zřetelně viditelné – obě firmy byly známější a „zářivější“ spíše před Novellem než po něm. Ale ať tak nebo tak, toto je pro Novell nepochybně největší šance na znovuzrození za posledních pět let. Novell si budoucnost nevytváří, ale rozhodl se ji koupit – i to může jít, ale mnoho pokusů už firmě nezbývá, neboť bankovní účet se tenčí.
(Novell provokuje k jednomu hodně divokému scénáři. Zkusme jen tak pro procvičení předpokládat, že open source software se celosvětově ujme a víceméně vytlačí software komerční, proprietární. V tomto případě může být osud Microsoftu velmi podobný Novellu – firma za patnáct let bude bez budoucnosti, avšak v bance bude mít 150 miliard dolarů, tedy jmění, za které si lze pořídit několik států – nebo koupit takovou IBM i „s chlupama“ a být nadále nejmocnější počítačovou firmou na světě. Prosím, neberte ovšem tyto vývody zase tak vážně :)).