V pondělí jsem slíbil pokračování článku „Chcete levnější Internet? Hlídejte si politiky!“. A protože se sliby mají plnit nejen o Vánocích, přinášíme vám podrobnější rozbor novely a zejména jejích chyb.
V pondělí jsem zde psal o novele telekomunikačního zákona, která by měla zpřístupnit místní smyčky i ostatním telekomunikačním operátorům na českém trhu. Bohužel novela neobsahuje jedno důležité slovo, jedná se o bitstream. Zajímavé je, že alternativní operátoři (dále AO) o tomto nedostatku věděli a tak předložili koncepci bitstreamu k zapracování do novely telekomunikačního zákona a Ministerstvo dopravy a spojů, odbor telekomunikací tuto připomínku v dubnu roku 2002 akceptovalo. Slůvko bitstream ale nějak podivně ze schválené podoby novely předložené vládou ke schválení Poslanecké sněmovně vypadlo!
Co je bitstream a proč je tak důležitý?
Slovo bitstream zjednodušeně označuje přístup k datovému toku. Pokud budou mít alternativní operátoři přístup k datovému toku, znamenalo by to, že mohou pracovat s nakoupenou přenosovou kapacitou daného vedení podle svého uvážení a nabízet na něm jakékoliv služby odpovídající normám daného státu. U bitstreamu se tedy jedná o vyřešení problému širokopásmového připojení bez nutnosti instalovat na ústřednu vlastní vybavení - jde o pronájem datového toku.
Dnes je situace taková, že například u ADSL Český Telecom (dále ČTc) stanovuje svoje pravidla ohledně základních parametrů služby a zároveň s ní prodává AO i IP konektivitu. Tuto situaci by mohl částečně vyřešit přístup k místním smyčkám (LLU - Local Loop Unbundling). Alternativní operátor si od ČTc pronajme pouze místní smyčku bez další povinnosti odebrat současně jiné služby a vše ostatní jako hlasová a datová spojení realizuje vlastními zdroji. Problém je v tom, že počáteční investice při LLU nejsou zrovna nejmenší a nikde není zaručeno, že po těchto krocích ČTc zrovna výrazně nezlevní.
Na tomto příkladu je krásně vidět, proč je přístup k datovému toku – bitstreamu – tak důležitý. S podobným problémem se ovšem nepotýkáme pouze u nás, ale týká se i státu Evropské unie. Komise ES si je vědoma existence nedostatečné právní úpravy přístupu k datovému toku a proto připravuje odpovídající Doporučení, které členské státy EU zaváže uvést věci rychle do pořádku. Dané dokumenty týkající se telekomunikační problematiky najdete na webu EurActiv.com a příslušnou osmou zprávu Komise Evropských společenství o implementaci telekomunikačního regulačního souboru, COM(2002) 695 final (FR, DE) ze dne 3. prosince 2002, ze které jsem vycházel, najdete tamtéž.
Chytlavá slovíčka
Dalším problémem novely jsou překladové chyby. Například místo správného pojmu "bod" se naprosto nelogicky, ovšem výhodně pro ČTc, používá pojem "prostor". Je totiž důležité vědět, kde je přesně přístupový bod a nikoli jen to, že je kupříkladu někde v Praze 3 v prostoru ČTc. Tato přesná specifikace a potřebná snaha ze strany ČTÚ by mohla vyřešit pozdější problémy, kdy by například ČTc mohl požadovat za každý vstup do své ústředny částku 5 000 Kč a tím zpřístupnění místních smyček záměrně oddalovat.
Poslední problém, který novela neřeší, ačkoli by měla, je "průhledné, nediskriminační a nákladově orientované" stanovení cen za zpřístupnění, které musí zachovat - z důvodu ochrany hospodářské soutěže - dostatečný odstup velkoobchodních cen od maloobchodních. Toto je podle mě již dnes porušeno, když ČTc nabízí ve svém portfoliu přenosové služby, které v podstatě umožňují přístup k datovému toku, ale činí tak bez řádné velkoobchodní nabídky. Navíc se dá říct, že tím porušuje stávající telekomunikační zákon, podle kterého je povinen "zajistit propojení na základě stejných podmínek a ve stejné kvalitě, jaké je poskytováno pro služby vlastní nebo svých organizačních složek". A protože neexistuje velkoobchodní nabídka, není ani žádné propojení, v tom případě by to ale mohla být otázka pro ČTÚ a ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže).
Budete tlačit?
Jak se říká, informace jsou k nezaplacení, a proto se vám snažím jich podat co nejvíce. Doufám, že tyto další informace vám pomohou při případných dotazech na poslance či jejich poslanecké kluby. Můžete se i dotázat, proč žádný poslanec nepřišel s jiným návrhem novely, který by nemusel podle Zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (č.90/1995 Sb. § 90) jít do rozpravy a mohl být schválen místo tohoto nedodělku.
V příštím článku budeme pokračovat polemikou o tom, proč vláda předložila tuto špatně připravenou novelu a proč ani nemá mimořádný zájem na jejím přepracování.
Za konzultace na přípravě článku děkuji prezidentovi České asociace kompetitivních komunikací, panu Zdeňku Vaníčkovi.
