Nové umělé diamanty vznikly při pokojové teplotě a během několika minut

To nechápu. V článku píšete u Lonsdaleitu o tvrdosti vyšší než normálního diamantu, ale na wikipedii je uvedena tvrdost jen 7-8. Jak to tedy je?
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lonsdaleit...

Tak teď ještě diamantium z Futuramy 😀

Jaderne elektrarny chladi proces grafitem, uhlik, material na diamanty. Ten se stava radioaktivnim.
Existuje latka, ktera, kdyz se nanese na radioaktivni diamant, tak vyrabi el. proud. Slaby, ale staly, rekneme 50 let. Takova baterie je pouzitelna do kalkulacky nebo dalkoveho ovladace, hodin a mozna maleho dronu.
Nicmene, existuji uz solarni clanky s asi 5% ucinnosti, ktere muzou nabijet baterii v mistnosti ze zdroju svetla. Takze by slo zkombinovat ty 10% s 5% a mozna by to davalo vetsi proud pro kalkulacku nez ten diamant nebo samotne solarni clanky stavene pro slunce.

Slonů afrických na špičce baletního střevíce, krásná jednotka tlaku. Ale nedokáži si to pořádně představit, mohl by mi to někdo převést na počet Fabií na fotbalovém hřišti, děkuji.

Vzhledem k tomu, že ty diamanty nemaji krychlovou mřížku, ale hexagonální, tak asi budou mít i jiné vlastnosti - zřejmě jak optické, tak mechanické (paní říká tvrdší). Takže v Amsterdamu mě s nimi asi místní žid brusič vyhodí 🙂 Ale když budu mít fabriku, kde budu řezat sklo, tak tyto asi vydrží víc 🙂

Mě by zajímalo, jaké chlazení používají, aby udrželi konstantní teplotu při rostoucím tlaku.

Takže ten alchymista od Rudolfa II. v "Císařově pekaři" byl na dobré cestě. Jen mu chybělo to správné náčiní.