Dalším zajímavým směrem v elektronické komerci mají být podle analýz e-marketeru elektronické supermarkety – respektive to "nejobyčejnější" zboží, jako jsou třeba ranní rohlíky.
Dalším zajímavým směrem v elektronické komerci mají být podle analýz e-marketeru
elektronické supermarkety – respektive to "nejobyčejnější" zboží, jako jsou třeba ranní rohlíky. Může se to zdát přitažené za vlasy – vždyť chození do supermarketu je neobyčejně zaužívaný zvyk, a potřeba si na jídlo sáhnout, přičichnout si k němu je podobně nutkavá. Na druhé straně je právě supermarket velkou ztrátou času – pokud se jedná o běžný denní nákup, lze si snadno spočítat, že utracený čas (zhruba hodinka včetně cesty tam a zpět) bývá mnohdy "dražší" než utracená částka. Zcela podle pravidel definující se "New Economy", ve které
nebudou obchody, zboží přijde za zákazníkem se proto odhaduje, že elektronické supermarkety budou mít vytrvalý pozvolný vzrůst – letos obrat pět miliard USD, na konci tisíciletí už 40 miliard, a v roce 2007 by mělo na Internetu nakupovat zboží denní spotřeby patnáct až dvacet procent domácností.
Novým pojmem (nejen) v elektronické komerci je tzv. veri-port; jiní volí slovo hub. Obojí není moc trefné; má to vlastně znamenat, že obchod zaměřený na jeden druh zboží je málo, a obchod prodávající všechno je zase moc (totéž platí i o médiích: časopis zaměřený na jednu oblast je málo a nepřiláká požadované auditorium, a portál nebo vyhledávací centrála je zase tak široce zaměřená, že se člověk utopí v množství informací, z nichž je drtivá většina úplně irelevantních). Veri-Port znamená, že si vyberete několik klíčových témat, která vyhovují určité velké cílové skupině, a na ty se pak zaměříte – a hlavně, děláte je pořádně. Máte-li například kvalitní elektronický obchod s komoditou XY, zkusíte jej rozšířit o další zboží, které by mohlo být atraktivní pro ty, kteří kupují komoditu XY. V určitém náznaku to provedl Amazon.com, který ke knihám přidal i hudbu – obě komodity jsou si typově podobné (např. mají autora, vydavatele, nejí se atd.) a lze předpokládat, že cílové skupiny se hodně podobají. Lze si představit další obohacení Amazonu v tomto směru, protože kulturně zaměřená veřejnost není živa jen kupováním knih a cédéček. Trošku spornější je to v případě portálů – tvrzení, že Veri-Porty vytlačí portály, že "portály jsou mrtvy" je stejně předčasné, jako tvrzení před čtvrt rokem, že "portály vytlačí všechno ostatní". Především nelze absolutizovat – Internet navštěvují, kupodivu, pouze lidé a jejich výsadou je obrovská rozmanitost v cílech, potřebách či zálibách. Takže typický portál, ač koncipovaný jako "o všem a pro všechny" stejně zaujme jen určitou část auditoria – které tato bezbřehost nevadí. Veri-Porty či jak se to bude jmenovat, zase zaujmou další čtenáře; je překvapivé, ale pro americký přístup obvyklé, že se příliš nikde nepíše, že je podstatné, jak to bude udělané. Zkrátka jedni tvrdí, že portál vyhraje a Veri-Port prohraje, druzí prohlašují opak – já se domnívám, že vyhraje skvěle udělaný portál a současně skvěle udělaný Veri-Port a kromě toho také dvacet jiných skvělých věcí. Typickým příkladem skvěle udělané věci, která má šanci vytlačit všechny ostatní podobné, je Microsoft Investor, který je o třídu nad jeho předchůdci (Zacks, Hoover´s, eSchwab, StockMaster, EDGAR atd.). A zase budou říkat, že jsem zaujatý pro Microsoft – ale srovnejte si sami.
Evropa se probouzí? Dlouhou dobu "líná" Evropa zřejmě nabírá v oblasti internetové komerce tempo. Forrester Research (jedna z mladých analytických firem, často kritizovaná za to, že zveřejňuje příliš senzacechtivé "analýzy", aby si udělala jméno) odhaduje, že v roce 2002 bude tvořit obrat v Evropě v e-commerci okolo dvanácti miliard dolarů, letos je to asi dvě a půl miliardy. Jedná se o součet za zákaznické utrácení i za komerci business-to-business; přičemž podíl mezi nimi bude asi 40:60. To už není tak pozadu za Americkou, i když zde se má v daném roce otočit až desetkrát více peněz; zajímavé je ale to, že v Evropě má tvořit komerce business-to-business menší podíl než v USA. Je to dáno segmentací evropského trhu, který vede k vysokým koncovým cenám, k velkým rozdílům mezi jednotlivými zeměmi, nízké efektivnosti obchodování a tudíž k vysokým rabatům. V Evropě se zkrátka nakupuje v obchodech hůře než v USA a ani nemusíme chodit za humna – na Vltavě se knihy nakupují dobře právě proto, že např. v odborné literatuře má průměrný obchod míň než 1% celkové nabídky, a i ten největší nejde přes 15%.
