Výrobci podstatně zrychlují tempo inovací – a to zde ještě máme armádu strojů s Windows CE. Palm uvádí nový Palm Vx a šíří Palm VII, Psion tlačí nové Revo.
Kapesní počítače či handheldy byly v posledních pěti letech specialitou, kterou používalo jen málo „zvláštních lidí“; když se někdo zastavil na ulici a začal jakousi tenkou tužtičkou čmárat po černé tabulce, byl to důvod k zvědavému otáčení hlav. I dnes to ještě není úplně běžné – jako třeba mobilní telefon, tedy přístroj, který byl před nějakými sedmi lety podobnou raritou – ale trh s kapesními počítači už připomíná přetopený, vybuchující kotel. Podstatné je totiž, že na rozdíl od doby před pár lety i zákazníci (téměř každý z nás)
už vědí, že takové věci existují a uvažují o jejich pořízení.
Palm Computing (divize 3Comu, oddělující se právě nyní do samostatné firmy, aby to „více žilo“) v říjnu uvedla hned dva nové produkty – Palm Vx a bezdrátový Palm VII; současně, jak je už v kraji zvykem, firma snížila ceny předchozích modelů, které se stále vyrábějí a prodávají. Bezdrátová služba je pro Palm VII nyní dostupná po celém území USA (bohužel pro nás); předtím byla několik měsíců k dispozici na území města New Yorku. Zatímco Palm Vx je o něco vylepšenou verzí předchozí (podstatný pokrok: 8 MB RAM jako standard), páté verze produktu, je Palm VII úplnou novinkou. Ceny dalších Palmů padly také hodně razantně – cílem je samozřejmě vytlačit z trhu stroje s Windows CE, které se sice zatím moc neprodávají, ale za jimiž stojí obří firmy z oblasti počítačů i spotřební elektroniky (Compaq, Casio, Philips ad.). Po zlevnění Palmů to budou mít zase o něco těžší – vždyť Palm IIIe, v porovnání s většinou z nich stále podstatně lepší přístroj, dnes stojí jen 179 dolarů (ještě před rokem to byl zhruba dvojnásobek!).
Palm Computing stále drží trh suverénně v ruce (hovoří se o 70-80 % světového trhu, firma sama nerada uvádí bližší informace), ale konkurence se množí a navíc je schopna přinést některé docela vtipné produkty. Příkladem je již zde několikrát zmiňovaný Visor od Handspringu (což bolí o to více, že firma Handspring je založena „utečenci“ od Palmu, dokonce spoluzakladateli této divize a významnými osobnostmi); Visor je totiž daleko univerzálnější v tom, že jej lze přetvořit na přehrávač MP3 (a nejen to). Palm sice podle průzkumů trhu drží první čtyři místa v žebříčku prodejnosti (1. Palm V, 2. Palm III s 2 MB RAM, 3. Palm III s 4 MB RAM, 4. Palm Pro, až páté je PV-200 od Casia).
Současně přichází s novým produktem také britský Psion – firma, které se v poslední době příliš nedaří (finanční ztráta a pokles obratu). Firma opouští název Psion – možná spojený s příliš konzervativním image – a pojmenovává nový produkt Revo. Jedná se o velmi lehký handheld (váží méně než běžné mobilní telefony) a má stát okolo 16 000 Kč – zajímavé je, že se Psion stále nedokázal dostat do prodejní sítě v USA, takže v obchodech bude v mání jen v Evropě, za oceánem pak přes prodej pomocí Internetu. Revo rovněž nabízí přístup k Internetu přes externí modem či mobil, připojení je dokonce zdarma (k síti Psion.net). Hlavní rozdíl od Palmu je tak v tom, že Revo má – jako předchozí „psioni“ klávesnici a má elektronické pero; firmě se ale podařilo udělat i s klávesnicí přístroj lehčí než Palm.
Bezdrátový přístup k Internetu pomocí zařízení Palm VII je řešen opět „po americku“, i když s některými nepěknými omezeními. Síť Palm.net (dostupná po celém území USA, i když pokrytí není stoprocentní) je sice placená měsíčním paušálem, ale ten je odstupňován podle počtu „transakcí“ za měsíc. Základní, příjemný paušál činí 10 dolarů za max. 80 transakcí, jenomže za pětistovku transakcí měsíčně (tj. asi dvacet denně) zaplatíte už 40 dolarů, a to může být odrazující částka. Palm se evidentně shlédl v obchodním modelu firmy America Online – rovněž v této částce nabízí určitý exkluzivní obsah od předních amerických elektronických médií, plus možnost nákupů například na Amazonu, aukcí na eBay a finančních transakcí přes Fidelity Investments.
Jak lze odhadovat vývoj těchto zařízení? Přístup k Internetu, který je dnes velkou výhodou Palmu, bude samozřejmostí – stejnou, jako se dnes v USA prakticky neprodává domácí počítač bez modemu a multimediálního vybavení. Důležitá ale bude kvalita tohoto přístupu a cena za něj; úvodní paušály od Palmu jsou vysoké, ale konkurence je stlačí na minimum, v budoucnu zřejmě na nulu (zaplatí to reklamy, nákupy a konkrétní, placené služby). Kvalitou přístupu pak není ani tak myšlena rychlost, ale to, jaký kompromis nastane při zobrazování internetových stránek a jak moc budou tvůrci těchto stránek nuceni k tomu, aby vytvářeli separátní verze svých webů pro tato mobilní zařízení, jak moc budou muset ořezávat jejich funkčnost. Zde se přece jen jeví jako výhodnější určitá „kontinuita“ u Windows-Windows CE; s jistotou lze čekat, že Microsoft díky tomu, že dnes kontroluje řadu technologií pro vytváření stránek, nabídne automatizační nástroje – takové, kde tvůrce stránky či webu dělá stránky pro jednu platformu a z nich vznikne verze pro platformu Windows CE automaticky. Zatímco zařízení typu Psion či Visor se stále zdají být trošku na okraji zájmu (může se to změnit, pokud některou se zmíněných firem pohltí gigant typu Sony nebo třeba AOL), bude boj mezi Palmy a zařízeními s Windows CE pokračovat – zcela jistě ještě nějakou dobu poměrně suverénně pro Palm. Zda nakonec prostá množstevní převaha zařízení s Windows CE Palmy „přetlačí“, nebo zda to dopadne naopak, o tom rozhodne především způsob, jak se firmě Palm Computing podaří svůj operační systém licencovat. Bude-li mimořádně úspěšná s licencováním dalším gigantům v oblasti spotřební elektroniky nebo i počítačů, může třeba i Windows CE zcela vytlačit nebo dostat do jiné role (spíše nějakých ultra-sub-notebooků, nebo naopak o do obsluhy jednoúčelových domácích zařízení – pro obě varianty Microsoft další verze Windows CE připravuje). V mezičase ale bude trh zcela jistě pěkně „zdivočelý“ a bude nabízet desítky zcela různých a nepříliš kompatibilních produktů od různých výrobců.