Nová dvouvrstvá technologie magnetického záznamu může přinést disky s kapacitou 120 TB | Ilustrace: DALL-E

Ilustrace: DALL-E

Nová dvouvrstvá technologie magnetického záznamu může přinést disky s kapacitou 120 TB

Technologie magnetického ukládání dat v pevných discích prošla v posledních letech bouřlivým vývojem. Po kolmém magnetickém záznamu (PMR), šindelovém magnetickém záznamu (SMR) a tepelně asistovaném magnetickém záznamu (HAMR) se zdá, že další technologický posun mohou přinést vícevrstvá média.

Vědecký tým odborníků z NIMS, Seagate Technology a Tohoku University úspěšně demonstroval vícevrstvý tepelně podporovaný magnetický záznam. Koncepce magnetického záznamu ve více vrstvách sice existuje již delší dobu, ale jejímu praktickému využití bránila absence vhodných médií.

Granulované médium

Vědci se s tímto problémem vypořádali vytvořením nového typu granulovaného média složeného ze dvou nanogranulárních vrstev FePt-C oddělených distanční vrstvou Ru-C s kubickou krystalovou strukturou. Tato technologie umožňuje ukládání dat v jednotlivých vrstvách při různých magnetických polích a teplotách.

Na obě vrstvy lze ukládat data nezávisle úpravou výkonu laseru a magnetických polí během procesu zápisu. Díky tomu lze na prakticky stejnou plochu diskových ploten uložit až dvakrát více dat, aniž by bylo nutné významně měnit materiál.

Dvouvrstvá granulární média mají, jak ostatně napovídá jejich název, dvě vrstvy, z nichž každá má jinou Curieovu teplotu. Taková média mohou nabídnout hustotu záznamu až 10 terabitů na palec čtvereční, díky čemuž by pevné disky s deseti plotnami mohly dosáhnout kapacity až 120 TB.

Zatím jen v laboratoři

Měření a simulace magnetického záznamu za pomoci tepla ukázaly, že média mohou podporovat třívrstvý záznam a potenciálně by mohla by být schopna i záznamu ve čtyřech vrstvách. To by teoreticky mohlo znamenat zvýšení kapacity pevných disků až na čtyřnásobek.

Předčasné nadšení však poněkud kalí skutečnost, že v tuto chvíli jde pouze o laboratorní experimenty, jejichž uvedení do praxe může ještě nějakou dobu trvat. Hlavní brzdou bude fakt, že technologie je v současnosti příliš nákladná, neboť kromě složitějších ploten vyžaduje také výrazně odlišné čtecí a zapisovací hlavičky.

Výsledky dosavadního vědeckého bádání byly publikovány v odborném časopise Acta Materialia.  Toto periodikum se zaměřuje na publikování původních vědeckých prací v oblasti materiálového inženýrství a zabývá se širokým spektrem témat týkajících se materiálů, včetně jejich vlastností, zpracování, a aplikací.

Určitě si přečtěte

Články odjinud