Vývoj v sítích, komunikacích a Internetu se okolo nás řítí takovým tempem, že žasnou i otrlí. Milý slogan „kdo chvíli stál, už stojí opodál“ zde neplatí. Kdo se na chvíli zastavil, už vůbec nemusí zkoušet dohánět, protože nedožene.
Jiří Hlavenka: Vývoj v sítích, komunikacích a Internetu se okolo nás řítí takovým tempem, že žasnou i otrlí. Milý slogan „kdo chvíli stál, už stojí opodál“ zde neplatí. Kdo se na chvíli zastavil, už vůbec nemusí zkoušet dohánět, protože nedožene; měl by raději zkusit něco jiného a nového, v horším případě jít ke svému bývalému konkurentovi a poprosit jej, zda by jej nevzal do zaměstnání.
Dynamika vývoje se nezpomaluje a jeho šíře se nezmenšuje; přesto však, ať se podíváme kamkoli a začneme se dívat na kritická místa vývoje čehokoli, vždycky narazíme na jedno slovo: konektivita. Celý vývoj letošního roku je ovlivňován vývojem internetové či obecně komunikační konektivity, veškeré další prognózy se o ni opírají – o její kapacitu, dostupnost místní i cenovou, o její další technické parametry. Nabídnu tedy v pohledu na letošní vývoj v síťově-komunikačně-internetovém světě právě tento „filtr“, který řadu komplikovaných událostí a trendů zprůzrační, i když třeba za cenu zjednodušení.
Internet zdarma: i zde je hlavní poskytnout konektivitu
Ještě neskončily prázdniny a už dvě firmy vytáhly do boje o Internet. Czech On Line (VOL) nabízí internetové připojení pro komutované linky zdarma, Contactel („Red Box“) přichází s další zajímavou nabídkou počítače zaměřeného na internetové služby, připojování zdarma ale bude brzy nabízet ještě několik dalších providerů. Ono totiž nejde jinak: uživatelovi je při zhruba stejně vytížených linkách skutečně lhostejné, na jaké číslo a ke komu se modemem připojuje, pokud po něm někdo chce peníze a druhý ne (tedy: pokud toto je skutečně jediný rozdíl mezi oběma službami), přijde první jmenovaný o zákazníky během rekordně krátké doby.
Proč náhle všem jde o to, aby vás připojili zadarmo, když z toho bezprostředně nic nemají? Hlavní důvod je opět v konektivitě, ve schopnosti propojit. Zisk může přijít později a může být minimálně dvojí: a) firma, která vás připojí k Internetu, vám už dnes (protože to není „nic proti monopolu“) může nabídnout internetové telefonování, pochopitelně už placené, b) od prvního ledna 2001 bude už vydělávat i na minutách, které tímto připojením protelefonujete, protože bude vlastně jejich „dealerem“ (Contactel, ale i další, pak přímo poskytovatelem).
Dnes nám mohou tyto úvahy připadat jako trošku vzdálené, ale ono je to úplně stejné, jako když se za městem postaví Macro, Globus, Hypernova či Shopping Park a firmy si pak na své náklady přiváží zákazníky autobusy. Proč to dělají, takhle zadarmo? Protože jim pak něco prodají – oni vlastně svým zákazníkům také poskytují konektivitu.
K čemu to vše směřuje? K Internetu, dostupnému pro každého stejně jako je dnes dostupný televizní signál. Časem dokonce k Internetu vysokorychostnímu (megabity/s), ten bude v první fázi finančně dostupný jen pro firmy. Až přestane být konektivita problémem č. 1, dostanou se do popředí jiné parametry rozhodující o používání Internetu, jako je třeba kvalita obsahu.
Do zahraničí: fúze a skupování nás už nepřekvapují
Slučování a pohlcování velkých firem, miliardy dolarů létajících vzduchem nás už přestaly překvapovat. Jednak jde o virtuální peníze (vyměňují se jen akcie, všeobecně považované za velmi nadhodnocené), jednak je to ale logická konsolidace odvětví komunikací a Internetu, která je přirozená a která bude trvat ještě několik let. Spíše se budeme v příštích letech divit, proč některá firma nefúzovala, než proč fúzovala. K adeptům dalších prodejů a fúzí patří například firmy jako SGI (osamělý bojovník v Unixu a příliš malý na platformě PC), Unisys (obtížná perspektiva vedle IBM, Compaqu atd.), uBid (těžký život vedle eBay), 3Dfx i Nvidia (vývoj grafiky musí financovat někdo velký), Cabletron (dost problémů v poslední době), Novell (sám voják v poli), Iomega (malý hardware na velkém trhu) a další desítky internetových start-ups, které ani nemá smysl vyjmenovávat. Kdo naopak bude typickým pohlcovatelem, je také asi zřejmé, protože to jsou společnosti, které tímto stylem už zaměřili své budoucí podnikání: Cisco, Lucent, Intel, Worldcom, internetoví giganti Yahoo, Amazon.com a Ebay.com, kteří mají akcií na rozdávání, ale také určitě „ctihodné“ firmy jako IBM, Hewlett-Packard, Compaq, Microsoft, které si potřebují vylepšit technologie.
E-komerce: ještě pochybujete?
O tom, že e-komerce „funguje“, už nemůže být žádných pochyb. Firmy podnikající v této oblasti sice z prodejů přes Internet ještě obvykle neprofitují, ale velice rychle rostou a získávají milióny zákazníků – to jsou větší počty, než ke kterým se dopracují kamenné řetězce obepínající svět za desítky let své činnosti. Zejména americké firmy dokazují, že díky elektronické komerci mohou získat podstatné výhody: zjednodušení a zrychlení agendy a logistiky, zlevnění procesů, lepší a levnější oslovení zákazníků, dokonalý informační přehled atd. atd. Za pár let bude nevyužívání e-komerce k podnikání tak neobvyklé, ba přímo bizarní, jako kdyby před pár lety firma záměrně nepoužívala telefony a faxy.
Více otázek než odpovědí
Letošní rok položil v informačních technologiích více otázek než dal odpovědí. Osobní počítače se dostávají pod tlak jiných, alternativních přístrojů, od jednoúčelovách zařízení po výkonné kapesní počítače; tlak není zatím příliš velký, ale roste. Zda ale skutečně „jsou pécéčka mrtvá“, jak tvrdí IBM, nebo zda naopak provedou protiútok (zjednodušení, zlevnění), jak tvrdí Intel a Microsoft, nikdo netuší, pravdě stejně blízké je jedno i druhé. Smete vlna free softwaru (Linux a spol.) hegemon Microsoftu, nebo se naopak ukáže, že se giganti přizpůsobí a že se jejich model ukáže jako více životaschopný? Zvítězí Internet po kabelu nad bezdrátovým připojením, nebo budou úspěšné obě technologie? Intel nebo AMD? Windows 2000 nebo Unix?
Tyto a další otázky jsou určitě zajímavé, pro firmy podnikající v informačních technologiích téměř klíčové pro jejich život a pro profesionály v IT podstatné pro jejich rozhodování. Jenomže jsou stále méně důležité pro uživatele, protože technická vrstva problému jej postupně přestává zajímat. I toto je ale důležitý trend, který se každým rokem stále více posiluje: skutečný profesionál musí být odborně zdatný, uživatel může být naopak stále „zhýčkanější“ – když chtěl včera udělat webovou stránku, musel znát syntaxi HTML, přenos ftp a podobně, dnes stránku zformátuje v editoru WYSIWIG klikáním na tlačítka a pak zadá příkaz Uložit na web.
Přes webovou stránku se vracíme k úvodnímu tématu, ke konektivitě. Nedovedu si dnes příliš představit jakýkoli trend v informačních technologiích, který by nebylo povinně nutné zkonfrontovat s existencí a vývojem Internetu. I tak samostatná témata jako například vývoj velikostí pevných disků, LCD obrazovek či budoucnost textových editorů jsou silně ovlivňována vývojem Internetu; u čehokoli, kde se něco s něčím propojuje, je Internet doslova určující.
Čekají nás velké věci (věřme)
Kdo intenzivně sledoval česká internetová média, jistě u nich cítil určité zklamání z vývoje posledních dvou let. Ne že by se u nás Internet nedral dopředu, ale čekalo se mnohem víc. Zdá se ale, že to mohl být klid před bouří: nesmírně popohnaný právě současným připojováním k Internetu zdarma a stále výhodnějšími paušály na nepřetržitá připojení se očekává v Čechách nebývalý, doslova explozivní růst využívání Internetu. Nové věci skutečně fungují jako sněhová koule: dlouho nic, můžete tlačit do kopce až do úplného vyčerpání, a pak se náhle věci rozjedou tak, že se nestačíte divit. Mnoho věcí se za uplynulých dvanáct měsíců nesmírně změnilo a zlepšilo: levné počítače, připojení zdarma, konečně pár fungujících obchodů se skutečně výhodným nákupem, rostoucí počet výborných služeb, velmi rychle stoupající „image“ Internetu u běžných lidí a v neposlední řadě přece jen možná určité hospodářské oživení. Silicon Valley z toho tady asi přes noc neuděláme, ale aspoň tu západní Evropu bychom už nemuseli nechávat tak daleko před sebou.
Zdroj: Connect! 10/99
