Nezveřejněná tajemství procesoru Pentium 4

Diskuze čtenářů k článku

Dan Oliva  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Intel se snaží různými vychytávkami dohnat PowerPC G4, jenže G4 při poloviční frekvenci dává dvojnásobný (i vyšší) výkon.
Intel je omyl dějin! Taktéž PC + Win!!!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Peo  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Achbože, tak to je zase jeden z tých... ľudí čo každú konferenciu využijú na to, aby poukázali, akí sú oni namakaní, že nepoužívajú Win/Intel/PC... Prázdny príspevok

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin Vorel  |  20. 04. 2001 19:20  | 

To neni jeden ztech , to je porad jeden a ten samej blbecek.
Nedokaze pochopit zakladni veci.

Ja si proste G4 nekoupim jelikoz na to nemam. Mam Celerona 366 pretaktovaneho na 550 (stal me 1800 bez dane - v lednu) na PC mam Linux a jsem spokojeny.
To ale neznamena ze musim kazdemu na potkani vykladat ze jestli si ho taky neporidi ,tak dela chybu.

A nyni k daneel@atlas.cz (jestli jses to opravdu ty): tebe bych za kamarada nechtel, jses jeden z tech namyslenejch blbecku kteri spolkli moudrost sveta. Vubec si takovychto lidi jako jsi ty nemuzu vazit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
mLha  |  20. 04. 2001 19:20  | 

ono to s tim intelem, ze je to historickej omyl, je bohuzel pravda. jejich architektura je vylozene na kocku, vymysleli si mooruv zakon a ted se ho snazej zuby nehty drzet a by dokazali jeho platnost. a pritom vykon procesoru se nezvysuje jenom vetsim poctem tranzistoru a vyssim taktem. zalezi preci taky na architekture a ne jenom na tech jejich hyper kocicarnach.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Tan "historickej omyl", jak říkáte, byl prvním procesorem na světě. Proč s tím nepřišla jiná firma, třeba Motorola s IBM?

Co se týče archtektury, asi jste si nevšiml, že Intel a jiní se nesnaží jen slepě zvyšovat takt, ale zároveň i měnit právě architekturu. Pokud by tomu tak nebylo, neměli bychom 32bitové instrukce, MMX, SSE, na podzim SSE2, ani 3D-Now! a jiné architektury, o interní cache nemluvě. Pokud se obrítám do větší historie, tak při změně z 8086/88 na 80286 se změnilo strašně mnoho a k lepšímu (třeba spolupráce s koprocesorem - tímto způsobem se komunikuje dodnes).

Pokud by se zvyšovalo JEN počtem tranzistorů, jak uvádíte, to mám chápat tak, že kolem dejme tomu 386 jádra je řekněme 20 milionů tranzistorů jen proto, aby tikaly v rytmu hodin a topily? To snad ne.......

Nezapomínejte, že Intel nemá jedinou architekturu (x86), ale i 32 či 64bitové včetně RISC (i860 příkladně).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jaroslav Gratz  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Tan "historickej omyl", jak říkáte, byl prvním procesorem na světě. Proč s tím nepřišla jiná firma, třeba Motorola s IBM?

Jestli myslite tim prvnim procesorem 4004 v roce 1971, tak to je pravda, tady jim prvenstvi uprit nelze. Ale pak uz delali vsechno spatne.

Nasledovaly 8008 a 8080. To uz byly osmibity, ale architektura nic moc. Nejvetsi problem intelackych procesoru je nedostatek registru a zbytecne moc instrukci (coz procesor zeslozituje a prodrazuje). V dobe kdy byla 8080 existoval legendarni procesor Z80, ktery byl mnohem lepsi a mel takove vychytavky, jako instrukce pro blokovy prenos dat.

Uplne vsechno Intel zprasil procesorem 8086 v roce 1978. Jejich nejvetsi chybou bylo, ze se snazili zachovat kompatibilu s 8080 (nikoliv binarni, programy se musely prekompilovat). Proto segmentova architektura s 64 KB segmenty (za to je vsichni programatori mnohokrat prokleli), pouze 16-bitova aritmetika a registry a maximalne adresovatelny 1 MB pameti. Pamatujete na EMM386 a emulaci EMS? Tak to bylo kvuli 8086, kterym se takhle pomoci specialniho hardware umoznovalo pouzivat vic pameti. Motorola mela 68000 - to byl velice pokrokovy procesor vnitrne 32-bitovy. Mel mnohem vice registru a programovani pro nej bylo mnohem jednodussi nez pro 8086. Bohuzel se neprosadil - nebyl kompatibilni s 8086, ktere davala IBM do svych PC. Motorola dal pokracovala s vyvojem az po 68060, ale pozdeji na Intel vykonove nemela, jejich procesory byly technologicky horsi.

32 bitu se Intelu podarilo implementovat az do 80386 v roce 1985, ktery uz umel ochranu pameti a strankovani, ale porad ma stejne malo vseobecne pouzitelnych registru (eax, ebx, ecx, edx, esi, edi, ebp) jako 8086, se kterou je stale kompatibilni. Mimochodem uz staricka 8-bitova Z80 tech registru mela vic.

Vsechny dalsi procesory Intelu uz jsou v podstate nymlich to same jako 386, jenom rychlejsi. Obcas pridaji kraviny jako MMX apod, ktere nikdo nepouziva, ale maji si co dat do reklamy.

Nastesti se vzpamatovali s Mercedem (Itaniem) - ten procesor je neco uplne jineho nez rada x86, je vnitrne 64 bitovy a ma az 128 vseobecne pouzitelnych registru (lze zvolit kolik jich bude proces pouzivat, kvuli rychlejsimu prepnuti procesu). Bohuzel se jeste neprodava.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Nemyslím, že by jste měl pravdu. Účelově kladete informace tak, aby jste mohl konstatovat, že Intel "dělá všechno špatně", jak jste napsal. Nikdy neříkejte nikdy.

1)Z80 vznikl jako klon i8080 procesoru, tudíž dodatečně a vznikl jeho zlepšením.

2) rozhodně nemohu souhlasit s vaším tvrzením, že "VŠECHNY další procesory Intelu jsou v podstatě 386". Jednak si nemyslím, že ba třeba procesor i750 byl v podstatě 386, jednak trošku zapomínáte na další vlastnosti procesorů dnešních Intel jako podporu více procesorů, MMX, SSE, SSE2 atd.

3) na samostatný bod jsem si nechal vaši perlu "kraviny jako MMX, které nikdo nepoužívá". MMX instrukce se, pokud jste si toho nevšiml, používají prakticky všude (dokonce i ve Wordu z MS Office). Vždyť je to proboha první 64bitové rozšíření instrukční sady. O SSE instrukcích jste asi neslyšel. Skuste se zeptat u firem, prodávajících třeba CAD software pro x86 platformu, díky čemu v procesorech je jejich software rychlejší než dříve. Neřeknou vám "díky tomu, že ty 386 instrukce jsou dnes rychlejší", ale "díky používání MMX a SSE instrukcí nebo 3D-Now! u procesorů AMD".

4) Vzpamatování s Itaniem je rovněž zajímavé - víte, kolik let IA-64 platformu připravují? V té době teprve začínali přemýšlet o tom, že by udělali MMX a rychlejší Pentia BEZ MMX...... Právě MMX část je vnitřně 64bitová stejně, jako SSE, přicházející SSE2 je dokonce 128bitová. Externě jsou procesory Intelu x86 řady 64bitové od uvedení prvního 5V Pentia 60/66 MHz!

Úplně na konec - k této diskusi dospěje skoro každý článek a nemá to valného smyslu. Pojďme se příště bavit aspoň o něčem novějším než o procesorech 20 let starých.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jaroslav Gratz  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Nemyslím, že by jste měl pravdu. Účelově kladete informace tak, aby jste mohl konstatovat, že Intel "dělá všechno špatně", jak jste napsal. Nikdy neříkejte nikdy.

Za tim "vsechno spatne" byl smajlik.

1)Z80 vznikl jako klon i8080 procesoru, tudíž dodatečně a vznikl jeho zlepšením.

To ano, ale nevyvinul ho Intel, vzniknul v Zilogu.

2) rozhodně nemohu souhlasit s vaším tvrzením, že "VŠECHNY další procesory Intelu jsou v podstatě 386". Jednak si nemyslím, že ba třeba procesor i750 byl v podstatě 386, jednak trošku zapomínáte na další vlastnosti procesorů dnešních Intel jako podporu více procesorů, MMX, SSE, SSE2 atd.

Procesor i750 neznam, takze to asi nebude x86 platforma, ke ktere jsem se vyjadroval. Co se tyce podpory vice procesoru, tak to je otazka hlavne cipsetu. Myslim ze uz od 8086 existuje instrukcni prefix LOCK, ktery pro nasledujici instrukci zamkne sbernici pro pristup pouze jednomu procesoru a kdyby jste si dal tu praci a vyvinul patricny chipset, tak si muzete udelat viceprocesorove XT. Co se tyka pridavani dalsich instrukci, tak to je slepa cesta. Instrukci sada x86 je uzasne nabobtnala a to neumoznuje efektivni praci prekladacum. Mnohem lepe se pise prekladac pro procesor, ktery ma malo instrukci a hodne registru a kod generovany prekladacem je potom take mnohem rychlejsi.

3) na samostatný bod jsem si nechal vaši perlu "kraviny jako MMX, které nikdo nepoužívá". MMX instrukce se, pokud jste si toho nevšiml, používají prakticky všude dokonce i ve Wordu z MS Office).

Tak toho jsem si opravdu nevsiml. Vy jste tam ty instrukce videl? Ja ne. Taky by me zajimalo, jak to ze potom funguje Office na 486, to maji vsechny spustitelne soubory dvakrat? Nebo v programu delaji testy mam-nemam MMX, co udelam ted? Tim by moc neziskali. Pokud opravdu vite o nejake MMX instrukci v Office, tak napiste soubor a adresu kde ji najdu. Ja uz videl par disassemblerovanych programu, ale MMX instrukci je opravdu velka prace najit. Kdyz uz je nejaky program pouziva, tak je to vetsinou z duvodu "nas program ma MMX a je naprosto skvely, rychle si ho kupte".

Vždyť je to proboha první 64bitové rozšíření instrukční sady.

Poukud naraz provadite dve 32 bitove scitani, tak tu u me neni 64 bitu. MMX umi zpracovavat paralelne vice operandu, ale k 64-bitove instrukci sade to ma velmi daleko.

O SSE instrukcích jste asi neslyšel. Skuste se zeptat u firem, prodávajících třeba CAD software pro x86 platformu, díky čemu v procesorech je jejich software rychlejší než dříve.

Dobre, SSE muze urychlit urcite vypocty s realnymi cisly, to nepopiram, ale Intel misto toho aby se snazil optimalizovat FPU, tak pridava dalsi instrukce. Navic to vyuzije jenom specializovany software a treba na serveru si moc SSE neuzijete.

Neřeknou vám "díky tomu, že ty 386 instrukce jsou dnes rychlejší", ale "díky používání MMX a SSE instrukcí nebo 3D-Now! u procesorů AMD".

3D-now! je taky kapitola sama pro sebe. Videl jste instrukci sadu 3D-Now? Umi pracovat jenom se single precision 32-bitovymi realnymi cisly a nejslozitejsi operaci, kterou pres 3DNow provedete, je druha odmocnina. Treba na goniometricke fukce si muzete nechat zajit chut.

4) Vzpamatování s Itaniem je rovněž zajímavé - víte, kolik let IA-64 platformu připravují?

To nevim presne, ale rekl bych, ze nekdy od 486, takze asi deset.

V té době teprve začínali přemýšlet o tom, že by udělali MMX a rychlejší Pentia BEZ MMX......

Verte tomu, ze existence MMX a SSE je to posledni, co by vyvojare Itania trapilo.

Právě MMX část je vnitřně 64bitová stejně, jako SSE, přicházející SSE2 je dokonce 128bitová.

Vy jste podlehl reklame a myslite si, ze pridani jednoucelovych instrukci MMX, SSE ... je nejake spaseni a nelze bez nich zit. Ja Vam to nijak nezazlivam, ale je to omyl. x86 je proste zastarala architektura a takhle ji nikdo nezachrani. Navic SSE2 neni 128 bitove - umi jenom zpracovat ctyri single precision nebo dva double precision argumenty naraz, ale to neni 128 bitu.

Externě jsou procesory Intelu x86 řady 64bitové od uvedení prvního 5V Pentia 60/66 MHz!

Externe nic neznamena, porad umi adresovat jenom 4GB RAM, coz je uz ted pro narocne aplikace malo. Jiste, od Pentia Pro umi myslim pouzivat az 64 GB RAM, ale to je jenom obchazeni 32 bitu pres nejaky dalsi registr a strankovani pameti, omezeni 4 GB adresoveho prostoru na proces stale zustava.

Úplně na konec - k této diskusi dospěje skoro každý článek a nemá to valného smyslu. Pojďme se příště bavit aspoň o něčem novějším než o procesorech 20 let starých.

Priste byste mohl napsat treba neco o architekture Itania a zjistite, ze je to uplne o necem jinem nez jakekoliv Pentium.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Stejně jako předtím účelově měníte fakta i to, co jsem napsal. Vyjádřím se jen k něčemu, zbytek je beze slov.

MMX instrukce se skutečně často používají a lze s nimi provádět i 64bitové operace a nemyslím jen 2x32, 4x16 nebo 8x8.

SSE nenahrazuje FPU, jak se snažíte podsunout, ale umožňuje daleko víc. Kromě toho SSE v serverovém pojetí smysl má, neexistuje jen souborový server, ale i plno aplikačních.

U 3D-Now! mluvíte o původní verzi, mezitím se objevilo rozšíření o dalších _asi_ 24 instrukcí.

Pokud by přidávání instrukcí nemělo smysl, proč by se tak dělo nejen v x86 rodině, ale i mimo ni? Tzv. multimediální instrukce mají skoro všechny dnešní procesory.

Nepodsouvejte mi, co si myslím (třeba vaší větou "myslite si, ze pridani jednoucelovych instrukci MMX, SSE ... je nejake spaseni a nelze bez nich zit".

Zajímavé, že ta zastaralá architektura se ze slaboučkých procesorů dostala na výkon srovnatelný s výkonem procesorů v 32bitové oblasti.

Rozlišujte možnosti a reklamu. Bylo by špatné, kdyby firma nevyužila reklamy pro svou propagaci. Jenom pro reklamu ovšemže nová zlepšení nejsou. Skuste třeba pracovat s grafikou s a bez podpory MMX a uvidíte. Jsou i testy, které měří výkon procesorů bez a s ohledem na tyto nové technologie.

Dobrá rada psát o architektuře Itania, o tom jde těžko psát v článku o Pentiu 4, nemyslíte? Kromě toho o této architektuře se připravuje víc než jeden článek, jen se musí načasovat na správnou dobu. Až bude čas oficiálního představení Itania, bude tato tématika zajímat o mnoho více čtenářů než dnes.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Nez zacnete neco tvrdit, tak si to nejdriv overte. Neni to porad ten samy, je nas tady vic (podle vas blbecku). Obavam se, ze zakladni veci nedokazete pochopit vy. Argumentujete tim, ze G4 je pro vas moc draha. Uznavam, jenze v tom pripade jsou pro vas draha i nova Pentia. To je pri srovnatelnem vykonu dokonce drazsi, nez G4. Tak kde je rozdil?

Na druhou stranu ale nevidim duvod napadat procesor, ktery jeste neni na trhu. Treba se ukaze jako dobry (i kdyz si myslim, ze to spis bude dobry varic, nebot Intel jiny procesor navrhnout neumi)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Máte pravdu, silná slova sem nepatří a hodnotit něco bez toho, aby si to autor výroku ověřil rovněž. Líbí se mi, že vlastně nikdo z těch, kdo na Pentium 4 nadává, jej nejenže neviděl a neotestoval, ale ani neviděl testy a neseznámil se s architekturou. Smutné.

Bohužel musím konstatovat, že Intel jiný procesor navrhnout UMÍ, jak sám říkáte "než začnete něco tvrdit, tak si to nejdřív ověřte". Zapomněl jste, že Intel nejsou jen x86 procesory, na které je moderní pořádat hony, ale i RISC modely, jak 32 tak i 64bitové.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  20. 04. 2001 19:20  | 

) Sem si sam naletel. Mate samozrejme pravdu. Mam ale pocit, ze tyto procesory vyviji jina skupina vyvojaru (i kdyz se treba pletu) - treba jina divize? No vite, jak to myslim.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

To je jedno, jaká divize nebo skupina vývojářů to má na starosti, označil jste Intel jako celek. Prostě nálepkování

Nejenže to vyrábí jiná divize, ale dokonce i jednotlivé procesory x86 vyvíjí jiné skupiny vývojářů, kteří tak pracují paralelně a tudíž rychleji.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  20. 04. 2001 19:20  | 

OK. A co udelame s valecnou sekyrou dnes? Co ji zase zakopat? ))

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

No jasně, už mám hlad, škoda, že nemůžeme skočit někam na oběd a onu zakopanou sekyru zapít Navrhuji jako termín zapíjení procesorů a sekyr Invex.

TO ALL: Přidáte se někdo?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Pavel Mohyla  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Je jasné, že skalní odpůrci Intelu budou novou P4 hanět i kdyby byla sebelepší. Na druhou stranu - nechme se překvapit co dobrého P4 přinese. Třeba budeme nadšení, třeba ne.

S termínem souhlasím.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  20. 04. 2001 19:20  | 

S tim Invexem to vidim cerne. Driv jsem tam jezdil pravidelne, nebot jsme tam zakaznikum nechavali delat stanky. Jenze to uz je minulost a prestal jsem tam jezdit i soukrome, nebot podle mne hrozne upada. Neni to co driv. Nejspi kvuli premrstenym cenam za expozici. Znam spoustu firem, kteri uvazuji ze vynechaji Invex, k usporenym penezum trochu prihodi a zucastni se radeji CeBitu.
A jet se setkat az do brna mi prijde trosku z ruky. Zkuste to navrhnout jeste pred Invexem, treba se take pridam...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Na Invex přijeďte, podle mě tam budou právě Pentia 4 nebo Itania Kromě toho přemýšlím, že by fakt nebylo od věci živé setkání čtenářů a autorů Živě. Alespoň se ledacos vyříká z očka do očka a bude k dobru jak lidem, tak Živě.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  20. 04. 2001 19:20  | 

A bude hala, kde se budou vystavovat, klimatizovana? Ja jen abychom se tam neupekli ))

Jinak setkani by bylo fajn, jen je to trosku z ruky. Treba by mohlo byt i na nejake akci v Praze. Jen aby si tam nekteri jedinci vevyrikali nektere veci take rucne, nebot debaty byvaji nekdy docela na ostri noze ))

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

:))))) Vemte v potaz podzimní mrazíky, budeme ještě rádi pobývat v halách s Pentii ))

Přivedl jste mě na myšlenku pravidelných srazů příznivců Živě. Mohly by se konat nejen brněnské, ale i pražské srazy. Zatím je to jen myšlenka, pokusím se pro to získat více lidí, aby se to i trochu propagovalo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Kubatech  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Beru Vás za slovo ... stavím se. Budou chlebíčky ??? )))

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Martin Vorel  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Ahoj
Toho blbecka jsem psal s tezkym srdcem jelikoz toto bezne neuzivam , ale ten clovek je vazne mimo ,sleduji ho minimalne rok a vzdy kdyz se pise o intelu a o procesorech tak si musi nemistne prisazovat. Napise jedno zvolani do tmy a zmizi. Je jak kdyz mu nekdo roslapnul babovicku.

To s tema drahyma rychlyma Pentiama je pravda , vazne jsou prilis draha na to aby jejich cena byla pro mne (domaciho uzivatele) prijatelna. Ja pocitac pouzivam ke strihani videa, tvorbu www stranek , 2d cad navrhy ,(vse je spise amaterska cinnost) hry hraji minimalne.
Dokonce jsem uvazoval o koupi MACa , ale nakonec jsem vsadil na osvedceneho "kone"
Mne osobne je takrka jedno na jakem stroji a s jakym systemem pracuji. Dulezita je pro me stabilita programu a dostatecna rychlost celeho systemu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Roman Sova  |  20. 04. 2001 19:20  | 

To je zajimave, co rikate. Mozna, ze byste mel o svem objevu informovat cely svet, protoze zatim je platforma PC+Win, tento omyl dejin, nejpouzivanejsi mezi home pocitaci na celem svete a mozna vubec.
R.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukáš Gallina  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Ehm...to ze se neco pouziva nejvice neznamena automaticky ze je to lepsi. VHS je mnohem horsi format nez jeho konkurence (nevzpomenu si na jmeno) a presto jej VHSka prevalcovala...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Byly to systémy Beta a Video2000, které se tenkrát vyskytovaly. Vzpomeňte si proč vlastně VHS systém vyhrál. Jestli se nepletu, tak vyhrál konkurz o záznam celého baseballového (?) zápasu, protože nikdo jiný nedovedl v termínu dodat tak dlouhé záznamové médium požadovaných parametrů.

Mrzí mě, že D-VHS (digitální) se sice objevila před řadou let, dodnes se ale o tom vlastně jen mluví, v poslední době ani to ne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Roman Sova  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Nerekl jsem, ze je nejlepsi, ale nejuspesnejsi. Skvele vyborne navrzene architektury mi jsou k nicemu, dokud nebudou stat tolik, co "nemozna" architektura x86.
Zbytek je pro profesionalni uziti, kde penize nejsou v prvni rade.
R.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukáš Gallina  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Hm...zkusil jste si nekdy porovnat cenu prumerneho iMaca s prumernym Compaqem ci Autocontem? Ty ceny jsou velmi podobne... A kdyz si uvedomim ze ten iMac je mnohem stabilnejsi a vykonnejsi... tak je vlastne levnejsi. A argument ze znackove PC je predrazene neberu. Znackove PC chodi uplne jinak nez to co si poskladate...i kdyz to poskladate ze znackovych komponent.

Cili...ta "skvele" navrzena architektura i kdyz se pouziva mene muze byt stejne draha jako "nemozne" navrzena ktera se pouziva vic...

A mimochodem... osobne myslim ze by mel Intel prejit na RISC architekturu...urcite by jsme na tom vsichni vydelali....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Roman Sova  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Ad ceny:
Nebudu si kupovat predrazeny (na tom trvam) znackovy pocitac, kdyz si postavim lepsi, stabilnejsi (nebo stejne stabilni) levnejsi a vykonnejsi (na tom taky trvam).

Maca si neslozim, ani kdybych se na hlavu postavil a odrazel se usima. Navic se pro nej spatne shani software a HW komponenty. Kolik do Maca stoji televizni karta s moznosti ukladani videa a zvukovka s DolbyDigital, ha?
Me proste Mac nezajima a muze mit architekturu treba revolucni.

Vsimnete si prosim, ze se od zacatku nebavim o tom, co je lepsi, ale co je "pro me" jako uzivatele "lepsi".

Intel bude moci prejit na jinou architekturu, az mu to trh na poli osobnich pocitacu dovoli. A to nebude nijak brzo. Jeste nas s Pentii cekaji dlouhe roky.
R.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukáš Gallina  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Zkusil jste nekdy delat se znackovym PC?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Eugen  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Zo záujmom sledujem túto diskusiu nedá mi si prihodiť.Ano, mal som moznost pracovat s SGI a ProEngeneerom a poviem Vam bola to otrasna praca. Ta znacka je len v cene 2 mil korun.Dnes pracujem s Pentiom II a SolidWorksom na neznackovom pocitaci v cene ovela nizsej a praca je ovela lepsia.V zivote by som nekupil znackovy pocitac (dell,sgi,hp,sun,compaq atd)
Treba vsak znackove komponenty.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vlado  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Uznavam, ze Mac ma pokrokovejsi technologii (ale taky jenom v necem - napriklad nezna 2 tlacitkovou mys (o kolecku ani nemluve)- i kdyz z me skusenosti vim, ze je to nesmirne prakticke), ale podstatna je jedna vec.
MAC SI DELA SVOJE POCITACE SAM, ZADNE KLONY, A TA STABILITA JE NA TOM VIDET. BOHUZEL I MALA ROZSIRENOST V POROVNANI SE SYSTEMY PC. PC JE SKRATKA MOC KOMERCNI. KDYBY PLATFORMA MAC ZVITEZILA NA CELE CARE, JE RIZIKO S PRAVDEPODOBNOSTI HRANICICI S JISTOTOU, ZE BY MASOVYM ROZSIRENIM NASTALA PODOBNA SITUACE, JEKO JE DNES VE SVETE PC. Skratka masovka je vzdy jenom masovka...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radovan Markes  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Dík za stručný přehled vývoje x86 procesorů. Neškodí, když si to člověk jednou za čas osvěží...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Díky za pochvalu. Z historie je možné čerpat obrovské množství dat i zkušeností, protože jak kdosi řekl, historie se opakuje a vše už tu jednou bylo. Zatím vše, o čem se zde píše (nejen tento článek) je pouhá evoluce, ale skutečná revoluce nikoli. Ta zřejmě nastane u biologických počítačů, případně u neuronových sítí, pokud se dočkají skutečného nasazení a ne jednoúčelových čipů jako dnes.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Mozna by stalo za to pridat trosku informaci do mlyna teto rozvijejici se hadky - vyber Intelu byl svym zpusobem omyl zpusobeny agresivnim presvedcovanim (dnes bychom rekli marketing) uzivatelu CPU (a v pocatcich I-4004, 8008 jich nebylo mnoho), ze Intel dokaze bezproblemu prejit z 4/8 bit architektury (I-8080) na 16bit bez zavahani.
Dnes je jasne, ze se jim to ani zdaleka tehdy nepovedlo a prvni CPU typu x86 (8086) byl jen umelym natazenim 8bit 8080 do 16bit sirky registru (jejich slouceni) a zavedeni segmentace pameti (kamen urazu dodnes limit 64kB, pokud nejedete pod protect/extended modem).
V dane dobe existovalo jiz i nekolik alternativ, asi nejznamejsi je CPU Motorola 68000 navrzena od pocatku jako 32bit procesor, ktery byl z duvodu nezajmu o 32bit sbernici oriznut na 16bit. Kazdopadne nabizel napr. plnohodnotne 32bit adresovani pameti, 8 datovych a 8 adresovych registru (32 bitovych), fantastickou instrukcni sadu s naznakem toho, co dnes dela MMX (napr. instrukce pro provedeni presunu primo z pameti do pameti bez ucasti registru a nebo matematicke a logicke operace, jejichz operandy se daly adresovat z adresoveho registru a auto postinkrementaci nebo predekrementaci, takze napr. prenos 1MB dat v RAM se dal napsat 2-3 instrukcemi!). Navic instrukci sada byla velice optimalizovana na provadeni (dnes asi rozklad instrukci na mikrokody), takze prumer na provedeni instrukce byl cca 1.5 taktu.
O kvalite a vykonu CPU rady Motorola M68000-68040 (tady jsem ji prestal sledovat) se presvedcil prakticky kazy uzivatel popularnich pocitacu AMIGA, ktere temito CPU byly osazene. Navic procesory Motorola dlouhou dobu figurovaly diky svemu vykonu a kvalite i na seznamu vyrobku zakazanych exportovat do zemi soc. tabora o mnoho dele, nez tomu bylo u CPU Intel x86
Tudiz "chytraky" co okamzite torpeduji kohokoliv, kdo rekne slovo proti platforme Intel taky nepovazuji za relevantni prispevatele. Jasne je jedno - z historickeho vyvoje JSME ZAVISLI na platforme Intel x86 a jakakoliv jeji zmena v dohledne dobe je z hlediska financniho naprosto nerealizovatelna. Mym soukromym odhadem o postupu nahrazeni x86 je zrejme cesta, kterou naznacili jiz vyrobci supermodernich a rychlych CPU (Transmeta ci rusky Elbrus), kterou je EMULACE x86 z duvodu kopatibility a vlastni nativni rezim s vyssim vykonem. A az bude procento x86 aplikaci zanedbatelne, zmizi i tato emulace a uvolni na budoucich cipech misto dalsim vylepsenim jejich (dnes zrejme jeste nepredstavitelne nebo peclive tajene a patentovane) architektury...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Ale potvrzujete, že se to Intelu povedlo. Přesvědčilo to i IBM k tomu, aby to s počítači PC zkusili. Dalším hlediskem byla cena procesoru a okolních součástí (dnes by se řeklo "čipsetu"). Rychlý úspěch i8088 procesoru byl založen na tom, že programy z dob, kdy neexistoval ani on, ani Motorola 68000 šly velmi snadno překonvertovat na nový procesor. Dalším lákadlem této platformy byl fakt, že konstruktéři znali z osmibitových variant periferní obvody, které šly bez úpravy použít i pro i8088. To jde ruku v ruce s cenou jak součástek, tak i vývoje. Motorola 68000 byla vně 16bitová od začátku, dokonce se vyráběla i vně osmibitová varianta 68008 (jestli se nepletu). O kvalitě instrukční sady 68000 rodiny není sporu, vždyť to byl jeden ze zdrojů úspěchu počítačů Apple MacIntosh, Commodore Amiga, Atari ST atd.

Pokud obhajujete procesory řady M68000 - proč se nepoužívají dodnes, když jsou tak kvalitní? O kvalitu návrhu procesoru či jeho nadčasovost nejde, toto je příklad. S tím neudělá nikdo z nás asi nic.

Co je to podle vás "platforma Intel"? Neznám. Platforma Intel x86, M68000, Intel i860, Sun SPARC, to bych věděl.

S tou emulací to nevidím tak skvěle. Transmeta sice emuluje, ale jen u méně výkonných aplikací (pro servery či pracovní stanice nikoli). Kladem jejich procesorů je nádherně nízká spotřeba. Elbrus troskotá na financích, vláda jim slíbila hory doly, ale nic se nestalo. Pokud by bylo tak snadné instrukční sadu x86 emulovat, proč někdo nevzal například PowerPC procesor, nepostavil na jeho základě PC, kde by softwarově bylo emulováno PC do té míry, že by z vnějšku nikdo nepoznal, že je uvnitř ne-x86 procesor? Tento husarský kousek se pokud vím povedl jen třikrát v historii (IBM a Apple, oba přešly na PowerPC, DEC při přechodu na Alpha procesor). Ono totiž záleží nejen na hardwarovém návrhu emulujícího procesoru, ale hlavně na původní instrukční sadě. Ne každá sada jde emulovat dobře.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Jiste, souhlasim, ze se to Intelu povedlo. Stejne jako Microsoftu s DOS (koupil za tusim $100 CP/M a nad tim vystavel DOS 1.0/2.0, koneckoncu rada CP/M volani je v DOSu dodnes) a posleze Windows (viz. soudy s Apple a Xerox o patentu na rozhrani, prostredi a treba i o existenci Kose na Plose).
Jak jsem uvedl predtim, historicky vyvoj privedl pocitace rady PC k zavislosti na Ix86 a s tim se uz nic delat prakticky neda. At jiz duvody byly jakekoliv - aktualni nedodatek konkurence, sikovna manipulace a presvedcovani - ted jiz na tom vubec nesejde.
Co se tyce emulace - krome moznosti, ze by nektery budouci model Intelu delal neco podobneho - tj. pouzival novou architekturu i instrukcni sadu pri zachovani kompatibility s x86, je emulace zpusob, jak porazit blokovani vyvoje z hlediska licencnich a patentovych prav (byt jde o ochranu dusevniho vlastnictvi, proti ktere nic nemam a jako autor software ji podporuji, v urcitem okamziku se patentova ochrana stava velkou brzdou vyvoje). A pomala zmena funkce a instrukcni sady je snad jasna i u dnesni P-II/P-III platformy, kdy by bylo jiz klidne mozne napsat OS tak, aby pri startu nahodil chraneny rezim a pouzival plne 32bit adresaci i registry. V tomhle se opet dostaneme v problemu OS a "Mrkvosoftu", ktery jeste v mnoha pripadech ve svych 32bitovych produktech zcela bezostysne pouziva 16bit kod = nutnost prepinat tam a zpet rezimy CPU apod.
Nicmene jeste jednou dodavam, ze jakakoliv diskuse typu "plac nad rozlitym mlekem" je zde naprosto zbytecna. Pravdepodobne nikdo z ctenaru ZIVE nema sanci ovlivnit vyvoj CPU ani OS nejak masivnim stylem (Win32 neprepise, novy OS taky nevyrobi a vyrobu procesoru uz teprve nerozjede).
HOWG!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Ted nechci rozproudit dalsi kolo debaty co je lepsi. Jen si dovolim nesouhlasit s vasim zaverem. Modle mne tyto diskuze smysl maji. Uz jen z toho duvodu, ze se mnoho lidi muze dozvedet, ze to co momentalne je neni to uplne nejlepsi, ze ma spoustu chyb a existuji i jine varianty. Leckdo nema sanci se podobne informace nikde docist (pokud po nich nepatra). Prirovnam to napr. k ekologii. Ja vim, ze je to spatne prirovnani, ale jine me momentalne nenapada. To, ze napr. s uhelnou spolecnosti jedinec nic nezmuze prece neznamena, ze bychom se na vsechno meli vykaslat. Prave naopak. A potom je kazda informace dobra a prestoze se celkove nic nezmeni, tak se meni celkove povedomi lidi o dane problematice. A priste se mohou SVOBODNE rozhodnout. Ale pouze za predpokladu, ze maji informace z obou zdroju. Jednostranne zamerene informace jsou vzdy akorat ke skode. A proto si myslim, ze podobne diskuze smysl maji, prestoze Intel bude dal vyrabet sve kaminka a Wokna budou svetu vladnout.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

AD kamínka - nezapomeňte na AMD, topí 2x tolik

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  20. 04. 2001 19:20  | 

To je mozne. A nektere procesory zase mene

Me to topeni vadi z nekolika duvodu:
- procesor je evidentne velice slozity a kdyz ho porovnam vykonove, tak se ta slozitost neprojevuje. Tedy ma spatnou konstrukci. A neni to jen o hlavnich procesorech - staci se podivat na GeForce a VSA-100 (ted nevim, jestli jsem ta jmena nezkomolil)
- celkove prehrivani soucastek v pocitaci. V dusledku toho ztraty dat a castejsi odchod jednotlivych komponent do vecnych lovist
- zbytecne plytvani energii (zaprve na topeni a za druhe na likvidaci vznikleho tepla)
- zbytecny hluk. Podle mne uplne staci kraval, co delaji disky. Kdyz je v pocitaci jeste navic centralni vetrak (jsou i pocitace bez nej), vetrak na procesoru, na discich a na grafice, tak je to silene.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

AMD v tuto chvíli topí víc i tam, kde ba fykt neměl, to jest v mobilních verzích procesorů.

K přehřívání - protože podle mě jsou x86 procesory levnější, lze s nimi "plýtvat". Proto se mohou podtaktovat, aby topily skutečně minimálně. Potom stačí pasivní chladič a ten je většinou tišší, než větrák

O hlučnosti větráků hovoří hlavně neodbornost výrobců větráků i těch, ktěří aplikují větráky do svých výrobků (krabice). Naprosto mě nevzrušuje větrák procesoru, když je s odstupem nejhlučnější větrák zdroje hlavně proto, že krycí plech je naprosto strašný z hlediska aerodynamiky a je to právě on, který způsobuje velkou část onoho hluku. Když se větrák vyjme a pustí samostatně, je tichý.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukas Kalista  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Hluk vydava kazdy vetrak. Cim vic jich tam mate, tim hur (co se tyka hluku), proudeni vzduchu take neni zrovna tiche. Tj. pocitac bez vetraku je na tom po teto strance absolutne nedostizny. A je jedno, jestli to je kvuli odstraneni hluku, kdyz chce clovek v klidu poslouchat hudbu ci sledovat film, nebo takovy pocitac potrebuje doma, nebot ho ma ve spolecne mistnosti s posteli a kdyz chce v noci neco delat, tak rusi ostatni. Takze jsme opet na zacatku - nebyt horkych procesoru (a ostatnich komponent), nemusi byt vetraky. Viz napr. iMacy, Kuba apod.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
vlado  |  20. 04. 2001 19:20  | 

HEUREKA! Konecne jsem zjistil, ze jsou i jini, kterym vadi v pocitaci 10 ventilatoru (v prenesenem slova smyslu), zbytecne velka spotreba a HLUK!
Ja sobne bych prijal pocitac, ktery by mel na cipech jen pasivni chladice (na kterych se nema co pokazit, jsou naprosto tiche a nespotrebovavaji energii) a slouzili by jako neco ve smyslu KONDENZATORU v elektrickych obvodech. Zkratka kdyby procesor pracoval na plny vykon, pasivni chladic by odvadel prebytecne teplo, v case necinnosti, nebo znizene zateze by se procesor prepnul do usporneho rezimu (zlomku frekvence) a chladl by. A tak dokola. Kdyz pisu text (jako napr. ted, nebo premyslim nad vzorci v Excelu, procesor fachci uplne ZBYTECNE na plnych napr. 600 MHz). A z me skusenosti je casu, kdy by postacoval zlomek vykonu mozna vetsina. Mezi stisknutim dvou klaves (i kdyz pisu hodne rychle) uplyne napr. 50 ms (t.j. pri frekvenci 500 MHz 25 milionu (!) taktu procesoru). Neni to zbytecne?
Slo by o to, pri stisku klavesy prepnout procesor na plny vykon, obslouzit akci a vykon opet utlumit. Cele by to trvalo napr. jen 50 mikrosekund, takze uzivatel by nic nezpozoroval a mel by dojem, ze pocitac bezi na plny vykon neustale). Neco podobneho, jak dela procesor Crusou od Transmety. Pri spusteni nejakeho slozitejsiho vypoctu, by mohl procesor bezet na plny vykon cele minuty a k tomu by prave slouzil pasivni chladic.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Mirek  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Mate pravdu, ja jsem mel kdysi taky Amigu 1200 a programoval jsem v assembleru pro procesor MC680EC20 desetitisice radek programu. Instrukcni sada, kterou tento procesor disponuje je velmi dobra a proto programovat v assembleru bylo snadne (skoro tak jako v Cecku). Navic OS Amigy byl maly a dobre napsany - tudiz rychly (dnes by pochopitelne potreboval upravy - ale pred 8mi lety tomu bylo jinak). Dnes mam AMD K6-2 400MHz, OS WIN a psat programy se daji jedine v jazyku C (ktery je super). Protoze psat neco v Assembleru x86 je "o hubu" Sranda je, ze i tento pocitac, ktery je mnohonasobne vykonejsi nez Amiga 1200 ma ve WIN mnohdy linejsi reakce nez Amiga - asi to bude nabobtnalym kodem Windows, ktery nabobtnal az do stovek MB. Vyrazne vykonejsi se zda byt hlavne ve hrach, kde se ukaze hruba sila procesoru a novych grafickych karet, ale podotykam, ze srovnavam s 8 let starym pocitacem, ktery tvoril Low-End v nabidce. Motorola 68000, ktera byla jednoznacne lepsi ve vsech smerech nez Intel 80086 to prohrala proto, ze Intel podporil tehdy nejsilnejsi gigant IBM (to byl ten omyl). Motorola nejspis presla na PowerPC, nebot si od toho slibovala daleko vyssi vykon (ktery take ma - 400 MHz verze porazi ty nejvykonejsi pentia). Chtel jsem jen rict, ze pokud clovek odhledne od souboju AMD a Intelu na x86 architekture, tak zbytek sveta je vykonostne jinde (Alpha, MIPS, PowerPC...). Navic Intel se se svymi ostatnimi procesory moc neprosadil - aspon o nich neni moc slyset. Navic chyba pentia pri deleni, poslednich par chipsetu...No nic moc Intele.

Kdybych zil v Americe, tak bych mel na vyber a koupil bych si Maca. Nemusel bych kazdou chvili resit problemy s OS WIN. U nas je ale situace jina, u nas si muzete poridit jen PC a volit mezi WIN a Linuxem (BeOs...), protoze na Maca u nas nesezenete moc softu. Zkratka o vsem rozhoduji penize a ne kvalita - tak to bylo s Woknama i s x86 vs M680x0 architekturou. Verim, ze se najde mnoho Wintelaku,kteri budou nadavat na tento clanek, ale ja jsem mel moznost pracovat na Amize, Atari, Pc, Macu a trochu na Siliconu a toto jsou me zkusenosti. Osobne nemam nic proti firme Intel, jen je skoda, ze lepsi produkty ostatnich vyrobcu se hure prosazuji diky masivni kampani jedne silne spolecnosti, jakou Intel bezesporu je. Z hlediska Intelu je to samozrejme pochopitelne - jde o maximalizaci zisku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Václav Zahradník  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Ach, to byla opet rana do bolaveho mistecka. Taky vzpominam na obdobi, kdy slo na A500 sledovat "skoro filmy" v multitasknim prostredi na OCS chipsetu zatimco borci na PC se radovali z hybajicic se znaku na rozblikanem monitoru...
I dnes si vzpomenu, jak jsem psal texty ve "skoro wordu", poslouchal "skoro mp3" a delal spoustu dalsich blbustek v prostredi, ktere s "par" obmenami vidim na PC monitoru dnes.

Proc se vlastne PC prosadilo? Velkym duvodem bezesporu je, ze nemelo onu nalepku domaci pocitac. Ze zachovava "kompatibilitu" od prvnich 8086 az po dnesni PIII, ze je navrzeno jako "stavebnice", coz je sakra dobry duvod ke koupi. Dnes je to beze sporu, ale i pred temi X lety byl silny argument "vylepsovatelnosti".
napr. Koupil jste si amigu1000, kdyz jste chtel lepsi, koupil jste amigu 600, pak 1200,... Po koupi nake 286 jste mohl upgreadovat az do omrzeni a vzdy vam zustalo neco pouzitelnych komponent a vylo to levneji.
Je to i otazka vyvoje hardwaru. Nestaci vykon graficke karty? na PC je to jedina komponenta, napr. CGA-VGA, na amize to znamenalo vymenu cipsetu, tedy celeho pocitace OCS-AGA. Byl to enormni problem, ktery casto zminovany skvely operacni system nemohl v zadnem pripade zachranit...(pominu fakt, ze kazdy chtel hrat Dooma a na amize to principialne neslo)

Bohuzel :(

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Je to tak. Kompatibilitu nezachovaly třeba Macy a přešly na PowerPC, ale udělaly to tak elegantně, že to uživatel SKORO nepocítil. Dnes je jasné, že to byl jednoznačně dobrý krok.

Porovnání možností PC a Amigy té doby je trošku nefér, protože se nesrovnávají procesory, ale de facto vybavení koprocesory. V Amize té doby byly de facto tři koprocesory, kdežto ve standardním PC ani jeden. Pouze lepší stroje měly koprocesory - grafický (dnes videoakcelerátor), audio koprocesor se vyskytoval pokud vím poprvé v podobě Gravis Multisound (bylo něco ještě předtím tak našlapaného a autonomnního?).

Nefér vůči Amize je tvrzení, že nešla rozšířit. Zapomínáte, že vedle modelů 500 nebo 1200 byly třeba 4000, které mohly být osazeny kartami včetně grafickými.

Software té doby pro PC většinou nevytěžil ani desetinu možností. Existovaly však výjimky v podobě dem (např. pro Assembly). A s tou hudbou - nejen vy jste na Amize mohl poslouchat MODuly, mohl jsem to i já na 286-ce s jakoukoli zvukovkou (včetně odporového nesmyslu zvaného Covox)

Budiž Amize země lehká. Tuhle jsem jednu viděl v bazaru snad za tisícovku, tak jsem si říkal koupit? Nekoupit? Jen tak pro radost. Nakonec jsem nekoupil - příště.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr  |  20. 04. 2001 19:20  | 

No, zda se az neuveritelne, kolik moje zminka o MC68000 vyvolala nostalgickych reakci. Je fakt, ze assembler se tam dal cist jako kniha a neco v nem naprogramovat byla radost z tvorby - navic systemove knihovny nabizeli prehrsle potrebnych funkci, takze se dalo soustredit jen na vlastni tvorbu a ne na osetrovani vsech moznych krizovych stavu. Navic Arexx Port nabizel interoperabilitu aplikaci na takove urovni, ze se o tom dnes VBA muze jen snit. Sam svoji A500 mam stale (byt po vetsinu roku zabalenou a uklizenou pekne ve skrini) a obcas (cca 2x do roka) mne popadne retro nalada a zacnu si hrat. Vzpominejte napr. Shadow of the Beast I, II nebo Supremacy nebo Gods a vubec halda dalsich - a vesly se na 1 nebo 2 diskety, tj. 1.44MB!!! Kde jsou dnesni rozezrane hry, ktere se vyvojari ani nesnazi optimalizovat - mam znameho, co dela hudbu k hram a na dotaz, jestli maji nejak optimalizovane zavadeni zvuku podle toho, co je potreba, s klidem odtusil: Proc, tech 128MB samplu se prece musi vejit do RAMky nebo swapu. Nejvetsi hruzu mam z toho, az se vlivem starnuti ty 720k diskety stanou necitelne...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Na optimalizaci totiž bohužel není čas. On by nebyl problém psát v assembleru či ještě lépe jej ručně optimalizovat, ale:

1) kdo to zaplatí?

2) bohužel je levnější si koupit silnější stroj

3) stejně dnes nikdo skoro netuší, co to je assembler, o ruční optimalizace nemluvě

Docela se těším na IA-64, kde onu optimalizaci bude dělat překladač. Podle mě to vyvolá honbu za co nejlepší optimalizací, bude se o tom mluvit a třeba to bude mezi SW firmami "v módě".

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Patrik Veselík  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Ano, musel jsem až zatlačit slzu, i já jsem assembleřil a na assembler M68000 mi nesmí nikdo sáhnout. Bohužel kde je tomu konec.

Nefér je srovnání Amiga OS a dnešních Windows. Také bych mohl tvrdit, že na mém Celeronu mi daleko rychleji naběhnou Win3.11 než Win2000, ale o tom to není. Dnešní operační systémy nabízí daleko větší množství funkcí, než tomu bylo dříve. Také bych mohl tvrdit, že ZX Spectrum-OS (pokud se to tak dá nazvat) mi naběhnul rychleji než MS DOS.

Co bych ale skutečně chtěl mít, je MS Windows CE na normální PC. To by byl fofr! Ale to už je úplně o něčem jiném.......

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Vector  |  20. 04. 2001 19:20  | 

Jen tak na okraj..
Opravdu bych rád vyděl MAC rychlejší než PC za stejný peníze ..
JEště sem neměl tu čest a že sem jich vyděl hodně.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor

Aktuální číslo časopisu Computer

Test 9 bezdrátových reproduktorů

Jak ovládnout Instagram

Test levných 27" herních monitorů

Jak se zbavit nepotřebných věcí na internetu