Jan jedna věc mi dlouho nejde do hlavy: Kde sakra choděj na ty srandovní zkratky? 😉
chce to ale použít přístě rychlý množivý reaktor chlazený kovem který rozvádí teplo na termočlánky a jako motor použít em drive o výkonu tak MW a nemusíme čekat tolik let..mohlo by to ještě vyzvednout voyager a přívézt ho do muzeamáte tam chybu, kamera se jmenuje LORRI ne Lorr to je bratr Data
moc pěkný článek díky
málo co přečtu, ale toto jsem si přečetl, velmi zajímavé, autorovi to jistě dalo dost práce. ještě by mě zajímalo jak je to s pohonem sondy, spotřeba paliva na jeden světelný rok.. a také jak konkrétně funguje ta komunikace sondy se střediskem Nasa, nebo kdo to ovládá. To je nějaký kódovaný kanál, jak zajistí aby se na sondu nenapojil nějaký hacker?
S pohonem je to prosté - sonda jede na setrvačnost, hydrazin se spotřebovává jen při provádění směrových korekcí a jeho spotřeba na světelný rok nikoho nezajímá, protože při rychlosti 16,21 km/s sonda urazí světelný rok za 18 509 let. Za tu dobu bude z plutonia kari omáčka, takže nic vzrušujícího sonda už stejně neodvysílá :) A hacknout NewHorizonts? Věřím že se šifrováním to nepřehání, zanášelo by to overheat do komunikace - už stačí jen na zahrádce radioteleskop pásma X s 50m talířem a můžete to rozjet :)
pohon je daný nosnou raketou atlas na začátku kdy se spotřebovalo všechno palivo, sonda žádný pohon nemá jen směrové trysky kterými se otáčí kanál není nijak kodovany ale je moc slabý tak ho zachytí jen deep space network , hackeri nemaji sanci :) taky je ke zpracování signálu potřeba hodně techniky..a to nemluvím o odpovědi která vyžaduje výkonný vysílač
Prosim vice takovychto clanku a mene bulvaru 🙂
11 kg plutonia... Tak doufejme, že si případní vesmířané nebudou myslet, že se jedná o mezigalaktickou bombu...
Až to nějakej ufoun najde, tak bude to plutonium už dávno rozpadlý...
techniku primitivní máte, pozemšťané
jsme v technice novacky. Mejte s nami trpelivost.
S technikou by to bylo lepší i v Americe je dost dotačních Babišů co umí odklánět pěnezovod 😁
Magiony byl nejlepsi, sice vyfotil a nasel akorat H.O.V.N.O ale na druhou stranu to skoro nic nestalo.nemiliardy dolaru na prulet trvajici par sekund . .
Ten chybějící magnetometr kvůli omezenému rozpočtu mě celkem překvapuje. I když chápu že nemůžou použít magnetometr z Farnellu za 2$, pořád je permalloyový magnetometr velmi primitivní a levná součástka - nesrovnatelně jednodušší než akcelerometr ši gyroskop (v magnetometru se narozdíl od nich nic nehýbe). Při rozpočtu 700 M$? ... magnetické pole planet nikoho nazajímá?
O tom rozhodol určite nejaký byrokrat a nie vedec.
Chválím toho pardála Karla za super článek. Kurník chlape ty se nezdáš v tobě něco bude! To se musím napít na tebe i za tebe 😝Tak ta sonda je pěkná herka (zaujal mě ten CPU z Playstationu) a nejdůležitější na ní je vlajka SSN (USA). Jinak až tam doletí američan tak budu slavit. Jenže oni mají problém vyletět na měsíc tak snad někdy za tisíc let se jim to podaří teleportem 😉 Když jsem viděl tu fotku té planetky tak mi to přišlo prostě jako měsíc.
Názor byl 1× upraven, naposled 18. 7. 2015 20:56
https://i.imgflip.com/c6i80.gif...
To je tak dokonalé 😁
Názor byl 1× upraven, naposled 18. 7. 2015 20:58
nevim jestli je to od tebe pochvala nebo urážka 😀😀😀
říkejme tomu pochvala 🙂 i když je to takový teplý 😁
Názor byl 1× upraven, naposled 18. 7. 2015 23:32
Physics nazi chce ven! Jako jsme na počítačovém serveru, ale stejně...X band není komunikační systém, ale už podla názvu mikrovlnné pásmo (geekové staršího data si možná vzpomenou na satelitvy v Ku pasmu, které je hned vedle)."Hlavní jediná anténa s 2,1metrovým průměrem má výkon 42 dBi." Hlavní jediná anténa je vůbec dobrá slovní konstrukce, ale dBi není jednotka výkonu, ale zisku (antenna gain).Chválím za radioizotopový termoelektrický generátor, tohle třeba v Mladé frontě nezvládli a pojmenovali ho "radioteleskopický termoelektrický generátor".Tohle všechno jsou vlastně prkotiny, kterých si všimne jenom labužník. Ovšem co je bomba, to jsou inertní senzory. To někde použiju. Inertní senzory jsou senzory, které na nic nereagují, že? Něco jako inertní plyn. Ovšem takové senzory jsou dost na nic, protože se s nima nedá nic měřit. Správně má být inerční nebo inerciální, tj. založené na inerciálních vztažných soustavách.Sorry, ale muselo to ven.
Názor byl 1× upraven, naposled 18. 7. 2015 15:12
Inertní nikde nevidím, pouze interní. Zisk/výkon opraveno, díky za upozornění, X band jako systém nechávám, takové spojení se používá viz třeba https://en.wikipedia.org/wiki/X_Band_Satellite_Com... ...
Už před drahnou dobou technickou češtinu opustila slova příkladmo: čidlo, záření, pásmo, kmitočet, o kysličníku nemluvě.Ale jinak pěkný článek, chválǐm a děkuji.
čidlo, záření a pásmo mi tedy přijde normálně používané i dneska.
Po kysličníku se mi teda vůbec nestýská, oxidy a peroxidy jsou přesnější. České chemické názvosloví je oproti jiným jazykům naprosto perfektní. Kysličníky nikomu nechybí.
No já nevím, ale o tom, že čidlo je něco jiného, než snímač a o tom, že snímač je to samé jako senzor jsme se učili ještě nedávno. Záření, pásmo, kmitočet jsou v českých technických dokumentech vydávaných Českým telekomunikačním úřadem z roku 2014.Jen u toho kysličníku nevím, s tím se moc často nesetkávám.Jestli se tedy tato slova nemají používat, tak by toho zřejmě šlo využít v rámci zrušení pokut od ČTÚ.
proc staršího data?
Ani tyto CPU nejsou odolné nekonečně. Např. Curiosity na Marsu už si chyb užila. Solární panely jsou za Marsem na dvě věci a jen pošukové typu (solární letadlo má komplet odpálené baterie - víme jak je baterie slabý článek) jim ještě věří. Ani VASIMR ani fúzní motor (magnetické stlačování pelet):http://www.nasa.gov/directorates/spacetech/ni... ... si s nějakým solárem prostě nevystačí. Dokonce test na ISS (VASIMR) bude vyžadovat dobíjení tak slabé tam mají panely, pár kW prostě nestačí. Budoucnost je v motorech co vyžadují +MW na jednu jednotku.K sondě, docela škoda, že nebyla vybavena pokročilým iontovým motorem a reaktorem, ten jediný by mohl u Pluta zpomalit, a znovu urychlit po prozkoumání na další cestu. Snad příště. Průlet je vždy slabé prozkoumání, ale lepší něco než nic, to neříkám.
Jak chceš chladit reaktor když je kolem skoro dokonalá izolace?
Pracuje se na tom.
rychly množivý reaktor jde chladit jen konvekcí chladícího kovu v samotném reaktoru
hmm, tahle technologie je na zacatku i na Zemi, zvlada to jen par firem a statu. Zmensit tenhle typ reaktoru na pouziti do male sondy mi pripada dneska nemozne. Rozzhaveny kov asi dost vyzaruje tepelne IR, takze napad dobrej. Ale bylo by to spise dobry na vykonny pohon pro obri meziplanetarni lod, ktera bude cestovat napriklad na principu vytvareni mobilni cervi diry, jako ve Startreku a podobnych dilkach. B-]
Už i dnešní kosmické solární panely jsou lepší než jakýkoli existující reaktor, někde kolem 0,2-0,3 kWe/kg. Především proto, že nepotřebují těžký velký radiátor odpadního tepla, který tepelný stroj připojený k reaktoru potřebuje. Ovšem třeba ani Rusové se pokud vím snad pod 400 kg/50 kWt nedostali ani bez toho velkého radiátoru a tepelného stroje. A co teprve ty budoucí panely?Dále, pokud jde o dálkové sondy, přinejmenším k Saturnu vám navíc s pohonem (tj. aktivní fáze letu) hodně pomůže koncentrátor s fóliovým reflektorem, podobný, jako kdysi navrhoval Krafft Ehricke. Hmotnost řekněme v řádu desítek gramů až gramů na čtvereční metr.Na zabrždění u Pluta by klidně mohl pomoci ASRG plus možná ještě ten koncentrátor (cokoli, co v tu dobu ještě dokáže poskytnout, bude bonus). Navíc by koncentrátor mohl posloužit ke dvojímu účelu a jeho metalizovaný povrch by mohl být použit jako anténa s velkým ziskem, aby komunikace se Zemí byla rychlejší. Škoda, že NASA ASRG z úsporných důvodů zařízla...
Jak je to pravdivý, že používá zrovna tento procesor? Před pár lety bylo haló ohledně série článků, kdy se psalo, že raketoplány NASA používají nějaký absolutně zastaralí a nevýkonný počítač, což se po pár týdnech ukázalo jako absolutní kec když se k tomu vyjádřila samotná NASA, tak aby to tentokrát nebylo podobně.
Toto pravda je, a je snadné se i podívat na stránky výrobce jsou to kousky ve statisících $ kus. U nich nezáleží tolik na výkonu sondy mají svůj HW na takové věci, ale na "přiměřené" spolehlivosti. Jsou neustále i přes stínění bombardovány zářením, mají vyšší rozsah teplot práce atd. . Raketoplány měly pomalé a staré PC, ale jen v počátku i u nich probíhal upgrade. Mim. i to jim bez problému na dané úkoly stačilo. Sám tento stroj měl většinu periferií také pod HW čipy, nemusel mít tak výkonný centrální procesor / jednotku (nebyla jedna pochopitelně).
Samozřejmě, že spolehlivost je hlavní, ale právě u těch raketoplánů má NASA na svých webových archivech informace, že v počítačích raketoplánů jsou procesory na taktech od 1,7Ghz do 2,3Ghz.Konkrétně Apollo mělo třeba počítač s procesorem o taktu 2,048 Mhz, ale senzacechtivá média včetně živě před pár lety psali o tom, že jsou tam procesory o výkonu jen několik desítek Mhz.
Raketoplány taky létaly v jiných podmínkách, blízko Země, takže její magnetické pole většinu radiace odkloní. A technika byla uvnitř, stíněná pláštěm. U sondy o váze řádově desítky kg daleko od Země to je složitější.
Těch 1,7 GHz - 2,3 GHz měly v raketoplánu tak počítače na brouzdání po internetu, určitě ne na jeho ovládání. Už kvůli době vzniku raketoplánů.
"Raketoplány měly pomalé a staré PC"Skutečně měly raketoplány *PC*?
Když se nad tim zamyslíš, je to logické. Byla vypuštěna před 10 lety, přičemž vývoj takové sondy trvá dalších cca 10 let, takže to máme cca 20 let zpět. Přičemž když se taková věc vyvíjí, tak se použije vyzkoušený osvědčený HW a ne nějaké horké novinky tehdejší doby. Nehledě na to, že procesor vyrobený technologií několika set nanometrů je z principu odolnější než procesor vyrobený na 10-20 nm.
"Nejvzdálenější objekt od Slunce v naší sluneční soustavě má povrchovou teplotu kolem 229 stupňů Celsia." A kde ji bere? 😉
Slepota, chybějícího mínusu jsem si nevšiml, opraveno 😉
Staci uvadet teplotu v jednotkach SI a takova chyba by se nestala.
Stupeň Celsia je v rámci SI naprosto standardní odvozenou jednotkou, podobně jako Radián, Hertz, Watt, Pascal, Volt, Ohm...https://en.wikipedia.org/wiki/International_System... ...
A půlka lidí by ani nevěděla co to je kelvin. 😀
Karle už nepij když jdeš psát 😁
Ono se dá s úspěchem pochybovat i o větě: "Nejvzdálenější objekt od Slunce v naší sluneční soustavě" :) To je pěkná blbina.
od čezu
"Nejvzdálenější objekt od Slunce v naší sluneční soustavě má povrchovou teplotu kolem 229 stupňů Celsia. Dle snímků tak vědci nalezli hory z ledu a zmrzlého dusíku a na první pohled nudný skalnatý povrch."https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3b/Pa... ...
I brigádnicí si potřebuji přes léto vydělat. Já věřím v poctivost brigádního redaktora Karla Javůrka B-]
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.