Žaloba se týká šest let starého případu, navíc řešeného v soudu USA vs Microsoft; firma ale není bez naděje na odškodné.
Firma Netscape, která je dnes už jen oddělením v AOL Time Warner, podává žalobu na Microsoft; hlavním přečinem Microsoftu podle žaloby mělo být, že svými nekalými obchodními praktikami zničil tržní pozici prohlížeče Netscape. Žaloba se domáhá dvou cílů: a) Microsoft má dodávat prohlížeč zvlášť od operačního systému (tj. operační systém se má prodávat bez internetového prohlížeče), b) finančních kompenzací, zatím v nezveřejněné výši.
Žaloba má jeden vcelku pevný právní podklad: federální soud Microsoft prohlásil vinným ve smyslu porušení dvou odstavců amerického antimonopolního zákona, proslulého Shermanova dodatku. Netscape, resp. AOL tvrdí, že Microsoft je „soudem uznaný viník“, ale poškozený, tj. firma Netscape, z toho nic nemá a je jeho logickým právem se nápravy domáhat.
Právní odborníci jsou z tohoto kroku trošku rozpačití. Uznávají, že AOL/Netscape má docela dobrou šanci proces vyhrát, ale může se táhnout opět několik dalších let. Všeobecně se tvrdí, že firma Netscape měla nejlepší šanci podat žalobu v roce 1999, kdy v soudu USA vs. Microsoft vydal soudce Jackson (později odvolaný) nesmírně tvrdý nález proti Microsoftu. Tehdy žaloba doslova ležela na zemi – stačilo vzít Jacksonův nález, kusy z něj opsat a poslat na soud. O dva roky později je situace jiná: další soudy Jacksonovy nálezy podstatně zmírnily, došlo k urovnání sporu (i když ještě „hoří“ na úrovni jednotlivých států a také v Evropské komisi), a opět se podstatně posunuly poměry na trhu. Upřímně řečeno: prohlížeč Netscape je dnes naprostá mrtvola, kterou používají jen zavilí odpůrci Microsoftu, z trucu a s velkým přemáháním, a pak ti, kteří si jej neumějí přeinstalovat. Známky života projevuje Mozilla, ale to už není „věc Netscape“. Dále je v dnešní době už nesmyslné požadovat, aby s operačním systémem nebyl prohlížeč dodáván, ale aby si jej musel uživatel někde extra sehnat nebo stáhnout z Internetu. Je to hloupost ze dvou pohledů. Prvním je, že to jde přímo proti zájmům uživatele; dodávat počítač bez internetového prohlížeče je jako dodávat auto bez světel jenom proto, aby náhodou někdo nezískával nečestnou tržní výhodu. Druhým pak, že i technologicky je výhodné, aby prohlížeč byl součástí operačního systému, sdílel s ním řadu funkcí a knihoven a poskytoval své funkce dalším aplikacím. Udělat z něj „jen další program“ je krok o půl generace zpátky, někam do roku 1997.
Je myslím bezesporné, že v proslulé „válce browserů“ použil Microsoft zbraně těžkého kalibru a dopustil se prohřešků proti antimonopolnímu zákonu. Trest v podobě finančního postihu vypadá logicky a smysluplně, pokus vrátit historii o sedm let dozadu a „začít znova“ je nesmyslný.
Právní experti ale poukazují ještě na jednu věc: v těchto procesech jde velmi často o známé tahání za nohavici. Tříletý soud s Microsoftem nakonec nepřinesl pro firmu významný trest, ale daleko významněji ji zaměstnával a paralyzoval: její rozsáhlé právní oddělení bylo upoutáno procesem, řada vrcholných manažerů také, firma nemohla podnikat tak, jako kdyby probíhajícího procesu nebylo (nemohla „dráždit chřestýše“ v době probíhajícího sporu), nakonec ji to stálo nějakých 600 mil. dolarů na právních nákladech, zhoršilo to její image a snížilo cenu akcií na burze. Pokračování sporu je tak pro AOL výhodné, i kdyby nakonec nevyhrála.
