V době chatbotů, generátorů neuvěřitelně realistických obrázků a už i videí jsou často na místě pochyby, zda to, co vidíme a čteme, je skutečností, či pouhou fikcí. Pokusme se najít metody, jak si poradit.
Nástroje generativní umělé inteligence daly lidem do rukou silnou zbraň. Generování obrázků, které se zpočátku zdálo jako vtípek nehodný velké mediální pozornosti, dnes plní titulní stránky. Ač jsou dezinformace staré jako informace sama, a i v krátké historii internetu čelíme dezinformacím od samotného počátku, rok 2022 a rozmach genAI přinesl bezprecedentní zlom.
Zatímco doposud jsme podléhali či odolávali zaručeně pravdivým zprávám o nastražených jehlách v tramvajích, dnes si ověření informací žádá zatraceně více práce. Různé již dostupné nástroje generativní AI (natož ty, které teprve přijdou) budou revolucí srovnatelnou s nástupem internetu samotného.
Sociální sítě jako katalyzátor šíření informací
Zhruba do poloviny nultých let jsme ještě mohli internet považovat za studnici vědění a kvalitních informací. Takové si našly své čtenáře, ty nekvalitní, tehdy ještě nejčastěji v podobě blogů, odvál čas. Návštěvníci internetu trávili čas svým „kolečkem“, při ranní kávě prošli weby a aktivně klikali na zprávy, které je zaujaly. Kvalitní média si držela své čtenáře a nepouštěla je do zatuchlých bažin, které samozřejmě také měly své čtenáře, vzájemně se ale tyto skupiny potkávaly a ovlivňovaly jen málo.
Ohromnou změnu v tomto uspořádání světa na přelomu desetiletí přinesly sociální sítě a jejich bezprecedentní dosah, daný zejména snadným přesdílením na jedno kliknutí. Původně bohulibé záměry, jako kontakt s přáteli a vzájemné „hledění do domácnosti a do talíře“, velice rychle vyměnily zájmové skupiny a stránky nejrůznějších médií. Z aktivního surfaře po internetových vlnách se stal pasivní konzument, několik hodin denně postávající u stánku s ohřátými párky, aby se dozvěděl to, co ke svému životu nepotřebuje. Cílem stánkaře je udržet své zákazníky blízko a co nejdelší dobu, nejlépe tak dlouho, než jim znovu vyhládne.
Stejně fungují sociální sítě: chytré algoritmy předkládají ty informace, o kterých s větší mírou pravděpodobnosti vědí, že vás zaujmou a udrží vaši pozornost ještě o chvíli déle. Do této směsice podivných zpráv nejrůznějších zdrojů se dostanou příspěvky, za jejichž dosah si zadavatelé zaplatili. Několik průzkumů již dokázalo, že se dezinformace a neověřené informace šíří rychleji než pravda. Důvod je prostý, v dnešní uspěchané době, kdy toužíme po vzrušení, je pravda poněkud nudným zbožím. Neprodává.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně