- 94 % adolescentů bylo za posledních 12 měsíců vystaveno nenávistným projevům online
- 63 % dětí a mladých lidí z ohrožených skupin je těmto projevům na internetu vystaveno jednou týdně a častěji
- 67 % adolescentů zažilo na vlastní kůži kyberšikanu. Nejčastěji šlo o rozšiřování pomluv a lží (34 %) nebo o urážky (31 %). Pouze 6 z 10 obětí kyberšikany se někomu svěřilo, nejméně se svěřovali chlapci a jejich ochota svěřovat se klesá s věkem.
Tato a další zjištění vyplývají z unikátního šetření agentury Ipsos, kterého se účastnilo 816 respondentů ve věku 11–21 let (z toho 578 příslušníků majority a 194 členů vybraných minoritních skupin, které jsou více ohrožené nenávistnými projevy). T-Mobile, zadavatel výzkumu, se dlouhodobě zaměřuje na boj proti kyberšikaně a ve spolupráci s organizací In IUSTITIA i proti nenávistným projevům on-line.

„Ukázalo se například, že respondenti pracují s širší koncepcí nenávistných projevů než odborná veřejnost, protože s nimi přicházejí do styku. Na druhou stranu kyberšikana se vyskytuje v takové míře, že ji respondenti už často ani za kyberšikanu nepovažují – bude potřeba na to reagovat a připravit v různých organizacích i na školách další opatření,“ říká Michal Kormaňák, analytik Ipsos.



Klíčové je tady vymezení pojmů.
Aktualizaci přístupu k problematice nenávistných projevů online prosazuje i Klára Kalibová, advokátka a ředitelka In IUSTITIA. „Každý mladý člověk z LGBT+ komunity se v uplynulém roce setkal s nenávistnými projevy – pětina z nich dokonce denně. A to je jen špička ledovce. Výzkum ukazuje, že předsudky vůči menšinám je běžnou součástí života v Česku. Výzkumný panel s ohledem na zastoupení menšin má své limity – nereflektuje například reálný počet Romů a Ukrajinců v Česku. Lze s jistotou předpokládat, že počet těch, kteří se setkali s nenávistnými projevy online, bude ve skutečnosti ještě vyšší.“
„Česká republika v současnosti dohání implementaci evropského nařízení zvaného Digital Services Act. To posiluje mimo jiné důvěryhodnost nahlašujících specializovaných organizací, jejichž upozornění na škodlivý obsah musí ČTÚ přednostně řešit. Z pohledu našeho úřadu, i pro efektivní ochranu zranitelných skupin včetně dětí a mládeže je klíčové, aby se pravidla mohla co nejdříve aktivně uplatňovat,“ říká Marek Vrbík, člen Rady Českého telekomunikačního úřadu.
Co se týče nenávistných projevů online, mladí na ně často nijak nereagují a ignorují je. 49 % všech mladých lidí bylo v posledních 12 měsících vystaveno nenávistným projevům jednou týdně nebo častěji. Více jde o členy ohrožených skupin – 59 %, a konkrétně mezi LGBT+ mladými lidmi dokonce nebyl nikdo, kdo by se s nenávistnými projevy online nikdy nesetkal.

Nejčastěji byly namířeny proti Ukrajincům (50 %) a LGBT+ lidem (43 %). Na takové projevy pak 45 % mladých lidí reaguje aktivně a 35 % pouze pasivně – často si dotyčného člověka zablokují na sociální síti. Zároveň to jsou právě členové ohrožených skupin, kteří v 66 % případů reagují aktivně, tj. oznámili nenávistný obsah sociální síti, přidali komentáře s fakty či podpořili komentář, který nenávistnému projevu odporoval. Ve 42 % případů je k tomu motivuje potřeba zastat se dotčeného člověka.
„Nenávist ve veřejném prostoru někdy překračuje hranice zákona, vždy ale hranice obyčejné lidské slušnosti. V posledních měsících jsme i v médiích viděli řadu případů mezi školáky, kdy zůstává člověku rozum stát nad jednáním některých studentů. Čísla nyní máme. Ta veřejnosti předkládáme a pevně věříme, že se odborná veřejnost zamyslí i nad příčinami a další možnou prevencí. I my v T-Mobilu se dlouhodobě zaměřujeme na budování bezpečného a respektujícího online prostředí. Průzkum pomůže nejen specializovaným organizacím problém efektivněji řešit – edukací, prevencí, ale věřím, že i školám může pomoci zaměřit se na prevenci a ochranu těch nejzranitelnějších z nás,“ říká Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti T-Mobile.
Průzkum je součástí dlouhodobé mise T-Mobilu – v rámci ní probíhá například kampaň No Hate nebo grantová výzva Česko bez předsudků, zaměřená na podporu projektů zabývajících se předsudečným násilím.