Několik polemik na téma free software: obchodní modely

Diskuze čtenářů k článku

Libor Vanek  |  18. 06. 2001 00:14  | 


window.open=NS_ActualOpen;
Ach jo...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
M.Tajovsky  |  18. 06. 2001 10:01  | 

Tak nám asi došly argumenty, že? Vnitřně se článek nelíbí, zatraceně nelíbí, ale co na to říci? Alespoň, že máme tolik soudnosti, abychom si uvědomili, že omílání argumentů typu Linux rulez už působí trapně v porovnání s někým, kdo se snaží dát do diskuse rozumné názory.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Vanek  |  18. 06. 2001 13:01  | 

Az se naucime cestinu, tak budeme moci zapojit do psat prispek i trochu toho "KviKve", co?
window.open=NS_ActualOpen;

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Miloslav Ponkrác  |  18. 06. 2001 00:24  | 

Článek se mi líbí. Je to solidní úvaha, která je podložená úvahou.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Šnajdr  |  18. 06. 2001 08:55  | 

Vidíte a já mám pocit, že je sice dobře napsaanou a čtivou úvahou, nikoliv však úplně ve všem podloženou. Je pouze dobře napsaná a vychází z jistých předpokladů, které nemusí nebo nejsou platné a přitom jsou v textu dovedně ukryté.

Například by mě opravdu zajimálo to vyprchávání nadšení. To je taková nenápadná - téměř manipulace.

Další věcí je trochu nepořádek v názvosloví: srovnávat free software s komerčním software nedává smysl jelikož samotné free software může být komerční, viz RedHat (distribuce Linuxu), SGI (filesystem), IBM (kdeco)....

Ja bych řekl, že to není tak ani úvaha jako filozofie

 

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Miloslav Ponkrác  |  18. 06. 2001 09:36  | 


Je to úvaha autora. Každá úvaha vychází z určitých předpokladů, o kterých se autor domnívá, že budou platit.

Mě se velmi líbí pasáž o tom, jak Linux může být v podstatě ukraden (z hlediska ekonomických zisků, nikoli autorství) velkými firmami. Na to jsem upozorňoval lidi už před rokem. To je velké nebezpečí pro jakýkoli kvalitní free sw, že budou na něm vydělávat jiní, nikoli autor. A po několika takových "aférách" v budoucnosti to může spoustu lidí pěkně otrávit a spousta lidí může přestat fandit vytváření svého sw jako free. Koneckonců, nevznikla GNU poté, co se Stalman naštval, že jeho práce je využívána firmami více, než by si přál?

Free sw může být komerční, ale přeci jenom je "free". Tedy předpokládám, že hlavní důraz je kladem na služby, nikoli za placení programu, protože ten je "free". A to je problém, na což autor též prokázal. Výdělek půjde do kapsy spíše jiným lidem, než autorovi. Řeknu to hovorově, pokud autoři programů časem zjistí, že na nich vydělávají jiní, a zároveň budou mít méně času se věnovat programování rovná se to menší práce na free software. V globálních číslech se projeví jako opadnutí nadšení.

Zeptám se Vás, kolik procent z prodeje SUSE Linuxu (nebo jiné komerční Linuxové firmy) mají třeba autoři Apache, nebo třeba vimu? Co budou mít¨programátoři z toho, že IBM bude používat výsledek jejich práce? Ano, free sw může být komerční, ale model free sw je postaven tak, že programátoři jsou v podstatě žebráci v tomto modelu.

 

 

 

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Šnajdr  |  18. 06. 2001 09:50  | 

Ono "ukraden" je otázkou co komu je ukradeno. Je to možná tak trochu jako ohánění se sw. firem tím kolik sw. jim bylo ukradeno, ale ono kdyby si to ti lidé opravdu musli koupit, možná a nebo i pravděpodobně by šli jinam.

U Stalmana slovo ukrano znamená spíše ukradeno a uzavřeno.

K Free Software a "free". Slovo "Free" znamena Freedom. To už bylo mnohokráte zdůrazněno. Na co se klade důraz je kus od kusu jiné. Někdo klade důraz na to, aby měl co potřebuje, jiný na to aby to prodal. Bohužel problém této diskuse je nutnost zjednodušování. Poměrně mnoho lidí, u nichž by to nadšení mělo opadat  je již za to placeno. To jedna možná cesta pro část lidí. Stejně tak u projektů na nichž sepodílí desítky nebo i stovky lidí je to už o něčem jiném než o zájmu jednotlivce. Těžko to takto zobecňovat.

Kolik procent platí SuSE komu .. to opravdu nevím.  Tedy u Apache to nevím určitě, ale že zrovna SuSE některé autory platí, to je fakt. Napadá mě např. ALSA, ale určitě to půjde vysledovat an jejich www stránkách. A nemyslím si, že programátoři by měli být žebráky. Tedy pokud není žebrákem, každý "námezný" programátor, třeba takový jakých v Microsoftu, IBM, SUNu apod. pracují stovky a tisíce....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Miloslav Ponkrác  |  18. 06. 2001 10:17  | 

Jenomže problém je ve slovech jako "SUSE některé autory platí". Bylo by zajímavé vyjádřit to třeba procentuálně z celkového počtu autorů. Nedostaneme se, podle mě ani na jedno promile.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Vanek  |  18. 06. 2001 12:48  | 

Ja bych to rekl takhle - ktery autor dobreho free softwaru byl odmitnut RedHatem/Suse apod? Podle me NIKDO - spis naopak tyto firmy takoveto programatory shaneji! To, ze vetsina programatoru pracuje nekde jinde, to je spis tim, ze jim to tam vyhovuje treba lepe, at uz financne nebo osobne, ale urcite ne tim, ze by distributori je nechteli zamestnat a jen "koristili" jejich praci.... Zni to takhle uplne jinak, co?
window.open=NS_ActualOpen;

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
M.Tajovsky  |  18. 06. 2001 15:07  | 

Můžete to nějak doložit, nebo jen tak plácáte, co vám přinese slina na jazyk? Tipuji spíše to druhé.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Vanek  |  18. 06. 2001 19:28  | 

Ne, nemuzu. Ale ackoliv sam nejsem autorem zadneho free softwaru, tak by me u Suse nebo RedHatu zamestnali (predbezne jsem se informoval) - natoz pak zkusenejsiho hackera (hacker ve smyslu machr na programovani)/

Tim si myslim, ze je to mnohem "dolozenejsi", nez to, jak psal ten clovek, na jehoz prispevek jsem reagoval - ten uz byl vylozene ciste jen o tom, ze se podival do stropu a napsal, co tam videl (tz. nic).
window.open=NS_ActualOpen;

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Miloslav Ponkrác  |  18. 06. 2001 15:08  | 

Řeknu to jinak, pokud žijete v Praze, máte pravdu. Dokonce SUSE shání programátory, ale musíte bydlet v Praze. Ovšem ne každý tam chce jít, a nebo ne každý může.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zonk  |  18. 06. 2001 14:07  | 

Představte si, že byste měl vyjádřit zisk programátorů komerčních firem s MS v čele vzhledem k jejich obratu, nemám pocit, že bysme se dopočítali nějakých horentních sum. Vývojové týmy pracující třeba na Apache (alespon podle mě) to dělají ve vlastním volném čase a (snad) pro své potěšení, bylo by sice hezké vidět produkt "lidové tvořivosti" na výsluní před komerčními, ale vždyt o tohle snad nejde, kdyby vydělat chtěli, tak jdou programovat někam jinam.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Miloslav Ponkrác  |  18. 06. 2001 15:18  | 


Víte, možná bych Vám měl napsat, o co stojím: O to, abych mohl napsat projekt "lidové tvořivosti", a pokud by byl dobrý, jako třeba Apache, tak abych ho nemusel dělat jako druhé zaměstnání. Hledám model, který by umožnil free software, aby si člověk alespoň třeba něco málo vydělal.

Sám vlastně přiznáváte, že kdo chce vydělat, nesmí dělat na nekomerčním sw, protože tam peníze nejsou, alespoň tak to píšete mezi řádky.

Jedni tedy tvrdí, že v nekomerčním sw peníze nejsou, druzí, že jsou. Proto se ptám, kde jsou ty peníze třeba za free sw? Nejde mi o hamounění, ale pochopte, že chcete-li dělat, co Vás zajímá, měl byste se tím alespoň trochu živit, a nebo Vás musí někdo živit (třeba studenty živí doma rodiče, apod.).

 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Libor Vanek  |  18. 06. 2001 19:48  | 

V Open-source a free sw jsou penize nikoliv v SW, ale ve sluzbach (uprava SW na zakazku, podpora, instalace na klic apod...)
window.open=NS_ActualOpen;

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Snajdr  |  18. 06. 2001 18:57  | 

A proc myslite, ze plati nektere a jine ne? a Proc RedahT plati ty a ony? Meli by vsichni platit vsechny? Ono to asi zalezi na tom kterem cloveku.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  18. 06. 2001 10:19  | 

To, že slovo "free" ve free software znamená "svobodný", se moc hezky čte. Co to ale znamená doopravdy? Aplikujete tady vlastnost, která může přináležet pouze živému tvorovi, na věc neživou - je to tedy dost značná nadsázka, kterou poprvé do světa vypustili architekti free software, protože to velmi dobře zní a od té doby to od nich každý papouškuje: "víte, že ten software je svobodný? Víte, že jiný software je nesvobodný, že vás zotročuje?" .

Jsou to opět takové "p.r." a marketingové argumenty, které velice lahodí sluchu, ale je těžké vést racionální debatu o výhodnosti či nevýhodnosti těchto softwarových obchodních modelů, když se budeme bavit o tom, který je "svobodný" a který ne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Michal Kašpar  |  18. 06. 2001 11:11  | 

Nemyslím si, že svoboda je ve všech svých významech použitelná pouze pro živou bytost. Například svobodná filosofie podle mého názoru znamená filosofie neomezovaná administrativními překážkami. Taková která může být dále svobodně rozvíjena.
Přeneseno na software je to opět takový, který neomezují administrativní omezení (zde nejen státu). Svoboda tohoto softwaru je v možnosti čerpání a rozvíjení tohoto produktu. U této svobody ovšem můžete argumentovat tím, že není díky například GPL až tak úplná (mimochodem je dobré nezapomínat, že free software není pouze GPL a z jiných licencí mohou plynout značně odlišné důsledky). Ovšem to je problém v povaze softwaru. Filosofie je otevřená každému ze svého principu (nelze uzavřít zdrojový kńd). U software je možné debatovat, co ho udruje jeho svobodnost vzhledem k předchozímu více (zda svoboda ho uzavřít nebo její omezení).
Že výše uvedené nemá prakticky žádný vztah k obchodnímu model (až na to uzavírání, které možná umožňuje firmám více postupovat v duchu druhého bodu) je zřejmé. To zda tento obchodní model bude fungovat totiž v žádné z těchto diskuzí z principu fungování lidské společnosti a omezenosti lidských možností nelze rozumnou úvahou předpovědět.
Stejně jako založení prvního tržiště nebylo motivováno rozumovou úvahou, ale určitým způsobem se vyvynulo do důsledků, dnes z toho plynoucích (a tisíce jiných pokusů, o nichž nevíme nebo jim nepřikládáme důležitost zanikly), bude nutné i zde počkat, jaké důsledky bude mít tento obchodní model bez naděje, že je někdy všechny poznáme.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Snajdr  |  18. 06. 2001 19:04  | 

Ale ne, jsou aplikace, ktere mne primo zotrocuji. Napr. MS Office svym formatem dat a vubec jakykoliv software, ktery me nuti k upgradum ve smyslu a stylu jak to dela Microsoft. Naprostou spickou jsou pak aplikace s HW klici nebo to co se ted snazi zavadet Microsoft u OfficXP.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jiří Hlavenka  |  18. 06. 2001 19:42  | 

Nejsou to trošku silná slova? "Zotročení" si představuju nějak jinak; zotročení navíc znamená, že nemáte jinou volbu, jste k dané věci přinuceni doslova hrubým násilím, což v tomto případě není.

Aplikace s hardwarovými klíči zde jsou asi dvacet let a Microsoft je (kupodivu) poslední z velkých firem, která je ve svých produktů ještě nemá. Pokud jste si toho ale možná nevšiml, tak hardwarový klíč nemá nic společného se svobodou či nesvobodou, ale prostě zabraňuje tomu, aby se produkt bezostyšně kradl. Produkt může být klidně naprosto otevřený po všech důležitých stránkách (např. formáty dat, se kterými pracuje), ale přesto může být chráněn hardwarovým klíčem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Snajdr  |  19. 06. 2001 00:33  | 

Nejsou to silna slova. Vy copak nejste hrubym nasilim nucen spolu se service packy instalovat kde co? Vy si umite vybrat neco s cim nebudete mit problemy s DOc a XLS?

Dalsi odstavec me ponekud zarazil tim IMHO dosti zbytecnym tonem, ale budiz. To se da prekousnout.
HW klic ma hodne spolecneho se svobodou a poznate to ve chvili kdy vam je i spocitaci nekdo zebere a vy budete stat s uplnymi zaloznimi kopiemi dat i programu v ruce a bude sobota podvecer a pondeli rano termin odevzdani zakazky. hardwarove klice chrani vyrobce SW a znacne omezuji platici zakzaniky - s trochou nadsazky slovo zotrocovani pouzitelne je.

A k tomu MS, to co chysta nema k HW klici zase tak daleko. Ten kdo to odnese bude zakaznik.A ma jinou sanci, kdyz ty Windows a Office jsou produkty tak uzasne? Opet to pisu s jistou nadsazkou a tajne doufam, ze tetokrate mnohem srozumitelneji.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Klimovic  |  19. 06. 2001 12:52  | 

A jakou mam volbu? Kdyz statni sprava napriklad publikuje zadani verejnych soutezi pouze ve formatu DOC? Ja osobne Word nepotrebuji, ale ve chvili kdy chci cist dokumenty vytvorene okolim, musim si neco takoveho poridit.

Co se tyce HW klice. Kolik takovych klicu muzu zapojit za sebou? Co kdyz mam ctyri aplikace vyzadujici HW klic a jeste slozitou tiskarnu? Ja vim mam smulu. Kdyz se mi to nelibi nemam kupovat. Ja nekupuju, ale to neznamena, ze jsou HW klice dobre a skvele.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Lukáš Gallina  |  20. 06. 2001 08:12  | 

Nevim jaktoze si nedokazete odpovedet sam. Vzdyt nas Linuxari neustale informuji jak umi StarOffice .DOC temer bez problemu. A existuji zde dalsi prekladace .DOCu na .necojineho a zpet. A MS sam dava zdarma viewry. Kdyby jste chtel, klidne by jste dokazal precist dokument .DOC na Linuxu a napsat jej.

Jenomze je mnohem pohodlnejsi kdyz se to hodi tvrdit ze MS format precist nejde kdyz potrebujete tvrdit ze MS format precist nejde a v diskuzi o nasazeni Linuxu na WorkStation tvrdit ze to neni problem, ze?

Nerikam ze to primo rikate Vy, ale Vase tvrzeni o tom ze Vas MS do neceho nuti je toho presnou ukazkou. Jak Linux nepouzivam, jen jsem jej zkousel, tak zrovna TOHLE PROBELM NEBYL!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Klimovic  |  20. 06. 2001 08:26  | 

MS dodava viewer pouze pro Windows. To, ze lze DOC cist i na jnych platformach neni diky MS, ale navzdory MS, ktery neuvolnil popis DOCu a navic jeho format snad v kazde verzi Office meni. Snahou MS je abych pro cteni DOC musel pouzit jejich produkty. Stejne tak diky zpetnemu inzenyrstvi existuje Samba, ktera umoznuje zivot v MS siti.

A mimochodem prodle mych informaci jsou v Star Office porad jeste problemy s cestinou. A co se tyce desktopu, zde tvrdim, ze linux je na desktopu zatim porad jeste spise pro nadsence.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr J.  |  19. 06. 2001 01:33  | 

pro J Hlavenka:

napsal jste: "... To, že slovo "free" ve free software znamená "svobodný", se moc hezky čte. Co to ale znamená doopravdy? ..."

Nemyslím si, že by to byl nějáký problém, nemyslím si dokonce, že bych musel sám formulovat "... Co to ale znamená doopravdy?  ....". 
Definice toho, co znamená "free" ve spojení "free software" je velice snadno k nalezení na
http://www.fsf.org/philosophy/free-sw.html 

tady je aspoń kousek z ní:

``Free software'' is a matter of liberty, not price. To understand the concept, you should think of ``free'' as in ``free speech,'' not as in ``free beer.''

Free software is a matter of the users' freedom to run, copy, distribute, study, change and improve the software. More precisely, it refers to four kinds of freedom, for the users of the software:



  • The freedom to run the program, for any purpose (freedom 0).
  • The freedom to study how the program works, and adapt it to your needs (freedom 1). Access to the source code is a precondition for this.
  • The freedom to redistribute copies so you can help your neighbor (freedom 2).
  • The freedom to improve the program, and release your improvements to the public, so that the whole community benefits. (freedom 3). Access to the source code is a precondition for this.

  • A program is free software if users have all of these freedoms. Thus, you should be free to redistribute copies, either with or without modifications, either gratis or charging a fee for distribution, to anyone anywhere. ... ... ... ... atd.

     

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  19. 06. 2001 10:35  | 

    My si nerozumíme. Samozřejmě že onen "manifest" znám tak jako ho znají statisíce lidí. Ale to je ideový manifest, který se dobře čte, asi jako komunistický manifest . Ale používá abstraktních slov (á la svoboda); problém není v tom, že nevíme, jak zní manifest free software, ale že se lze donekonečna hádat v tom, jak si (např. právním, zákonně závazným způsobem) vyložit ono slovo "svoboda".

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petr J.  |  19. 06. 2001 15:48  | 

    Pro J. Hlavenka:

    No já nevím, ale mám pocit, že v pasáži kterou jsem použil není nic "... ideového ..."
    Podle mne ta pasáž mluví o tom, že Free, nebo svobodný, nebo nezatížený, nebo jakkoliv ho chcete nazvat, je takový softvare který mohu

  • The freedom to run the program, for any purpose (freedom 0).
    Spouštět  program jakkoli chci a kdykoliv chci
  • The freedom to study how the program works, and adapt it to your needs (freedom 1). Access to the source code is a precondition for this.
    Mohu ho studovat jak program pracuje a upravit si ho pro své potřeby.
  • The freedom to redistribute copies so you can help your neighbor (freedom 2).
    Mohu program volně kopírovat a redistribuovat
  • The freedom to improve the program, and release your improvements to the public, so that the whole community benefits. (freedom 3). Access to the source code is a precondition for this.
    Volnost program zdokonalit, vylepšit a poskytnout své zdokonalení, vylepšení veřejnosti 

  • To jsou podle mne všechno věci ze života, a ne "... ideologie ..."
    Pakticky vzato to znamená, že tyto čtyři podmínky splňují programy, které jsou šířeny pod některou z licencí které toto umožňují (v souladu z autorským zákonem a právním řádem toho kterého státu) - GPL licence, BSD licence, MIT licence, atd.... V české republice to je například "OBECNÁ VEŘEJNÁ LICENCE GNU pro Českou republiku" kterou pro podmínky České republiky upravilo "Občanské sdružení Zastudena.cz"

    Takže abych tomu dal ještě příklad (schválně nepoužiji v příkladu žádný software od MS, protože z hlediska svobody a licencovaní je jedno od koho ten software je)
     takže ten příklad:

    (1) Borland Delphi 5, nebo třeba Lotus Domino Notes 4.5, případně Sybase SQL anywhere.
    Tyto softwary nsplňují podmínky "svobodného software" (nemá to co dělat s kvalitou nebo použitelností softwaru, nebo cenou)
    Tyto programy nemohu studovat ze zdrojových kódů, nemohu je upravovat pro své potřeby a stejně tak je nemohu vylepšovat a rozdávat známým, nebo distribuovat s mými vylepšeními známým, kamarádům a dalším lidem co o to mají zájem, případně s dalšími lidmi provádět dalekosáhlejší vylepšení.   

    (2) Jedit http://www.jedit.org (výborný editor který běží na všem co umí javu - Windows, Linux, Unix, BSD, OS2, MacOS atd...) Jedit je šířen pod GNU GPL, tudíž splňuje všechny podmínky "svobodného (volného se mi líbí víc) softwaru" Mohu si prohlídnout zdrojáky abych viděl jak pracuje, muhu si ty zdrojáky pro sebe upravit a předělat si Jedit jak chci, mohu se podílet na jeho vývoji a vylepšovat ho, mohu ho soukromě mimo projekt vylepšovat a rozdávat, kopírovat, distribuovat komukoli.
    A to vše mohu s Jeditem dělat legálně, v souladu s právním řádem.

    Stačí to takhle? Je to i s praktickým příkladem, na demonstraci toho, že "free software" není abstraktní pojem, ale že se dá docela konkrétně na příkladech z praxe vysvětlit.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  20. 06. 2001 12:12  | 

    Jojo, moc všechno krásné. A teď vám řeknu jeden příklad ze života.

    Je Red Hat Linux součást free software, podléhající licenci GNU GPL? Myslím, že pakliže říkáte, že to jsou všechno jasné a konkrétní věci, tak odpověď musí znít pouze ANO nebo NE. Já bych řekl, že odpověď zní ANO. Souhlasíte?

    A nyní firma Red Hat ZAKAZUJE jiným subjektům šířit software Red Hat Linux na základě toho, že tam je její LOGO, tedy takový ten červený klobouk, a že to je tedy autorské právo a hrozí pokutami v řádech miliónů dolarů - údajně už některé spory v tomto dokonce proběhly. A právníci jsou si velmi nejednoznační - protože to, co znají a čeho se musí řídit, nebo nic jiného neplatí, na základě ničeho jiného soud nerozhodne a má to přednost před JAKÝMYKOLI jinými druhy ujednání, je ZÁKON platící v dané zemi. Tedy vůbec je nezajímá nějaká "freedom to redistribute" v jakémsi manifestu.

    Co vy na to? (Mimochodem ta "oficiální" kopie, kterou se snaží šířit Red Hat jako jedinou oprávněnou, stojí přes 2000 Kč, takže více než OEM Windows. Docela legrační, že?)

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petr J.  |  21. 06. 2001 03:17  | 

    pro J. Hlavenka:

    (1) RedHat a stejně tak SuSE, Mandrake, TurboLinux, Caldera, Slackware - nejsou APLIKACE jsou to DISTRIBUCE. To nemůžete srovnávat, RedHat (a ostatní distribuce) se neskládá jenom z Linuxu, což je jádro ale i ze spousty dalších obslužných aplikací. Takže na místě by bylo bavit se o jednotlivých aplikacích. Já RedHat nepoužívám, používám SuSE a Slackware, takže toho o tom co povoluje, nebo zakazuje moc nevím. Ale myslím si, že pojednání o tom co ano a co ne bude součástí RedHatu.

    (2) Součástí RedHatu jsou pravděpodobně i zdrojové kódy jednotlivých aplikací, takže RedHat mi může zakázat šířit jím vytvořenou (seskládanou, s jejich administračním programem - nevím co má RedHat ale třeba SuSE má Yast1 a Yast2)  distribuci s jejich logy, ale nemůže mi zakázat udělat si za použití zdrojových kódů svou vlastní distribuci. Je jedno jestli je zdroják např Jeditu součástí RedHatu, nebo si zdroják Jeditu stáhnu z webu - na samotnou aplikaci Jedit která je pod GNU-GPL to nemá vliv.  

    (3) Nevím kam chodíte na ceny softwaru, ale OEM Windows např 98SE stojí pro koncového uživatele kolem 3800 bez DPH, Win 2000 pro je kolem 5000 bez DPH. my to máme levnější, protože máme multilicenci s MS a naše je na úrovni školských licencí, takže kolem 1800 za Win98SE a něco víc za WIn2000. Ale normální domácí koncový uživatel nemá šanci na koupi OEM za 2000.

     (4) Jak můžete srovnávat RedHat a Windows tímto způsobem? Když si nainstalujete Windows, máte téměř holý operační systém bez jakékoli aplikace, kdyby jste to chtěl srovnávat cenově s RedHatem, musel by jste použít příklad v následující variantě
    RedHat stojí dejme tomu 2000
    ekvivalent co do počtu a obsahu aplikací od MS by byl
    Windows
    Office
    IIS
    MS SQL
    Visual C++
    No a teprve teď sečtěte výsledné ceny a to srovnání sice bude docela legrační, jak jste psal, ale tentokrát na druhou stranu.

    (5) Není problém (pro toho kdo to umí) postavit si svou vlastní distribuci Linuxu. Zdrojáky jsou na webu, stačí stáhnout, sestavit a zkompilovat.
    Já se např vydal snadnější cestou a upravil jsem si Slackware, který se dá volně stáhnout z jejich ftp serveru, tak že jsem si zněj udělal 20ti disketovou distribuci na starší počítače. 

    (6) Např. u SuSE taky nesmíte šířit určité součásti distribuce. týká se to ale víceméně jen věcí ve složce "pay" tam je komerční software. Např OSS (Open Sound System) je pro uživatele SuSE Linuxu zdarma, ale pro ostatní je za peníze. Sice nesmíte šířit SuSE jako svou vlastní distribuci, tj. vypálit si CD-Romy se SuSE a prodávat je, ale klidně si můžete jednu distribuci nainstalovat třeba na dvacet PC.    

    (7) ad právníci rozhodnou podle zákona platnného ..... Jasně, jestli jste pozorně četl to, na co jste reagoval, tak přesně o tom jsem psal. Proto kdybych já udělal GPL program, tak ho budu šířit s českou (je na www.zastudena.cz) a anglickou verzí GPL licence, kde je uvedeno, co se smí a jak. Když si přečtete obě licence, zjistíte, že jsou skoro stejné. Takže právníky opravdu nemusí zajímat nějáká, jak vy píšete "freedom to redistribute", ale musí je zajímat 
    Čl 2.
    (2) Na předměty této licenční smlouvy dle odst. 1 se vztahuje autorskoprávní ochrana ve smyslu této smlouvy a právních předpisů České republiky.

    že GPL licence pro ČR je plně v souladu se zákonem a prácními předpisy platnými v ČR. A mě tím pádem zase nemusí zajímat, že právníky nezajímá "freedom to redistribute". Plně mi postačuje, že je zajimají zákony platné v ČR :o)

    (8) off topic - že se najednou všichni tak zajímají o GNU a Open Source a GPL? To dřív nebylo, ještě počátkem minulého roku jsem si spokojeně pracoval ve svých Win NT 4 a SuSE Linuxu 6.3, to tuším v té době bylo, a ticho po pěšině, a teď najednou todle. Že by to bylo tím novým mileniem? Nebo že by to bylo proto, že MS začal poslední dobou do Open Source rýpat a tak lidi které to dřív nezajímalo, a možná o Open Source ani nic nevěděli, najednou zvedli hlavu a začali se rozhlížet co že se to děje?    
    Hehe, tohle asi MS nechtěl, takhle si ten útok na GNU asi nepředstavoval.

     

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Pistike  |  18. 06. 2001 10:42  | 

    Aj mne sa paci uvaha. Fungovanie projektov si predstavujem tak, ze niekto pride na dobry napad a da dokopy nejaky soft z cisteho nadsenia. Potom sa vysledku chytia velke firmy a zacnu platit klucovych vyvojarov. Tak sa vyriesi otazka transferu penazi k autorom a aj otazka zodpovednosti. Firma zodpoveda zakaznikovi a autor zodpoveda firme. Vot vsjo. Ja viem, trochu zjednodusene ale na tuto diskusiu je to akurat dost

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Ivo Guderna  |  18. 06. 2001 06:04  | 

    Nainstaloval jsem si doma SuSE Linux 6.4. Kamarad mi zadarmo pujcil DEMO CD. Jinaci zdroj, kde se da sehnat tento soft za 0-100Kc neznam. Po nainstalovani nenasel klasicky modem, sitovou kartu 3COM509B a nejobycejnejsi zvukovku SB16. Takze po nainstalovani LINUXU a ztraty cca 4hod casu s nastavovanim jsem byl pred problem:

    - zaplatit si odbornika , predpokladam ze jeho dve az tri hodny by mne prisly na 3000Kc a
      system by urcite perfektne fungoval do dalsi neocekavane udalosti a nove navstevy odbornika
    - vymazat hlavu a radostne se vrhnout v 44letech na novy system. Uz jsem v zivote absolvoval asi 6x 
      (MINSK22, ECxxxx, ADTxxxx, CP/M, MS DOS, MS WIN - na vsech jsem programoval i v ASSEMBLERU)
      Cena takoveho kroku se penezi ohodnotit neda a je podstatne vyssi nez cena krabice s OS
    - Nejak to dosolichat = metodou pokusu, omylu + cas straveny na internet. konf. o UNIXU + otravovani
      zadarmo mojich znamych. I kdyby toto trvalo jen dva dni, je to pro mne drazsi nez krabice s WIN2000 Prof + tisteny manual.

    Nakonec jsem LINUX z pracovniho disku smazal a radoval, kolik mam zase volneho mista. Mozna kdybych mel nejakou financne velmi vyhodnou nabidku, ke ktere bych Linux potreboval, postupoval bych jinak, ale to se nestalo.
     
    Kapitalismus funguje diky toku penez. Je temer nemozne podnikat bez financnich zdroju.
    Kdyz porovnam soft / hudba pouze jako posluchac, samozrejme, ze se mi nelibi stredni proud, ktery vydelava
    hudebnimu prumyslu penize a me nuti preladovat radio a hledat nekomercni hudbu.
    Jako posluchaci radia je mi uplne jedno, jestli protagoniste umiraji hlady. Kdyz se jim to nahodou stane, nahradi je nekdo jiny, ale kdybych se zivil vydavanim jejich CD nahravek, tak na ne nevsadim.

    Podobne je to i s free software, proto si myslim, ze zmizi stejne jako mamuti.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Boleslav Bobcik  |  18. 06. 2001 07:54  | 

    Podobne je to i s free software, proto si myslim, ze zmizi stejne jako mamuti.

    To jako kdyz budu chtit nejaky svuj programek uvolnit jako free software, tak mi to nekdo znemozni, treba legislativou?
    Nebo se domnivate, ze FS je jen nejaka dobova moda, ze za par let uz nikdo nenapise ani radku kodu, aniz by pred tim nedostal radne zaplaceno?

    Btw, do pouzivani free software AFAIK nikdo nikoho nenuti. Tedy me je docela jedno, jaky system pouzivate doma Vy, ale stejne tak ocekavam, ze bude respektovano moje pravo volby a nikdo se me nebude snazit zlomit k pouzivani jineho systemu jinak nez legitimnimi prostredky (to jest reklamou).

    K zminovanym problemum -- rekl bych, ze kdyz se v Linuxu nedeje to, co by se dit melo, lze prakticky vzdy najit informace, proc tomu tak je (ja obvykle zacinam kontrolou /var/log/messages). Proto by me zajimalo, na jakych zakladech jste odhadoval ty ceny za praci konzultanta? Tolik by si IMHO nerekl ani MSCE...

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Ivan Semanco  |  18. 06. 2001 09:04  | 

    MCSE by si tolko zapytal....A osobne si myslim ze nejaky LCSE(Linux certified system engineer - ) by si zapytal rovnako, ak by sa vsak nezivil rozvozom peciva....

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Rs  |  18. 06. 2001 08:31  | 

    Ja tolik zkusenosti nemam "zazil" jsem jenom DOS a vyse .. A vtom je ten problem. Pri hledani prace VSICHNI potencionalni zamestnavatele programatora se ptaji a co jste uz udelal (verejneho). Takze nevim jak s OS, ale vzdy budou oblasti, kde free-soft se uplatni a bude i dost lidi (mozna i kvalitnich), kteri budou mit motivaci ho delat.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    lacola  |  18. 06. 2001 09:06  | 

    Tvrdé, ale pravdivé. Tedy kromě poslední věty:
    "Podobne je to i s free software, proto si myslim, ze zmizi stejne jako mamuti."
    Situace ja taková, jaká je, protože lidi jsou tací, jací jsou. Tak, jak se zlepšují všeobecné životní podmínky ve světě, tak bude více lidí dělat věci zdarma prostě proto, že je to baví nebo dokonce i z humánnějších důvodů. Mnoho institucí zabývajících se pomocí bližním (ústavy sociální péče, ústavy pro postižené a pod.) si mnohdy nemohou dovolit klasické komerční řešení. Někteří programátoři jim proto mohou udělat SW např. proto, že se osobně znají někoho, kdo je v tomto ústavu nucen pobývat. Pokud chodíte po světě s otevřenýma očima, dá se najít spousta příležitostí, jak pomoci druhým.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    MAňo F.  |  18. 06. 2001 15:17  | 

    Tak, jak se zlepšují všeobecné životní podmínky ve světě, tak

    Nemám pocit, že by se všeobecné životní podmínky ve světe zlepšovaly. Spíš se zhoršují.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    lacola  |  19. 06. 2001 08:16  | 

    To záleží na tom, z jakého úhlu se na svět díváš. Já jsem to bral z globálního hlediska a spíše v obecném časovém rozpětí od počátků civilizace.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Miloslav Ponkrác  |  18. 06. 2001 09:10  | 


    Já jsem to kdysi udělal jinak, a vyzkoušel jsem asi 5 distribucí, než jsem se rozhodl. Dopadl jste stejně. Jenom moje zkušenosti (spíše kritické):

    SUSE Linux - nejhorší podpora HW ze zkoušených distribucí, nenalezl a neuměl určit ani běžný HW, věčně měl s nějakou komponentou počítače problémy; na druhé straně vynikající čeština

    RedHat Linux - dobrá čeština, ale malý důraz na funkčnost; prakticky každá verze má někde alespoň malé problémy s nějakou částí systému; nejhorší verze je RedHat 6.1, kterou je problematicky někdy i vůbec nainstalovat

    Debian Linux - nemá češtinu; ale nejméně problémů, dle mého nejotestovanější Linux; systém je za vývojem Linuxu nějaký ten měsíc pozadu, protože chce být spolehlivý, a věci otestovat, než je pustí

     

     

     

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petr Šnajdr  |  18. 06. 2001 09:19  | 

    Zajímalo by mě za důkaz čeho to považujete?

    Ja nedávno čirou náhodou instaloval SuSE Linux 7.1 a vyjma SB16 mi našel i takové věci, které jsem nečekal. K té zvukovce, asi by bylo lépe se vyhnout ISA věcem, mnoho z nich se nadetekuje, mnoho z nich lze rozchodit lze, ale pokud tomu nechcete rozumět tak lépe si na ně dát pozor.

    Ale abych se vrátil k tomu za čeho důkaz to považujete. Mám Scaner UMAX Astra 2000P a TV Kartu AwerMedia TVCapture98. Používám Windows2000. Ke scaneru existuje jakýsi ovladač, který jednak funguje dost divně (scaner je detekován při každém spuštění znova a znova) a při jistých akcích naprosto bezpečně sundá celá Windows2000. Nicméně jaksi s ním pracovat lze, ale vyžadovalo to stahnutí čehosi z Internetu. V případě Linuxu jsem na tom byl přesně stejně. Prostě, lépe bylo vsadit na SCSI než na LPT.

    U TVCapture98 jsem opět musel v případě Windows2000 navštívit Internet a stáhnou program, který se občas dostane do stavu, že nefunguje zvuk a je ho třeba přeinstalovat (včetně asi 4 ovladačů, které potřebuje k práci). Byl jsem šokován tím, že v SuSE 7.1 nejenže program "umící" tuhle kartu byl, ale po jeho spuštění jsem v němém úžasu mohl okamžitě sledovat Novu. A teď mi řekněte, znamená to, že Windows2000 jsou nepoužitelný systém? nebo to znamená něco jiného? Odpovím za Vás. Znamená to něco úplně jiného.

    Vůbec nemluvě o přístupu jaký jste zvolil. Některé rovnice jsou jasné: nechcete utratit více jak 100 Kč? No jistě, možná že váš námý tomu rozumí nebo Vy tomu rozumíte nebo vám nevadí ten čas, který tomu věnujete. Sám píšete něco o penězích. Tak proč si enkoupíte třeba SuSE s tech. podporou po dobu myslím 30 dnů zdarma. Ta krabice stojí caa 2300,- Kč což je pořád pod cenou toho uvádíte.

    K té výhodné finanční nabídce a změně postoje. Já bych Vám ji klidně dal (a nejen vám , viz. můj email), ale proboha proč, když máte problém v Linuxu rozchodit zvukovku, která je podporována, ale při instalaci se nedetekovala a s takovým přístupem... musíte sám uznat, že to nedává smysl.Tedy pokud jde o Linux o němž jste se v tom smyslu zmínil.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    rejpal  |  18. 06. 2001 11:00  | 

    Podobne je to i s free software, proto si myslim, ze zmizi stejne jako mamuti.

    to ze jste stary neni vase vyhoda, ale vas problem.

    free software nastesti urcite prezije takove mamuty, jako jste vy.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Libor Vaněk  |  18. 06. 2001 15:19  | 

    Ty seš ale hňup !!

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    rejpal  |  18. 06. 2001 23:39  | 

    a to jako proc ?

    ten clovek ze svoji nepruznosti (nechce se ucit novy OS - vzdyt ho nikdo nenuti) zahadnym zpusobem vyvozuje ze freesoftware nefunguje, dokonce pry je to mamut.

    jeho logika me dopalila

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Ales Novy  |  18. 06. 2001 15:00  | 

    Bylo by skoda, kdyby jste po tolika zkusenostech s ruznymi systemy a po jednom nezdaru se Suse zanevrel na Linux uplne. Jiz dva roky mam na svem pocitaci doma RedHat (5.0 - 7.1) a nemel problem s detekci zadneho zarizeni. Samozrejme jsem zkousel i jine distribuce, ale nakonec jsem se vzdy  vratil k RH neb si myslim, ze pro desktopy na doma je zatim nejlepsi. Presto budu zkouset nove verze i jinych distr. a pokud nejaka predci RH, tak si ji nainstaluji. Je to porad lepsi nez-li financne podporovat Billa Gatese. 

    Ales Novy

     

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Ivo Guderna  |  18. 06. 2001 18:40  | 

    Omyl, na LINUX stejne jako na nekomercni hudbu nezanevru, nevidim duvod. Jen se tim zatim nebudu zivit.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petr J.  |  19. 06. 2001 01:58  | 

    pro Ivo Guderna:

    No, já používám SuSE Linux průběžně od verze 6.2 a to co jste napsal se mi moc nezdá, protože na počítačích v práci máme síťové katry od 3Comu a konkrétně "3C509B" máme mezi jinými taky a SuSE 6.4 (a 6.2, 6.3, 7.0, 7.1) na nich šlapou naprosto bez problémů a to od instalace - nemusí se dělat žádné úpravy.

    Modemy máme všech možných druhů (povětšiněu externí) a to Rockwell, Well, 3Com USRobotic, Microcom, nějáké noname, na notebooku mám PCMCI Rockwell 33.6 a PCMCI síťovku NE2000 compatible - a všechny tyhle věci fungovali jak v SuSE 6.2, tak v SuSE 6.3, tak v SuSE 6.4 a mimo jiné bez problémů funguje na notebooku a počítačích i SuSE 6.3 Live File Version, což je bootovatelné CD ze kterého jede SuSE Linux bez instalace.  

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Němec  |  18. 06. 2001 09:13  | 

    Je ještě nejméně jedna možnost, jak si autoři free softu mohou přijít na "své" peníze. Pominu-li jako samozřejmý fakt, že každému programátorovi občas odpadnou od rukou, při placené práci na něčem, nějaké ty drobky, které nemá důvod nedat zadarmo ostatním.

    Tou možností je platba přes výrobce nebo dodavatele HW. Relativně velmi malá pro zákazníka, ale v součtu významná pro autora SW. Proč by nakonec neměl výrobce počítače (matherboardu, disku, karty) při výrobě nainstalovat za drobný peníz ověřený a žádaný free SW? Pro uživatele navíc s výhodou, že bude dobře a plně odpovídat konfiguraci?

    Ostatně, když si kupuji pračku, nekupuji si programy ( )pro její programátor zvlášť.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petr Šnajdr  |  18. 06. 2001 09:24  | 

    Až se bude do praček dávat Windows CE tak si rád koupíte i Service  Pack.

    To byl samozřejmě vtip , ale byl by to pro výrobce praček dobrý způsob jak se zbavit odpovědnosti.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  18. 06. 2001 10:04  | 

    A proč by měl za to komukoli cokoli platit, když to stejně může udělat zadarmo?

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Pichi  |  18. 06. 2001 20:55  | 

    Nemuze, musi to umet. Kdyz umi, muze. To neni totez co jste napsal. Kazdy vyrok ma predpoklad a zaver. Predpoklad vynechat nemuzete, hlavne, kdyz takhle hloupe predjimate.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Miloslav Ponkrác  |  18. 06. 2001 10:19  | 

    O.K., je to hezká možnost, ale kolik programů si myslíte, že se bude prodávat s HW? To není příležitost pro mnoho lidí, i když, uznávám, jistá příležitost to je.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petr Klimovic  |  18. 06. 2001 10:43  | 

    Prosim pane Hlavenko. Nerozsirujte pojem firma prodavajici open source souftware na cele OS hnuti.

    Existuji kaktusari. Tihle lide pestuji kaktusy. Maji nejake jine povolani a po praci relaxuji tim, ze zalevaji, roubuji a presazuji. Jejich cilem neni vytlacit z povrchu zemskeho ruze a cokoliv co nema trny. Oni si proste delaji zivot zajimavy. I kdyby byli jedini na svete, budou to delat. Je jim jedno, ze ostatni radeji pestuji ruze. Jen at si pestuji. Totez plati i pro open source hnuti. Jsou to lide, kteri se tim nezivi. Proste je bavi programovat. Existuji firmy prodavajici kaktusy, ale jejich cile jsou odlisne od cilu kaktusaru. I kdyby tyto firmy zanikly, kaktusari budou hnojit dal.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  18. 06. 2001 11:10  | 

    Však samozřejmě... jenom nepřekročí svůj stín. Tak jako se kaktusáři-koníčkáři nestanou pány obchodu s ovocem a zeleninou (například), tak pravděpodobně OSS nepřemůže profesionální svět komerčního software. (Podaří se jej ale, doufám, aspoň trošku změnit k lepšímu)

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Libor Vanek  |  18. 06. 2001 12:59  | 

    Kolem 3/4 vseho komercniho SW je psano na zakazku. Toto Linux nikdy nezmeni (snad jen, ze se ten zakazkovy SW bude psat lepe/rychleji/levneji)... Ale proc platit 15 000 Kc, kdyz vse, co potrebuju je trochu inteligentni psaci stroj, obycejnej tabulkovej procesor a webovsky prohlizec? To potrebuje 99.99% uzivatelu a toto Linux zmenil, meni a bude menit. Linux tady proste bude, at jej bude IBM podporovat nebo ne - a myslite si, ze se pozadavky na tyto programy tak rychle meni? Podivejte se na rozdil mezi M$ Offfice 95/97/2000/XP - co z novych vlastnosti pouzije prumerna sekretarka?
    window.open=NS_ActualOpen;

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Lukáš Gallina  |  18. 06. 2001 18:00  | 

    Rekneme ze takova prumerna sekretarka pouziva:

    - maily, pro mailovani a veskerou komunikaci se svetem, se zakazniky a se svym milym na druhe strane mesta
    - kontaky na lidi a zakazniky, kde ma napsane jak se jmenuje, jaky ma telefon, jestli je hezky a mily nabo protivny stary dedula
    - grafy, neb sef pri prezentaci u zakaznika potrebuje ukazat na kolaci jak jsme nejlepsi
    - tabulky, aby mohla udelat ten kolac
    - sablony firemniho stylu, prece jen neposlu firme ktere chci prodat nas uzasny predrazeny a naprosto zbytecny produkt car papiru s cenou, to by si asi nikdo nekoupil
    - planovac casu, vzdyt uz ma sefova manzelka narozeniny a musim mu rici ze ji ma koupit ruze
    - kontrolu cestiny... pise se objednavka nebo obednavka?

    No a pak jeste napr, i kdyz to nevi, pouziva funkce jako automaticke opravy produktu ci automaticke doinstalovani funkce, vzdyt musi usetrit tomu milemu a vzdy ochotnemu spravci cas a nehonit ho kvuli kazde prkotine sem

    To dokaze Vas inteligentnejsi psaci stroj? Dejte mi o nem info  No a rozdily mezi Office 95 - XP? Propana, nemame ve fy problem komunikace mezi Office 97 - 2000 - XP a proc pouzivat k novemu PC stare Office kdyz stoji stejne? A do starych PC prece nove Office vrazet nemusim. Tak kde je krec?

    BTW: ve firmach nejsou jen sekretarky a divil by jste se... leckdy pouzivaji fce Office o kterych Vy, coby spravce pocitacu, ani netusite ze tam jsou a oni by bez nich byli namydleni

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Libor Vanek  |  18. 06. 2001 19:43  | 

    Oki, takze postupne:

    - maily - webovske rozhrani je naprosto idealni reseni - neni treba nic instalovat na kazdeho klienta, nejsou problemy se vzdalenym pristupem, snadna udrzba a upgrade

    - kontakty - taktez staci webovske rozhrani - takovych softwaru je dnes spousta (PHP GroupWare apod.) - sami jeden piseme (nebude GPL, ale zato bude umet nektere zajimave veci, takze trochu vim, o co jde). vyhody - viz maily. nevyhody - zadne

    - grafy a tabulky - to jsem preci psal - tabulkovy procesor

    - sablony - dnes taktez standardni vybava- to je to, co myslim tim "inteligentni psaci stroj"

    - planovac casu - viz kontakty - totez v blede modrem... krome toho existuje i pod linux spousta takovych programu... a v "nejhorsim" pripade treba Lotus Notes, ktere taktez bezi nad Linuxem a webovskym rozhranim

    - kontrola cestiny - s timto nemam zadne zkusenosti a predpokladam, ze bohuzel to v soucasnosti to nema uspokojive implementovany zadny Linuxovy editor... ale dejte mi penize za licence office na 100 PC a ja vam zaridim, aby to bylo jednou pro vzdy a naveky... (jasne, tohle neni uz "free" software v pravem slova syslu ;), ale predstavte si 100 firem, ktere se na tohle slozi...)

    Automaticka instalace a oprava - na Linuxu zadna automaticka oprava neni potreba, protoze tam se nic "pokonit" nemuze (pristupova prava). A pokud jste spravce site, tak Linux je pro Vas pozehnanim - polovinu aplikaci muzete prevest pod web a pro nainstalovani zbytku se nemusite ani zvednout od sveho PC a muzete to delat na vsech pocitacich zaraz. Zkuste na 50 PC nainstalovat Office behem 1 hodiny...

    Pokud nemate problem s Office 97-2000, tak to Vas obdivuji... My pouzivame k nekterym zakladnim vecem Excel (vypocet ceniku pomoci par jednoduchych vzorecku) a musime mit vsichni 2000... Navic jsme nekolikrat prisli o data v Excelu, protoze Excel soubor KOREKTNE uzavrel tak, ze nesel otevrit...

    Co se tyce tech funkci - muzete byt konkretnejsi?

    Jinak - proti Office vubec nic nemam - jako kancelarsky balik je to super, ale za nehorazne penize...(i pro USA) A pokud nekdy delate neco ve VBA tak se taky obcas nestacite divit... Linuxove baliky jeste neumi vse, co Office, ale jsou uz realne pouzitelne a pouzivane. Sam M$ ma problemy s tim, ze uz nema, co by do Office pridal...
    window.open=NS_ActualOpen;

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Lukáš Gallina  |  20. 06. 2001 08:37  | 

    Oki, takze postupne:

    - maily, kontakty, planovac casu - na webovem rozhrani.... uzasne. Asi nepracujete jako manager nebo nekdo kdo pouziva jenom mail a mobil, vidte. Pak by jste admina s webovym rozhranim poslal velmi rychle nekam. A treba na notebooku, kdyz takovy clovek cestuje, no, to by firma asi brzo zkrachovala kdyby musel byt celou dobu pri psani mailu dialupnuty.

    Webove rozhrani je super vec, ale na poradnou praci s maily, konktakty atd je to naprosto priserne prostredi.

    - kontrola cestiny... ok, udelejte ji a pak ji muzete prodavat.

    - automaticka oprava a instalace... aha. Jestli mi chcete tvrdit ze se na Linuxu nemuze nic pokazit, asi nemate zdravy rozum. Pristupova prava nejsou samospasitelna. Staci jeden vypadek proudu, kdyz uz nic jineho.

    - co se tyka tech fci konkretnejsi byt nemohu, protoze je neznam. Ja sam to nepouzivam nijak moc fce, diagramy, grafy, provazby na datove zdroje atd, prevody z jinych formatu atd, ale uzivatele ve firmach ano.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Libor Vanek  |  20. 06. 2001 12:50  | 

    - webovske rozhrani - znate neco univerzalnejsiho, co si muzete prohlidnout odkudkoliv ze sveta i v textovem rezimu? a takoveto rozhrani se vubec nevylucuje s pouzivanim Outlooku nebo KMailu na notebooku pro psani offline... IMAP a POP to resi bez sebemensich problemu

    - kontrola cestiny - asi me nic jineho nezbude ;)

    - automaticka instalace - nemuze... staci pouzit XFS od SGI, cimz je minimalizovana ztrata dat pri vypadku a Linux narozdil od Windows muze si svoje soubory zkontrolovat a sam nahrat poskozene.. a tohle ostatne resi obycejna UPSka. Jde hlavne o to, ze uzivatele na Linuxu nic nemuzou pokazit, ani kdyz chteji, protoze proste prislusne soubory vymazat/upravit NEMUZOU... navic - kazda aplikace se da nastavit tak, ze bude 1 aplikace == 1 adresar a pak kompletni instalace spociva v nahrani tohoto adresare a uninstalce v jeho smazani, coz na Windows je tak, ze kazdy nainstalovany program zvysuje jejich nestabilitu...

    - konkretni funkce - takze vlastne jste pouze nekde slysel, ze nekdo mozna pouziva nejake pokrocile funkce Office a nic vic?

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    MK  |  18. 06. 2001 11:11  | 

    Dovedu si zde představit jednu budoucnost tvorby software – takovou, jaká je dnes u tzv. nahrávacích společností (hudebních vydavatelů). Ti rovněž nijak nefinancují zrod hudebních kapel, autorů a interpretů; pouze si z talentů vyberou svého koně a sepíší s ním smlouvu zhruba v tom duchu, že z každých dvaceti utržených dolarů dostane autor dolar jeden.

    Hm ... Pokud se nepletu, je tento model povazovan v dobe Internetu za zcela prekonany

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Martin  |  18. 06. 2001 15:20  | 

    .. se teda pletes :). Za minuly rok se prodalo vice CD ne rok predchozi, je to stale obrovsky multimiliardovy byznys, kdezto prodeje pres internet tvori naprosto zanedbatelnou cast prijmu... Vim, ze miliony, ktere vydelavame prodejem CDcek (i tady v chudejch cechach) lezi spouste lidem v zaludku, ale kdo umi ten umi.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Bohdan  |  18. 06. 2001 14:18  | 

    Pane Hlavenko, jedna vec. Projekt, ketry je GPL je neprodejny. Nadstavba nad GPL (pokud je v ni GPL projek zaintegrovany je taky neprodejny). Prodejna muze byt pouze nadstavba, ktera GPL projekt vyuziva v ramci knihoven.


    To, ze puvodni vyvojari ukonci svoji cinnost neznamena, ze zkonci i projekt. Peknym prikladem je Eazel, firma krachla, ale linuxova komunita jej udrzuje dal a zlepsuje.

    Jinak receno, odejde Trovalds bude tady Cox, odejde Cox, bude tady nekdo jinej.

    Nikdo z lidi, co pouzivaji linux komercne, netvrdi, ze vse musi byt zadarmo. Je hodne moznosti, jak resit prijem pres servis nebo pronajem. Ale linuxova komunita chce jedno, aby nebyla nucena za neco, co nepotrebuje vyhazovat penize(navic s pochybnou kvalitou). Proste firma, ktera to chce vyuzit, se rozhodne zdali vyuzije svoje zdroje na spravu toho systemu, nebo o to pozada autora. Zalezi pouze na danem subjektu, jak se rozhodne. Tohle je podstata FS.

    Prestante se navazet, ze to nemuze a nebude fungovat. Takhle to funguje cca 10 let a poslednich letech se tomu pridalo PR. Neni to fenomen, ktery se objevil pres noc - proste je to neco co ma uz stabilni bazi.

    Jinak trochu extremni nazor:
    verite na 100%, ze nikde neni zadny backdoor u M$ produktu? Co myslite, co se muze stat az M$ bude mit 100% servru a 100% klientu? V bankach ... ve statni sprave ...

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    lemonhead  |  18. 06. 2001 15:26  | 

    pár poznámek:

    Peknym prikladem je Eazel, firma krachla, ale linuxova komunita jej udrzuje dal a zlepsuje.
    hm. to je opravdu "pěkný příklad". je skutečně vidět, že jste studentem.

    Nikdo z lidi, co pouzivaji linux komercne, netvrdi, ze vse musi byt zadarmo. Je hodne moznosti, jak resit prijem pres servis nebo pronajem.
    ááá - oblíbené zaklínadlo se objevilo. tak dobře, ukažte mi alespoň jednu firmu, která toto dělá a není v červených číslech.

    verite na 100%, ze nikde neni zadny backdoor u M$ produktu? Co myslite, co se muze stat az M$ bude mit 100% servru a 100% klientu? V bankach ... ve statni sprave ...
    a nakonec trocha klasiky, jak jinak no, aby zmizela vaše neodbytná paranoia, nenáviděný ms přichází s myšlenkou shared source. mimochodem, do té doby, než se objevil sw s otevřeným kódem, se o takovýchto věcech prakticky nemluvilo. až teď, kdy se argumenty loví, kde se dá, se to hodí. apropos, slyšel jste někdy o kompilátoru jazyka c, který přidával backdoor do loginu? já jen, že otcové unixu také nebyli svatí.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Libor Vanek  |  18. 06. 2001 19:56  | 

    Eazel - postavit budoucnost firmy na GPL souborovem manazeru je blbost... a za blbost se pyka... ale je dzin GPL softwaru do lahve vratit nejde

    Firma - nevim, ale mozna RedHat nebo Suse... tipuju - nevim...

    Shared source - ten bude JEN pro VELKE klienty, kterych budou CELOSVETOVE DESITKY... a k cemu to vse? "prohlidnete si nase zdrojaky, nic z nich nesmite pouzit, nesmite nic sirit, kdyz najdete chybu, tak nam ji nahlaste a za par dnu mozna bude oprava...." - ne, diky...

    Paranoia - dobry spravce nemusi byt paranoidni, ale pomaha to....
    window.open=NS_ActualOpen;

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petr Klimovic  |  19. 06. 2001 13:15  | 

    Muzete mi vysvetlit vas komentar o tom, ze Eazel je pekny priklad a osoceni ze studentismu?

    Firmy v cervenych cislech? To znamena, ze maji vetsi vydaje, nez prijmy. Nikoliv, ze nemaji zadne prijmy. A to zase znamena, ze existuji zakaznici ochotni platit za open source.

    Navic se asi nedozvite o Pepovi Vonaskovi, ktery se zivi tim, ze malym firmam instaluje treba routery na bazi starych 486 s Linuxem. Ten sva zelena, ci cervena cisla nezverejnuje.

    A vase zaverecna poznamka doufam nema znamenat, ze existence backdooru v MS produktech je absolutne vyloucena, ze ne? I z nedavne doby totiz mame backdoorovou aferu.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Miloslav Ponkrác  |  18. 06. 2001 15:27  | 


    To, ze puvodni vyvojari ukonci svoji cinnost neznamena, ze zkonci i projekt

    To, že původní vývojáři skončí činnosti, neznamená, že bude projekt pokračovat dále.  I tato věta platí.

    Jinak receno, odejde Trovalds bude tady Cox, odejde Cox, bude tady nekdo jinej.

    Souhlasím. Ale každý to povede trochu jinak. Například Torvalds je trochu konzervativní, a snaží se udržovat stabilní verze jádra trochu odladěná. Jiný člověk může třebqa z jádra udělat něco, co nebude tak stabilní.

    Prestante se navazet, ze to nemuze a nebude fungovat.

    Nikdo se nanaváží a nikdo netvrdí, že to nebude fungovat. Prostě nás zajímají různé aspekty tohoto "fenoménu". Osobně si myslím, že pan Hlavenka se snaží být seriózní. Na rozdíl od jiných článků na některých jiných serverech.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  18. 06. 2001 15:28  | 

    Možná jsem něco nepochopil: co to je "neprodejný"? Nedá se prodávat? Nesmí se prodávat? Nemá logiku, smysl jej prodávat? Je mnoho druhů "neprodejnosti", vysvětlete mně prosím, co je míněno zde.

    K tomu Eazelu (resp. zkrachovalé firmě, produkt převzala "komunita" atd.). Zásadní mýlka je v jedné věci: nesměšujme projekt s produktem. Pokud je software ve stádiu projektu, tj. když v podstatě nemá žádné seriózní zákazníky, kteří na něm závisí, a pokud zkrachuje vývojářská firma, je to "její věc"; to, že software někdo převezme nebo nepřevezme - těžko se to dá  hodnotit, například zda se původní tým rozprchl do celého světa, zda na tom zůstal dělat, jak intenzivně, jak se to zpomalilo/nezpomalilo atd. Pokud ale už to je produkt, který se komerčně prodává, tak má firma k zákazníkům určité závazky, které nemůže převzít komunita! Konkrétně i u tohoto Eazelu píšou "jestli že jste měli uloženy soubory u Eazel Online Storage Service, tak se teď musíte poohlédnout jinde". S takovýmto přístupem samozřejmě zákazník končí a jde jinam, i kdyby měl platit násobně více. Takových věcí ale je u normálního vztahu mezi komerčním dodavatelem a komerčním odběratelem podstatně více - desítky či stovky lidí v "neprogramátorských" odděleních, kteří  to nikdy nebudou dělat jako nějaká komunita z čiré radosti, protože se taky o žádnou radostnou práci nejedná, ale jen a pouze hezky za dolárky.

    Jinak mě docela pobavilo to vaše "přestaňte se navážet". Kromě toho, že se nenavážím, ale prostě předkládám argumenty a těším se na protiargumenty, tak mám hned k tomu poznámky:

    a) i kdyby to bylo "navážení se", tak - co kdybych se navážel do Microsoftu? Taky byste mě okřikoval? Do Microsoftu se navážet smí (denně jej v konferencích fuckují tisíce lidí) a do OSS ne?

    b) naposledy jsem se "navážel" když jsme byli malí kluci a tahali jsme holky za culíky a ony říkaly "nech si toho, jó?". Tak si představuju navážení: do někoho, kdo je slabší a nemůže se bránit. To má OSS skutečně tak málo co říci na svou obranu? Napište pěkný článek na obranu OSS a Živě vám jej rádo zveřejní (dokonce i za honorář)!

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    MAňo F.  |  18. 06. 2001 15:34  | 

    pak přijde konec světa

    všichni se budou klanět šelmě (Magor$oftu) a nikdo kto nebude mít znamení šelmy (Windows) nebude moci nakupovat a prodávat...

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Filip Gloser  |  18. 06. 2001 16:16  | 

    Rad bych polemizoval s nazory pna Hlavneky v nasledujicim bode:

    ... korporace si radeji koupi SW od sveho dodavatele nez aby se zabejvaly OSP ... Mam pocit, ze od teto stezejni uvahy se opira velka cast clanku.

    Ja to vidim tak, ze nikoliv nutne z toho plyne, ze napr Linux nebo Apache nebo jine free software nemaji sanci.

    Ve firmach vetsich nez malych je uz nekdo, kdo ma starosti IS/IT a beznemu uzivateli je srdecne jedno, jaky OS bezi na serveru nebo kdo vyrobil WWW server nebo treba prosy k pripojeni na Internetu. V nekterych pripadech i treba graficky editor, textovy editor, mailoveho klienta .... (pokud to pouziva).  Jedno to neni tem, kdo uz znaji neco lepsiho

    Z hlediska firmy je podstatna vyse nakladu na IT a vlastne fixni plat na spravce IS nebo IT. Tedy je lakave dat takovemu utvaru skoleni v Linuxu a pak pouzivat treba jako file server Linux a pripojit kolik chci klientu nez dat cca 30000 za MS 2000 AS a pak jeste 1500 za klienta nebo dat 50000 za server od Novelu a pak jeste cca 2500 za klienta. A jestli v tehlech sumach zaplatim nejakou tisicovku za "stabilni distribuci" uz nehraje roli. Zaver: pro tento typ firem existuje protor pro free software.

    Z hlediska generalniho dodavatele (systemoveho integratora) je prece take mozne dodavat free software a spravne ho obalit sluzbami. Standardne se u aplikaci typu ERP dodava SW za nejakou cenu a pak podpora/pausal/supervize ... ve vysi 10-30% z puvodni ceny dodavky. Tedy penize potecou takrka nezavisle na vysi puvodni dodavky-firma muze "zdrazit" svyj zakazkovy/balikovy SW o to, co usetri na OS, WWW serveru ... To za predpokladu, ze se dela bid to budget, jinak je cena jen nastroj konkurencniho boje. Takovy softwarehouse ma nejvetsi zisky z vlastnoho SW (pokud ma nejaky) a z implementacni prace. Kdyz se podivate na analyzu co je z hlediska dodavatele nejziskovejsi pro dodavkach IS a IT, pak zjistite, ze jsou to ty nejodbornejsi prace specialistu. I vzhledem k vyse napsanym prispevkum neni to prave prilezitost jak vytahnout za to odborne nastaveni Linuxu penize ze zakazniku?

    Suma sumarum, at se o IS a IT ve firme stara firma sama prostrednictvim utvaru IT nebo generalni dodavatel, pak existuje--dle konkretnich podminek firmy vetsi ci mensi--prostor, presneji prilezitosti, k vyuzivani free software. Z hlediska dodavatele IS existuje prilezitost pro vyuzivani free source software.

    Hrozby existuji take. Proto nechci rikat, jak se bude prelevat podil SW s uzavrenym kodem a za penize a free foftware na trhu (mereno nikoliv penezi, ale instalovanymi kusy ...)

    Vysledky od IDC, kde tvrdi, ze Linux ma 27% serveru a Apache pres 60% www serveru me naplnuji duverou ve vybrane free software.

    Jen jeste k tomu zadarmo/za penize. Ja bych do zadarmo zahrnul i sw za male penize.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  18. 06. 2001 18:19  | 

    Nevykládejte si prosím článek tak deklarativně, jako že se domnívám, že free software "nemá šanci"; jen uvádím, že je poměrně dost argumentů proti němu, které jeho pozici zejména u korporací zhoršují.

    Co se týká firem a toho, že tam "vždycky někdo je, kdo se stará o IS/IT". Je to pravda, ale zároveň v tom je jedno úskalí. Dnes se stále častěji hovoří o nákladech na provoz IT, nikoli o nákladech na jejich pořízení: tedy zejména na mzdy IT/IS personálu. Všechny firmy chtějí šetřit a tyto náklady, které docela hrozí růst do nebe, by rády osekaly. Velkou otázkou tedy je, co je pro firmu levnější z pohledu provozu: platforma free software nebo komerčního software? Komerční sw tady má převahu díky tomu, že "obsadil" desktopy systémy Windows i kancelářskými aplikacemi pro ně; pro firmu je pak výhodnější mít jednoho admina, který zvládne i serverová Windows. Je jen málo adminů a IT "servismanů", kteří umějí dobře obě platformy. Navíc Windows se skutečně snaží být intuitivnější v ovládání a méně náročné na znalosti (NT admin musí umět jen "klikání na ikony", jak často říkají linuxáci . Tady jste ale nakousl spíše třetí cestu, která je docela dobře možná: nebude žádný open/closed software, bude software zpřístupňovaný přes Internet, "bez adminů".

    U ERP si skutečně moc nedovedu představit systém typu SAP postavený na free software. Toto je software pro korporace a myslím, že tyto firmy trpí určitou "paranoiou" a že by jim to, že by zdrojáky produktu, který tvoří nervový systém jejich podniku, byly veřejně k dispozici - nevím.

    Podíl na trhu www serverů ukazuje jednu zajímavou věc: přinutil komerční dodavatele (nejen Microsoft, ale i Nestcape, IBM/Lotus atd.) se chovat k zákazníkům daleko vstřícněji, i s cenovou politikou, ale přitom nepomohl skupině Apache k nějakému profitu. Free software se tak v reálné praxi často chová jako onen pověstný mouřenín z pohádky: vykoná černou práci, spoustu toho zlepší a dokáže, ale sám z toho nic nemá.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Peter  |  18. 06. 2001 17:21  | 

    neviem, o com to stale autor trepe... vsak o tom nic nevie, a je to uz asi 3 clanok od neho na tuto temu...

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    bleem  |  18. 06. 2001 18:26  | 

    Tak to nečítaj, kokot jeden vytrepaný sprostý.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Ondrej Cernos  |  18. 06. 2001 17:40  | 

    Preji hezky den.

    Posledni dobou se primo roji clanky, jako byl tento. Clanky ukazujici, ze free software je pokud mozno mamut, ktery je na vyhynuti. Je zvlastni, ze se tak deje ted, kdy se free software zacina opravdu hodne mluvit, kdy velke firmy typu IBM vyjadruji podporu free sw jak mohou a dalsi firmy (Oracle) na nej portuji sve stezejni produkty.

    V nasi firme, kde delam spravce, mame nekolik serveru - firewall, dva file servery s RAIDy, testovaci server. U providera pak mame dva velke servery pro stranky klientu. Na vsech techto serverech bezi nejaky linux. Zvlastni, ze jsme to, co se nazyva SOHo, pokud spravne rozumim tomu terminu - mala firma. A pak se nekde doctu, ze pro nas linux proste neni...


    Jeste ze vyvojari nectou diskuze na Zive. Sedi si ve svych Transmetach, SuSE, RedHatech apod. a vyvijeji. Kdyby cetli diskuze na Zive, jiz davno toho nechali a sli radeji programovat pro (Borland|Novell|Microsoft|kohokoliv dalsiho), protoze by zjistili, ze to prece nemohou, protoze se prece neuzivi.


    Jen jedno by me zajimalo - jak je mozne, ze OSS jmenem Apache ma 61% podil na webu, linuxove servery 27% s obrovskym rustem a napr. OSS jmenem FreeBSD je povazovany za jeden z vubec nejpropracovanejsich systemu vubec (nepocitaje v to specialni OS pro banky apod., jejichz cena se pohybuje v astronomickych cislech a pro jine ucely jsou naprosto nevhodne). Jak je to jen mozne, kdyz je OSS mamut na vymreni...


    Nechme flamewaru. Nema to smysl. Co bude, bude, a hadky na Zive na tom pramalo zmeni. Mimochodem, tento prispevek pisu z OSS mamuta jmenem Mozilla 0.9.1 na RH7 - asi tomu nerozumim a nevim, co je pro me dobre, ale uz je to tak...

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  18. 06. 2001 18:29  | 

    Je zvláštní, co dokážete vyčíst z textu, když to tam není... Za prvé: tohle není flamewar - článek sám není nějak zřetelně na straně toho či onoho, prostě klade otázky a snaží se na ně dávat odpovědi. I diskuse, pokud jste si ji četl, je

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Jiří Hlavenka  |  18. 06. 2001 18:31  | 

    (... pokračování , i diskuse je slušná, korektní a snaží se věci přijít na kloub, až na obvyklé výjimky

    Nikdo netvrdí, že free software je na vyhynutí a už vůbec ne, že je mamut! Free software se naprosto evidentně šíří a etabluje; to, co chci ale ukázat je, že zejména na korporátním trhu má podle mého názoru limity, přes které se bude velmi obtížně dostávat. To, že zde v příštích letech bude koexistovat open software, closed software a desítky dalších různých hybridních modelů včetně pronájmu software přes Internet, je více než jasné.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Lukáš Gallina  |  18. 06. 2001 18:34  | 

    Priznam se ze tvrzeni ze OSS je mamut na vymreni je nesmysl.... to bych netvrdil. OSS tu defakto byl vzdy a asi tu bude tak dlouho jak dlouho budeme pouzivat pocitace.

    Jeste ze vyvojari nectou diskuze na Zive. Sedi si ve svych Transmetach, SuSE, RedHatech apod. a vyvijeji. Kdyby cetli diskuze na Zive, jiz davno toho nechali a sli radeji programovat pro (Borland|Novell|Microsoft|kohokoliv dalsiho), protoze by zjistili, ze to prece nemohou, protoze se prece neuzivi.

    Nevybral jste moc dobry priklad, vite? Nerikam ze je to neuzivi...ale kdyz si zpocitate kolik lidi uzivi programovani pro firmy jako je SuSE, Transmeta, RedHat.... tak mam pocit ze pocet vyvojaru pro MS je hodi do kapsy  A kdyz k tomu pricteme ruzne dalsi fy jako je ten Borland, Novell, Compaq, Dell, Oracle...cokoliv dalsiho, tak pocet lidi ktere zivi prace pro "OSS firmy" je tak smesne cislo, ze je skoro statistickou chybou  No, to mozna ne, ale kazdopadne to neni mnoho!

     

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    mato  |  18. 06. 2001 19:25  | 

    M$ je ako zly vyrobca aut,stale chce nieco upgradeovat a nehladi pritom na spatnu kompati/de/bilitu ... a pritom to stare nebolo az take zle a iba pozmenit sa jednoducho nevyplaca vsak pan Gates,ved vyrok staci 640 kB predsa nikomu neprinesie prachy a tak cim vacsia zmena tym viacej "drobnych" je potrebne vytahat z ludi ... pripada mi to ako ked kupite pokazene PC a za to,ze sem tam Vam obcas spadne si budete musiet priplatit ... ved Vy ste malicki ustrachani a lepsie ako nieco najst poriadne sa radsej priklonime k jednoduchemu upgradu,no co ze uz office95 nie je podporovany,plugin ani upgrade neexistuje tak plat,co sa brzdis s vimom,ked je zadara,a zadarmo ti neska nikto nic neda ved zijeme v dobe,ked kazdy chce zarabat a na vsetkom tak plat,nedaj si povedat,ze ak sa bojis bezpecnosti tak len prehlad programu ti napovie,ze toto robi presne to a to,nedaj sa zmiast tym vobec,a nepozeraj na to,ze to niekto robi len tak,pre pana krala z coho on bude zit ? wed to nie je mozne ze to niekto robi zadarmo,to vobec nemoze fungovat a podpora,wed sa pozri na tie krasne windowsi,firma zije,sice je pravda,ze spatna kompatibilita ich az tak netrapi,ale stale je tam tam nazov windows,co viacej chces? to proste je zarukou toho,ze ak je tu firma budu aj vyrobky,o tom nikto nepochybuje,a o kvalite,no je tam toho,prosim Ta,mas to tam ? mas ! tak len klikaj a stlacaj ako opica,a coze?namiesto interpunkcnych znamienok pise sprostoti,ach jaaj no tak to sme len trocha zabudli na nove progamy od windows,ktore sa Ti oplatia,a stoja "urcite" menej ako napalene cdcko s linuxom a starofficeom za biednych 50 kacek,pytas sa co bude zo starymi clankami,ale no tak takymi malickostami sa zaoberat nebudeme,wed ten bankovy vypis zo zivotneho poistenia s pred 3 rokov,na ten uz ani nikto nepomysli ... coze?niekto Ti vravel o Linuxe? ale nebud smiesny,kto by co robil zadarmo ?c! taka sprostost ako to moze fungovat,ved aj tvoja zena vari vynikajuci nedelnajsi obed ,tak ako ho mozes jest,ked si mozes ist do restiky zajest do sytosti a manzelku odbremenit,no je pravdou ze sem tam Ti nedaju oblubeny ketchup ale ak sa trosku uskromnis a nesetris a poprosis ich,tak za nejakych tych 5ooo,ti Tvoj oblubeny uz len prinesu,co tam potom,ze ho mate doma,do restiky ho predsa nosit nebudes ... aha Ty nemas tie drobne a navyse manzelka fakt vynikajuco vari ? hm ... no ale to ju odbremenime uplne,alebo vies co?zbavime sa jej,povieme,ze nevari podla licencie a dame ju pre istotu aj zatknut ... skocime si na nejaky fast food,a mame po probleme aha po tej restike uz nemas prachy,aha no nic ja uz pojdem ...

    ... to je proste katastrofa a tak milacku stras trebars aj tym,ze nech ludia platia za to,do coho poriadne nevidia /ved ktovei co navari vlastna manzelka a ti restauracni su predsa nezaujati a ti nam skodit nemozu,wed si zober aki su aj rychly,ved pouzivaju glutaman sodny,iduu proste s dobou/

    dobre veci,za ktore sa hoci ani neplati,preziju,preziju,tak ako filozofia,dejepis,umenie,dusevne vlastnictvo /a k nemu rozhodne patri aj svet programovania/ako take za ktore sa nikdy neplatilo /umenie je ubohou vynimkou/,pretoze malo potesit a nie zarabat,ale to ma v sucastnej dobe vela ludi pomylenych a "prezilo" len to,co bolo kvalitne ... do coho mal clovek moznost nazriet a pochopit,nielen rozchyrovat vseobecne na povrchu jednoduche veci

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    franta  |  18. 06. 2001 20:45  | 

    Ha ??

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Pavel Palát  |  18. 06. 2001 20:36  | 

    Je jedno, zda nejaka firma bude nejaky freesoftware pouzivat/prodavat. Proste free software tady je, nekolik programatoru ho vyvyji, dalsich par lidi jej pouziva.

    Kdyz produkt nejake firmy zakaznici nekupuji, pravdepodobne zkrachuje (pokud je jeji jediny). Ale je nutne si uvedomit, ze to u free softwaru neplati! Nekolika lidem vyhovuje, tak ho pouzivaji ci se podileji na jeho vyvoji. Nic vic, nic min.

    Samozrejme je mozne free software prodavat. IMHO to ale neni klasicky zpusob jeho vzniku - podivejte se jak napr. vznikl Linux!


    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petr Simon  |  18. 06. 2001 23:21  | 

    Vzdy kdyz ctu tyto polemiky, zaznivaji mi kdesi slova pisne W+V:

    Ten umi to a ten zas tohle

    a vsichni dohromady udelame moc ...

    Je to krasne, ba je to nadherne!! Prochazi to vsemi generacemi, co lidstvo existuje. Vsichni o tom nekdy sni, mnozi za to bojuji. Je to krasne, ale neproveditelne. Je to naivni. Kam pamet saha, je lidska spolecnost komercni, postavena na delbe prace, trznich mechanismech. Je to nehezke, ale jedine mozne. Jinak se vyvoj zastavi. Z lasky, z nadseni muze vzniknout mnoho veci. Nemuze to vsak byt trvaly mechnismus. Bohuzel. Je mi temer 60, pouzivam Win i Lin. Pouzival jsem i mnohe predtim. Zazil jsem mnoho veci stvorenych z nadseni. Ale nefunguje to. Bohuzel.

    Volne myslenky? Krasna vec. Volne vedecke poznatky, krasna vec. Ale kolik vedomosti a znalosti je skryto. V technologiich firem, armad ad. Myslenka je majetek a nekdy velice cenny majetek. Muzete ji dat lidstvu k dispozici. Mozna Vam nekdo zatleska, mozna, ze Vas budou mnozi obdivovat. Dobre, dohodneme se, vsichni, co na neco prijdeme, dame to okamzite vsem k dispozici. Vynalezy, technologie, zlepsovaky, nebo obycejne "jak na to". Kdyz to budeme delat vsichni, pujde pokrok nezadrzitelne kupredu. Dobydeme svet a pak vesmir.

    Potom si navlekneme kridla a odletime jako andele do Edenu, ktery jsme stvorili.  

     

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petr Klimovic  |  19. 06. 2001 13:27  | 

    Vas prispevek mi pripomina ty pany co ucene prohlasovali, ze stroj tezsi vzduchu nemuze NIKDY! letat. Tranzistor tu nebyl dlouhe miliony let, znamena to, ze tu nebude nikdy?

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petr Simon  |  20. 06. 2001 01:51  | 

    Nekdy to mozna bude. Za stovky let. Mozna. I kdyz perpetum mobile tu taky nikdy nebylo a taky nikdy nebude. Pokusu o tyto myslenky bylo velice mnoho a ve vsech casech. Nekdy se jim darilo dele, nekdy kratce. Spolecne maji to, ze opet odumrely a opet se nekdo o ne pokousel a budou se pokouset stale dalsi.

    Ja jsem pouze presvedcen a zivotem poucen, ze tyto modely dlouhodobe nefunguji. Tot vse. Rikat, nebude Linus, bude Cox, nebude Cox, prijdou jini, je stara myslenka. Urcite ji znate z jine pisne:

    I kdybychom padli vsici

    vstanou novi bojovnici ...

    Abychom si rozumeli. Ja se tomu neposmivam. Ja si toho dokonce vazim. Ja proto taky neco delam. Ale vim, ze to dlouhodobe neni zivataschopne, ani nemuze byt. Jako to perpetum mobile. Ale to neznamena, ze se lide o nej nebudou stale pokouset.

    Bohuzel, znam jen jednu skutecnou alternativu k trznimu modelu. Jsou to totalitni mechanismy, ale o ty nikdo nestoji. Zadna treti cesta neni. To, co se deje okolo open source, je krasne, ma to vysledky, kvete to. Ale je to docasne. At se nam to libi nebo ne.

    Vim, ze Vas tezko presvedcim, ani nechci. Je dobre alespon chvili zit v dobre vire. Stoji to za to.

    Ale zkuste se nekdy opravdu vazne premyslet, cim je zpusoben vyvoj, pokrok. Zkuste nekdy se zamyslet nad modelem open source nejen v IT. Jaky by to byl svet? Na jakych pravidlech bude stat, Co bude jeho hnacim motorem. Myslim, ze pokusite-li se o to, vytvorite nové Utopie, Sluneční ostrovy ap. Mozna si reknete, ono se to samo nejak vyvrbi. Ne, nevyvrbi. Sam si najdete odpoved, proc se to nemuze samo vyvrbit.

    Ale to uz bychom byly nekde na urovni uvah Platona, Aristotela, Hegela, Kanta, ale i Marxe a mnoho dalsich.  A to bych nerad,

    Preji Vam hezke dny.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petr Klimovic  |  20. 06. 2001 06:46  | 

    To, ze komunismus nemuze se soucasnym lidskym materialem fungovat je zrejme, ale nechapu z ceho vyvozujete zaver, ze za par let prestanou existovat lide, kteri pisi programy pro radost? Verite tomu, ze nebude na Zemi existovat jediny clovek, ktery by upravil kousek kernelu a dal vysledek k dispozici? Open source opravdu neni komunismus. Nikdo nikoho k nicemu nenuti (ctyrnasobny zapor).

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petr Simon  |  20. 06. 2001 22:02  | 

    Naopak, jsem presvedcen, ze tito lide budou vzdy existovat, vzdy se budou mnozi pokouset, A podobne debaty, jako tato, budou probihat stale. Jenom jako system to dlouhodobe fungovat nebude. Nebo lep,e bude to fungovat ve vlnach. Rozmach, stagnace, zanik, nove impulsy, rozmach atd.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Petr Simon  |  20. 06. 2001 22:03  | 

    Naopak, jsem presvedcen, ze tito lide budou vzdy existovat, vzdy se budou mnozi pokouset, A podobne debaty, jako tato, budou probihat stale. Jenom jako system to dlouhodobe fungovat nebude. Nebo lep,e bude to fungovat ve vlnach. Rozmach, stagnace, zanik, nove impulsy, rozmach atd.

    Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
    Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
    Aktuální číslo časopisu Computer

    Megatest 24 PC zdrojů

    Jak využít umělou inteligenci

    10 špičkových sluchátek s ANC

    Playstation 5 vs Xbox Series X