Několik polemik na téma free software: ideologická východiska

Motivy dobročinnosti a boje proti zlu dnes naprosto neobstojí – jde o „byznys jako každý jiný“.
Několik polemik na téma free software: ideologická východiska
Doufám, že mě čtenáři Živě neobviní z opakovaného otevírání konjunkturálního tématu, když se během posledních měsíců opakovaně, z různých pohledů i pod vlivem aktuálních událostí, vracíme k „souboji dvou světů“, komerčního, tvrdě kontrolovaného a řízeného světa zaměřeného pouze na maximalizaci zisku se světonázorem právě opačným. Domnívám se totiž, že po řadě článků i diskusí se postupně dostáváme k jádru věci: nejde o soupeření či souboj jakési jedné firmy s širokou komunitou, ale o něco zcela jiné – o prokázání, zda zcela nový a v dějinách lidstva nebývalý „obchodní model“ (čtenáři snad prominou tento ekonomický termín, který povstal z komerčního světa, ale jiný mně na jazyk nepřišel), je schopen uspět v souboji s obchodními modely mnohokrát prokázanými.


Free software nevznikl jako reakce na Microsoft, ale až později se začal proti němu vymezovat – našel si nepřítele.
Je možná dobré se na úvod vypořádat s obludou jménem Microsoft. Free software (vezměme za základ metodu licencování GNU GPL) nevznikl jako reakce na Microsoft, ale až později se začal proti němu vymezovat – našel si nepřítele. GNU GPL nevznikl jako prostředek boje proti softwarovému Satanovi, ale jako pokus o rozpletení tehdy a ostatně dodnes nerozpleteného chumlu unixových operačních systémů („Gnu not Unix“) a problémů, které mišmaš navzájem nekompatibilních produktů od různých výrobců, postavených nad společným jádrem, což ale v praxi není k ničemu platné, vytvářely. To je vlastně pravý opak monolitického systému, který představuje Microsoft, s trošku nadsázky šlo o právě o jakési sjednocení různých pramenů, o vznik fundamentu, na kterém se pak dá stavět, tedy vlastně o cosi podobného, co právě dnes prezentuje Microsoft. Proč pak došlo k tomu, že se veškerý free software svět, když na to přijde, staví jako oponent Microsoftu a bere si na pomoc (racionálně vzato zcela nesmyslně) i další komerční firmy typu Corel, IBM/Lotus, Sun atd., vůči jejímž zcela stejně komerčním a monolitickým řešením nemá nejmenších námitek, musí být nezaujatému člověku zcela záhadné. Pokud ovšem nepřistoupí na to, že jde vlastně o nějaké ideologické hnutí, které pomine logiku věci a věc postaví tak, že Velký Satan Microsoft (v řeči těchto bojovníků MicroŠrot, MicroShit, M$, Micro$oft atd.) hodlá svět zahubit a my jsme tu, abychom jej spasili. S tím ovšem nelze nijak argumentovat. Tato nekorektnost, nedůslednost a pohodlnost v mediální argumentaci free softwarových firem i jejich zastánců se v mnohém podobá přístupu některých tzv. ekologických organizací – prezentují se například jako velcí bojovníci proti Temelínu a pózují před branami elektrárny, protože to je mediálně velice vděčné téma a cíl velmi vhodný ke strefování se, ale tisíce dalších případů ničení životního prostředí ponechávají bez povšimnutí, protože to je pracné a mediálně nezajímavé.

Free software se tedy vydal dobýt svět a porazit velké softwarové firmy, zejména onu jednu jmenovanou. Domnívám se, že už tato mediální prezentace má v sobě velký a zásadní rozpor. Desítky free softwarových (linuxových atd.) firem získalo významné, mnohasetmiliónové prostředky pro svou činnost od rizikových kapitalistů. Tyto investory vůbec nelze podezřívat z jakékoli vůle pomoci lidstvu od softwarového ujařmení - jejich principem je krátkodobé a vysoké zhodnocení rizikové investice. Je možná dobré toto rozvést, i když tím odbíhám od tématu. Celosvětová korporace je viditelná a všem na očích (kupř. Ford, McDonald´s, ČEZ, Shell Oil) a musí se snažit chovat dobře, protože špatné vnímání v očích celosvětové veřejnosti jí velmi kazí její podnikání. Navíc, a to je hodně důležité, akcionáři těchto firem jsou velmi „nekomerční“ subjekty jako například různé americké penzijní fondy, jejichž akcionáři toto dobré chování vyžadují; proto tyto globální korporace investují ze svého zisku desítky miliónů dolarů na činnost nevládních organizací, ekologických společenství atd. Oproti tomu rizikový kapitalista žádné takovéto závazky nemá a může se chovat libovolně brutálně – ví, že za pár let nebude existovat (tyto firmy se vytváří jako účelové organizace, registrované v daňových rájích, s dobou existence záměrně limitovanou cca na 5 let, po nichž se firma uzavře), a proto nemá vůbec žádné závazky dobrého chování vůči okolí. Tolik jen krátce ke společnostem, které dnes vlastní, ovládají a řídí nejvýznamnější skupinu firem zabývajících se free softwarem. Tyto firmy moc dobře vědí, jak skvělé je nechat žít a projevovat různé „neposkvrněné“ koryfeje free software ve vedení těchto společností, protože jim to dělá velmi dobré public relations a nic to nestojí; za nitky ale tahá někdo jiný, „kapitalista“.


Jak praví starý obchodní zákon, nemůže být zisk firmy větší než její obrat
Proč se tedy tyto firmy (resp. jejich rizikoví kapitalisté) tak silně vymezují právě proti Microsoftu? Protože Microsoft v překladu znamená „sedím na hromadě zlata“ a tyto firmy říkají: my vyšťouchneme Microsoft z této hromady zlata, jinými slovy my budeme ti, kteří budou v příštích letech na této hromadě sedět a z ní těžit. Nikoli – a to je dobré zdůraznit – „my budeme ti, kteří si na tuto hromadu sedneme, abychom ji rozdali chudým a trpícím“. Kdybyste šel za rizikovým investorem a řekl mu, že vašim cílem je snížit profit nějaké jiné globální korporace a nikoli extrémně zvýšit profit svůj, neseděl byste na jednací židli déle než pět minut. Nejde tady primárně o nějaké ulehčení role zákazníků, uživatelů software, programátorů, administrátorů atd., ale především o dosažení zisků, který dnes realizují softwarové korporace (dále třeba IBM, SAP, Sun, Oracle, Siebel, PeopleSoft, Adobe atd. atd.), o jejich převedení na svou stranu. A protože, jak praví starý obchodní zákon, nemůže být zisk firmy větší než její obrat, je nutno tedy ze zákazníků vytahat hromady peněz – asi tak velké jako nyní. Principem podnikání tzv. free softwarových firem tedy není, aby se za software utrácelo méně než nyní. To je jistě dobré si zapamatovat; pokud se vám to tvrzení zdá jako nepodložené, křivé a ošklivé, zeptejte se nových vlastníků těchto firem, jejich akcionářů, proč si tedy koupili jejich akcie a jak hodlají činnost těchto společností ovlivňovat a řídit.


Na konci bude naprosto standardní situace: firma proti firmě, obě komerční, obě usilující o zisk, o porážku té druhé společnosti
Vůbec ale nepodceňuji a ani nebagatelizuji zdravou roli konkurence. Pokud free softwarové firmy a jejich činnost povede k lepšímu software, k programům s menší chybovostí, otevřenějšímu k třetím stranám, k rychlejšímu vývoji a lepší podpoře uživatelů i partnerů, a ke snižování cen: stokrát sláva jim. Ale na konci bude naprosto standardní situace: firma proti firmě, obě komerční, obě usilující o zisk, o porážku té druhé společnosti, obě beroucí si zákazníky jako svoje rukojmí a pěšáky v boji proti nepříteli, obě platící armády obchodníků a marketingových pracovníků. Jistě: pokud jedna strana lépe pochopí public relations a na základě své ideologie, kterou vštěpí zákazníkům, že ona bojuje za lepší svět, zatímco té druhé straně jde jenom o prachy, získá v souboji nemalý triumf.

Je možná ještě dobré diskutovat otázku, zda skutečně dnešní free softwarový svět ovládají „kapitalisté“. Na první pohled tomu tak není – už z principu GNU GPL software jej vlastně není možné ovládat, protože si kdekdo může z Internetu stáhnout všechny zdrojáky, postavit na nich svůj skvělý nový software a pak je z vesnice šířit úspěšně do Ameriky a ostatního světa. Může, ale realita ukazuje, že to tak nefunguje. Takovýchto osamocených programátorů nebo i malých programátorských skupinek činných na téměř nekomerční bázi existují celosvětově desetitisíce, ale tržně jsou nevýznamné. Pokud namítnete, že jejich čas teprve přijde, pak odpovím: jakmile tento čas nastane, přetvoří se tyto subjekty ve standardní velké softwarové společnosti nijak se nelišících od producentů komerčního software. Skupina producentů linuxových distribucí je toho příkladem – Red Hat, Caldera, VA Linux, SuSE atd. už dnes ovládá investiční kapitál, nikoli neposkvrnění guruové světa free softwaru.

Shrnuto v jednom odstavci: Free softwarový svět se nevymezuje proti principu komerčního software, což by bylo čestné, sportovní a odpovídalo by logice boje, ale střílí do laciného terče jediné firmy: ve své prezentaci se tedy projevuje se značným fanatismem a demagogií. Navíc tento svět velmi často káže vodu a pije víno: hlavní freesoftwarové firmy jsou dnes „poháněny“ přesně stejným kapitálem, který pohání firmy vytvářející komerční software, jejich cíl je pouze podnikatelský (byznysový), zaměřený na maximalizaci obratů a zisku, „vytahání peněz“ z kapes ostatního světa. Tím se dostáváme k druhému, zřejmě zásadnějšímu tématu polemiky: je obchodní model free software natolik dobrý, aby mohl skutečně porazit svět komerčního software? (pokračování příště).

Diskuze (131) Další článek: Psiony nejdou v Americe na dračku

Témata článku: Software, Byznys, Téma, Satan, Toto, Standardní situace, Východ, Globální korporace, Komerční činnost, Free, Profit, Public Relations, Pravá strana, Velký zisk, HR, Dobré chování, Špatná logika, Komerční let, Velká korporace, McDonald's, Firma, Tito, Druhá strana, Daňový ráj


Určitě si přečtěte

DeOldify: Téměř zázračná technologie, která obarvuje 2. světovou válku, nebo vaše fotky z dětství

DeOldify: Téměř zázračná technologie, která obarvuje 2. světovou válku, nebo vaše fotky z dětství

** Neuronová síť DeOldify obarvuje fotky ** Můžete si ji vyzkoušet sami i bez superpočítače ** YouTube je plný obarvených ikonických videí

Jakub Čížek | 21

10 míst na mapách Googlu, která nesmíte vidět. Nahradily je čtverečky

10 míst na mapách Googlu, která nesmíte vidět. Nahradily je čtverečky

** Deset míst, které nesmíte vidět ve webových mapách ** Jsou to letiště, základny i elektrárny ** Nejvíce míst tají Francie

Jakub Čížek | 20

Internet poslední naděje. Kdo má nejlepší tarif „LTE na doma“?

Internet poslední naděje. Kdo má nejlepší tarif „LTE na doma“?

** Srovnali jsme fixní LTE připojení od tuzemských operátorů ** Liší se rychlostmi, cenou i podmínkami ** Na co všechno dát pozor?

Lukáš Václavík | 35

Velký test televizorů v Computeru: i levnější značky překvapily kvalitou obrazu

Velký test televizorů v Computeru: i levnější značky překvapily kvalitou obrazu

** Jak funguje biometrické zabezpečení ve Windows ** Nejlepší správci hesel ** Létáme v Microsoft Flight Simulator

Časopis Computer | 5

Epic chce rozbít monopol Play Storu a App Storu. Nastražil trik s hrou Fortnite a žaluje Google i Apple

Epic chce rozbít monopol Play Storu a App Storu. Nastražil trik s hrou Fortnite a žaluje Google i Apple

** Apple a Google odstranili z obchodů s aplikacemi hru Fortnite ** Její vývojáři nejprve přichystali parodické video ** V žalobách viní obě firmy z monopolního chování

Karel Kilián | 135

Teď už Chromium ovládne Windows 10 úplně. Microsoft dokončil WebView2

Teď už Chromium ovládne Windows 10 úplně. Microsoft dokončil WebView2

** Před dvěma lety se Microsoft zasnoubil s Chromem ** Nový Edge není zdaleka jejich jediné dítě ** Ještě důležitější je komponenta WebView2

Jakub Čížek | 45


Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test fitness náramků

Levné záložní zdroje

Jak si zabezpečit domov

Nejlepší monitory na trhu