Nejzábavnější periferie pod stromeček

Množství času, které u počítače člověk tráví hraním strategií, simulátorů nebo třeba akčních her, roste nepřímo úměrně k jeho věku (i když výjimky potvrzují pravidlo). Člověk, který se postaví na vlastní nohy, už na hraní tolik času nemá. Většina z nás asi s nostalgií vzpomíná na to, kolik dní a nocí jsme si mohli bez výčitek svědomí dovolit prosedět u počítače před pěti, deseti či patnácti a více lety.

Hraní tehdy vypadalo úplně jinak. Hry na PC se tehdy ještě zdaleka nevyrovnaly tomu, co dokázaly šestnáctibitové Amigy. Herním periferiím na osmibitech kraloval joystick, který dokázal rozeznat jedno či dvě tlačítka a čtyři směry nahoru, dolů, doprava a doleva a jejich kombinacemi jsme dostali „úžasných“ osm směrů. Šťastnější majitelé osmibitů či Commodorů Amiga měli ještě po ruce myš. Majitelé konzolí se ještě mohli těšit z gamepadů.

Později, s rozmachem her na PC, někteří z nás objevili úžasnou věc v podobě analogového joysticku. Hry na PC se ale ubíraly jiným směrem a jediný ovladač nahradila později celá řada periferií.

Z dříve běžné periferie v podobě joysticku se stalo zřídka vídané příslušenství. Standardními periferiemi dodávanými s počítačovou sestavou se totiž stala klávesnice a myš, a tomu se časem přizpůsobilo i ovládání her. Počet tlačítek či kláves k ovládání rostl neuvěřitelným způsobem.

Analogový joystick je pro ovládání jednoduchých her neohrabaný, pohyb celé ruky je mnohem pomalejší. Roli joysticku, coby ovladače pro akční hry převzala klávesnice či gamepad.

Pro ovládání strategických her se pochopitelně zase mnohem lépe hodí myš v kombinaci s klávesnicí.

Další žánr, akční hry z pohledu první osoby, tedy First Person Shooter, se nejdříve ovládaly klávesnicí. U prvního Doomu objevili někteří hráči kouzlo myši. Myš se však jako stěžejní ovladač u tohoto typu her ukázala až s příchodem revolučního titulu Terminator: Future Shock. Neohrabané koukání nahoru a dolů pomocí dvou kláves nahradil tzv. free look, tedy rozhlížení myší, a klávesnice zůstala pro ovládání pohybu hráče.

Jelikož je klávesnice primárně určená na psaní a na hraní se moc nehodí, přišly právě pro hráče FPS her speciální ovladače, které jsou posety spoustou tlačítek a klávesnici pro ovládání plně nahrazují.

Nebo najdete speciální klávesnice, vzniklé syntézou obou těchto prvků. Jednou z nich je Zboard Merc, kterou jsme si představili v minulém vánočním typu.

Stále méně oblíbený joystick už se stal nepostradatelný jen u simulátorů. Ale ani to neměl být konec. Bezesporu nejoblíbenějšími simulátory jsou ty automobilové. Jednoho krásného dne si někdo troufl vyrobit nákladný ovladač, jehož obdoba byla doposud vídaná jen na herních automatech – totiž volant. Příznivci závodních her tak konečně mohli upustit od podomáckého „bastlení“ volantů s potenciometry a pořídit si hotové řešení.

Dílo zkázy pro joysticky bylo dokonáno, jakmile se objevily první „motorizované“ volanty se zpětnou odezvou, značenou přídomkem Force Feedback.

Tyto luxusní volanty jsou ale docela drahé, a tak se časem ještě objevily volanty, které zůstaly někde na půli cesty – o odpor při zatáčení a centrování se starají pružiny, motorek uvnitř slouží jen k simulaci nerovností a nárazů, a tak volant alespoň drncá. Tyto volanty jsou výrazně levnější, ale není to tak uplně ono.

Z kdysi nejoblíbenějšího joysticku zůstal ovladač nepostradatelný u jediného žánru her, totiž u leteckých simulátorů. Odtud jej zřejmě ještě dost dlouho nic nevytlačí, neb sto let starý princip ovládání letadla se asi jen tak nezmění. Joystick se časem zdokonaloval tak, aby při ovládání leteckých simulátorů byl co nejužitečnější. Přibyla další osa pro ovládání plynu (obvykle realizovaná páčkou po některé ze čtyř stran, u luxusnějších sad pak jako samostatný ovladač), přibyla i další osa pro ovládání směrovky (označovaná jako twist), při které se rukojeť joysticku otáčí kolem podélné osy. Stejně jako u volantů se časem objevily i motorky a zpětná odezva, ale její přínos pro simulátory už je spornější. Při jejich ovládání sice můžete cítit, že jste letadlo „urvali“, což zvyšuje herní požitek, ale díky kopancům od motorků se zmenšuje přesnost ovládání.

Pro dokonalé vyžití u leteckých simulátorů si ještě můžete pořídit speciální plynové páky či pedály (které fungují na principu odlišném od těch automobilových, neboť jsou vzájemně spřažené).

Opravdu mrňavou renesanci zažil analogový joystick v posledních letech u gamepadů. Objevil se na nich totiž v miniaturizované podobě. Má již odlišnou podobu - je výrazně placatější, protože se ovládá palcem. Do gamepadů se nakonec dostal i motorek, který, podobně jako u volantů, obstarává zpětnou odezvu od počítače.

Poslední zajímavostí, která posouvá gamepady o kus dál, jsou senzory monitorující náklon ovladače či jeho pohyb v prostoru. To už je ale spíš otázka k těmto ovladačům speciálně vyrobených her. Většinou pohromadě s podobnými hrami se objevily i periferie jako světelné pistole (proč se toto zařízení jako herní ovladač neujalo mi zůstává tajemstvím, svoboda pohybu, kterou s pistolí máte, je skvělá) či různé šlapací podložky k tanečním hrám a ostatní udělátka, která ale dnes necháme stranou.

Pojďme se podívat na volanty, včetně toho v současné době nejpropracovanějšího - Logitechu G25 s šestistupňovou „manuální převodovkou“.