Rok 2010 bude zanedlouho historií, jaké důležité hardwarové události ale přinesl? Výběr těch nejvýznamnějších si můžete přečíst v článku.
Rok 2010 byl z hlediska nejrůznějších technologií skutečně plný takřka od začátku až do konce. Protože jsem ale na Živě.cz, tak se zaměříme pouze na úzkou oblast hardwaru a různých počítačových zařízení, které stojí za připomenutí. Z tohoto pohledu tak automaticky vypadávají nejrůznější modely pokračující série, které přináší jen minimum inovací a drží se jen stále lepších parametrů. V roce 2010 se však objevilo několik důležitých milníků, které budou pokračovat i v dalších letech.
Apple iPad
Pro společnost Apple byl tento rok významný z mnoha událostí, za ten nejdůležitější lze ale určitě považovat první dotykový tablet „budoucnosti“, který předurčil nadcházející směr vývoje. Apple iPad takřka vytvořil nový segment a nasadil pomyslnou laťku skutečně vysoko, ať už z pohledu designu, výkonu nebo výdrže, ale také nutnými souvislostmi. Zařízení již zkrátka nemůže poskytovat pouze několik základních funkcí, ale díky mnoha stažitelným aplikacím musí zvládnout všechny úlohy, které jednotliví uživatelé potřebují či v budoucnu budou potřebovat.
Rozšířený softwarový ekosystém je tak stejně nutnou součástí jako samotný operační systém, který je uživatelsky přívětivý a přizpůsobený pro dotykové ovládání prsty. Vše navíc musí fungovat snadno, rychle a bez chyb. Zatímco iPad byl představen na začátku roku 2010, konkurence začne tento trh mohutně zaplavovat až v roce 2011 a největší úspěch lze jistě očekávat od kombinace procesorů ARM a operačního systému Android. Apple iPad druhé generace je však již také připraven, takže na poli univerzálních multimediálních dotykových zařízení bude jistě velká konkurence.
Krátké video o událostech Applu v tomto roce si můžete díky Youtube prohlédnout přímo zde:
Elektronické čtečky knih následují tablety
Elektronické čtečky knih jsou na trhu již delší dobu a postupem času se ve větší míře začínají dostávat i na náš trh. Jejich jednoduchá funkce v podobě kvalitního zobrazení knih pomocí elektronického inkoustu, která zahrnuje několikatýdenní výdrž, se však postupně mění. Elektronické čtečky knih se stávají čím dál více multimediálními, už si poradí i s internetovými stránkami.
S příchodem různých hybridních barevných displejů se však možná dočkáme postupného přerodu tohoto z počátku jednoúčelového zařízení v tablety, což samozřejmě platí i naopak z pohledu tabletů. Jedno jediné univerzální zařízení, které má dlouhou výdrž a kombinuje to nejlepší z obou zařízení a displejů? S vysokou pravděpodobností ano, jednoúčelové zařízení má totiž v budoucnu stále menší šanci na úspěch.
Mobilní dvoujádrový ARM i šestijádro od Intelu
Během prvního čtvrtletí roku 2010 jsme v oblasti desktopových počítačů poprvé přivítali nativní šestijádrový procesor Intel Core i7-980X, který je vyráběn 32nm technologií a obsahuje více než miliardu tranzistorů.
Na poli mobilních procesorů se začínají rovněž vyskytovat vícejádrové čipy, tento trend bude nejvíce vidět příští rok, kdy budou dvoujádrové procesory ARM nejen v tabletech, ale i v mobilních telefonech, i když je telefonování tou poslední věcí, kterou dokážou. V mobilním segmentu se tak stále drží nadvláda jednoduchých, ale úsporných čipů, které kombinují více funkcí na jednom kusu křemíku. Integrace se však začíná objevovat i v náročnějších segmentech.
Hybridní čipy s procesorem i grafikou
Oba největší výrobci desktopových procesorů a grafik dokončili integraci procesoru i grafického čipu na jednu společnou křemíkovou část (Intel Sandy Bridge, AMD APU). Zatímco dříve byla jednoduchá grafická karta v samostatném slotu a poté se přesunula coby integrovaný čip do čipsetové části, nyní nastupuje doba integrace do samotného procesoru, který si již přivlastnil například paměťový řadič a další části, které se dříve objevovaly ve speciálních čipech na základní desce.
V mobilní sféře je podobná integrace známa pod označením SoC – System on Chip, která obsahuje ještě další komponenty na jednom kusu křemíku. Zda se tedy někdy v budoucnu setkáme s takovou integrací i v oblasti výkonných desktopových čipů, na to si budeme muset ještě chvíli počkat, ale přínosy jsou jistě lákavé.
Integrovaný grafický čip v procesoru má díky pokročilé výrobní technologii menší spotřebu a vzhledem ke společnému propojení a blízkosti se také zmenšují časové prodlevy mezi operacemi. Data už nemusí putovat dlouhou cestou mimo čip a komunikace je tak mnohem efektivnější.
Superpočítače a grafické karty
Nvidia nejdříve univerzální a výpočetní architekturou Fermi zaskočila, jak se ale postupně ukazuje, je to správná cesta. Grafický čip je extrémně výkonný v oblasti paralelního zpracování dat a poskytuje až desetinásobně vyšší výkon, než ten nejvýkonnější procesor na světě. Přidejte k tomu také mnohem lepší poměr výkonu, spotřeby a ceny a cílové nasazení je jasné.
Nejvýkonnějším superpočítačem se nově stal čínský Tianhe-1A, který obsahuje přes sedm tisíc grafických karet Nvidia Tesla M2050 a spolu se čtrnácti tisíci procesory poskytuje výkon přes 2,5 PFLOPS. Cena tohoto superpočítače je přitom nižší než u standardního řešení pouze pomocí procesorů, samozřejmě včetně nižší spotřeby elektrické energie.
Trend v oblasti superpočítačů je tedy zřetelný a zahrnuje stále větší využití stále univerzálnějších a programovatelnějších grafických čipů. Ve vývoji je již několik dalších superpočítačů s grafickými kartami, které budou atakovat hranici 10 PFLOPS.
První 3TB pevné disky a 1TB SSD
Stará technologie rotujících ploten dosáhla díky hustšímu zápisu dat na kapacitu 3 TB, v příštím roce bychom se měli dočkat i 4TB nebo 5TB modelů.
Moderní SSD, které využívají NAND flash čipy jsou stále mnohem dražší, jejich cena však pořád klesá, přičemž jejich výkon (pokročilejší řadiče) i kapacita (menší výrobní technologie) stále stoupají. SSD s malou kapacitou se s cenou dostaly na přijatelnou hranici pro běžného zákazníka. Malá kapacita je dostatečná pro instalaci operačního systému a nejpoužívanějších programů, kdy se využije především extrémně nízké odezvy a vysoké rychlosti při současném zápisu a čtení v jednu chvíli.
Klasické disky tak slouží jako úložiště dat, které nejsou potřeba pro spouštění a nejčastější práci, tedy například filmy, hudba a další.
Microsoft Kinect
Nové snímací zařízení v podobě Kinectu od Microsoftu lze označit za jeden z významných událostí tohoto roku. Zatímco ostatní výrobci se zaměřily na pokročilejší pohybové ovladače, Microsoft hardwarový ovladač pro stejné použití vypustil úplně a nahradil ho lidským tělem, které je snímáno coby ovladač.
Kinect je sice určen především pro zábavné a jednoduché hry, s budoucím rozvojem a vyšším rozlišením snímacích čipů lze však očekávat použitelnější ovládání i náročnějších věcí, včetně lepšího hlasového ovládání. Zařízení lze totiž využít i k zadávání hlasových příkazů pro ovládání nebo spouštění multimediálního obsahu.
I když je Kinect určen zatím pouze pro herní konzoli Xbox 360, okamžitě po jeho uvedení se vzhledem ke kompatibilnímu USB portu začalo pracovat na neoficiální podpoře i na poli běžných počítačů. Dle očekávání by však měl Microsoft přinést oficiální podporu například v příštích Windows.
Trojrozměrná technologie
Technologie pro realističtější zobrazování obrazu, která zatím pracuje s brýlemi a speciálními monitory se pomalu začala objevovat i na počítačích, především pak díky Nvidia 3D Vision. Pomalý nástup je bohužel zapříčiněn vysokými náklady, které zahrnují nejen kompatibilní grafickou kartu (podpora je už i u těch nejlevnějších), ale především brýle a speciální monitor, který zvládne frekvenci 120 Hz (2 × 60 Hz obrazy pro každé oko).
Několik společností se již chlubí vývojem trojrozměrné technologie bez nutnosti použití brýlí. Dnešní doba tak bude nejspíše patřit mezi směšný mezistupeň, podobně jako u dotykových zařízení se stylusem.
Pokračování příští rok
A jak to bude v příštím roce? Obecně se bude pokračovat ve zmíněných technologiích a jejich zlepšování. Velkým otazníkem je konečný přechod na optické propojení, na které sází například technologie Light Peak od společnosti Intel. První verze totiž poskytuje pouze dvojnásobně vyšší propustnost než nejnovější USB 3.0, přičemž má vlastně nulovou rozšířenost a tím pádem žádnou zpětnou kompatibilitu. Optický přenos dat je však v budoucnu nutný, metalické kabely totiž pomalu přestávají stačit nárokům na objem dat, který se neustále zvyšuje s kvalitou obsahu.
Jak už ale bylo mnohokrát zmíněno, rok 2011 bude především ve znamení tabletů a stále rozšířenějšími technologiemi na bázi cloud systémů. Že se opět dočkáme tenčích a výkonnějších zařízení, které budou mít menší spotřebu, snad ani není potřeba dodávat.
