Možnost práce z domova či takzvaně „na dálku“ je v mnohých firmách prezentována jako zaměstnanecký benefit. V období covidových lockdownů se často jednalo o jediný způsob, jak zachovat chod oddělení, nicméně v posledních měsících se od tohoto řešení z nejrůznějších důvodů ustupuje.
Dobrou zprávou pro všechny zaměstnance, kteří musejí docházet do práce nebo alespoň pracují v hybridním režimu, je podle profesora ekonomie ze Stanfordovy univerzity Nicholase Blooma skutečnost, že jejich pracovní místa budou s menší pravděpodobností nahrazena umělou inteligencí. Podrobnosti přináší magazín TechSpot.
Kdo je Nicholas Bloom?
Nicholas Bloom je uznávaný ekonom, který je známý především svou prací v oblasti managementu a produktivity. Je profesorem ekonomie na Stanfordově univerzitě a spolupracuje s řadou výzkumných institucí. Bloomova vědecká práce se zaměřuje na různé aspekty ekonomického vývoje, včetně toho, jak management ovlivňuje produktivitu a růst firem.
Bloom je také známý svým výzkumem v oblasti práce z domova a flexibilních pracovních uspořádání. Jeho studie v této oblasti se staly obzvláště relevantními během pandemie onemocnění covid-19, kdy došlo k výraznému nárůstu práce na dálku a změnám v organizaci práce.
Bloom, který se dlouhodobě zabývá problematikou práce na dálku, řekl v rozhovoru pro web Business Insider, že nejlepší způsob, jak se chránit před tím, aby vám umělá inteligence vzala práci, je být na pozici vyžadující určitou osobní interakci, i kdyby k ní mělo docházet jen zřídka.
Nechodíte do práce? Obávejte se o své místo!
Z Bloomova výzkumu vyplývá, že 60 % Američanů a Severoevropanů nemá v rámci svého zaměstnání možnost pracovat na dálku. Dalších 30 % jsou hybridní pracovníci, což je schéma, které zavedla řada technologických společností. Zbývajících 10 % zaměstnanců pracuje výhradně na dálku.
„Těm, kteří vůbec nepracují v kanceláři, hrozí, že kvůli této technologii přijdou o práci“, uvedl Bloom. „Když si představíte zadávání dat, call centra, personalistiku, mzdovou agendu – tedy věci, které lze vykonávat na dálku – spousta z nich může být do pěti až deseti let nahrazena umělou inteligencí.“
V březnu přední americká banka Goldman Sachs zveřejnila studii, podle níž by nástroje postavené na umělé inteligenci mohly vést k „významnému rozvrácení“ pracovních sil a ovlivnit na celém světě až 300 milionů pracovních míst na plný úvazek.
Hybridní zaměstnanci mohou být v klidu
Podle Blooma by umělá inteligence mohla zvýšit produktivitu hybridních zaměstnání, tedy pracovníků, kteří mohou mimo kancelář pracovat jen určitý počet hodin týdně, zatímco část pracovní doby musí být fyzicky přítomni na pracovišti.
„Umělá inteligence vám pravděpodobně pomůže,“ řekl Bloom směrem k zaměstnancům, kteří chodí do kanceláře tři dny v týdnu. „Pro hybridní pracovníky nepředstavuje v nejbližší době žádnou reálnou hrozbu. Jestli něco, tak to možná tuto práci spíše podpoří.“
Stále se diskutuje o tom, do jaké míry bude umělá inteligence schopna nahradit část globální pracovní síly, protože generativní nástroje, jako je ChatGPT od společnosti OpenAI, doslova vzaly svět útokem. Konverzační chatboti s umělou inteligencí umí například psát kód, generovat marketingové materiály a vytvářet výukové plány.
Bílé límečky v ohrožení
Studie zjistila, že mezi nejvíce ohrožené umělou inteligencí patří takzvané „bílé límečky“. Podle údajů Pew Research Center mezi ně patří konstruktéři počítačového hardwaru, advokáti, účetní a auditoři – tedy pozice, které lze ve značné míře vykonávat na dálku.
Naopak zaměstnání,vyžadující fyzickou práci a specializované dovednosti, jako jsou opravárenské služby, pohostinství, zemědělství a zdravotnictví, jsou podle Pew Research před nahrazením umělou inteligencí relativně v bezpečí.
U některých méně kvalifikovaných profesí by však mohl být lidský prvek nahrazen, a to buď roboty, nebo jinými formami automatizace. Například generální ředitel Tesly Elon Musk je přesvědčen, že přijde den, kdy nebudou potřeba žádné pracovní pozice, protože umělá inteligence bude schopna dělat úplně všechno.