Jubilejní 20. ročník Cen Velkého bratra, pořádaných spolkem Iuridicum Remedium, skončil a my známe vítěze anticen a jedné pozitivní ceny za rok 2024. Začneme krátkým shrnutím:
- Úředním slídilem je Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za systém eTurista.
- Firemními slídily jsou obchodní řetězce s potravinami za slevové aplikace.
- Dlouhodobým slídilem je Ministerstvo vnitra (MV) za snahu obejít regulaci využívání systémů na rozpoznávání tváří.
- Výrok Velkého bratra pronesl Matěj Hušek, člen představenstva Seznam.cz. Internet bez cílení je podle něj smutné místo.
- Pozitivní cenu získala Wikimedia Foundation za ochranu identity editorů a editorek Wikipedie.
Úřední slídil
eTurista má být nová centrální databáze, která bude uchovávat informace o tom, kde se kdo ubytoval, a to až šest let. Do praxe by ji od ledna příštího roku měla zavést novela zákona o cestovním ruchu od MMR. Porota kritizuje, že se ohlašovací povinnost rozšíří o další typy návštěv, a obává se vytěžování databáze.
Přístup k ní mají mít i tajné služby, které ale podle ministerstva mají chránit data. Případu se věnoval iRozhlas. Zákon ještě neprošel legislativním procesem a v rozporu s platnou legislativou dodnes nebyla zpracována analýza vyhodnocující dopad na ochranu osobních údajů. Přesto došlo k podepsání smlouvy na vývoj patřičného systému.
eTurista vyvolává otázky kolem šíře sběru dat a přístupu k nim
Firemní slídil
Albert, Billa, Coop, Globus, Kaufland, Lidl, Norma, Penny a Tesco jsou největší tuzemské obchodní řetězce s potravinami, které do určité míry nutí své zákazníky a zákaznice používat slevové aplikace. Nakoupíte i bez nich, ale za vyšší ceny. Aplikace shromažďují osobní informace a oproti éře plastových karet je jich víc.
Někdy aplikace vyžadují přístup k citlivým funkcím smartphonů, mj. k poloze nebo kameře. Obchody mohou data spojovat s jinými. Např. Lidl přiznaně spojuje vlastní data s těmi od Mety a Googlu. Porota dále poukazuje na to, že analýzu dat provádí zahraniční firmy i ve státech, které data dostatečně nechrání.
S aplikacemi věrnostní programy nabyly novou podobu
Dlouhodobý slídil
MV dle poroty dlouhodobě ignoruje eurounijní legislativu. Legislativní návrh upravující využívání kamerových systémů s rozpoznávám tváří je dalším takovým případem. Nařízení o umělé inteligenci povoluje využití takového systému jen a pouze k nalezení hledané osoby. O použití vždy rozhoduje soud.
Česká transpozice ale umožní, aby se rozpoznávání v omezené míře používalo k běžnému zajištění bezpečnosti. (Dnes funguje např. na Letišti Václava Havla.) Použití systému potvrdí soud, ale systém bude provádět plošný monitoring. V rozporu s evropským právem je i jiná legislativa z pera MV, jde např. o plošný sběr metadat o elektronické komunikaci nebo využití kriminalistické databáze DNA či databáze digitálních fotografií Policií ČR.
Výrok Velkého bratra
„Internet bez cílení a bez doporučování je vlastně strašně smutný místo“, řekl Matěj Hušek v podcastu První liga loni v květnu. Člen představenstva firmy Seznam.cz tím dle poroty chtěl podpořit kontroverzní praktiku, kdy se buď necháte sledovat, nebo za prohlížení webů zaplatíte. Nová pravidla internetový podnik zavedl v září.
Seznam si myslí, že pokud nestojíte o cílení reklamy, musíte zaplatit
Úřad pro ochranu osobních údajů mu v listopadu sběr předběžně zakázal. Porotě vadí trend, kdy se internet z emancipačního média stává nástroj na těžbu dat a cílení reklam. Oceněný výrok nesměřuje k porušování legislativy, ale popisuje představu o fungování internetu, která je v rozporu s ideály architektů globální sítě.
Hušek jako jeden z mála na udělení anticeny reaguje. Svůj výrok považuje za věcně správný s tím, že se týká širší oblasti, nejen reklam. Internet považuje za oceán balastu, technologie jsou zneužívány k zahlcení prostoru. Seznam vyvíjí řešení k nalezení relevantního obsahu. Debata je podle něj důležitá a mrzí ho, že je téma hodnoceno zkratkovitě skrze větu z podcastu.
Pozitivní cena
Ochrana editorek a editorů Wikipedie je dle poroty stále aktuálnějším tématem i v demokratických zemích. Oceňují proto snahu Wikimedia Foundation chránit editorskou komunitu.
Wikipedie je předmětem útoků i v demokratických zemích
Konzervativní think tank The Heritage Foundation (stojí mj. za Project 2025) by dle židovské neziskové organizace Forward měl identifikovat a zacílit na dobrovolníky a dobrovolnice, kteří na Wikipedii píší články o izraelsko-palestinském konfliktu. Pokud dle jejich názoru tvoří antisemitský obsah, chce použít mj. rozpoznávání tváří a databáze s uniklými hesly k rozklíčování anonymity. Další záměry neznáme.
Wikipedia dále čelí výzvám k omezení financování ze strany Elona Muska. Podle poroty je zjevné, že mocenský tlak má některé editorky a editory od práce odradit. Oceňuje proto ochranné snahy otevřené encyklopedie o svobodnou diskuzi. Wikimedia Foundation za ocenění vyjádřila vděk.