Největší fail počítačové historie

Před čtyřiceti lety měla jedna americká společnost našlápnuto k tomu, aby o deset let předběhla Apple. Naprosto však promarnila svou historickou příležitost.

Pokud vám položím prostou otázku, co je podle vás největší průšvih a promarněná šance ve světě IT za poslední půlstoletí, možná mnozí z vás zamíří do současnosti a ukážou na Microsoft. Redmondský velikán vydělává tučné miliardy, nicméně nedokázal citelněji zareagovat na spanilou jízdu Applu mobilním světem. Stačí se podívat na dobová čísla.

1. kandidát: Microsoft a mobilní svět

Když Apple v roce 2007 představil první generaci svého iPhonu, roční příjmy společnosti se pohybovaly okolo 20 miliard dolarů, ale Microsoft vydělával 50 miliard dolarů. Během následujících sedmi let však Apple zažil svoji skutečnou revoluci a ze spíše okrajového výrobce počítačů (kterým je Apple dodnes) se stala špička v oblasti chytrých telefonů a tabletů. V roce 2013 Apple vydělal zhruba 170 miliard dolarů, zatímco Microsoft necelých 80 miliard. Karty se obrátily.

Klepněte pro větší obrázek
Microsoft měl ekonomické prostředky k tomu, aby vyvinul přelomový operační systém pro mobilní telefony. Když se však před lety lámal chléb, usnul na vavřínech. (Zdroj: Asymco)

Po bitvě je každý generál, pojďme tedy trošku spekulovat. V letech 2004 až 2007, kdy Apple vyvíjel iPhone, disponoval Microsoft mnohem mocnějšími prostředky. Redmond mohl bez nadsázky investovat do vlastního iPhonu třeba třikrát tolik co Apple, mohl najmout nejlepší inženýry a designéry na světě – mohl prostě Apple několikanásobně přeplatit. Ale zatímco Apple představil iPhone, ze kterého se záhy stal prodejní trhák a z Applu udělal jednu z nejbohatších společností světa, Microsoft představil Windows Vista a Windows Mobile 6.

Microsoftu na poli mobilních technologií z nepochopitelných důvodů ujel vlak, a i když jeho nejnovější systém Windows Phone 8.1 odborná komunita docela chválí, karty jsou už nejspíše na několik příštích let rozdané mezi iOS a Android a Microsoft bude muset v propagaci své vlastní platformy utopit miliony dolarů.

2. kandidát: Výrobce kopírek

Dnešní článek je ale o jednom mnohem starším průšvihu. Česká pobočka Xeroxu se před pár týdny pochlubila, že si její mateřská společnost v roce 2013 zaregistrovala u amerického patentového úřadu USPTO na 1 168 patentů a průmyslových vzorů. To je na výrobce kopírek docela úctyhodné číslo. Xerox se dále pochlubil, že každý rok investuje do výzkumu 1,5 miliardy dolarů a od roku 1933 společnost na celém světě získala neskutečných 62 tisíc patentů.

Xerox je tedy tak trochu jiný výrobce kopírek. Oněch šest desítek tisíc patentů se totiž ani zdaleka netýká pouze kopírování a tisku, ačkoliv ten první z roku 1933 takový je a nastartoval celý byznys společnosti. Jednalo se o vynález xerografie, která se dnes používá vedle elektronických kopírovacích strojů také v laserových tiskárnách.

Slovíčko xeros pochází z řečtiny a znamená suchý (xeros + grafein = suché psaní, tedy suchý kopírovací proces). Nicméně běžnému smrtelníkovi se může zdát suchý, nemastný a neslaný i celý Xerox. Firma je ve svém oboru sice úspěšná a loni vydělala 21 miliard dolarů, nicméně s postupnou elektronizací veškeré dokumentace bude význam kopírek a tiskáren jednoduše upadat. Budoucnost současného předmětu podnikání společnosti je tedy krajně nejistá. A přitom to všechno mohlo vypadat úplně jinak.

Před čtyřiceti lety měl Xerox nakročeno k tomu, aby to byl právě on, kdo bude tahounem spotřební výpočetní elektroniky. Byl to právě Xerox, kdo mohl představit první komerčně úspěšný počítač, a byl to opět Xerox, kdo před čtyřiceti lety zaměstnával špičkové průmyslové designéry, kteří o více než deset let překonali konkurenci. Kdyby toto všechno dokázal Xerox opravdu zhodnotit, dnes by to možná byla obří společnost, které by patřil Apple, Microsoft i Google. A už by neprodávala pouze kopírky.

Lepší než Apple

Xerox sestrojil první moderní počítačovou myš, vynalezl ethernet, který je i přes nástup Wi-Fi nadále standardem lokálních počítačových sítí LAN. Xerox ale také navrhl první použitelné bitmapové GUI pro desktopový operační systém a také první moderní osobní počítač – roky před IBM a Applem.

Za vším stojí výzkumná laboratoř PARC (Palo Alto Research Center), kterou Xerox založil už v roce 1970. Během následujících tří let jeho inženýři dokázali sestavit experimentální počítač Alto, který se ovládal myší a měl bitmapové grafické rozhraní.

Klepněte pro větší obrázek
Xerox Alto s atypickou orientací monitoru

Alto byl svým způsobem geniální, své konkurenty totiž předběhl o dobrých deset let. Tedy abych byl přesný, jeho konkurenti tehdy ještě ani neexistovali, mladému Stevu Jobsovi totiž bylo teprve 18 let a ještě neměl ani potuchy o tom, že jednou povede tým, který vyvine legendární Macintosh.

Počítač Alto obsahoval GUI, které mělo imitovat skutečný list papíru. I proto měl počítač monitor orientovaný na výšku. Byl to opravdu takový elektronický list A4. Dnes, po čtyřiceti letech, si mnozí z nás své monitory také orientují na výšku a to nejen pro lepší práci s textovým dokumentem, ale i pro prohlížení webové stránky. V případě mobilních telefonů je pak tato orientace standardní.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Xerox Alto v ostrém nasazení. Toto nejsou 80. léta a Macintosh. Stále se nacházíme v 70. letech před založením Applu. (Foto: Computerhistory.org)

Jelikož Alto nedostal zelenou pro masovou komerční výrobu, během následujících let se prodalo pouze 2 000 kusů většinou pro americkou vládu. Pokud by se tehdy společnost rozhodla jinak, dnes by možná svět vypadal docela odlišně. Mašiny s pokročilejším bitmapovým GUI se totiž na trhu objevily až v 80. letech a nepředstavil je nikdo jiný než Apple, který v rámci obchodních dohod získal přístup do laboratoři PARC a mohl použít tamní skvělé know-how. Pokud zároveň srovnáte, jak vypadal Xerox Alto z roku 1973 a Apple Lisa z roku 1983, možná vás napadne, že Apple se stal jedničkou průmyslového designu mnohem, mnohem později.

Klepněte pro větší obrázek
O deset let mladší Apple Lisa z roku 1983 (Zdroj: Oldcomputers.net)

Z dnešního úhlu pohledu se jeví tehdejší manažerské rozhodnutí Xeroxu jako jen stěží pochopitelná chyba. Management Xeroxu tehdy nepochopil potenciál osobního počítače a projekt Alto vnímal spíše jako exotický experiment, který ovšem nemá nic společného s pořádným byznysem – s kopírkami. Děsivý fail.

Na druhou stranu, tehdejším manažerům se nedá moc divit. Osobní počítače prakticky neexistovaly a první vlaštovky byly velmi drahé. Počítače nebyly spotřebním zbožím, takže výrobci se soustředili především na podnikové rozsáhlé systémy a mainframy. Můžeme to srovnat třeba se současným trendem 3D tiskáren a všemožných wearables v čele s chytrými brýlemi. Je to zcela nový segment, který se dere do našich domácností. Jenže stane se z toho všeho opravdu zlatý důl, nebo výrobci brzy narazí? Rizika jsou velká, a proto zatím mnozí sledují třeba Google a Samsung a čekají, až jim vyšlapou cestičku a projdou si všemi riziky. V 70. letech panovala podobná ostražitost i ve světě malých stolních počítačů.

Dokonale promarněná hvězda Star

Alto byl první, Apple však čerpal i z mašiny Xerox Star, kterou firma uvedla na trh v roce 1981 jako konečně komerční a vylepšenou verzi původního experimentu z roku 1973. Star byl z hlediska ovládání vlastně naprosto moderní systém. Měl bitmapový displej, okenní uživatelské rozhraní, na ploše svítily ikony, složky a to vše se ovládalo myší s dvěma tlačítky, počítač šlo zapojit do sítě pomocí ethernetového rozhraní, nechyběla podpora e-mailu… Raději zopakuji, že se psal rok 1981 a IBM tou dobou představilo první model IBM PC 5150 s operačním systémem DOS.

Klepněte pro větší obrázek
Xerox Star s dospělým bitmapovým GUI z roku 1981, tedy tři roky před příchodem Apple Macintosh (Zdroj: CC-BY-SA Digibarn.com)

Tak proč proboha Star neuspěl a nezadupal do země zastaralý Apple II a jednoduché IBM PC? Protože byl nepředstavitelně drahý. Když Xerox Star dorazil na pulty obchodů, firma za něj žádala 75 000 dolarů, což po přepočtu inflace odpovídá dnešním 195 000 dolarů. No a tato částka představuje 4 000 000 korun. Za jednu stanici! Apple II se v roce 1977 prodával za 1 298 dolarů (okolo 5 000 dnešních dolarů) a IBM PC 5150 ze září 1981 se podle výbavy prodával od 1 500 do 3 000 dolarů (po přepočtu inflace 4 000 až 8 000 dnešních dolarů).

Star byl tedy neskutečně předražený – asi tak, jako by dnes Xerox uvedl na trh špičkový a opravdu přelomový chytrý mobilní telefon, ale chtěl by za něj 100 000 korun.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek 
Bitmapové GUI počítače Xerox Star z roku 1981 (Zdroj: CC-BY-SA Digibarn.com)

Xeroxu se podařilo prodat 25 000 jednotek a definitivně se odporoučel zpět ke svému původnímu podnikání. Byl to neomluvitelný neúspěch, protože podoba dnešního počítače v mnohém vychází právě z Xeroxu. Velmi citelné je to hlavně v podobě elementů uživatelského rozhraní.  Xerox vlastně musel odvést všechnu tu špinavou práci včetně návrhu tak zdánlivé banality jako podoby ikonky dokumentu. Dodnes mnoho systému reprezentuje dokument ikonou listu papíru se zalomeným rohem. I to je výsledek práce designérů z Xeroxu kdysi před více než třiceti lety.

Klepněte pro větší obrázek 
Evoluce ikony dokumentu v laboratořích Xerox PARC (Zdroj: CC-BY-SA Digibarn.com)

Xerox, jakkoliv je ve svém kopírovacím byznysu úspěšný, tedy propásl historickou šanci stát se pravděpodobně nejdůležitější počítačovou společností historie. To se už ale nikdy nestane – snad jen v jakémsi alternativním vesmíru.

Diskuze (109) Další článek: Corning uvádí dlouhé optické kabely pro rozhraní USB 3.0

Témata článku: Technologie, Historie, Počítače, Operační systémy, Xerox Alto, Stolní počítače pro domácnost, První Macintosh, Mobilní telefony do 2000, Možné riziko, Monitory na pc, Fail, Collections, Alto, Počítačová historie, Současný trend, Xerox PARC, Největší průšvih, První monitor, Nejbohatší společnost, Inflace, Apple Lisa, Obří společnost, Lisa, FAI, Revolution, Stolní počítače na Mall.cz


Určitě si přečtěte

Jak doma vylepšit signál Wi-Fi: Pomůže repeater, více routerů, ale nejlépe systémy mesh

Jak doma vylepšit signál Wi-Fi: Pomůže repeater, více routerů, ale nejlépe systémy mesh

** Máte špatný signál Wi-Fi? Mesh systémy to vyřeší ** Už vás nezruinují, meziročně ceny příjemně spadly ** Jak systém funguje a čím je výjimečný?

Jiří Kuruc | 106

Bývalý zaměstnanec Nokie vysvětluje, proč telefony s Windows Phone neuspěly

Bývalý zaměstnanec Nokie vysvětluje, proč telefony s Windows Phone neuspěly

** Za neúspěchem Microsoftu v mobilech stojí i Windows 8 ** Microsoft pozdě naskočil do rozjetého vlaku ** Uživatelé neměli zásadní důvody, proč přejít

Karel Kilián | 138

Google Coral: Raspberry Pi s čipem, který zpracuje 4 biliony operací za sekundu

Google Coral: Raspberry Pi s čipem, který zpracuje 4 biliony operací za sekundu

** Je to velké jako Raspberry Pi ** Ale je to až o několik řádů rychlejší ** Dorazil nám exotický Google Coral s akcelerátorem Edge TPU

Jakub Čížek | 18

Co všechno se spouští se startem Windows a proč by vás to mělo zajímat

Co všechno se spouští se startem Windows a proč by vás to mělo zajímat

** Společně s operačním systémem se spouští řada aplikací a služeb ** Mohou mít negativní dopad na celkovou dobu startu Windows ** Jak získat kontrolu nad automaticky spouštěnými programy?

Karel Kilián | 57

20 tipů a triků pro Gmail: Užitečné maličkosti, které zefektivní práci s e-maily

20 tipů a triků pro Gmail: Užitečné maličkosti, které zefektivní práci s e-maily

** V Gmailu je řada užitečných funkcí, které možná všechny neznáte ** Odeslání mailu můžete například pozdržet či naplánovat na později ** Nad Gmailem můžete mít s několika triky daleko lepší kontrolu

Karel Kilián | 25

Podívejte se, jak vypadá mikrofon nebo blecha pod elektronovým mikroskopem

Podívejte se, jak vypadá mikrofon nebo blecha pod elektronovým mikroskopem

** Z Brna pochází třetina světové produkce elektronových mikroskopů ** První československý kus vyrobila Tesla už v 50. letech ** Dnes na ni navazuje třeba brněnský Tescan

Jakub Čížek | 19


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 20 procesorů

Srovnání 15 True Wireless sluchátek

Vyplatí se tisknout fotografie doma?

Vybíráme nejlepší základní desky