Tak moment... Jste si jistý těma číslama?Baterie má kapacitu 700 kWh. Rekuperací se během jednoho dne obnoví 800 kWh. Napadá mě jedna otázka: "Jak?" Znamená to, že to auto stačí nabít jednou a pak už se bude dobíjet jen bržděním?Plus mi tam nesedí druhá věc. Není to náhodou tak, že tyhle auta vozí materiál z díry na povrch a ne naopak? Jsem jen obyčejnej diskusní troll, co já tak můžu vědět o světě, ale tyhle dvě věci mě docela zarazily... 😐
Ano, za určitých provozních podmínek může stačit nabít jednou. A můžete jezdit, dokud ten kopec úplně neodtěžíte. Zbytek vysvětlen výše.
V tomto případě je taková elektřina z rekuperace vyrobena také pomocí neobnovitelných fosilních zdrojů, ovšem bez jejich spalování a vzniku emisí. Možná je se jedná o podobný či stejný typ, který popisují třeba tady: https://www.novinky.cz/auto/456952-elektricka-du... ... , protože tam to má při stejné hmotnosti menší kapacitu baterie. Mohl by to být ovšem jen překlep. Ovšem podle tamního popisu bude nutné tu rekuperovanou elektřinu naopak občas vybíjet připojením do rozvodné sítě. 😀
Nesouhlasím s názorem že rekuperace = energie zdarma. Vzheldem k tomu, že napřed musí náklaďák vyjet do kopce a pak brzdí (a tím rekuperuje), zdarma tak úplně není. Mluvil bych spíš o ušetřené energii...
Jenže směrem dolů jede podstatně těžší. Tj. využívá potenciální energii toho šutru, který mu nahoře naloží. A tato energie v zásadě zdarma je, protože šutr na vyšší místo nemusel nikdo vyvézt, ten tam prostě je.Je to podobné jako u vodní elektrárny (nepřečerpávací).
To máš pravdu, je těžší. Ale narozdíl od té vody musí nahoru vyjet auto. Ta voda teče dolů sama o sobě a ty jí jenom postavíš do cesty překážku v podobě nějaké turbíny (nebo jak se to správně jmenuje). Na druhé straně to auto musí vyjet do kopce aby pak mohlo dolů jet s tím šutrem...
Tak to velmi(!) zjednodušme:Máme auto o 45 tunách (m), které vyjede o 10 metrů výš (h) v prostředí s gravitačním zrychlením (g) 10 (zjednodušení). Jeho potenciální energie se zvýší o m x g x h, tj. 45.000 x 10 x 10 = 4.500.000 J. Tuhle energii (+ nějaká režie okolo, ztráty) je potřeba dodat abychom auto vyvezli o těch deset metrů nahoru.Nahoře nám auto naloží 65 tunami šutrů, takže máme těleso o hmotnosti 110 tun a potenciální energii 110.000 x 10 x 10 = 11.000.000 J - tato energie se při sjezdu přemění v kinetickou + buď teplo (na klasických brzdách) nebo elektřinu při rekuperačním brždění.Tj. máme tam po odečtení cesty nahoru ca 6,5 MJ přebytek. Pokud by celková účinnost té věci (pohon, rekuperace, všechny ztráty při nabíjení, dobržďování atd.) byla alespoň 70 %, byl by jeden sjezd dolů schopen vygenerovat dostatek energie na to, aby auto mohlo pendlovat donekonečna. I pokud účinnost bude menší (dle mého názoru téměř jistě bude), bude energie v akumulátoru ubývat relativně pomalu a může být, že bude dávat smysl dobíjet průběžně při krátkých přestávkách - případně nějakým relativně malým generátorem na palubě.
Úplně do nekonečna to takhle pendlovat nebude, protože ta energie není z nějakého relativně rychle obnovitelného zdroje. Zkrátka pokud se ten kopec těžbou bude zmenšovat, tak se bude jezdit ze stále nižší výšky a kratší trasa. Pokud by ho vytěžili až do roviny, tak to přestane fungovat úplně. 😉
V takovem pripade je snad lepsi udelat nejaky pasovy dopravnik, nebo skluz na sutry (dle strmosti svahu).
A teď to vypočítáme na doly, kde většinou tyhle auta jezdí, tzn povrchové doly typu obří díra, kde auto jede dolu prázdné, dole se naloží a nahoru jede naplněné.
V takovém případě je to samozřejmě nesmysl.Nicméně i u takových dolů je poměrně běžné uspořádání, kdy se na dno díry přivede železnice a materiál se sváží směrem k ní.
Tyhle stroje většinou pracujou 24/7. Jak teda chtějí řešit dobíjení. 2x to vyjede s nákladem a pak to bude 16 hodin stát u nabíječky? Nebo u každýho dolu postaví malou tepelnou elektrárnu která bude 10 mašin dobíjet, mezitím co dalších 10 bude jezdit?
Energie 65 tun šutrů ve výšce několika pater lomu zase nebude úplně malá, takže rekuperační brždění se uplatní daleko víc, než v běžném silničním provozu. Takže je to „jen“ otázka účinnosti a přesného profilu provozu. Někdy to smysl dávat bude, někdy ne. Tak nějak předpokládám, že lidi, kteří kupují podobné věci, si to umí spočítat a nerozhodují se podle úhlopříčky displaye na palubní desce nebo počtu reproduktorů v kabině 😉Asi se taky dá dobíjet při zastávkách - ani při -24/7 provozu to auto není v pohybu 100 % času.
Ono to může být i jen PR výrobce jako ekologicky odpovedné firmy, tedy analogie na greewashing .
To je samozřejmě také dost dobře možné. Nicméně na první pohled to vypadá řádově méně nesmyslně než některé jiné projekty, ze kterých pohrdání fyzikálními zákony přímo vyzařuje.
Pokud jde o tenhle náklaďák: https://im-mining.com/2017/06/28/e-dumper-elect... ... Tak ten se nenabíjí ale vybíjí. Cestou dolů vygeneruje rekuperací víc energie než spotřebuje na cestu nahoru a jeho baterie se pravidelně vybíjí do gridu.
Není tohle náhodou špatně, nebo spíš obráceně?"jede náklaďák prázdný (45 tun) do kopce a poté s nákladem 65 tun z kopce"Měl jsem zato že tyhle povrchové doly fungují způsobem kdy je na povrchu základna pro zpracování natěženého materiálu a dělá se díra směrem dolů. V tom případě se náklaďák dole v té vydlabané díře naloží a musí vyjet na povrch s nákladem a tam ho vyklopit pro zpracování a zase jet dolů do díry pro naložení.
Jak kdy a jak kde. Mnohé lomy jsou situovány na svazích a technologické zázemí pak mají u paty kopce. Třeba tady je vidět technologie dole u potoka:https://en.mapy.cz/turisticka... Ten náklaďák se mi líbí - sice to není tak kchůl a sexy jako Tesla a spol. ale nejspíš to navrhoval někdo, kdo umí používat hlavu a kalkulačku.
Tak tohle je trpaslík proti největším "elektromobilům", které se v této kategorii vyrábějí. Sice mají dieselový generátor místo akumulátoru, ale pohon zajišťují elektromotory. A dokáží fungovat i v typičtějším prostředí, kdy se důlní těžba provádí směrem dolů a materiál je tedy nutné vyvážet nahoru.
Ono nejen to, třeba zmíněná hlučnost. Většina této mechanizace je záměrně vybavená zvukovou signalizací, že se pohybuje. Účelem tedy není udělat neslyšitelný dopravní prostředek. A nejvíce hluku produkuje rypadlo bez ohledu jestli je hlavní motor je diesel, nebo elektromotor. Případně že za den neujedou jen xx jízd , ale že pracují i 24hodin denně a že se na nich střídají tři směny řidičů. O provozu za polárním kruhem , či v deštných pralesech nemluvě.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.