Elektromobily

Největší automobilky vybudují v Evropě síť nabíjecích stanic pro elektromobily

  • Automobilky se spojí a začnou budovat nabíjecí síť pro elektromobily
  • Autu mají za 20 minut nabíjení přidat 300 km dojezdu
  • Nejdál je Estonsko, které staví dobíjecí síť na státní úrovni

Jednou z překážek, které je třeba překonat při rozvoji elektromobilismu, je nedostatečná síť dobíjecích stanic. Ty by měly umožňovat uživatelům automobilů s elektrickým pohonem dobít vozidlo při delších cestách a ideálně by tak měla mít síť hustotu minimálně jedné nabíječky na sto kilometrů při hlavních tazích. K vybudování společné sítě v Evropě se nyní zavázaly největší automobilky – BMW, Volkswagen (Audi, Porsche), Ford a Daimler (Mercedes).

Výkon až 350 kW

Instalace prvních stanic má začít už příští rok a v následujících letech jich má v tomto projektu vzniknout kolem čtyř set. Mají být dostavěny do roku 2020, přičemž automobilky nevylučují další pokračování výstavby ani po tomto datu.

Síť bude využívat nabíjecí stanice kombinovaného typu, tzv. CCS. Nabídnou nabíjecí výkon až 350 kW pro superrychlé dobíjení. Jen pro srovnání – tzv. Superchargery Tesly nabízí výkon 120 kW, které mohou za půl hodiny baterii nabít k ujetí dalších 270 kilometrů. Nové nabíjecí stanice by tak za 20 minut nabíjení přidaly 300 km k dojezdu.

Standard pro takto rychlé nabíjení samozřejmě musí podporovat i konkrétní vozidlo – právě na CCS by však měla i v budoucnu vsázet většina automobilek minimálně pro evropský trh.

Dobíjecí síť pod taktovkou EU

Nový projekt velkých automobilek není jediný, který si dává za cíl vybudování stanic pro rychlé dobíjení. Od března letošního roku je budována síť s názvem Ultra-E, jejíž vznik vychází z projektu Evropské komise.

V první fázi pilotního projektu vznikne 25 nabíjecích stanic podél hlavních tahů v Rakousku, Německu, Belgii a Nizozemsku. Opět se má jednat o stejný standard s maximálním dobíjecím výkonem 350 kW. Výstavba prvních nabíječek má skončit v roce 2018, následně přijde na řadu vyhodnocení a rozšíření do dalších zemí EU.

2015-eu-tm-0367-s.jpg
První stanice mají být vybudovány v Rakousku, Německu, Belgii a Nizozemsku

Z celkových nákladů třinácti milionů eur platí evropská unie polovinu, o zbytek se postarají automobilky, mezi nimiž nechybí BMW, Audi, Renault a některé z německých energetických společností.

Na území států západní Evropy je potom k dispozici také síť samotné Tesly. Největší hustotu stanic najdeme v Německu, Norsku nebo Anglii. Naopak u nás má Tesla pouze jedinou stanici u Humpolce, kterou provozuje E.on.

supercharger-hero@2x.jpg
Superchargery buduje po Evropě i Tesla, u nás však zatím najdeme jedinou nabíječku

Dobíjení v Česku

Dobíjecí síť na našem území buduje na celostátní úrovni především ČEZ. Ten aktuálně nabízí pětadvacet rychlonabíječek s výkonem 50 kW a několik desítek stanic s běžným výkonem 12,8 kW. Na regionálních úrovních se potom o nabíjení starají menší projekty především energetických společností. V hlavním městě tak lze například dobíjet v síti Pražské energetiky a na severní Moravě potom buduje síť stanic RPSnet.

Scrn-11-30-001.png
Pokrytí Česka nabíječkami od ČEZ. Oranžově jsou vyznačené rychlejší nabíječky s výkonem 50 kW (zdroj: elektromobilita.cz)

Ve většině případů se jedná o placené služby a například dobíjení na nabíječkách od ČEZ bude od nového roku stát měsíčně 450 Kč. Ideálně bychom tedy viděli levnější nabíjení pod taktovkou státu. Jako příklad můžeme uvést Estonsko, které buduje nabíjecí síť Elmo.

Scrn-11-30-003.png
A takto vypadá síť nabíjecích stanic v Estonsku, buduje je přímo stát

Aktuálně nabízí elektromobilistům 167 rychlonabíjecích stanic a cílem je pokrýt stát sítí, kde budou vzdálenosti mezi jednotlivými stanicemi 40-60 km. Uživatelé platí měsíční poplatek 10 eur nebo 2,5 eur za jedno nabití. Estonsko financuje projekt Elmo z prodeje emisních povolenek.

Mohlo by vás zajímat:

Diskuze (30) Další článek: Netflix umí stahovat videa pro offline sledování

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,