Používam VinAVI Vid.Con./verzia 11.0.0./-je pomerne rýchli a kvalitný a dokáže upraviť obraz , zvuk,rôzne formáty a všetko potrebné. Je však platený. Je 2 až 3x rýchlejši ako ostatné verzie VinAVI.
Hodně univerzální je SUPER. Uživatelské prostředí je hrozné, ale video převádí k největší spokojenosti do všech standardních i nestandardních poměrů stran, fps, ...A je trochu oříšek ho stáhnout 🙂http://www.erightsoft.com/S6Kg1.html... Na konci stránky je odkaz "Download SUPER © setup file", ostatní odkazy jsou jen reklamy na jiné (shareware) převaděče...
A je zdarma?
ano 😁
Nikdo nezmínil "Total Video Converter".. Je sice shareware, ale i tak dost obstojný program 🙂 Já sem si ho zamiloval 😉
Pokud vám jde o dobrý poměr kvalita/velikost souboru s možnostmi ovlivnit výsledek, tak jsem velmi spokojen s Mediacoder. Porovnával jsem jej s řadou programů před 2 lety a nebylo nic co by se mu přibližovalo jak v kvalitě (tehdy mě překvapilo o kolik byl lepší) tak absolutně v možnostech konfigurace. Jeho ovládání je trochu složitější, ale výsledek stojí za to. Nastavení pro jiné přehrávače (mobily...) je však třeba hledat na jejich fóru.Nedávno jsem si pořídil nový foťák a mediacoder mi nebyl schopen konvertovat jeho video. Vyzkoušel jsem snad vše (50 hodin pokusů), buď to nefungovalo nebo to bylo rozhozené. Už jsem to vzdal. Pak se objevila nová verze Mediacoderu a s trochou nastavování jede.Mimochodem nevíte někdo o programu, který zvládne sestřihat mp4 bez rekomprese? Videoredo je téměř nepoužitelné.
Pokud vím, tak format factory nemá HW akceleraci
Nikde nevidim Sorenson Squeeze, nyni ve verzi 7. Placeny program hojne pouzivany profesionalnimi strihaci vcetne me. Jeho moznosti jsou opravdu neuveritelne rozsahle, vcetne prevodu formatu quicktime reference, kde si program "taha" soubory primo z Avidu.
Trošku mě zaráží, že redakce nezmínila žádný program pro Mac OS X a to vsadím boty, že určitě nějaký zná :) Osobně bych pro jednoduchou konverzi na všechny možné i nemožné formáty doporučil Smart Converter, který je zdarma k dispozici na AppStore.
Redakce? Tyto články jsou založeny na tom, jaké programy zmíní lidi na fóru. A nejspíš ten Váš nikdo nezmínil.
Ajo - rtfm :) omlouvam se, potom je to jasné
zmíněné Handbrake a Avidemux jsou dostupné i pod Mac OS X.
Já bych zase na video doporučil ivi Video Converter od South Pole software (mac app store, 3€). Umí přiřadit popis+cover takže výsledek vypadá jako koupený v iTunes. Ten automaticky pošle do iTunes TV Shows/Movies. Profily HD,SD,original, soft subs. 720p 40min seriál za 10 min na 2,4GHZ core i5 256 GT330m.
To jsi ještě nepostřehl, že v této rubrice řeší programy pouze pro Windows? Už se na to v diskuzi několikrát upozorňovalo. Měli by to někde uvádět, aby to bylo čtenářům jasné.
Odzkoušena většina zde jmenovaných programů a opravdu jenom Format Factory dokázal převézt vše co jsem mu hodil.
Fain, tak se ukaž, vytvoř v něm poslouchatelné AAC audio 🙂
A kam to převezl? 😉
Já používám DVDVideoSoft Free Studio, který umí vše co potřebuju. Předně pak převod videí do mp4 (mobil) 🙂
Já nejčastěji používám enkodování videa do:- kontejneru mp4 nebo mkv- video formátu H264 pomocí kodeku x264- audio formátu AAC pomocí kodeku Nero AAC- to vše pomocí GUI MeGUI.Format Factory je parodie na enkodér.Malý test, co je lepší:MyFriend_neroaac.mp4 (kodek Nero AAC, bitrate 25 kbps)http://www.uloz.to/9901412/myfriend-neroaac-mp4... V pohodě poslouchatelné!MyFriend_ff.aac (enkodér Format Factory, bitrate 128 kbps)http://www.uloz.to/9901411/myfriend-ff-aac... Neposlouchatelné!Schválně si to vyzkoušejte! Format Factory je šmejd!
srovnávat aac a mp4 je jako srovnávat auto s motorkou...ta mp4 je mono... a to aac je stereo.a grabovat umí kdejakej blbec, ale doporučuju vyzkoušet i jiný kodeky.
Info o té mp4 z media info ...AudioID : 1Format : AACFormat/Info : Advanced Audio CodecFormat profile : HE-AACv2 / HE-AAC / LCCodec ID : 40Duration : 3mn 19sBit rate mode : VariableBit rate : 25.2 KbpsMaximum bit rate : 29.2 KbpsChannel(s) : 2 channels / 1 channel / 1 channelChannel positions : Front: L R / Front: C / Front: CSampling rate : 44.1 KHz / 44.1 KHz / 22.05 KHzCompression mode : LossyStream size : 613 KiB (97%)Writing library : Nero AAC codec 1.5.4.0Encoding settings : -q 0.10Encoded date : UTC 2011-08-04 00:25:39Tagged date : UTC 2011-08-04 00:25:42Material_Duration : 199367Material_StreamSize : 627876Kdes vzal že je to stereo?Oba soubory jsou audio AAC. To, že jedno je uložený jako AAC a druhý v kontejneru mp4 nemá žádný vliv na kvalitu audio stopy!
Teda kdes vzal, že je to mono? Je to stereo.
http://datadisk.xf.cz/soubory/mono.png... prosim tě kde je tam ten druhej kanál ?
Fain, tak to bude nejspíš opravdu mono, já nevěděl, že si to změní automaticky při malém bitrate na mono a pak plete v infu o stereu.Každopádně nic se nemění na faktu, že Format Factory je pěkný šmejd a neumí kvalitně převádět do AAC, přitom tu možnost převádět do AAC má jednak v audiu a jednak defaultně ve videu spolu s převodem do mp4 nebo mkv.
Tak přece jen jsem tu stracenou druhou stopu asi našel, otevři ten soubor MyFriend_neroaac.mp4 v Nero Wave Editoru 🙂http://img695.imageshack.us/img695/3079/neroa.png...
ztracenou
Vyzkoušeno na testovacím souboru levá / pravá strana ... a je to na 100% stereo při 25 kbps!!! Klidně si to můžeš vyzkoušet (bude hrát levá nebo pravá strana) a pokud to chceš graficky, otevři to v nero wave editoru.
Tu máš důkaz, že jsou tam dva kanály = stereo, u Nera AAC i při kbps pod 30 (na kvalitu teď nehleď, je to nahrávané internetové rádio):http://www.uloz.to/9902918/levaprava-mp4... http://img221.imageshack.us/img221/290/levapravaq.png...
U programů HandBrake a Avidemux je u typu licence chybně uvedeno „freeware“. Oba programy jsou svobodný, open-source software. (Freeware je proprietární software, svobodný software nikoli. Viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Freeware)...
Uprimne... NO A?
BFU by se neměli účastnit diskuze ohledně licenční problematiky.
Ehm - přidám se. No a? Uživateli je nějaký rozdíl mezi freeware a open source u řiti.
živě není internetový magazín zaměřený na nezkušené uživatele, pro ty je tu JNP. Od živě předpokládám určitou úroveň.
U řiti jim to není, jenom si to kvůli nedostatku znalostí problematiky neuvědomují (viz níže), ale i kdyby jim to u řiti bylo, nedává to nikomu právo o čemkoli nepravdivě informovat. To není žádná omluva.
Můžete mi popsat, jak se změní chování takového BFU, když pochopí ten ohromný rozdíl? Já o počítačích za celý pracovně aktivní život už něco vím, ale pořád je mi úplně jedno, jestli použiju freeware nebo open source. No, pokud si mohu vybrat rovnocenný produkt, volím radši freeware, bývá kvalitnější. Ale BFU tohle neví.
BFU muze litovat, ze dal prednost Freeware z nekolika duvodu:1) Pri instalaci programu se mu do pocitace nainstaluje nejaky toolbar od Googlu nebo Ask.com, protoze necte instalacni instrukce a jen klika na Next.2) Freeware verze aplikace muze mit zamerne omezenou funkcnost.3) Program muze uzivateli zobrazovat reklamy na dalsi placene produkty.4) Program nemusi byt dostupny pro pozadovany OS.5) Kdyz se autor rozhodne, vyvoj aplikace muze ukoncit. Uzivatel musi jit o dum dal, kde se bude ucit zachazet s novym programem.6) Freeware licence nekdy neumoznuje komercni vyuziti.7) Nelze provest elementarni zasah do zdrojoveho kodu napr. pro opraveni chyby pri spousteni. Vse se musi resit pres autora. BFU jiste nebude nic opravovat, ale nekdo zkusenejsi se vzdycky najde.Tento vypis je jiste nekompletni, ale mohl by osvetlit, jakych prav nabyva uzivatel svobodneho SW. Techto prav se autori Freeware SW nevzdavaji a vetsinou je vyuzivaji ve svuj prospech. BFU by si toho mel byt vedom."No, pokud si mohu vybrat rovnocenný produkt, volím radši freeware, bývá kvalitnější. Ale BFU tohle neví."- O kvalite produktu se da spekulovat, ale ze sve podstaty je pro uzivatele vyhodnejsi svobodny SW s otevrenym zdrojovym kodem. O tom se nema cenu bavit :)
A teď nám ještě vysvětli jaký to z pohledu běžného uživatele, který si doma prostě jen chce překódovat nějaké to video, znamená praktický rozdíl.
Praktický rozdíl je například v tom, jestli ten program existuje, nebo neexistuje. Například kdyby byl Avidemux freeware, tak by nemohl existovat. Nebo aspoň ne v takové podobě a s takovou konkrétní funkčností, kterou má. Nebyl by to technicky ani legálně možné. Neznám žádný zásadnější praktický rozdíl pro uživatele programu než to, jestli program existuje, nebo neexistuje, případně to, jaké má funkce. Každému uživateli na tom záleží, bez ohledu na to, jestli si to uvědomuje nebo ne, bez ohledu na to, jestli je programátor a využívá možnosti úpravy kódu nebo ne.To za prvé. Za druhé omlouvat jakoukoli faktickou chybu tím, že některým lidem je to jedno, a tudíž to musí být jedno všem, není nic jiného než sebestředné ignoranství. Je to totéž jako když si třeba když si dáš novou fasádu na barák a někdo ti ji posprejuje a na protesty zareaguje „No a co? Můj barák to není, mně na tom nezáleží.“ Autoři těch zmíněných programů je záměrně nevydávají jako freeware, nýbrž jako svobodný software, a tudíž netvrdit o nich nepravdivě, že je to freeware, je navíc i projevem elementární slušnosti a respektu k nim, bez ohledu na to, jestli zrovna mně konkrétně na tom záleží. Stejně tak jako je elementární slušností Tondovi říkat Tondo a ne Pavlíno. Freeware je přesný opak svobodného softwaru v obou hlavních aspektech (freeware musí být zdarma, svobodný software nemusí, freeware je uzavřený, svobodný software je otevřený).
To s tou existencí a legálností je spekulace na hodně tenkém ledě.To s tím barákem je úlet, to nemá cenu komentovat.Definice freeware je IMO na české wikipedii nešťastně přeložená nebo záměrně formulovaná militantně v tom smyslu, že freeware musí být vždy proprietární. V anglické je to formulováno lépe. (Srovnávám hlavně první shrnující odstavce). Je odkazována definice na Merriam Webster, kde je freeware definován prostě jen jako software dostupný k použití zdarma. Prostě software může být dle licence zadarmo (freeware), může být svobodný (free software) a může mít otevřený zdrojový kód (open source software). Tyto tři vlastnosti nemusí jít ruku v ruce a často také nejdou. Zmíněný avidemux a handbrake lze užívat zdarma, tedy je to freeware, je tam dostupný zdroják, tedy je to open source a je to pod GNU GPL, takže je to svobodný software, i když zrovna GPL některé způsoby použití poměrně striktně omezuje, takže by se o svobodnosti dalo polemizovat.
Není to spekulace na tenkém ledě. To je realita. Avidemux by v této konkrétní podobě, v jaké je, nemohl jako freeware vzniknout a existovat. Technicky a legálně. Vývoj toho programu sleduji 10 let a vím konkrétně proč a v čem. Podobně je na tom řada dalších svobodných programů. Kromě toho i třeba to, že je řada z nich dostupných uživatelům mnoha různých platforem a operačních systémů, je umožněno tím, že jsou vydány pod svobodnou licencí.To s barákem je zcela příhodná analogie. Sebestředné ignorantství a bezohlednost je vždy sebestředné ignorantství a bezohlednost.Definice freeware jako „libovolný software, který je zdarma“, byla naposledy platná možná tak v 80. letech minulého století, možná ještě v raných 90. letech, kdy nějakým koncept svobodného softwaru nebyl veřejně brán v potaz. Od nástupu svobodného softwaru do softwarového mainstreamu se jako freeware označuje výhradně proprietární softwareMimochodem, definice open-source není „otevřený zdrojový kód“. To je stejně omezená, nekompletní a nepřesná slovníková definice jako to zmíněné „freeware je software zdarma“. Ano, freeware je software zdarma a open-source je software s otevřeným zdrojovým kódem. Ale to je jenom slovníková zkratka, která popisuje jenom část pravdy, jenom jeden nejvýznamnější rys, nikoli všechny rysy, které jsou potřeba ke kompletní definici. I proto je nesmysl tady argumentovat definicí na Mirriam Webster - ta je nutně zkrácená a nekompletní a nemůže zabíhat do odborných detailů, které jsou k plně korektní definici potřeba. Jako to, že freeware je proprietární nebo to, že k tomu, aby byl program open-source, nestačí, aby měl zveřejněný zdroják. Oficiální a závazná (mimo jiné nutná k certifikaci) definice Open Source říká prakticky totéž co oficiální definice Free Software, jen jinými slovy. Ostatně, termín Open Source vznikl v roce 1998 pouze jako snaha o přejmenování tehdy zavedeného pojmu Free Software. Je tedy jedno, jestli HandBrake a Avidemuxu říkáme open-source software nebo free software, ale ani jeden z nich není freeware. Jejich autoři je záměrně a cíleně nevydávají jako freeware, mají k tomu svoje důvody, a nerespektování jejich vůle je stejně bezohledné ignorantství jako sprejování čerstvě natřeného baráku.
Tady někdo spolkl Šalamounovo h**** 😀Tento magazín není striktně odborný, ale pro mírně pokročilé, takže autorovo vysvětlení je v pořádku. Už to že sám článek je velmi povrchní o něčem napovídá. Pro mírně pokročilého je plně dostačující informace o bezplatném použití softwaru a další jemnosti open source a freeware ho prostě nezajímají a jsou mu úplně ukradenéB-]
1. Tam není informace o bezplatném použití, ale o tom, že se jedná o uzavřený proprietární software. Tato informace není dostačující, tato informace je chybná.2. Nejedná se o jemnosti, ale o nejzákladnější rozdíl černá versus bílá. Free software je přesný opak freeware (viz výše).3. Je úplně jedno, jestli na tom nějaké konkrétní skupině čtenářů záleží, nebo nezáleží. To, že je něco někomu ukradené, nikoho neopravňuje k tomu šířit chybné informace. Mně je například ukradené, kdo je prezidentem Tádžikistánu, ale to mi nedává právo publikovat články o tom, že prezidentem Tádžikistánu je Jiří Paroubek. „Mně na tom nezáleží“ není omluva pro bezohledné sobecké jednání. Protože já nejsem pupkem vesmíru, každá veřejně šířená dezinformace má následky bez ohledu na to, jestli si to někdo uvědomuje nebo ne, a pravdivost informace se neřídí tím, jestli mně osobně na tom záleží.
ach jo, prostě stačí informace že aplikace je zdarma a víc BFU neřeší.P.S: a prosim, neodepisuj slohovkou😉
BFU casto neresi ani komercne dostupne aplikace, ktere pouziva "zdarma". To by se pak "Licence: Freeware" mohl oznacovat i link na torrent Photoshopu. A to by jiste nebylo to orave orechove.J. M. jasne a srozumitelne vysvetlil problematiku. Zde se neda absolutne nic namitat.
Jistě, to se pak můžeme bavit o definicích a autoritě jejich autorů. pokud jde o citace na anglické wikipedii, Merriam Webster je autorita, dlouholetý respektovaný vydavatel slovníků a jejich definice tedy má svojí váhu (1. reference), rozhodně větší než nějaký Linux Information Project (2. reference) nebo článek od nějakého Lawrence Grahama (3. reference). I na webu GNU je uvedeno, že freeware nemá jasnou definici a pouze, že to není totéž co svobodný software, což tu nikdo ani netvrdí. Takže o tom, jestli freeware je nutně proprietární (zatím je to pouze tvoje tvrzení) se tu můžeme hádat a ničeho se patrně nedobereme. Já to prostě chápu jako software zdarma, pokud dá autor i zdroják a právo program dál upravovat a šířit, beru to jako bonus. Vzhledem k účelu, rozsahu a předpokládanému čtenářstvu tohoto článku vážně nemá cenu řešit, jestli daný program je jen zdarma nebo je navíc i svobodný.
Slovníková definice v tomto případě má váhu takovou jakou má - jako zkratkovité pojmenování vybraného hlavního rysu pojmu. Což je v takovéto debatě k ničemu, protože to není dostačující kompletní definice, ale jen orientační úvod. Kdyby na kompletní vysvětlení pojmů stačila jednovětá slovníková definice, pak bychom nemuseli mít encyklopedie, licenční smlouvy, standardy, oficiální definice, certifikace, naučné texty, knihy a jiné publikace.Je naprostý nesmysl tady šermovat jednovětou slovníkovou definicí. Merriam Webster si neklade za cíl kompletně vysvětlit pojmy. Je to jenom slovník. Pojmy ve zkratkách.Jeden příklad za všechny – pojem „e-mail“ je na Merriam Webster vysvětlen jako „způsob nebo systém pro elektronický přenos zpráv“. Tečka. Čili podle této definice například tato diskusní stránka na Živě.cz je e-mail. Nebo teletext v mojí televizi je e-mail... Aha, že by jednovětá slovníková definice nestačila na vysvětlení pojmu? Podle vás jistě ano, podle stejné nesmyslné logiky byste se tady sveřepě pral i za to, že teletext je e-mail, protože to píše Merriam Webster, což „je autorita, dlouholetý respektovaný vydavatel slovníků a jejich definice tedy má svojí váhu“. Vy prostě jenom nechápete, co to je slovník. Ta definice je pravdivá, ale je to jenom naťuknutí, zmínění hlavního rysu.Stejně tak zmíněná slovníková definice Merriam Webster uvádí u freeware „software zdarma“, ale to, že v encyklopedických a jiných textech je tomuto pojmu věnováno mnohem více prostoru než dvě slova (stejně tak jako je v nich mnohem víc prostoru věnováno vysvětlení pojmu e-mail), značí to, že tento pojem skutečně nejde vměstnat do dvouslovné zkratky.Čili skutečně už s tím Mirriam Webster přestaňte. Nemá žádnou relevanci v této diskusi. Nejde o to, že ta definice na MW je chybná, ale o to, že, ač správná, je nekompletní a nestačí k tomu, aby byl pojem vysvětlen.A na webu GNU je jasně napsáno, že freeware je pojem používaný pro uzavřený software, který neumožňuje modifikaci a není k dispozici zdrojový kód.A co se týče zmíněných programů, u kterých je napsáno „Licence: freeware“ – žádná licence s názvem „freeware“ neexistuje. Existují pouze konkrétní licence. A ty dva zmíněné programy jsou vydány pod konkrétní licencí s názvem GPL. Což je licence, která je tak notoricky známá, že její pravdivé uvedení těžko může čtenáře tohoto serveru zmást. A pokud by někoho uvedení licence zmátlo, pak nemá cenu vůbec licenci uvádět (a už v žádném případě ne mylně pravý opak licence, pod kterou je program vydán), a prostě a jednoduše lze místo „Licence: freeware“ napsat „Cena: zdarma“. Pokud je to jediná věc, která čtenáře zajímá... Licence a cena jsou dvě úplně jiné věci.
dobrá práce ... dík
Zpochybňuješ definici na Merriam Webster (kterou jsem uvedl protože je to první citace na anglické wikipedii) trváš na tom, že freeware znamená bez výjimek a jednoznačně proprietární. V tom případě prosím normativní definici, kterou to máš podložené. Protože GNU na dvou místech uvádí:=====The term “freeware” has no clear accepted definition, but it is commonly used for packages which permit redistribution but not modification (and their source code is not available). These packages are not free software, so please don't use “freeware” to refer to free software.=====Please don't use the term “freeware” as a synonym for “free software.” The term “freeware” was used often in the 1980s for programs released only as executables, with source code not available. Today it has no particular agreed-on definition.=====Tedy v kostce že definice pojmu freeware není jasná, že freeware je software zdarma obvykle/často distribuovaný bez zdrojáků a/nebo bez práva modfikace, že to tedy je něco jiného než free software a že se nemá používat výraz freeware pokud je myšlen svobodný software. Rozhodně tam není nikde explicitně řečeno, že freeware musí být nutně proprietární nebo že je nepřípustné použít termín freeware pokud mluvím obecně o software zdarma (svobodném i nesvobodném)S tím vším souhlasím, pokud by se dal všechen software zdarma na hromadu, určitě většina bude proprietární, souhlasím že celkového pohledu má svobodný software vlastnosti, které software zdarma obecně nemá a tedy je chyba mluvit o freeware/software zdarma pokud mám na mysli svobodný software.Na druhou stranu je svobodný software většinou je i zdarma a tedy nevidím problém v tom mluvit o něm, pokud mi jde víceméně pouze o cenu jako v článku, jako o freeware
mencoder/ffmpeg.. skoro všechny programy jsou jen nádstavby k těmto zmíněným (hlavně ffmpeg). A u Format Factory by měli napravit porušování LGPL, pod kterou je ffmpeg licencovaný - tzn. správně zmínit autory původní knihovny/programu.
Škoda, že ste neuvideli, či daný prevodník dokáže využiť viac jadier. Napríklad taký Any Video Converter zvláda iba jedno jadro a mnoho iných tiež nevie viac. Ďalej by bolo zaujimavé uviesť podporu CUDA/Ati Stream alebo porovnať kvalitu výstupov, ktorá býva niekedy až drasticky odlišná.
CUDA/Ati Stream nemá cenu používat, sice enkódování pomocí CUDA/Ati Stream je pekelně rychlé (několikánásobně oproti CPU), ale hodně nekvalitní. Podle mě má nejkvalitnější výstup H264 (kodek x264).
No to vôbec nieje pravda, CUDA/Stream sú len nové platformy a záleží čisto na programátoroch, ako kvalitne to bude encodovať. No je zase pravda, že som raz skúsil Badaboom, CUDA encoder, a tá kvalita bola dosť blbá.A tá rýchlosť tiež nieje pekelná, cca 100 fps na GTS 450 pri encodovaní 720p -> 1024x600 je nič moc.
Osobne pouzivam Handbrake uz od te doby co jsem si pred asi rokem a pul koupil iPhone 3GS. A musim rict, ze funguje perfektne a umi vyuzit vsechny 4 jadra. Kdyby jeste umel vyuzit ATI stream v kooperaci s mym i5-2500K, tak by to bylo dokonale, :)
Pre mňa je jednoznačne najlepší Any Video Converter 😉
Názor byl 1× upraven, naposled 7. 8. 2011 00:10
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.