Nick Bilton – Překupník na darknetu
Beletrizovaný příběh Rosse Ulbrichta, který pomocí svého notebooku vybudoval Silk Road – největší ilegální online tržiště na světě. Prvně šlo o drogy, později se přidaly zbraně, výbušniny, jedy, padělané peníze či doklady. Chtěli jste objednat pár jointů nebo vraždu? Pak jste se na darknetu připojili na tyhle stránky s velbloudem ve znaku…
Dlouho mě žádná kniha tak nedostala. Podrobný vhled do charakteru hlavního „hrdiny“, růst jeho „startupu“, love story jak z Holywoodu, srozumitelný popis použitích technologií od Toru po Bitcoin, ale hlavně naprosto neuvěřitelný příběh! Několikrát jsem si musel připomínat, že tohle se opravdu stalo. Zajímavé je sledovat i způsob práce a kontraproduktivní systém amerických složek od policie po FBI.
Jen jedna věc mi vadí – snad až příliš detailně vykreslené situace, dialogy a pocity. Autor tvrdí, že jde o výsledek stovek hodin studia všech dostupných materiálů (a že jich nebylo málo), ale někde tam je hranice, za kterou zapojil své spisovatelské střevo a dramatizoval. A občas to přehání, což ubírá na realističnosti.
(tip: Filip Kůžel)
Liou Cch'-sin – trilogie Problém tří těles, Temný les, Vzpomínka na Zemi
Když se kultura spojí s politikou, rozhodnutí jediného člověka s osudem celého lidstva a naivní planeta Země s vesmírem plným nástrah, vznikne pozoruhodný příběh. Vědecko-fantastická trilogie Vzpomínka na Zemi ukazuje, co by se mohlo stát po kontaktu s vyspělejší mimozemskou civilizaci, nastoluje základy vesmírné sociologie a nastiňuje úvahy, jakými cestami by se lidstvo mohlo ubírat.
K trilogii Vzpomínka na Zemi se často vracím ve svých myšlenkách, protože geniálně skloubila technologicko-fyzikální otázky spolu s filosofií života a pohledem do budoucnosti. Trilogie překračuje několik století, což jí umožňuje, aby lidstvo reflektovalo své předchozí kroky, které se i samotnému čtenáři mohly v té době zdát velmi důmyslné. Jedná se tedy o velmi zajímavý pohled do potenciální budoucnosti s trochu sci-fi kořením.
Velmi se mi líbí i některé opravdu bizarní technologické popisy. Například dokážete si představit, jak by vypadal počítač, kdyby se skládal z lidí namísto tranzistorů? Nebo jak by se mohl člověk s trojrozměrným vnímáním pohybovat ve čtyřrozměrném světě? Na to vám dá autor odpověď a přihodí i několik geniálních teorií, které vám v noci nedají spát. A to v tom dobrém i špatném slova smyslu.
(tip: Jan Pánek)
Bill Bryson – Stručná historie téměř všeho
Hutná pětisetstránková kniha vyšla poprvé v českém překladu už na počátku století, v roce 2019 se nicméně dočkala dalšího vydání. Není divu, patří totiž ke zlatému fondu popularizace vědy. Bryson se v šesti rozsáhlých částech věnuje historii Země a pokouší se srozumitelně odpovídat na ty nejdůležitější otázky z geologie, biologie i kosmologie.
Formou občasných rozhovorů s experty čtivou formou vysvětlí geologické stáří Země, zrod moderní vědy v posledních několika stech letech i otázky evoluce a života. Pokud máte v domácí knihovně nebo ve formě audioknihy na mobilu skvělou publikaci Sapiens od Yuvala Noaha Harariho, Bryson vás potěší podobným stylem své tvorby.
(tip: Jakub Čížek)
Walter Isaacson – Inovátoři
Tuto bibli počítačového světa znám pouze ve formě audioknihy a ve skvělém podání Vladislava Beneše. Mimochodem, Beneš namluvil i další Isaacsonovu biografii Einstein – Jeho život a vesmír.
Rozsáhlá publikace mapuje na 656 stranách (audiokniha má délku 22 hodin) historii počítačového věku počínaje Adou Lovelaceovou v polovině 19. století a konče zrodem společnosti Intel jakožto milníku polovodičové revoluce. Isaacson se přitom detailně věnuje životním příběhům jednotlivých aktérů, které z Wikipedie opravdu nevyčtete. Pokud chcete pochopit 20. století optikou nástupu informačních technologií, toto je v podstatě povinná literatura.
(tip: Jakub Čížek)
Randall Munroe – Co kdyby?
Co by se stalo, kdybyste odpálili baseballový míček vržený 90 % rychlosti světla? A co kdyby všichni lidé na Zemi v jeden okamžik namířili laserová ukazovátka na Měsíc? Změnil by barvu? Na tyto a několik desítek dalších otázek odpoví knížka od tvůrce slavného webového komiksu xkcd.
Munroe přitom svoji práci neodfláknul a každou z otázek se snaží s pomocí expertů seriózně zpracovat – byť se svým typickým humorem. Každou kapitolu proto doplňují ilustrace, jak je známe z komiksu. Knihu rozhodně kupte teenagerům i sobě!
(tip: Jakub Čížek)
Andy Weir – Spasitel
Ryland Grace se probudí po hodně dlouhém spánku. Nemůže se ani hnout a je napojený na všemožné hadičky. Neví, kde se nachází, ani kým vlastně je. Postupně se mu vrací paměť a zjišťuje, že je to, jak by řekla Jolanda, velký špatný. Je sám ve vesmíru na misi, ze které není návratu. A pokud selže, zemře s ním i několik miliard lidí.
Zemi totiž hrozí globální ochlazování, ze Slunce něco rychle odčerpává energii. Okolním hvězdám – až na jednu – se děje totéž. Vědci celého světa se spojí, aby získali vzorek „toho něčeho“. Zjistí přitom, že je to zároveň klíč k mezihvězdnému cestování, takže mohou vyslat misi k Tau Ceti, aby zjistili, proč zrovna ona odolává.
Čerstvá novinka od autora Marťana (nebo slabší Artemis) se nese přesně v duchu jeho prvotiny. Napínavý a vtipný děj lemují vědecké a technické podrobnosti, jak by celá složitá operace mohla fungovat. Jestli vám se vám do vkusu trefil příběh Marka Watneyho, jak na Marsu pěstoval brambory, Spasitel vás nadchne také.
(tip: Lukáš Václavík)
Jason Schreier – Krev, pot a pixely
Jason Schreier je nejznámější videoherní novinář (Kotaku, Bloomberg). Slávu mu přinesly nikoliv recenze, ale investigativní práce. Již roky odhaluje zejména stinné stránky vývoje her a špatnou firemní kulturu. To se z velké části propsalo i do obsahu Krve, potu a pixelů. V ní si autor klade otázku, proč je tak těžké vytvořit dobrou videohru.
Ukazuje to na příkladu deseti titulů, u nichž sleduje jejich složitou genezi: Destiny (Bungie), Diablo III (Blizzard), Dragon Age: Inquisition (Bioware), Halo Wars (Ensemble Studios), Pillars of Eternity (Obsidian), Shovel Knight (Yacht Club Games), Star Wars 1313 (Lucasarts), Stardew Valley (Eric Barone), The Witcher 3 (CD Projekt Red), Uncharted 4 (Naughty Dog). Jsou tam tituly různých žánrů, různých velikostí (od hra jednoho člověka po velký AAA titul se stovkou vývojářů) i různých problémů.
Společným jmenovatelem je snad jen ona vyčerpávající dřina, bez které se zřejmě žádné vydání hry neobejde. Zajímavá jsou ale především ona úskalí. Jeden autor vsadí osobní život a peníze přítelkyně na to, aby nakonec vytvořil hit, který z něj udělá miliardáře. Jinde mají skvělý nápad, ale nikdo jim ho nechce zaplatit, a tak jdou na Kickstarter. Pro další je zase tentýž Kickstarter prokletím, protože naslibovali hory doly fanouškům. Někdy naopak peníze nejsou problém, ale bohatý korporát zničí, na co sáhne. Jedna z her na seznamu ostatně ani nikdy nevyšla.
Krev, pot a pixely je povinné čtení pro všechny, které baví videohry a chtěli by nahlédnout pod pokličku. Nebo pro ty, kteří by snad hry rovnou chtěli dělat. Anebo i pro ty, které zajímá specifický druh umění, ve kterém se utopí stovky milionů dolarů a miliony člověkohodin lidí různých talentů.
Jedinou výtku lze mít snad jen k českému překladu, který je místy nesrozumitelný a snaží se převádět do češtiny i výrazy, jež se v oboru nepřekládají. Tím spíš, že se ke knize dostanou hlavně lidé, kteří už o hrách něco vědí.
(tip: Lukáš Václavík)
Michio Kaku – Budoucnost lidstva: Náš úděl mezi hvězdami
Teoretický fyzik Michio Kaku zabývající se hlavně teorií strun a kvantovou teorií pole je v současnosti jedním z nejznámějších popularizátorů vědy. V knize z roku 2018 se svému hlavnímu oboru věnuje jen okrajově, ale příliš daleko neodskočil. Píše o tom, jak by lidstvo mohlo dosáhnout hvězd. Je to ideální teoretické cvičení k doporučovanému románu Spasitel.
Kaku v knize shrnuje současný technologický vývoj a dívá se i do blízké budoucnosti, jak by lidé vlastně mohli cestovat dál než na Měsíc. Klíčem totiž nejsou jen lepší a rychlejší rakety, ale také pokročilá robotika, genetické inženýrství nebo schopnosti teraformace planet a měsíců.
Nakonec se ale Kaku dostane i k těm úžasným teoriím o cestování červími děrami, paralelních vesmírech, multivesmírech nebo přenosu vědomí. Stále jde o populárně naučnou knihu, takže si ji užijí i ti, kteří neví, co je Planckova konstanta.
(tip: Lukáš Václavík)
Meyer, Erin – Pravidlo žádných pravidel
„Další kniha, která se veze na úspěchu slavného jména“, napdne stejně jako mne, asi každého z vás. Zpozorníte ale, jakmile zjistíte, že Reed Hastings je zakladatel Netflixu. Jak novinářka a spoluautorka Erin Meyerová dodává v úvodu: když přišla za Reedem kvůli knize, řekl jí, že má pro ni toliko času, kolik potřebuje. Přesně tady začnete tušit, že tahle kniha stojí za to. A ze stejného důvodu pak zavrhnete knihu Spotify, protože kniha od novinářů Svena Carlssona a Jonase Leijonhufvuda je nezáživnou selankou faktů a výplody fantazie.
Tahle kniha by měla kázat o firemní kultuře v jedné z nejznámějších společností světa. Přečtete si kapitolu o tom, jak by firma měla najímat jen ty skutečně nejlepší odborníky ve svém oboru, přeplatit je, nabídnout jim dvojnásobek než doposud a jejich plat udržovat nad konkurencí tak, aby neodešli. To se vám to radí, holomkové! Ve firmě s takovými zisky a relativně nenákladnou škálovatelností napříč celým světem.
S každou otočenou stránkou se ale rady a postupy „z říše snů“ přetváří v takové, které lze snadno aplikovat v každé firmě bez ohledu na velikost, obrat či firemní kulturu. Nalákám vás třeba na rozvahu nad novými nápady v Netflixu. Zatímco ve většině firem se uvažuje stylem, co nového určitý nápad či zlepšení přinesou, jak bude vše skvělé a zalité sluncem, v Netflixu jdou opačným směrem: nápad se rozšíří napříč kolegy, kteří na něm hlavně hledají chyby: co je na nápadu špatně? Co se může pokazit? Jaké jsou hrozby a důsledky? Když ona spousta mozků na nic závažného anebo neřešitelného nepřijde, jde o skvělý nápad hodný realizace.
A vězte, že dalšími podobně skvělými myšlenkami se kniha jen hemží.
(tip: Jiří Kuruc)
Simon Singh – Kniha kódů a šifer
- rok vydání: 2003 (originál 1999)
- cena: 199 Kč
- e-kniha: ano | audiokniha: ne
Je to docela stará kniha, v originálu vyšla už v roce 1999. Sám ji mám velmi dlouho, a každých pár let se k ní znovu vracím. Simon Singh formou příběhů popisuje historii šifrování, kryptologie, sestavování i luštění tajných kódů.
Není to stoprocentní beletrie, není to ale ani učebnice. Autor na historických událostech čtivě a napínavě popisuje, jak se v historii používaly různé šifry a kódy. Ukazuje, jakým způsobem u nich převést otevřený text do zakódovaného, jak ho dekódovat a jak se kryptoanalytici dokázali dostat k původnímu textu i bez znalosti klíče.
Autor začíná jednoduchými substitučními šiframi. Ukazuje, že se dají snadno luštit se znalostí frekvence znaků jazyka. Jak to už ale stejnou metodou nejde s vylepšenými šiframi Blaise de Vigenèra nebo Charlese Babbage, ale i tak se nejedná o nic nerozluštitelného.
V části o šifrovacích strojích kniha velmi podrobně popisuje Enigmu a způsob, jak britský tým Alana Turinga navázal na zjištění polského kryptologa a dokázal číst německou komunikaci během druhé světové války. Je zde také kapitola věnovaná luštění egyptského písma a historického lineárního písma B. Také o šifrování komunikace během tichomořských bojů během druhé světové války jazykem Navahů, kterému nikdo jiný než oni nerozuměl.
Téměř polovina knihy se věnuje počítačové kryptologii. Tedy problému distribuce klíčů, veřejných a soukromých klíčů, šifře RSA nebo softwaru PGP. Historie zde končí v 90. letech minulého století, kniha ale i tak nakousla problematiku kvantové kryptografie, která může přinést nezlomitelný systém šifrování.
(tip: Marek Lutonský)
Shoshana Zuboff – Age of surveillance capitalism
Když před několika týdny vyplavalo v rámci kauzy Facebook Papers na povrch, že největší sociální síť světa se nechová vůči svým uživatelům eticky, existovala skupina lidí, které zpráva nijak nepřekvapila. Ti, kteří četli knihu Age of surveillance capitalism od harvardské profesorky Shoshany Zuboffové.
Zuboffová je sociální psycholožka, která podstatnou část své kariéry zasvětila zkoumání vlivu internetu, a především sociálních síti na psychiku lidí. Na základě toho došla k názoru, že technologické společnosti v čele s Googlem umožnily vznik principu, jenž nazývá kapitalismus dohledu – svět, ve které je základem veškerého fungování sběr dat a jejich využívání za účelem zejména reklamního ovlivňování lidí.
První část knihy je věnována popisu, co vlastně kapitalismus dohledu je a jak internetové společnosti ze začátku neměly žádné vedlejší úmysly. Všechna data, která získaly, použily pouze ke zdokonalování svých produktů, a to ku prospěchu uživatelů. Až později zjistily, že se s nimi dá z obchodního hlediska vymýšlet mnohé, Zuboffová popisuje, jak k tomuto přerodu došlo. A jak v posledních letech Facebook, Google, Amazon a další všechny své nástroje a služby optimalizovali primárně k maximalizaci vlastního zisku, což je obsaženo v druhé části knihy.
Text je založen na výpovědích bývalých zaměstnanců technologických společností a interních i veřejných studií, ke kterým se Zuboffové podařilo dostat. Kombinuje je s popisem ekonomických mechanismů a dopadů na psychiku uživatelů. Výsledkem je dlouhé a náročné pojednání (704 stran!), které je náročnější o to víc, že kniha není dostupná v českém překladu.
Místy až příliš velká odbornost je výtka, kterou k Age of surveillance capitalism rozhodně mám. Stejně tak si myslím, že by hlavní sdělení díla mohlo být údernější a text byl o něco kratší. Stále je to ale kniha, kterou by si měl přečíst každý člověk, který se chce dozvědět, proč jsou osobní data nejhodnotnější komoditou současnosti. A pokud stále pochybujete, list The Financial Times knihu označil za „mistrovské dílo“.
(tip: Markéta Mikešová)
Glenn Greenwald – No Place to Hide
- rok vydání: 2014 v angličtině, 2015 ve slovenštině
- cena: 153 Kč až 671 Kč
- e-kniha: ano | audiokniha: ano
-
fun fact: Myslíte si, že jste paranoidní? Snowden doporučuje, aby svůj telefon zavřeli do mrazáku pro případ, že by váš telefon napíchli.
Kvůli pandemii a všemožným kauzám Facebooku, které se neustále objevují, se už skandál započatý Edwardem Snowdenem může zdát jako dávná historie. Jenže zase tolik let neuplynulo a problematika je to nadále relevantní.
Snowden jako bývalý zaměstnanec National Security Agency (NSA) ukázal, kam v demokracii může zajít tajné sledování obyvatelstva, které bylo v takové míře umožněno díky technologickému rozvoji. Samozřejmě vše probíhalo ve jménu ochrany státu.
Se Snowdenem mluvil investigativní novinář Glenn Greenwald. Ukázal, že realita je někdy zajímavější než fikce. Tedy ve smyslu zápletky nebo napínavosti. Poutavý je už úvod, kde Greenwald popisuje, jak probíhaly první kontakty a setkání s bývalým počítačovým konzultantem NSA. Věnuje se ale i konkrétním aspektům špehování a mj. ukazuje, jaký vztah panuje mezi agenturou a komerčními subjekty. Třeba že Microsoft jí pomohl prolomit šifrování ve Skypu.
Greenwald se rovněž věnuje tomu, jak pocit, že jste neustále sledování, mění chování člověka. Totální kontrola informačních toků pod záminkou může vést k upevnění pozic autorit. Problematiku sledování postihuje poměrně komplexně a klade otázky, které mohou být relevantní také v jiných zemích a v jiných časech.
(tip: Petr Urban)
Gregor, Vejvodová a Zvol si info – Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích
- rok vydání: 2018
- cena: 238 Kč až 284 Kč
- e-kniha: ano | audiokniha: ano (Audiotéka, Audiolibrix)
-
fun fact: Lidský mozek není stavěný na zpracovávání tak ohromného objemu informací, s nímž jsme konfrontování na síti. Není to „fun“, ale spíše deprimující skutečnost, s níž se musíme naučit žít.
Poněkolikáté technologický rozvoj přebíhá samotnou společnost. Vzdělávací systémy na novinky reagují pomalu, a to platí zvlášť pro Česko. Dostali jsme se do situace, kdy internet je mylně označován za konkrétní zdroj informací a lidé s ním (v průměru) neumí dostatečně dobře pracovat. Nikdo jim neřekl, že jej musí brát jako primárně nedůvěryhodné médium.
Mladí lidé, kteří jsou ještě zapojení do vzdělávání, mají šanci se s informační nebo mediální gramotností seznámit. Kdokoli starší je pak závislý na tom, co se sám naučí. Kniha vzniklá před pár lety na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity je přitom skvělým materiálem pro nejširší publikum, kterému srozumitelně vysvětlí, jak vyhodnocovat důvěryhodnost informací na síti.
Knize nechybí vysvětlovací část, kde autorský kolektiv popisuje, proti jaké hrozbě stojíme a kde se dezinformace berou. (A že nejsou ničím novým.) Popisuje typy manipulací, ale také proč fungují – samozřejmě za to může nastavení našich mozků, s nímž je obtížné se vypořádat, to si přiznejme. Pokud tohle všechno budete vědět, budete lépe vybaveni pro práci s informacemi.
Nejlepší kniha o fake news představuje solidní školení s praktickými tipy (jde o souvislý text, nikoli o budovu prezentaci), byť osobně se obávám, že dost možná největší výzva bude spočívat v tom, abyste někoho motivovali, že si ji má přečíst. S ohledem na cílové publikum je kniha pochopitelně poměrně povrchní, takže pokud jste v problematice kovaní, poohlédněte se po jiném materiálu.
(tip: Petr Urban)
Ashlee Vance – Elon Musk
S Elonem Muskem se na našich stránkách můžete setkávat velmi často. Není divu – jeho firmy SpaceX a Tesla Motors doslova chrlí technologické inovace, jež mění zažité pořádky ve svých oborech.
Jak se ale Elon Musk dostal k majetku v hodnotě několika stovek miliard dolarů? Nejen na tuto otázku odpovídá životopis Ashlee Vanceho, jež mapuje Elonův život od dětství až do okamžiku, kdy začal do vesmíru vysílat první rakety a po silnicích se začaly prohánět elektrické vozy z jeho automobilky.
Ačkoli je Elon Musk nesporně fascinující a pro mnohé i kontroverzní osobností, jeho životopis ho nestaví na piedestal, nezvrtl se v oslavné ódy, ani z něj nedělá nadčlověka. Objektivně a s nadhledem představuje Muska jako člověka, který při dosahování úspěchů musel překonat řadu překážek, zažil i porážky a neúspěchy.
(tip: Karel Kilián)
Dominik Stroukal – Sex, drogy a bitcoiny
Dominik Stroukal je mladý český ekonom a popularizátor kryptoměn. Na svém kontě má aktuálně čtyři knihy, z nichž dvě se věnují nejpopulárnější kryptoměně bitcoinu. Zatímco první z nich – Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti – se zabývá historií, ekonomickou stránkou a technologií, druhá se na problematiku dívá z jiného úhlu pohledu.
Kniha Sex, drogy a bitcoiny zavede čtenáře do mnoha pověrami opředeného zákoutí internetu – takzvaného dark webu. Autor zbytečně nezabředává do technologických podrobností a popisuje tento fenomén tak, aby ho pochopili i laici nepolíbení síťovými protokoly a kryptografií.
Kniha seznamuje čtenáře s významnými historickými událostmi a vypráví leckdy značně pohnuté osudy internetových tržišť, na kterých lze pořídit nelegální produkty, zejména drogy. Autor jako bývalý ředitel Liberálního institutu přidává i další rovinu, kterou dark web poskytuje – svobodu, která není nikým a ničím kontrolována.
(tip: Karel Kilián)
Matthew Walker – Proč spíme?
Spánek je přirozenou součástí našich životů, přesto ho většina z nás často zanedbává. Ale proč vlastně spíme? K čemu je to dobré? Nejen na tyto otázky odpovídá kniha profesora neurologie a psychologie Matthewa Walkera.
Ačkoli je autor vědec, podává informace snadno pochopitelnou a stravitelnou formou. Vše důkladně vysvětluje a nezapomíná uvádět zdroje pro případ, že by se čtenář chtěl o daném tématu dozvědět více. Postupně na názorných a dostatečně vypovídajících příkladech zjistíte, jaké výhody vám přinese pravidelný a dostatečně dlouhý spánek.
Pokud se do této knihy začtete, počítejte s tím, že vám velmi pravděpodobně změní život. Dozvíte se například argumenty, proč nepít kávu či jiné nápoje obsahující kofein pozdě odpoledne a večer. Zjistíte také, o kolik lepší účinky vykazovalo očkování u dostatečně vyspaných osob proti nevyspalým. Vše do sebe postupně zapadá a nejednoho čtenáře ohromí, co vše může ovlivňovat něco tak zdánlivě obyčejného, jako je spánek.
(tip: Karel Kilián)
Jiří Grygar – Okna vesmíru dokořán
V rané pubertě jsem po návštěvě hvězdárny na pražském Petříně propadl astronomii. V té době ještě nebyl běžně v Česku dostupný internet, takže veškeré informace bylo nutné získávat z offline zdrojů. Jedním z nich byl populárně naučný seriál Okna vesmíru dokořán, kterým provázel vynikající český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar.
V roce 1989 vydalo nakladatelství Naše vojsko knihu, jež z tohoto seriálu vycházela. Přestože vědecké poznatky za více než 30 let pokročily, řada faktů a principů platí dodnes. Grygar umí podávat informace velice čtivou a i pro naprostého laika snadno pochopitelnou formou.
Kniha je krásnou ukázkou, jak lze i obtížně uchopitelná témata, jako jsou některé Einsteinovy teorie, podat laické veřejnosti. Příjemně čtivý text je doprovázen pěknými ilustracemi Káji Saudka. Okna vesmíru dokořán bohužel už neseženete v knihkupectvích, ale určitě je lze pořídit v antikvariátech a na bazarech.
Přečtěte si další články, ve kterých redaktoři technických webů radí, co by si sami koupili pod stromeček.