Po roce tu máme další souhrnné ocenění nejlepších antivirových programů, rakouští analytici z AV-Comparatives se totiž pochlubili zprávou Summary Report 2018 (PDF).
Nutno podotknout, že slovíčko souhrn zde má své opodstatnění, AV-Comparatives totiž ve spolupráci z Innsbruckou univerzitou testuje bezpečnostní software průběžně a během patnácti let své existence dohromady vypracovaly metodiku pro 19 speciálních testů.
Nejlepší je prý Avast, Bitdefender a AVG
Otevřenost je na místě, v minulosti se totiž tu a tam ozývaly hlasy, které rakouský tým a jeho práci zpochybňovaly a dokonce obviňovaly z manipulace.
Na stranu druhou, ani jeden z kritiků nikdy nepřišel s alternativním projektem podobného rozsahu, a tak dnes AV-Comparatives slouží jako unikátní vhled do kvality antivirů, ačkoliv i samotní autoři upozorňují, že i když v jejich vlastních testech zvítězí třeba Avast a AVG s českými kořeny, neznamená to, že musejí všem vyhovovat.
Hlavní ocenění za rok 2018. Produktem roku se stal Avast
No dobrá, tak už jsem to prozradil. Ano, Avast je podle AV-Comparatives společně s Bitdefenderem nejlepším antivirem roku 2018. V jednotlivých kategoriích pak vítězily ještě zmíněné AVG, Kaspersky Lab, Eset nebo třeba Tencent.
Sluší se však připomenout jeden drobný detail. Ani ostatní testované produkty na tom nejsou vůbec špatně, autoři totiž v rozsáhlé závěrečné zprávě podotýkají, že alespoň výsledku Standard reprezentovaného v tabulce níže jednou hvězdičkou, dosáhla v testech v průběhu roku většina produktů.
Souhrnné výsledky dílčích testů v roce 2018. Čím více hvězdiček, tím lépe.
Jedna hvězdička podle AV-Comparatives znamená, že produkt nabízí standardní ochranu a v průřezových testech dosahoval dobrých výsledků. Dvě hvězdičky, tedy hodnocení Advanced, analogicky představují nadstandardní výsledky. Nejvyšší tříhvězdičkové hodnocení Advanced+ nakonec znamená excelentní výsledky.
Test, který má navozovat každodenní realitu
Pojďme se nyní podívat, za co vlastně Rakušané rozdávají svoje medaile – čím musejí bezpečnostní programy podstoupit, aby získaly alespoň jednu hvězdičku. Jak už jsem napsal výše, dohromady tu máme 19 samostatných testovacích technik, ale do výročního souhrnu se dostanou jen ty nejdůležitější.
Vévodí jim půlroční Real-World Protection Test, který už podle svého názvu do jisté míry simuluje chování běžného uživatele domácího počítače připojeného k internetu. Na testovací mašině tedy běží Windows 10 se všemi posledními záplatami a v nabídce nainstalovaných programů třetích stran nechybí Adobe Flash, Adobe Reader, Google Chrome, Java nebo třeba přehrávač VLC.
V komplexním testu Real-World Protection si nejlépe vedl Bitdefender
Automat na počítači provádí nejrůznější operace ze seznamu – především navštěvuje nejrůznější problematické webové adresy, které mohou vést k infekci, a sleduje, jak se zachová konkrétní antivirus. Ten přitom sbírá body nejen za správnou detekci nějaké hrozby, ale i za to, když nebude uživatele příliš často obtěžovat falešným varováním.
Těm se v obecné terminologii říká false-positive a mohou zdecimovat skóre jinak dobrého produktu. Jistě jste se s nimi také setkali a nadávali antiviru, že zobrazil varování před podezřelým souborem, webovou stránkou či aplikací jen proto, že ji ještě neměl na seznamu těch věrohodných. Nejzávažnějším prohřeškem false-positive by pak bylo označení legitimního souboru za nějaký konkrétní malware.
Tyto antiviry vás budou nejméně obtěžovat falešnými alarmy
Jinými slovy, ačkoliv by někteří výrobci mohli spoléhat na tuto přílišnou opatrnost, jedná se samozřejmě o chybu UX, a přestože by jinak odhalili každou nákazu, za toto chování přijdou o drahocenné body.
Buďme konkrétní. Při pohledu do výsledků testování Real-World Protection v druhé polovině loňského roku měl s false-positive zdaleka největší problém Microsoft a jeho Windows Defender, ačkoliv v průniku malwaru do počítače jinak patřil k těm nejlepším.
Výsledky testu Real-World Protection v období červenec-listopad 2018. Všimněte si, že Defender od Microsoftu trpí největším počtem false-positive.
Jelikož je Real-World Protection Test komplexní, silné stránky konkrétního produktu mohou vyrovnat některé jeho neduhy. Mějme například antivir, který má sice velmi slabou heuristiku, ale perfektní filtr infikovaných URL. A pak mějme druhý antivir, který je na tom přesně naopak.
Zatímco první zabrání infekci, pokud bude mířit z WWW, ten druhý by mohl zase lépe odhalit malware třeba na běžné flešce, protože si všimne jeho podezřelého chování. V komplexním testu nakonec mohou oba dosáhnout slušného skóre, protože každý uspěl ve své kategorii, pro podrobnější rozlišení to ale nestačí.
Kdo nejlépe zabrání malwaru před průnikem do PC?
Proto tu máme vedle tohoto testu skutečného světa ještě ty specializované. Dámy a pánové z AV-Comparatives do výročního souhrnu zahrnuli ještě Malware Protection Test, Malware Removal Test a konečně Performance Test, který zkoumá přesně to, proč antivirový program stále mnozí uživatelé odmítají – to, jak se podepisuje na celkovém výkonu počítače.
Před zavirovanou fleškou vás nejlépe ochrání Avast a AVG
Ale pěkně popořadě. Nejprve tedy Malware Protection. Namísto s infekci pocházející z webu se v tomto benchmarku počítá spíše s infekcí, která se dostane do testovaného počítače na USB flešce nebo třeba skrze síťovou diskovou jednotku – typicky podnikovou síť sdílených počítačů, NASů aj.
Výsledky testu Malware Protection v září 2018
V tomto testu si v průběhu roku 2018 nejlépe vedly programy od AVG a Avastu. Bronz pak podle AV-Comparatives patří Bitdefenderu.
Kdo nejlépe odstraní malware?
Druhý balík testů Malware Removal už podle svého názvu zkoumá, jak si jednotlivé antiviry poradí se situací, kdy už se nějaký škodlivý kód do počítače přece jen dostane – tedy jestli jej dokážou také odstranit, jinak by byly tak trochu k ničemu.
Pokud už malware přece jen pronikne do počítače, nejlépe jej odstraní Kaspersky Lab
Programy zde dostávají body nejen za úspěšné odstranění testovacího vzorku nejrůznějších červů, trojských koní a backdoorů, ale i za to, co k tomu musí uživatel udělat.
Tedy zdali program vše zvládne během standardního běhu, zdali je třeba spustit nějaký záchranný režim s vyššími právy po startu PC, případně zdali je třeba záchranné/recovery médium třeba v podobně USB flešky. V posledním říjnovém testu si nejlépe vedl Kaspersky Lab.
Výsledky testu odstranění malwaru v říjnu 2018
Kdo nejméně zpomalí počítač?
Na závěr se ještě pojďme podívat na Performance Test, který měří zpomalování systému prací našeho antiviru na pozadí a jeho aktivní kontrolou spouštěných programů a souborů. Jako testovací mašina posloužil laptop Lenovo E560 s Windows 10 a připojený k internetu, aby mohly bezpečnostní programy zpomalovat chod třeba i tím, když budou komunikovat se svými servery a posílat jim informace o podezřelých souborech.
Windows 10 nejméně zpomalí K7 nebo třeba Eset
Samotnou zátěž pak autoři studie měřili pomocí PCMark 10 Professional a to během kopírování souborů z jednoho místa na druhé, jejich komprimací, instalování a odinstalováním programů třetí strany, spouštěním aplikací atp.
Avast a AVG si vedly poměrně slušně a systém zpomalovaly jen při prvním spuštění nového programu, který analýzou zatížily o něco více. Velmi dobře si vedl slovenský Eset, který podle analytiků systém nijak citelně nezbrzdil ani v jednom z testů. Nejhůře dopadl předinstalovaný Defender ve Windows 10 a to v testech kopírování souborů a instalování/odinstalování programů.
Jak se antiviry podepisují na výkonu PC během různých operací podle testu z října 2018
Ať už jsou celkové výsledky AV-Comparatives vypovídající více, či méně, nejpodstatnější je informace, že drtivá většina testovaných antivirů – tedy těch, se kterými přijde běžný smrtelník do kontaktu – dosáhla přinejmenším slušného skóre Standard.
To znamená, že se v ani jednom případě nejednalo o vyslovený průšvih, což je skvělá zpráva. Ostatně, nejvíce zavirovaných počítačů je takových, které žádným bezpečnostním softwarem nedisponují.