I když jsme se v titulku snažili poukázat na to, že také v byznysu informačních technologií musí člověk myslet na své koníčky, není tento rozhovor o sladění práce a zábavy. Využili jsme možnosti popovídat si s člověkem, jenž v Čechách založil pobočku společnosti, která se věnuje především distribuci síťových komponent. Ivan Satrapa, ředitel společnosti, je nucen denně sledovat vývoj českého trhu a neustále reagovat na nové trendy. Jaké trendy to jsou?
Trendy v kabelážních sítích 
Přibližně před třemi lety prožíval český trh s kabelážními systémy a sítěmi ve firmách a organizacích nečekaný rozvoj. Jaká je situace dnes?Situace se stabilizuje. Na jedné straně odeznívá počáteční vlna, která přinesla popsaný rozvoj a následný útlum rychlosti růstu. Útlum byl způsoben tím, že většina subjektů si pořídila novou kabeláž, která má ze své podstaty vyšší technologickou životnost než další zařízení – například aktivní prvky.
Na druhou stranu nyní můžeme mnohem více sledovat růst poptávky, způsobený nutností získat větší šířku přenosového pásma, a to nejen u propojení telefonů a počítačů v budově. Jednoduše řečeno: z pohledu využívání nových technologií se začínáme přibližovat rozvinutým evropských trhům, a to je dobře.
Lze tedy najít nějaký rozdíl mezi západním a naším trhem?
Rozdíl je ve velikosti trhu i ve velikosti investic, které firmy vynakládají na pořízení technologií. Problémy a očekávání jsou stejné, ale rozpočty daleko vyšší. Ten rozdíl je daný různou vyspělostí ekonomiky jednotlivých zemí.
Zvyšování kapacity (propustnosti) sítí nutí firmy opět po několika letech investovat další nemalé peníze. Neplatí již heslo, že síť se má budovat na období 10 až 15 let. Nevyplatí se raději na začátku ušetřit a pak postupně síť dobudovat?
Je nutné si uvědomit, že kabeláž je z hlediska celkové investice do IT infrastruktury firem vcelku zanedbatelná položka, pohybující se v jednotkách procent. Některé statistiky uvádějí 2 % z celkově vynaložených prostředků. Kabeláž tvoří systém pozadí pro aplikační infrastrukturu. Když investujete do ERP systému několik milionů, tak potřebujete stoprocentně fungující kabeláž, která tvoří minimální výdaj.
Odborný tisk navíc uvádí, že téměř polovina problémů v sítích je způsobena špatnou kabeláží. Pokud nechcete, aby prostředky vynaložené na konkrétní fungování aplikací ve firmě přišly vniveč kvůli relativně malé investici do kabeláže, tak se raději poraďte s odborníky a spočítejte si podíl investic v rámci celého projektu (hardware, software atd.) Zákazníci často žijí v domnění, že se na kabeláži nedá nic pokazit a všechny kabeláže jsou stejné, ale není tomu tak.
Platí tato situace i pro malé a střední české firmy? Řekněme firma s 50 až 100 počítači, která nemá na prvotřídní kabeláž. Koupí si tedy průměr s tím, že za dva roky se stejně bude stěhovat do nových prostor.
Pokud firma ví, že se bude stěhovat a nechce dělat velkou investici na krátkou dobu (např. jednoho roku), tak může využít bezdrátové řešení, které si při stěhování prostě strčí do krabic a zase zprovozní v novém sídle firmy. V tomto případě je ale nutné počítat s výrazným omezením výkonu. Přenosová rychlost „bezdrátů“ při tomto řešení se v současné době pohybuje někde na úrovni 10Mb/s – tradičního Ethernetu, a to není moc.
Existuje i řada jiných řešení této situace: dohoda s majitelem objektu o odkoupení kabeláže, nebo naopak zakoupení kabeláže majitelem objektu a její pronájem v rámci nájmu za kanceláře apod. Těch možností je opravdu hodně a není to jen v technologii.
Distributor s přidanou hodnotou, jakým je i Anixter, nemá za úkol prodávat jenom technologii. Snažíme se prodávat řešení, která našim zákazníkům a partnerům umožňují šetřit náklady a zároveň jim nechává otevřené dveře do budoucnosti. Zvyšuje se tak jejich šance na úspěch.
| Kdo je… Ivan Satrapa se narodil v roce 1968. Absolvoval Fakultu mezinárodních vztahů a mezinárodního práva (obor mezinárodní ekonomické vztahy) na Kyjevské státní univerzitě. Svoji profesionální kariéru zahájil ve firmě Unisys, kde začínal na pozici překladatele a tlumočníka v rámci velkého bankovního projektu. Posléze využil možnosti pracovat jako Sales Trainee (juniorská pozice v oddělení obchodu), později se ale vypracoval až na funkci Major Account Manager (prodejní manager pro velké zákazníky). Po dvou letech působení ve firmě Unisys dostal nabídku dělat Country Managera v Alarmcomu (distribuční divize Cerberus - největší světový producent zařízení protipožární a zabezpečovací techniky). Jednalo se o kompletní vybudování nového zastoupení v České republice. Po dalších dvou letech dostal nabídku od americké společnosti Anixter, která u nás neměla zastoupení a prodávala z Rakouska. V této pozici skloubil svoji zálibu v distribuci a zkušenosti z IT z působení v Unisysu a vybudoval silnou pozici distributora na českém trhu prakticky z nuly. V současné době pracuje již čtyři roky na pozici ředitele české pobočky Anixter. |
Role aktivních prvků v konvergovaných sítích Kabelážní systémy bez aktivních prvků jsou jako auto bez motoru. Jaká je situace a předpokládaný další vývoj trhu? Především by nás zajímal trh velkých (enterprise) řešení. Trend je následující. Trh enterprise neustále roste. Jedná se o lineární nárůst s přesně naplánovanými investicemi rozloženými na několik let dopředu.
Skutečně prudký rozvoj prožívá svět v oblasti carrier, a to především u poskytovatelů služeb (ISP, ASP atd.).
Pro zjednodušení: všechno uvnitř budov roste (ústředny, kabeláže, aktivní prvky v lokálních sítích), ale zdaleka ne tak dramaticky. Naopak všechno, co je spojené s dálkovou komunikací, aktivní prvky pro WAN sítě, přístupové systémy poskytovatelů a další, roste velmi rychle.
To znamená, že enterprise trh je již nasycený? Velké subjekty – operátoři, banky, hypermarkety a další mají již svou infrastrukturu vybudovanou. Lze očekávat ještě další investice?
Jak jsem říkal, trh roste neustále, nikdy nebude skutečně nasycený. Jednak proto, že je tady onen zvyšující se požadavek na šířku pásma a očekává se další růst v nových segmentech – například v oblasti takzvaných „telco hotelů“. Na západních trzích je již vidět zvedající se křivku nárůstu investic do této oblasti, nás to čeká v dalším roce.
Co přesně myslíte názvem telco hotel?
Představte si člověka, který chce začít podnikat v oblasti poskytování služeb. Nemá peníze na vybudování komunikační infrastruktury. Jeho podnikatelské plány (investice) jsou zaměřeny právě na služby. Tento člověk potřebuje společnost, která mu bude nabízet na jednom místě (budově) potřebné zázemí. To znamená, že se vytváří na trhu prostor pro firmy, které vytvoří v budově celou infrastrukturu: pořídí ústředny, telefony, sítě, servery atd. Infrastrukturu pak propojí s operátory, například telekomunikačními, a vytvoří tak ideální prostředí pro daného podnikatele. Ten bude mít pak možnost vybrat si cokoliv z nabídky, bude připojený na jednom místě a všechny smlouvy bude uzavírat s jedním subjektem.
Právě firmy budující telco hotely mohou být příkladem nových oblastí investic do enterprise oblasti.
Říká se, že se letos mnohem více než v posledních třech letech investuje v podnicích. Pociťujete to jako distributoři? Faktem je, že letos cítíme takový větší optimismus na trhu a i v partnerském kanálu panuje letos větší pohoda vyplývající z růstu trhu. Cítíme od zákazníků, že vidí větší příležitosti pro nadcházející období.
Proč se tradiční výrobci jako Lucent, 3Com, Cabletron a další restrukturalizují?
Důvodů může být hned několik. Například chybějící cashflow, které donutí firmu oddělit vysoce rostoucí divizi nebo se celá firma rozdělí na několik samostatných subjektů. Zpřehlední tak aktivity a cíl firmy a jednodušeji nalezne investory. Dalším důvodem může být oddělení pomaleji, ale stabilně rostoucích divizí. Pak může firma na burze předvést dynamický růst, což přitáhne další investory.
V současnosti se mluví o konvergenci hlasových a datových sítí. Kteří dodavatelé mají větší šanci se prosadit? Budou to tradiční výrobci telefonních ústředen nebo výrobci IP-telefonních aktivních prvků serverů?
Nerozděloval bych to tak striktně. Výrobce bych rozdělil spíše na ty, kteří byli i dříve významnými hráči v oblasti hlasu (Lucent, Nortel), a na ty, kteří přicházejí k IP-telefonii se zkušenostmi s přenosem dat (Cisco). Já věřím, že kompetence a zkušenosti z tradičních hlasových aplikací představují nezanedbatelnou konkurenční výhodu. Ale že v téhle branži bude kralovat trojice Lucent, Nortel a Cisco, je dnes již asi úplně jasné. Stejně jako je jasné, že datový a hlasový přenos bude založený na společné infrastruktuře.
Jedním z dalších hitů posledních měsíců jsou sítě 3. generace. Jakou měrou zasáhne budování těchto sítí do současného stavu trhu?
A jsme zase u těch očekávání. V případě sítí UMTS jsou očekávání velká, a proto operátoři platí neskutečné peníze za získání licence v Evropě. Na rozdíl od jiných částí světa si v Evropě nechávají vlády za licence královsky platit. Neměli bychom ale zaměňovat poskytovatele služeb za sociální úřady. Někdo ty obrovské investice bude muset zaplatit – a budou to především uživatelé. Jedná se proto o velmi riskantní byznys. Uživatelé totiž budou schopni a ochotni platit jen do určité výše. Ze strany vlád je to vlastně skrytý výběr daní, z něhož vyplývá podnikatelský risk, který nesou poskytovatelé. Takže zpátky k těm očekáváním – doufejme, že to dopadne spíš jako SMS než jako WAP.
Děkujeme za rozhovor. Za časopis Connect! se ptali Roman Smělý a Martin Schenk