Luka9, Luka9
30. 7. 2006 • 22:58

Kouzelny clanek - clovek si rad vzpomene. Co takhle "Svet IT pred 10 lety, nebo 15 ..... "

Rdm, Rdm
30. 7. 2006 • 23:13

Nebo spíš High-End sestava měsíce srpna 1997

Vlastimil Waic, Vlastimil Waic
31. 7. 2006 • 1:29

Na svět před deseti lety si musíme ještě pár měsíců počkat. První článek v archívu Živě je až z 16. prosince 1996. Dnešní článek byl spíše průzkumem přijetí tohoto tématu čtenářstvem. Pokud se rozhodneme pokračovat takovýmito nedělníčky, nebyl by, myslím, problém využívat alespoň po těch příštích pár měsíců archív Computeru.

fatman, fatman
31. 7. 2006 • 9:08

Som za! Ondyno jsem dělal pořádek v šuplíkách a našel jsem vydání Bajtu a PC-Worldu tuším někde z roku 1992. Recenze výkonných jehličkových tiskáren a porovnání sestav 486 mě dostalo - hlavně ty ceny.

rajo
30. 7. 2006 • 1:02

Žádnej Skylarov, ale Sklyarov. Měli jste to blbě před pěti lety a máte to blbě i teď. Skylarov ani nezní moc rusky.

Jakub Hegenbart
30. 7. 2006 • 1:26

Kromě toho v našich končinách nebývá zvykem nehrát si na amíka a napsat to hezky česky jako „Skljarov“. Žil jsem v domnění, že redakce mívají občas i znalosti transkripcí cizích jmen. Z pera (klávesnice? Hynka Hankeho to ale bude jen překlep (byť neopravený). To je totiž jeden z těch pánů, co by měli psát spíš víc než míň.

rajo
30. 7. 2006 • 1:31

Ano, s transkripcemi je potíž, nejvíc je to vidět u čínských jmen, většina novinářů nebo třeba překladatelů titulků k filmům na to peče a člověk pak vůbec netuší, jak ta jména vyslovit. Ale t už je trochu vyšší dívčí, ten Skylarov mě bije do očí mnohem víc.

Jakub Hegenbart
30. 7. 2006 • 3:09

No v případě čínštiny začíná problém už tím, podle jaké romanizace se to rozhodnu napsat. S tím, že to někdo z Čechů přečte, si už vůbec nedělám iluze, a nejen kvůli absenci tónů... U japonštiny aspoň nehrozí ty tóny, ale jinak totéž v bledě modrém. Ale takových jazyků bude hromada, stačí, aby nebyl moc známý a jeho hlásky se moc nekryly s našimi a je problém... Ovšem přepis ruštiny máme už desítky let celkem standardizovaný, naštěstí.

David
30. 7. 2006 • 15:21

Spíš naneštěstí ... na rozdíl od spousty zde diskutujících, já sem se to musel učit osm let. Fakt výhra, děsně použitelný jazyk

Reakce pod tímto příspěvkem se už neodsazují.
Jakub Hegenbart
30. 7. 2006 • 16:37

Ale no tak. Ruština je pořád velice použitelná a taky ještě dlouho bude. A ruská literatura je pořád kulturní poklad (a odborná taky stojí za to. )

David
30. 7. 2006 • 19:11

Směšné. Zrovna tak je významná pomalu i maďarština. Kdybyste řekl čínština, tak nebudu protestovat, ale ruština je z technického hlediska v celosvětovém měřítku bezvýznamná.

Jakub Hegenbart
30. 7. 2006 • 20:12

Chichi, teď mi čínština leží na posteli. Hmm, celosvětové měřítko je fajn, ale za rohem máme východní Evropu s hromadou Slovanů a jak říkám, narážím v našich obchodech, antikvariátech a knihovnách na podstatně více ruských knih než maďarských...

Dalibor
2. 8. 2006 • 9:40

Je to tak. Stačí si zajet do Karlových Varů, abychom zjistili, jaká je realita. Jak ruština, tak čínština má budoucnost. (Z Číny jsem se vrátil minulý týden, rozhodl jsem se, že začnu ze zajímavosti studovat čínské znaky

Vlastimil Waic, Vlastimil Waic
30. 7. 2006 • 1:48

Opraveno 

Určitě si přečtěte

Články odjinud