Technologie | Rozšířená realita

Nedávejte brýle s AR chirurgům. Operaci by asi nikdo nepřežil, ukázala studie

Má rozšířená realita zářnou budoucnost jako technologie, která by mohla zlepšit třeba práci chirurga během zákroku? Představte si například, že se bude účastnit operace srdce s brýlemi pro AR na hlavě.

Zatímco by skalpelem v ruce vedl řez, na poloprůhledném displeji by se zobrazoval třeba směr, jakým má řez vést. Jenže to má jeden háček. Lidský mozek není na něco podobného dostatečně vycvičený.

Vyplývá to alespoň ze studie Perceptual Limits of Optical See-Through Visors for Augmented Reality Guidance of Manual Tasks (PDF), která už podle svého názvu zjistila určité fyziologické limity asistované citlivé práce pomocí AR.

Vědci na vzorku dobrovolníků zkoumali, jestli zvládnou provést vlastně docela primitivní úkon s AR brýlemi na hlavě. Použili k tomu HoloLens od Microsoftu.

Úkol by docela jednoduchý. Zařízení HoloLens promítlo na svůj poloprůhledný displej síť očíslovaných bodů, které měl dobrovolník s tužkou a pravítkem v rukou propojit už na skutečném papíru před sebou.

8eac282a-f62a-4724-bda0-f4d970e97f4f414a5bf2-bf9d-4daa-9af7-23a237be4d9af94db9bd-f354-4961-9391-8e3106269a35
Brýle HoloLens promítaly síť bodů, které měla osoba propojit na papíře. Výsledek? Únava a čmáranice jak po několika lahvích vína

Ačkoliv by si leckdo pomyslel, že AR asistence povede ke skvělým výsledkům, opak byl pravdou. Dobrovolníci často nedokázali body vůbec propojit a byli také více unavení. Na vině byl lidský mozek, oči a neschopnost v jednom okamžiku správně zaostřit na dva různé objekty blízko sebe v různé ohniskové vzdálenosti (fenomén focal rivarly a vergence-accommodation conflict).

To vše vedlo k oné únavě a také chybám.

Oba fenomény se nejvíce projevují právě při drobné práci v malé vzdálenosti, což by podle autorů studie mohl být právě operační stůl v nemocnici. Na ulici (všechny objekty dostatečně daleko) pak oba neduhy nejsou tak patrné.

70ab7fe6-6870-439e-bb14-a30eff932bf1
Problém spočívá v neschopnosti lidského mozku zpracovat informaci o blízkých objektech s různou ohniskovou vzdáleností (prst a model srdce promítaný AR brýlemi) – tzv. focal rivalry a VAC

Technologie AR je stále na svém počátku, i tento příklad ale ukazuje, že ani zdaleka nejde jen o tradiční výpočetní problémy, tedy výdrž na baterii, CPU nebo třeba velikost zorného pole a počet pixelů. Mnohem větším nepřítelem AR při některých choulostivých úkonech je jednoduše náš mozek, protože jeho evoluce s AR prostě nepočítala.

Diskuze (5) Další článek: První síť pro lidské mozky nabídne přenosovou rychlost 10 Mb/s

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,