Po zvolení nové vlády a potvrzení dosavadního ministra v čele resortu informatiky pokračují dosavadní aktivity a projekty tohoto ministerstva. Zde je jejich aktuální přehled a výhled do budoucna, včetně reakcí ministra Mlynáře na aktuální dění kolem privatizace Českého Telecomu a odměňování jeho managementu.
Minulý týden proběhla na Ministerstvu informatiky první tisková konference po zvolení nové vlády, se staronovým ministrem informatiky Vladimírem Mlynářem. Byla spíše přehledová a týkala se toho, jak pokračují nejrůznější aktivity a projekty tohoto ministerstva, započaté již v "předchozí fázi funkčního období", i jaké aktivity se teprve chystají. V diskusi pak došlo i na žhavé aktuality, třeba na stanovisko ministra Mlynáře k odměňování managementu Telecomu, či na jeho názory ohledně způsobu privatizace ČTc. Vezměme to ale popořadě.
Zákon o elektronických komunikacích
Nejvýznamnější aktivitou ministerstva v oblasti legislativy určitě je návrh Zákona o elektronických komunikacích. Jak jsem již psal v samostatném článku zde na Živě, tento návrh prošel prvního září vládou a nyní je na cestě do Parlamentu. Zde bude následovat jeho projednávání, jehož délku lze jen odhadovat - pokud by se vše stihlo do konce roku, mohl by nový zákon nabýt účinnosti buďto hned počátkem roku příštího, nebo někdy po jeho začátku. Důležité to může být i proto, že na okamžik účinnosti zákona budou navázány další časové lhůty. Dnes je v návrhu mj. stanoveno, že mobilní operátoři mají ve svých sítích zavést přenositelnost do 6 měsíců od účinnosti zákona. Otázkou samozřejmě je, zda to tak zůstane i v definitivní verzi zákona, či zda se mobilním operátorům podaří dosáhnout prodloužení této lhůty, resp. zvětšení odkladu. Proč by mobilní operátoři mohli mít zájem na oddálení termínu pro zavedení přenositelnosti, lze tušit již z toho, co je jejím cílem - usnadnit přechody zákazníků mezi operátory, a tím dále zvýšit konkurenci, tlačit na ceny atd. Technické a implementační faktory samozřejmě také budou hrát svou roli, ale osobně si nemyslím, že by byly až tak limitující.
Zákon o některých službách informační společnosti
Trnitou cestou schvalování v Parlamentu již úspěšně prošel Zákon o některých službách informační společnosti, který následně podepsal prezident a 7. září 2004 tento zákon nabyl účinnosti (jako zákon č. 480/2004 Sb.). Ačkoli řeší více věcí, mezi které patří zejména odpovědnost poskytovatelů za obsah a uzavírání smluv v rámci e-commerce, nejčastěji je nový zákon vnímán jako zákon zabývající se spammingem. V této oblasti přináší několik zásadnějších změn, jako například zavedení principu OPT-IN (nejprve je třeba získat souhlas příjemce a teprve pak je možné rozesílat). Dále nově definuje, kdo má dohlížet na dodržování pravidel a požadavků zákona v oblasti spammingu a sjednávat nápravu. Dosud platilo ustanovení zákona o reklamě (č. 40/1995 Sb., novelizovaného skrze zákon č. 138/2002 Sb.), které svěřilo příslušné povinnosti a kompetence živnostenským úřadům. Mimochodem, tuto středu má svou tiskovku i ÚOOÚ, a hodlá se věnovat také tématu spammingu. Bude zajímavé, jak se k celé problematice postaví a jakou "laťku" nasadí.
Zpět ale k Ministerstvu informatiky ČR, které zákon připravilo. Jak se dalo vcelku očekávat, vznikly kolem vymezení spammingu různé nejasnosti a dohady. Třeba o tom, zda reklamní patičky v mailech, odesílaných z freemailů, porušují či neporušují tento zákon. Sympatické je, že MI ČR k takovýmto nejasnostem začalo zaujímat konkrétní a veřejná stanoviska, která publikuje na svém webu. Již se zde objevilo stanovisko ke zmíněným reklamním patičkám, a tento týden by mělo následovat stanovisko k ukládání hlasových zpráv v záznamnících. Kromě toho MI ČR odpovídá přímo i na individuální dotazy - jako například na to, zda rozesílání samotných URL je či není porušením zákona (viz zde).
Zákon o výměně dat ve veřejné správě
Další návrh zákona, který MI ČR připravilo a předalo k projednání do vlády (nejprve její legislativní radě), se týká "výměny dat ve veřejné správě" . Tedy toho, jak si budou jednotlivé subjekty veřejné správy navzájem poskytovat data a přístup do svých informačních systémů. Nejde však ještě o paragrafované znění, nýbrž teprve o věcný záměr tohoto zákona. I tak to ale bude dosti "citlivé", protože jde o právní úpravu která zasáhne do kompetencí jednotlivých resortů, týkajících se provozování "jejich" registrů. Předpokládá totiž určité slučování těchto registrů, tak aby vznikly čtyři základní referenční registry veřejné správy:
- registr obyvatel
- registr nemovitostí
- registr územní identifikace a adres
- hospodářský registr (základní údaje o ekonomických jednotkách v ČR)
Ostatní registry by se měly na tyto referenční registry odkazovat a čerpat z nich data, tak aby je občan nemusel zadávat pokaždé znovu, jako je tomu ve většině případů dnes. Pokud se to podaří, začne se tím naplňovat vize o tom, jak místo občanů kolují jejich data a nejrůznější úřady si samy získávají takové údaje, jaké potřebují, aniž by je znovu a znovu požadovaly po občanovi. Jak ale správně poukazují i hlasy z opozice, k naplnění této vize bude třeba "pohlídat" otázku bezpečnosti a přístupu ke sdíleným datům, a stejně tak i otázku jejich aktualizace.
Novela zákona o ISVS
Již v paragrafovaném znění dostala vláda od MI ČR další návrh zákona, tentokráte novely stávajícího zákona č. 365/2000 Sb. "o informačních systémech veřejné správy" . Tento zákon je velmi důležitý i pro samotné Ministerstvo informatiky ČR, protože definuje a vymezuje jeho činnost.
Nově je v tomto návrhu řešena otázka standardů ISVS. Vychází ze záměru, který ministr Mlynář avizoval již před rokem, na loňském Invexu: v podobě závazných standardů vydávat jen to nejnutnější, a ostatní řešit spíše formou doporučení. Nyní se tato vize naplňuje tím, že MI ČR bude vydávat "best practices" dokumenty (metodické pokyny pro výkon odborných činností spojených s vytvářením, rozvojem a využíváním informačních systémů veřejné správy), která mají charakter doporučení, zatímco závazným způsobem (formou vyhlášek, resp. prováděcích předpisů) bude vydávat "technické a funkční náležitosti uskutečňování vazeb mezi informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní".
První materiál "best practices" přitom již MI ČR vydalo, jde o "Pravidla pro tvorbu přístupného webu", která MI ČR připravilo ve spolupráci s odborníky z praxe.
Zajímavou a užitečnou novinkou, kterou navrhovaná novela přináší, je možnost ověřování výstupů z informačních systémů veřejné správy notáři a "držitelem poštovní licence" (Českou poštou). Ti by tedy měli mít možnost opatřit příslušný výstup v "papírové podobě" svou ověřovací doložkou, která ověří že se "listina, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, doslovně shoduje s obsahem výstupu z informačního systému veřejné správy". Snad to bude stačit k tomu, aby takto ověřený dokument plně nahradil "originál", vydávaný přímo provozovatelem příslušného informačního systému (registru), a byl také takto akceptován.
Novela zákona o svobodném přístupu k informacím
Novelou dalšího zákona, nad kterou MI ČR teprve začíná pracovat, je novela zákona č. 106/1999 Sb. "o svobodném přístupu k informacím". Důvodem je skutečnost, že tento zákon je třeba harmonizovat s novou direktivou EU, která požaduje rozšíření povinně zveřejňovaných údajů, a také jejich zveřejnění on-line, způsobem umožňujícím dálkový přístup.
První verze novely by mohla být k dispozici někdy koncem roku, přijata a vstoupit v platnost by měla nejpozději k 1.7.2005.
