Po zvolení nové vlády a potvrzení dosavadního ministra v čele resortu informatiky pokračují dosavadní aktivity a projekty tohoto ministerstva. Zde je jejich aktuální přehled a výhled do budoucna, včetně reakcí ministra Mlynáře na aktuální dění kolem privatizace Českého Telecomu a odměňování jeho managementu.
V diskusi po tiskové konferenci pochopitelně padly také dotazy na žhavá aktuální témata. Jedním z nich byl i výrok premiéra Grosse pro rozhlasovou stanici BBC:
"Mně se docela zamlouvá varianta (prodeje) přes kapitálové trhy, a to z toho důvodu, že odpadnou takové ty tlaky různých lobistických skupin, které nepochybně budou najímány různými renomovanými firmami," řekl Gross.
s upřesněním že
"Jediné, co je důležité, na co budu chtít znát odpověď je, jestli skutečně platí výhrada, že přes kapitálové trhy bychom přišli o poměrně velké množství peněz, protože by tam nebyl ten bonus za majoritu," zdůraznil premiér.
Na dotaz ohledně jeho stanoviska ministr Mlynář zopakoval, že zůstává zastáncem prodeje celého balíku 51 procent akcií ČTc, a to buďto strategickému partnerovi (tedy společnosti z oboru telekomunikací), nebo alespoň konsorciu, kde by byl nějaký telekomunikační operátor.
K tomu mne vede zkušenost ze zemí které již privatizovaly, a to do rukou čistě finančního kapitálu (tedy finančním společnostem, fondům), a nakonec došlo k tomu, že byla zhoršena hospodářská soutěž v daných zemích.
Jako příklad uvedl Irsko, kde stát ze získaných finančních prostředků nyní buduje paralelní komunikační infrastrukturu.
Něco takového by u nás zřejmě nepřipadalo v úvahu, zvláště při stavu vyprázdněnosti státní pokladny. Uvidíme, zda se vůbec podaří "vrátit zpět" do oboru alespoň skromné jedno procento z výnosů privatizace, tak jak by to měla navrhnout dokončovaná národní broadbandová strategie (viz výše). Pokud by privatizace dopadla podle současných očekávání a stát získal za Telecom něco kolem 50 až 60 miliard, mohlo by do Fondu na podporu rozvoje broadbandu jít na 500 až 600 milionů.
S touto částkou, která je míněna pro celou Českou republiku, zajímavě kontrastuje částka, kterou si chce rozdělit nevyšší management Českého Telecomu, v závislosti na úspěchu privatizace. Podle informací z médií by se výše této částky měla blížit polovině toho, co by šlo do Fondu na podporu rozvoje broadbandu:
"HN (si) nechaly výslednou částku spočítat u předních analytiků a ti dospěli k závěru: Podle středečních ukazatelů by celková výše dosáhla 237 miliónů korun."
Stanovisko ministra Mlynáře, na které byl dotázán na tiskovce, je takové že to považuje za nelogické a nesprávné. Také způsob navázání odměn na privatizaci a její výsledky mu přijde jako velmi nestandardní a nesouhlasí s ním. Zdůraznil však, že MI ČR nemá žádný vliv v Českém Telecomu (což mj. požadují mj. i pravidla EU). Odměny nejvyššímu managementu sice odsouhlasila valná hromada Telecomu již v červnu 2004, ale zástupci MI ČR, kteří v té době byli ještě v dozorčí radě, prý hlasovali proti a měl to být také jeden z důvodů, proč z dozorčí rady odešli.
Zvukový záznam z celé tiskovky můžete nalézt v mém archivu.