Názor: Microsoft a jeho dilema

Steve Ballmer, dobře známý a charismatický CEO společnosti Microsoft, nedávno varoval asijské vlády před používáním Linuxu. A nejen je. Světová média to zhodnotila jako vyhrožování. Proč to šéf největší softwarové korporace na světě dělá? Možná se to nezdá, ale Microsoft podle všeho čelí zajímavému dilematu.

Související odkazy

Slovník
desktop
Linux
Lite
opensource
MSN
server

Společnost Microsoft známe jako dodavatele operačních systémů, pro desktopové počítače i pro servery, a kancelářského balíku Office. To jsou ale pouhé dvě kategorie ze široké škály produktů nabízených Microsoftem. Jeho produkty se pohybují nejen v softwarové, ale i v hardwarové rovině a pochopitelně také v rovině služeb (technická podpora, služba Hotmail, portál MSN a další a další). Kromě toho je zainteresován do mnoha produktů a služeb i skrz kapitálové propojení s různými jinými firmami, někdy i vlastní konkurencí. Pouze dva, z mnoha podnikatelských směrů Microsoft, ale vytvářejí jádro jeho ziskovosti. Těmito dvěma směry jsou Windows a Office.

Křik „fanoušků Linuxu“, že jejich operační systém je lepší, rychlejší, stabilnější, levnější atd. nemusel Microsoft velmi dlouho vůbec zajímat, protože tito fanoušci nemají na rozložení sil na poli operačních systémů vlastně žáden vliv. Domácí nadšenci, ale často i profesionálové, používají Windows a další produkty často nelegálně, takže je vlastně jedno, zda je zatracují nebo propagují a vlastně je dobře, když je vymažou. Dominance tohoto OS především na uživatelských počítačích (desktopech) je dána jeho masivním nasazením na třech typech velkých organizací, které tvoří pro Microsoft základní systém pilířů, na nichž jeho Windows dnes fungují. Těmito třemi pilíři jsou:

  • velké korporace: jsou velkými zákazníky, potřebují komunikovat s okolím a tak mají určitou moc vnutit subjektům, s nimiž se stýkají, podobné technologie, jako samy používají
  • školství: netlačí na kompatibilitu dokumentů, ale lidí. Co se ve škole naučíš, s tím pak budeš chtít vždy pracovat. A když to budou Windows...
  • statní správa: není příliš výdělečným zákazníkem, nicméně má drtivou sílu vnucovat všem ostatním, korporacím, školám a komukoliv dalšímu kompatibilitu sama se sebou.

Narušení kteréhokoliv z pilířů vede k narušení celého trhu operačních systémů. A to by pro Microsoft, který přes všechny své produkty na Windows a Office prakticky vzato stojí, znamenalo katastrofu.

Asie jako prubířský kámen

Společnost Microsoft nedávno oznámila speciální verzi Windows, která je určena pro trhy s velkým podílem pirátství, ale také penetrace Linuxových systémů, Windows XP Starter Edition, přezdívanou „Lite“. Tato Windows jsou ale dost drasticky omezena a všeobecně se počítá s tím, že se příliš neujmou. Namísto toho se státní správy (tedy jeden ze základních pilířů) některých asijských států netají s tím, že chtějí ve svých úřadech přejít na Linux, konkrétně na své vlastní, speciální distribuce. Vlády v Evropě, ve Francii, v Německu, v menší míře ve Spojeném Království jsou ochotny spolufinancovat vývoj Linuxu. Má to svůj smysl – díky tomu se mohou postupem času osamostatnit od Microsoftu a nebo si alespoň zajistit lepší podmínky pro vyjednávání s ním o licencích a jejich cenách. Iniciativa vlád ovšem strhává i školství, které připravuje odborníky a vychovává občany víceméně dle vládní politiky.

Ballmerova výhrůžka asijským státům a vůbec zemím WTO, že nasazení Linuxu ve veřejném sektoru by mohlo znamenat palbu žalob na ochranu intelektuálního vlastnictví, neboť Linux porušuje mnoho (prý přes 200) softwarových patentů, byla vlastně vyhrůžkou všem veřejným správám v Evropě, ale i jinde. Když pomineme skutečnost, že samotný argument, který byl použit, je lichý (patentované technologie jsou často chráněny právě PRO Linux, hodně z nich drží Novell, jiné patří opensource komunitě atd., Ballmer dokonce napadl i tvůrce samotné studie, viz zde), nabízí se otázka, proč se nejvyšší exekutivec Microsoftu uchyluje právě k takovým hlasitým a útočným projevům, jenž vzbuzují odpor nejen tam, kam byly určeny.

Příčina se jmenuje strach. Strategie, která je založena na „ochraně“ vlastních zákazníků před možnými žalobami a současně vyvolání žalob proti zákazníkům konkurence (viz zde – anglicky), je strategií mimo zdravý rozum. Přichází po kampani, která se snažila zákazníky přesvědčit pro Microsoft argumenty a studiemi.

Kdyby asijské vlády, které jsou na rozdíl od evropských často dynamičtější, nasadily Linux v celé šíři státní správy, byl by to mimo jiné signál směrem na západ. Signál, že to jde. Tak by mohl Microsoft přijít o jeden a posléze o dva své pilíře operačních systémů. Jeho impérium, na něž mohou nadšenci nadávat, ale s nímž nic neudělají by se mohlo zhroutit. A to poměrně rychle.

Dilema

A proto Ballmer křičí a vyhrožuje, on se na to totiž jako mediální postava výborně hodí. Nicméně, za jeho křikem a za občas docela emotivními reakcemi postižených se nachází jediné. Pozvolna přicházející křeč. Křeč, která může skončit s největší pravděpodobností pozvolným nástupem Linuxových systémů, byť v komerční podobě. Sám Microsoft může tento proces urychlit buď tím, že nechá svého CEO křičet a vyhrožovat, nebo, paradoxně i tím, že totéž neučiní.

Témata článku: Microsoft, Spojené království, Přicházející zákazník, Nadšenec, Velká korporace, Dilema

Určitě si přečtěte

Budoucností Windows 10 je Fluent Design. Takto bude jednou vypadat celý systém

Budoucností Windows 10 je Fluent Design. Takto bude jednou vypadat celý systém

** Fluent Design je vzhled, do kterého postupně Microsoft převleče celý systém ** Staví na průhlednosti a velkých plochách ** Do Windows 10 se z části dostane už zítra při vydání podzimní aktualizace

Včera | Stanislav Janů | 113


Aktuální číslo časopisu Computer

Nový seriál o programování elektroniky

Otestovali jsme 17 bezdrátových sluchátek

Jak na nákup vánočních dárků ze zahraničí

4 tankové tiskárny v přímém souboji