Názor: Ať žijí softwarové patenty!

Ač je přijetí či nepřijetí softwarových patentů jako normy závazné pro členské země EU čistě politickou záležitostí, diskutují o ni odborníci. Ti však o ni rozhodovat nebudou. A pro Evropu by bylo nejlepší, kdyby patenty přijala.

Kdykoliv se zde, či na jakémkoliv podobném serveru, objeví zpráva nebo názor týkající se patentovatelnosti software, přesněji řečeno jeho principů, je takřka vždy podkladem pro vzrušenou debatu. Debatují lidé, kteří problematice vývoje softwaru víceméně rozumí a dovedou si představit, co by se stalo, kdyby někdo mohl požadovat náhradu například za to, že ve své aplikaci používají dvojklik či progressbar.

Ve skutečnosti ale rozhodnutí, zda Evropa umožní patentovatelnost softwaru či nikoliv, leží výhradně na ramenou její politické reprezentace. A ta spíše, než s odborníky, komunikuje s lobbystickými skupinami. Co to znamená? Že i přes průtahy a přes odpor některých parlamentů, odborné veřejnosti, zastánců otevřeného softwaru a malých softwarových společností (jejich části, ta druhá na patentech vydělá) je pravděpodobné, že příslušná norma nakonec bude schválena a vstoupí v platnost. Popravdě řečeno, můžeme spíše považovat za otázku času, kdy se tak stane. Co ale bude následovat? Jedna z možných variant vývoje ukazuje, že Evropě by softwarové patenty ve skutečnosti daleko více prospěly, než ublížily.

Zlý pirát a hodní vývojáři

Počítačový program je v současnosti podoben modýlku, který je složen z kostiček stavebnice. Každá kostka má nějakou funkci, je víceméně prefabrikována a problémem programátora či softwarového inženýra není znovu tvořit jednotlivé komponenty, ale spíše je správně složit dohromady.

Tento přístup v posledních patnácti letech výrazně zjednodušil vývoj softwaru, ale také zapříčinil, že mnoho různých aplikací sdílí ve skutečnosti části stejného kódu. Za kód, respektive za komponenty z nichž sestávají své aplikace, softwarové firmy platí a jejich tvůrci vybírají peníze. To je princip, který v Evropě, ale i jinde, funguje dlouho a dobře.

Možnost patentovat si obecnější principy, nacházející se ještě pod hladinou kódů komponent, by ale mohla tento systém značným způsobem nabourat. Používání některých technologií by se stalo extrémně nákladným, nebo přinejmenším právně pro některé vývojáře nemožným. Ti by se museli vydat buďto jinou cestou, což by znamenalo vyvinout analogicky funkční části tak, aby neporušovali práva jiných, nebo se „patentovaným“ částem zcela vyhnout. Vyhnutí se, stejně jako vytvoření analogie, je možné v případě licencování komponent, ale ne v případě patentování abstraktních algoritmů nebo principů. Některé věci by se tak staly velmi problematickými.

Představa malé firmy, která si najímá právníka aby zjistil, zda věci o kterých si myslí, že je vyvinula sama, již někdo nevlastní, je hezkým obrázkem z dílny krajních odpůrců „softwarových patentů“. Představa zlého piráta, který do svého programu dává funkci vyvinutou za mnoho let a při hrozných nákladech vývojáři Microsoftu, je zase argumentem jejich zastánců. To jsou ovšem krajní možnosti a je nepravděpodobné, že by v případě schválení „patentů“ ke kterékoliv z nich došlo.

Budeme se soudit!

Také možnost, že by začalo docházet k hromadným žalobám proti porušování obecných konceptů, není příliš pravděpodobná prostě proto, že právní bitvy takových rozměrů jako v USA nejsou součástí Evropské tradice. Několik nevelkých, ale silně medializovaných excesů přitom za hromadné žaloby považovat nemůžeme. Pokud by se nadnárodní softwarové společnosti, z části Americké, přeci jen pokusily o něco takového, je pravděpodobné, že by narazily na odpor Evropské veřejnosti a jí zastupujících institucí.

V tomto případě by ovšem nešlo o softwarové patenty, ale o etiku, kterou si má Evropa tendenci chránit. Těžko proto předpokládat monstrprocesy, roky se vlekoucí spory vedené prakticky vzato o nesmysly, jako „vykrádání“ zdrojových kódů SCO IBM nebo vývojáři tvořícími Linux. V nich ovšem jádro problematiky softwarových patentů nespočívá.

Jedna ruka neví co dělá…

Evropské instituce pokutují Microsoft za monopolní chování a nutí jej plnit, jak se později ukazuje, nesmyslné podmínky. Evropské vlády z podobných příčin více méně skrytě koketují s otevřeným softwarem a snaží se své IT, bez něhož by se nyní již obcházely velmi obtížně, oddělit od oněch několika firem, které je z různých důvodů ovládají.

Skutečnost, že softwarové patenty pozici těchto firem významně posílí a jejich vlastní plány zmaří – což je ostatně pro tyto firmy důležitější než spory s malými výrobci – vládám, které s patentovatelností principů souhlasí zřejmě nedochází. Pokud by ale zjistily, že principy, které běžně používá jejich systém, již vlastní někdo jiný, zřejmě by ale názor rychle změnily. Politické chování zastánců patentů tak vlastně vypadá jako když jedna ruka neví, co dělá druhá. To je ovšem vedlejší.

Uvidíme

Kdyby byly „softwarové patenty“ v EU kodifikovány a uvedeny v život, je pravděpodobné, že situace, která by na trhu informačních systémů a v jejich světě vůbec vznikla, by se od té v USA odlišovala přesně o tolik, o kolik se liší Evropská a Americká tradice. V zásadě se ale dá říct, že by nastala – a věřím tomu, že dříve nebo později nastane – jedna z následujících dvou situací:

  • Patenty nebudou firmám, které si představují jejich vynucování analogické k tomu, jak probíhá v USA, k ničemu. Budou existovat, ale nebudou vadit v tom smyslu, že by například právní ochrana grafického tlačítka s nápisem „OK“ vyřadila všechny programy, které takové tlačítko obsahují. Pokud by se někdo pokusil své právo na OK vymáhat, bude odsouzen jako amorální a donucen vydat je ostatním. To znamená, že pro úředníky budou v platnosti, ale těm, kteří se o ně zasazovali nejvíce, nebudou k ničemu.

  • Opačný extrém a potvrzení slov krajních pesimistů. Několik velkých firem si zaregistruje obecné principy a začne terorizovat jejich uživatele. Několik malých firem si založí živnost na patentování nesmyslných funkčních vzorců a jejich následném „licencování“ ostatním. V důsledku toho trh se softwarem značně prořídne a Evropa, opět věrna své tradici, začne hledat cestu, jak se patentů zbavit, přičemž tato cesta bude výrazně bolestivější než ta, která k nim vedla. Příčina je jednoduchá. Tato cesta ven totiž nebude znamenat jen zrušení patřičné legislativy, nýbrž i retroaktivní znemožnění její platnosti.

Zda nás od oživení „softwarových patentů“ dělí měsíce nebo roky je otázka. Ti, kteří za ně bojují, mají dost prostředků i trpělivosti k tomu, aby nakonec prosadili své přes jakýkoliv odpor. Zda pak bude následovat klid bez žádné významné změny v prostředí pro konkurenci a vlastně samovolné otupení patentů, nebo plameny pekelné v nichž EU začne hledat zadní vrátka, je otázkou. V obou případech ale softwarové patenty Evropě prospějí. Ať už jako v omezené míře užitečný regulativ, nebo jako velice, velice bolestivá zkušenost.


Protože oblast softwarových patentů vyvolává velké emoce, dali jsme prostor k vyjádření dalšímu z našich autorů.

Názor Aničky Bernáthové

Je velmi pravděpodobné, že situace číslo jedna nikdy nenastane tak, jak autor očekává. Pokud si velké firmy prosadí legislativní úpravy dle svých představ, pak pro ně v principu není o nic těžší si správnou lobby vymoci, aby padala i rozhodnutí podle jejich přání.

Nevěřím, že si někdo u soudu obhájí patent na tlačítko OK, ale bohužel existují i patenty na mnoho stejně běžných, leč neodborníky ne tak do očí bijících trivialit. A aby se firmy bály toho, že budou považovány za amorální? To se mi nechce věřit, proč by to dělaly. Vezměme si jako otřepaný příklad firmu Microsoft. Snad v každé internetové diskusi se najde někdo, kdo na ni nadává, ale jejím produktům se na trhu daří stále lépe.

Situace číslo dvě vypadá dost hrozivě, bohužel ale předpokládám, že po schválení patentů nastane mnohem spíš. Evropa díky tomu naprosto ztratí krok se zbytkem světa, bude jen utrácet hromady peněz za licence k patentům, které americké firmy vyvinuly v Číně. Mezitím pravděpodobně Amerika se softwarovými patenty skoncuje (historicky měla tato země vždy lepší pud sebezáchovy a již dnes se tam takové nálady objevují poměrně zřetelně) a v Číně nikdy nebudou zavedeny.

Zkrátka, tento článek poměrně přesně popisuje důvody, proč směrnici v současném znění neschválit. V závěru konstatuje, že schválení je nevyhnutelné a dělí nás od něj jen blíže neurčený časový úsek. I kdyby to byla pravda, ten časový úsek je dost podstatný.

Myslím si, že ani Amerika nezůstane se softwarovými patenty navěky a co platí dnes, nemusí nutně platit za deset let. Je možné, že se nepodaří schválit patentovou směrnici v nějakém rozumném znění. Dokud se ale najde dost odpůrců patentů, schopných přesvědčit některou národní vládu, máme velkou šanci před patenty ještě dlouho úspěšně uhýbat.

Diskuze (49) Další článek: Oživeno: Ztratily se vám v ICQ všechny kontakty? Nejste sami!

Témata článku: Microsoft, Linux, Patenty, Jednoduchý vzorec, Americký inženýr, Současné znění, Podobná bitva, Názor, Funkční koncept, Podobná hladina, Velká kostička, Podobná cesta, Právní ochrana, Americká tradice, Velká část, Patentovaný koncept, Velký spor, Malá část, Kostička, Lobby, Patent, Právní bitva, Ramen, Značný způsob


Určitě si přečtěte

Vyrobíme si falešný Mac mini za tisícovku. Stačí Raspberry Pi a 3D tiskárna

Vyrobíme si falešný Mac mini za tisícovku. Stačí Raspberry Pi a 3D tiskárna

** Vyzkoušíme Raspberry Pi 4 s iRaspbianem ** Operační systém vypadá skoro jako macOS ** Vše strčíme do vlastní stylové krabice

Jakub Čížek | 30

Šest nejlepších služeb a aplikací pro automatizaci online světa a chytré domácnosti

Šest nejlepších služeb a aplikací pro automatizaci online světa a chytré domácnosti

** Nastavte si automatiku na každodenní rutinní záležitosti ** Propojte online služby a chytrou domácnost ** Vybrali jsme šest nejlepších služeb pro automatizaci

Karel Kilián | 15

Ubuntu 20.04: Zase vás chce přesvědčit, že je lepší než Windows

Ubuntu 20.04: Zase vás chce přesvědčit, že je lepší než Windows

** Britský Canonical před pár dny vydal novou verzi svého Ubuntu ** 20.04 LTS zapracovalo na grafickém desktopu, rychlosti i bezpečnosti ** V nitru tepe Linux 5.4 a volitelně i nový souborový systém

Jakub Čížek | 122

12 netradičních map České republiky, které jste ještě nikdy neviděli

12 netradičních map České republiky, které jste ještě nikdy neviděli

** Tušíte, kolik je u nás hřbitovů a jak jsou velké? ** Dokážete si představit mapu českých řek a potoků? ** Udělali jsme to všechno za vás nad daty ČÚZK

Jakub Čížek | 10


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest SSD s kapacitou 1 TB

Srovnávací test robotických vysavačů

Vybíráme nejlepší telefony na trhu

Jak zlepšit zvuk televize