Byznys | Roboti | Průmysl 4.0

Navštívili jsme laboratoř, kde se zrodila robotická Výrobní buňka 4.0. Možná vás jednou nahradí

  • Přichází éra průmyslu 4.0, tedy robotizace a internetizace výroby
  • Kuřimská laboratoř Intemac sestavila Výrobní buňku 4.0
  • Je to prototyp, který ukazuje, jak bude vypadat fabrika zítřka

Pokud jste běžný domácí kutil, anebo třeba student některé z technických škol, který má zrovna cestu přes Brno, můžete se stavit ve zdejším FabLabu a zaúkolovat jednu z mnoha 3D tiskáren, laserovou řezačku, CNC frézku a další stroje, které mají za úkol usnadnit prototypování všeho druhu širokým masám. A kdo ví, třeba se tu časem opravdu zrodí nějaký zajímavý startup.

Jihomoravské inovační centrum (JIC), které FabLab provozuje, má však ještě jednu laboratoř. Jmenuje se Intemac, sídlí v nedaleké Kuřimi a pod vedením Radomíra Zbožínka se inspiruje ve věhlasné síti německých výzkumných institutů Fraunhofer, které daly světu třeba MP3. Intemac chce dát světu Výrobní buňku 4.0.

Výrobní buňka 4.0 je prototyp fabriky příštích desetiletí

Laboratoř, která se nachází ve zdejší průmyslové zóně, se totiž orientuje na vývoj nových technologií ve strojní výrobě, které se dnes točí okolo buzzwordu průmysl 4.0. Slyšel o něm snad už každý, ve vší stručnosti se tedy jedná o zefektivňování výroby zaváděním IT technologií, automatizace a robotizace.

Výrobní buňka 4.0 je pak prototypem této vize, ačkoliv dodavatelé jednotlivých součástí, třeba Radomír Zbožínek ze zlínského TAJMAC-ZPS, věří, že se nejedná o žádnou „akademickou exhibici“ a podobné buňky časem skutečně obsadí nejen české továrny.

Oč se tedy jedná? Taková průmyslová buňka je koncepce výrobní jednotky, která se skládá z propojených strojů, které mohou dohromady a plně automaticky vykonávat nejrůznější úkoly, aniž by okolo nich musely pobíhat houfy pracovníků.

Robotická fabrika v praxi

Kuřimský prototyp, jehož hodnota se díky zapojeným strojům pohybuje okolo sedmi milionů korun, se skládá z obráběcí mašiny MCFV 1680 (TAJMAC-ZPS), přesné měřící stanice Equator (Renishaw), robotické ruky (COMAU), systému sledování pohybu osob na pracovišti od Sewio Networks a to celé integruje platforma od B + R automatizace.

Laicky řečeno, do ruky vezmete třeba chytrý mobil s aplikací a pošlete do buňky zadání, co má vyrobit. Obráběcí stroj poté zpracuje třeba z kusu surové slitiny nějaký předmět, robotická ruka si jej vyzvedne a přepraví do měřící stanice, která ověří, že sedí všechny míry podle zadání v CADu. A pokud ne, vrátí jej zpět do obráběcí mašiny a ta chyby opraví, anebo vyrobí zcela nový kus. To vše automaticky bez nutnosti dalších pracovníků.

Stroje různých výrobců se spolu díky otevřené platformě naučí komunikovat

Kouzlo přitom nespočívá v samotné robotizaci, ale právě v oné integrační platformě, která všechny stroje různých značek propojuje dohromady a vytváří z nich onu Výrobní buňku 4.0. To je naprosto klíčové pro stávající výrobce, kteří by nemuseli nakupovat kompletní výbavu svých podniků, ale pouze by propojili stroje pomocí otevřených protokolů. Ostatně slovy čísel, zatímco pořizovací hodnota celého prototypu Výrobní buňky 4.0 se pohybuje okolo oněch zmíněných sedmi milionů korun, náklady na integrační platformu jsou podle šéfa Intemacu spíše v řádu stovek tisíc korun.

Majitel továrny jednou spustí výrobu ve fabrice odkudsi ze slunné pláže

Buňka takového provedení z kuřimské laboratoře je první svého druhu v Česku a pouze ukazuje možnou cestu. Nad jejími základy by tedy koncoví výrobci mohli postavit mnohem rozsáhlejší integrované struktury, a kdo ví, jednou bude podobným způsobem možná automatizovaný celý proces ve velké fabrice, který se obejde bez lidského faktoru obsluhy strojů a s trochou nadsázky spustí v pondělí ráno fabriku její provozní ředitel v pruhovaných plavkách odkudsi zpoza stínu slunečníku na daleké písečné pláži. Bude mu k tomu stačit mobil a internetové připojení.

Prototyp Výrobní buňky 4.0 vznikal v Intemacu posledního půl roku, přičemž jednotlivé stroje zapůjčili zdarma zapojení partneři. Jistě, robotizace a automatizace není žádnou novinkou, zpravidla se však jedná o uzavřené systémy komunikující na proprietárních protokolech. Toto hodlá kuřimská buňka definitivně rozbít tak, aby její teoretické filozofie i praktická technologie mohla za relativně malý peníz ovládat stroje i ve výrobě malých podniků, které nemají miliardový kapitál na rozsáhlou next-gen modernizaci.

Diskuze (10) Další článek: Datové jaro skončilo. Změny k lepšímu už nečekejte

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,