Díky za další hezký článek. Člověka to potěší, číst si o neštěstí. 🙂 Ale na to, že je o Sinclairu, tak je v něm pár Atari bludů.Znak # byl hojně používán v IO operacích, třeba pro psaní v gr. módech. Né, že na Atari není (shift 3). A česká 140 stranková příručka je překlad anglické, nic extrovního v ní není. Hezký den těm, co si to zaslouží.
Díky za komentář.Co se znaku # týče, tak máte pravdu...jak já k tomu došel? No, zkoušel jsem programovat v C a zde se místo # používalo právě * a rychlým pohledem na klávesnici jsem tam ten znak nějak nenašel... Proč se v tom C tento znak používá, to teda nevím... Chybička, omlouvám se.Anglickou příručku z té doby jsem neviděl (respektive viděl jsem stručných pár stránek k Atari 65XE poslanému z USA, a tam nic nebylo), ale toto, co jsem psal, jsem četl ve zpravodaji z jednoho Atariklubu někdy 1987, že si uživatelé počítačů Atari stěžují na dodávanou příručku a Tuzex připravuje kvalitnější návod atd. Ať už je to jak chce, je třeba uznat, že Sinclair měl i tak příručku mnohem hezčí a demonstrační programy jsou fakt dost komplexní, u Atari mi to připadalo jako "dáme na hromadu to, co Franta sepsal za víkend"🙂
Ja myslim, ze si to Pavel trosku spletl. Na 8bit Atari chybi znaky { a } a s tim se v C dost blbe pise. V Deep Blue C to bylo nahrazeno digramy $( a $)
Jo, Honzo, díky, to bude ono. Pamatuji si, že jsem na ten ukázkovej kód nechápavě hleděl a dlouho nevěděl, která bije🙂Chybějící # by v céčku zas tolik nevadilo.
V době mého mládí to byla opravdu bomba. Já ale stejně nedám dopustit na mého drobečka Sord-M5.
Hlásí se kancelář pro uvádění některých věcí na pravou míru:Ačkoliv opravdu miluju tyhle romantické úvody ve smyslu "Jak jsme vůbec mohli 2000 let vařit vejce natvrdo bez webových stopek psaných v JavaScriptu?", myslím si, že ani v roce 1982 nevyžadovalo připojení monitoru jaderného fyzika. ZX Spectrum má kompozitní videosignál na systémové sběrnici, je to uvedeno přímo v přibaleném manuálu, viz http://jpeg.cz/obrazek/7tC... (díky F6 za obrázek), kdo chtěl a měl kam, tak připojení zvládl a pájet u toho přímo do počítače ani nemusel.K ceně Spectra: Průměrná mzda (jen rychle vygooglená) byla v UK v roce 1982 téměř 10 tisíc GBP za rok. Při ceně 175GBP bylo 48k Spectrum ekvivalentem zhruba osmi dnů práce. Holt ale nemělo tak velký mezerník jako Atari 800 nebo Atari 1200XL, které stály v USA od 450USD výše, "levné" 800XL přišlo za 300USD v době, když ZX Spectrum bylo kolem 100GBP (kurz 1:1.4) 🙂Už se těsím na článek o QL...
Názor byl 1× upraven, naposled 31. 3. 2014 10:57
Spíš byl tehdy v ČR asi problém sehnat nějaký ten tuzemský monitor s kompozitním vstupem. Tehdejší televizory vyráběné v ČR takový vstup neměly a u těch zahraničních ze zemí RVHP to bylo asi podobné, kromě toho nebylo zcela snadné ani sehnat a koupit aspoň barevný TV přijímač. Ačkoliv v Tuzexu nebo přes individuální dovoz ze Západu by se možná nějaká ta TV s kompozitním vstupem dala sehnat (možná s připojením přes SCART konektor)?Tenkrát jsme měli se spolužákem připravenou externí klávesnici (upravenou ze starého děrovače štítků) a joystick, jen ten konektor na sběrnici jsme nesehnali. Připájet to přímo na kontakty trčící z desky jsme si tenkrát opravdu netroufli. Na to bylo ZX Spectrum pro nás příliš drahé.
Tak veru, kde sme mali taký monitor zohnať/zaplatiť...Mimochodom, profíci, na akú šírku ste dokázali na 48K Spectre meniť farby pre každý riadok? Ja v "Out of Time" asi 24 (?) znakov, ale nebol som extra trieda ako napr. Busy. Len mi nehovorte, že na celú šírku! Vďaka Prométheovi som videl, že najrýchlejší zápis do pamäte je PUSH, takže pekne jeden za druhým pre atribúty, žiadne cykly či premenné, keďže dúha sa hýbala tak keď bol čas tak sa prepísali priamo tie PUSH inštrukcie pre nasledujúce zobrazenie... páči sa mi, keď sa program sám modifikuje. 😉Update: Mimochodom, keď som o pár rokov neskôr skúšal natvrdo pripojiť Atari ST priamo na RGB + synky sovietskej telky (našiel som v schéme), tak som odpísal integráč v telke a žiaľ aj niečo v ST, s ktorým som potom išiel na opravu vlakom do Prahy... ach jaj.
Názor byl 1× upraven, naposled 31. 3. 2014 14:10
S těmi barevnými TV přijímači, pokud je někdo měl, byl ještě jeden zásadní problém. V převážné většině podporovali pouze normu SECAM, zatím co videosignál ze Spectra, Atari,... byl v normě PAL. Tak, i když byla barevná televize, obraz byl stejně pouze černo-bílý. (Dnes by se řeklo ve stupních šedi)
No nevím jak vy, ale já mzdu v GBP nepobíral. Tady jsem měl kolem tří tisíc měsíčně a ZX Spectrum jsem koupil za šest, takový jsem do toho byl blázen 😀
Nepopírám že socialistické hospodářství zhodnocovalo práci jinak, než to kapitalistické v Británii. Ale nějak jsem si nikde v článku nevšiml, že by řešil vysloveně specifika pro naše reálie a když je někde řečeno "uživatelé spectra", tak ti českoslovenští tvořili v době vydání počítače celkem zanedbatelnou menšinu. U nás rozhodně byla dvouměsíční výplata za takový počítač solidní pálka...PS: já tou dobou ještě ani netahal kačera na provázku.
Díky za uvedení věcí na pravou míru!😀 Řekl bych, že u QL se strháš😁)Jinak, máš pravdu, měl jsem v té pasáži zmínit, že jde o naše lokální specifikum - opravdu netuším, jaká tehdy byla situace v GB, ale u nás to bylo tak, jak jsem zmínil a jak přidali komentující. Televize s Composite Video byla tehdy rarita (dále problém PAL/SECAM a přidával se i problém s nekompatibilním zvukovým formátem, takže se běžně do západních televizí přidával na koleně dělaný modul). Počítače u nás dost drahé, takže ač jsem pár spectristů znal, nevím o nikom, kdo by měl počítač připojený přes CV. A to se netýká jen spectristů, stejně na tom byli i ataristé, přičemž my jsme to měli jednodušší, protože ten náš pětikolík byl běžně k dostání, zatímco sehnat konektor na sběrnici Spectra bylo v té době asi beznadějné...Jinak jsem v článku dostatečně nezdůraznil, že Spectrum mělo výrazně lepší návod, než třeba Atari, kde to ale náš Tuzex celkem zachránil a přidal českou verzi, která nebyla jen pouhý překlad, ale byla značně rozšířená o ukázky programování apod. Ti, co si Atari dovezli, dostali jen (jak psala dobová literatura) "nic v deseti jazycích"🙂
Je skvelé chápať článok, ktorý vychádza na českom serveri v britskom kontexte. Globalizácia? 😝
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.