Návrat k legendám: software a programování na Sinclair QL

Jaký software lze rozjet na počítači, který měl premiéru v roce 1984? Podívejte se, čím mohl Sinclair QL oslnit, jaké pro něj jsou programy, hry a jak se na něm programuje.

Zkoumání softwaru pro QL je komplikováno faktem, že pro tento počítač se jen obtížně nějaký software získává. Zatímco pro jiné už překonané platformy existují stránky, nabízející tisíce bývalých komerčních programů ke stažení, jelikož jejich dnešní hodnota je nulová (pokud samozřejmě nepočítáme originální média), tak QL platforma je ovládána „mafií“, která si toto velice hlídá, a pokud byste si nějakou takovou stránku zřídili, byla by snad ochotna pohnat na vás zákon. Proto i náš asi největší odborník na tuto platformu, Dex si sice dle svých vlastních slov zakoupil software za nějakých dvacet tisíc, nicméně žádnou takovou stránku raději nezaložil. Freewarové programy lze získat na výše uvedené adrese, komerční si i dnes musíte koupit za nemalý peníz. To samozřejmě mé testování značně poznamenalo.

Snímek obrazovky 2013-11-20 v 10.15.07.png
Textové možnosti procesoru Quill

Nyní se podívejme na několik ukázkových příkladů softwaru, používaného na QL. Tím prvním ke zkoumání je kancelářský balík, který získal každý vlastník QL v ceně počítače. Jednalo se o textový procesor, tabulkový procesor, databázi a program na tvorbu grafů z dat. Programy vyvinula později slavná firma Psion a jednalo se o tehdejší nadprůměr. Užitná hodnota počítače tím hodně stoupla, protože všude jinde jste za podobný software museli utratit nemalý peníz. Potíž bohužel byla v nedostatečné paměti, protože programy měly tendenci si veškerou uzurpovat pro sebe, takže na nějaký multitasking jste mohli zapomenout. Toto se podařilo opravit až později optimalizací kompilátoru pro MC68000.

Snímek obrazovky 2013-10-13 v 15.09.35.png
Tabulkový procesor Abacus

Programy se ovládají všechny velice podobně. Nahoře je k dispozici textové menu, které uživateli napovídá, čeho dosáhne stiskem té které funkční klávesy. Programy nabízejí i nápovědu po stisku F1 a jejich jednotné ovládání je na svou dobu velmi moderní. Jednoznačnou nevýhodou je ale jejich náročnost na hardware – na holém nerozšířeném QL se s nimi muselo s ohledem na malou paměť pracovat dost špatně, kromě toho, vykreslování uživatelského rozhraní se provádí dosti pomalu a dnes působí značně anachronicky.

 Snímek obrazovky 2013-10-13 v 15.01.25.png
Databáze Archive

Těžko dnes posuzovat schopnosti těchto programů ve srovnání s tehdejší konkurencí. Po hrubém vyzkoušení bych soudil, že programy nabízely přibližně to samé. A tak například v textovém editoru Quill můžete psát (což se dá očekávat), lze si volit několik základních nastavení písma (podtržené, tučné, horní či dolní index, ale už ne kurzívu), ovšem nečekejte možnost volby různých fontů a řezů – to ve velmi omezené míře nabízely ovladače jednotlivých tiskáren, respektive, nabízely možnost používání těch typů písma, které daná tiskárna znala. Je třeba zdůraznit, že grafický tisk se tehdy na jehličkových tiskárnách (jediných dostupných běžným uživatelům) pro svou pomalost prakticky nevyužíval, tisk probíhal ve znakovém módu a záviselo tedy na schopnostech tiskárny a toho kterého textového editoru do ní nahrát vlastní znaky.

Snímek obrazovky 2013-11-19 v 21.35.15.png
Ukázka programu, vytvářeného vlastníkem mého QL - respektive, vlastníkem disket, které já dostal s mým QL...

Podobným způsobem – tedy volbou v nějakém menu s pomocí funkčních kláves či klávesových kombinací – se ovládala i řada dalších programů. Většina z nich měla navíc i nějaké to úvodní menu, kde umožňovala navolení nějaké úvodní funkce. Postupně se ale programátoři začali učit využívat okenní funkce a především okenní prostředí, které se postupně stále vyvíjelo a vylepšovalo. A tak, i když nenabízelo takový komfort, jako konkurenční operační systémy, přeci jen začaly programy pro QL mít jistý modernější kabát a snazší ovládání.

Snímek obrazovky 2013-10-12 v 20.31.51.png
Q-Design

To je vidět na programu Q-Design, který nabízel v podstatě moderní způsob operace s menu a tlačítky, i když se samozřejmě musíme smířit s dost jednoduchým zjevem, což ovšem tehdejší uživatelé tak přísně nehodnotili. To samé platí i o programech firmy QJump, která stála za vývojem okenního prostředí a vytvářela pro něj i nejrůznější pomocné utilitky, které měly okenní prostředí v základu přibalené (dá se tedy říci, že se neprodávalo okenní prostředí samotné, ale sada utilit).

Snímek obrazovky 2013-10-13 v 15.03.15.png
QRAM

A tak například existoval program QRAM, který kromě ramdisku obsahoval šikovnou utilitku, jakýsi Norton Commander, ovšem jen s jedním panelem (tento balík byl později nahrazen modernějším balíkem Q-PAC2). Je třeba si ale uvědomit, že i takovýto jednopanelový správce souborů je pořád mnohem použitelnější, než příkazová řádka. Soubory je možné mezi jednotkami snadno kopírovat, přesouvat, média formátovat, zkrátka program vám výrazně zjednoduší každodenní práci. I dvoupanelový správce pro QL existuje a to díky programu Q-Trans.

Snímek obrazovky 2013-10-13 v 15.17.38.png
Jeden z demonstračních programů k vývojářskému systému pro okenní prostředí

Okenní prostředí má jednu velmi zvláštní vlastnost, postřehnutelnou na uvedených obrázcích. Okna nemají žádný standardní vzhled, rámeček, záhlaví, nic. Toto původní okenní prostředí ještě neumí okna zcela korektně překreslovat a obnovovat jejich obsah, o to se musí starat program sám. Na obrazovce tedy můžeme vidět obsah oken v pozadí a to i u programů už ukončených (pokud si je samozřejmě nový program nepřekreslil). Výhodou je možnost spuštění na základním QL. Samozřejmě, současný a doposud vyvíjený SMSQ/E už funguje zcela dle obvyklých představ, ovšem, jak už bylo řešeno, tento systém na původním QL nespustíme, proto jej tu nerozvádím.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,