tomgood
tomgood
6. 1. 2014 • 23:16

Skvělé články, skvělá stylistika. Díky.

Bbrt
6. 1. 2014 • 19:22

Pěkný článek. Jo v Basicu šlo programovat i komerční věci. První můj prodaný kousek na evidenci zakazníku a faktur s ukládáním na kazetu. Zákazník mi poslal v případě potřeby vytištěný výpis programu + co potřebuje. Tužkou jsem napsal úpravy a poštou to poslal zpět. To byly časy.
Zajímavé byly i pokusy s dissamblery kdy se rozebýraly hry hledali se registry s životy a nastavovala nesmrtelnost.
Největším kladem programování te doby vidím hlavně v tom, že nás naučilo vyždímat stroj na maximum a hlavně s minimem prostředků.

vransen
6. 1. 2014 • 11:21

Ten kód je z dnešního pohledu tak trochu komický. Porovnává totiž rychlost numerických funkcí pro reálná čísla, která nejsou ani v IEEE formátu. Vůbec bych se nedivil, kdyby výsledky jednotlivých implementací byly rozdílné. Dřív byly ale testy tohoto typu ve značné oblibě, protože matematické koprocesory na daných platformách neexistovaly.
Za povšimnutí stojí, že řádky 140, 150 a 196 by moderní překladač nahradil konstantami, takže jejich výpočetní čas by byl prakticky nulový.
Dnes se pod pojmem rychlost jazyka rozumí spíš práce s unicode řetězci, kolekcemi a pamětí.

itsme
6. 1. 2014 • 10:49

Nevěřím že někdo v době osmibitů skutečně programoval v basicu. Já jsem to na C64 koncem osmdesátých let zkoušel, ale nic se dělat nedalo. Pochybuji že na Atari to bylo jiné.Jediná šance naprogramovat něco byl assembler, resp. strojový kód.

Určitě si přečtěte

Články odjinud