Úžasný článek o úžasném tématu, které je snad stále aktuální. Bohužel jsem zažil až nástup Pentií takže mám počátky domácího computeringu spíše z druhé ruky, doslova, vlastním totiž Amigu 1000, 2000 a 4000, Sharp X68000 a cosi, slepené z pozůstatků ZX Spectrum, Atari ST a Amigy 500, úžasné stroje s podobným feelingem jako klasické autoveterány, můj, byť čtyři roky starý, notebook vedle nich vypadá sice jako stroj z jiné galaxie ale neumí kouzla jako požádat o disketu Kikstartu a blikáním obrazovky signalizovat proběh bootování, musí mít třítlačítkovou myš a rozhodně si na jeho klávesnici nezahrajete jako na elektronické klávesy. Asi jsem trochu masochista ale používám hlavně Amigu 4000 i na docela běžné operace, například jakýmsi klonem VisiCalcu nahrazuji Excel, píšu dokumenty ve formátech, kterým rozumí jenom OpenOffice a hraju si se softwarem na úpravu zvuku, je to zvláštní návrat do minulosti a místy opravdu zábavný (hlavně zapojování periferií přes patici procesoru), pořád mě překvapuje, jak daleko byla Amiga nebo Sharp na konci osmdesátých let napřed před ostatními, AmigaOS je stále systém s nejlepším multitaskingem na světě, přestože se už prakticky vytratil, má stále výborné klasické hry a i svou (vysokou) cenu, kupoval jsem za cenu šrotu a nyní mi každou chvíli někdo nabízí odkup klidně za pěticifernou částku ale já nemám zájem se svých ručně vyladěných, opravených a opečovávaných miláčků zbavit. Řekněte, který jiný počítač než Amiga 1000 má na bedně otisk psí tlapky a podpisy autorů? A ještě jedna věc se mi líbí, zatímco dnešní Macaři, Windowsáci a Linuxáci se mezi sebou stále do krve hádají, který systém je lepší, u Commodore-Amiga, Apple Lisa, BBC Micro, Acorn Workstation, ZX Spectrum, IBM PC nebo Atari ST už podobné spory dávno vzal čas.