Mezi historickými počítači není až tak známý, přitom je to ale významný počítač, ve kterém tepe prapůvodce čipů dnešních mobilů. Jak s odstupem času zapůsobí Acorn Archimedes A3020?
Hodnocení vzhledu prvků GUI nedopadá pro Risc OS 3 zrovna ideálně. Přeci jen, počátkem devadesátých let už byly na světě operační systémy, které laťku grafického zpracování posunuly výrazně výše a trendem se staly „3D prostorové“ ovládací prvky. Je třeba si v tomto kontextu uvědomit, že šlo o něco zcela jiného, než jak to chápeme dnes, tlačítka, ikonky atd. byly prostě nakreslené s jakoby postranními hranami a při stisku bylo zobrazení změněno do druhého vizuálně odlišného stavu. Takto vypadal AmigaOS 2 i 3, Next OS, do jisté míry i Windows 3.1 a System 7 na Macintoshi. Risc OS se prostorových efektů dočkal až ve verzi 3.5 z roku 1994, ovšem ta už je mimo rozsah našeho povídání, jelikož tu na klasickém Archimedovi nespustíte.
RiscOS 3.1
Risc OS třetí verze stále připomíná grafické systémy osmdesátých let. Sice zde najdeme grafické ovládací prvky důvěrně známé, jako tlačítka, okénka, ikonky, dokonce i na spodku obrazovky Dock, nicméně vše je ploché a úroveň grafického zpracování není zrovna oslňující. Systém ještě ke všemu trošku „mate tělem“, protože se ovládá jinak, než jak jsme dnes zvyklí. Stačí spustit pár aplikací a každý ten rozdíl hned vidí. Na spodním docku mu totiž po klikání levým tlačítkem přibývají ikonky, ale jinak se nic neobjevuje (to platí jen u některých aplikací, jiné se spustí „normálně“).
Kontextové menu, vyvolané prostředním tlačítkem. Jiné RiscOS nezná
K práci s Archimedem nutně potřebujete třítlačítkovou myš, což v té době byla opravdová zvláštnost, převzatá z pracovních unixových stanic. Apple si vystačil s jedním tlačítkem, Amiga či Atari ST se dvěma a i když třítlačítkové myši byly na PC k dispozici, bylo počátkem devadesátých let to třetí tlačítko dost k ničemu, jelikož v této době ještě nepřišla éra utilit, s nimiž jste si mohli na jakoukoliv klávesu či tlačítko namapovat jakoukoliv funkci. Pokud ono třetí tlačítko nepodporoval příslušný program, měli jste je na ozdobu.
U Acornu ale rozhodli jinak. Třetí tlačítko zde má velice výsadní funkci (jako na Unixových stanicích z této doby), která dost komplikuje hrátky s dnešními emulátory. S jeho pomocí totiž vyvoláte kontextové menu k danému oknu či ovládacímu prvku. Na Risc OS totiž okna žádné okenní menu nemají, neexistuje ani systémové menu jako na Amize, Atari ST či Applu. Vše se ovládá kontextovým menu a právě k němu potřebujete to třetí tlačítko, Pokud takovou myš nemáte, no tak si zkuste pohrát třeba s Atari, Amigou, nebo čímkoliv jiným, jelikož s Archimedem nic nepořídíte.
Nápověda zabudovaná do OS
Pravé tlačítko má paradoxně daleko menší význam, než by z jeho celkem zásadního umístění člověk čekal. Můžete s ním rychleji spustit program z docku, případně vybrat více ikon pro manipulaci s nimi, v podstatě takové doplňkové funkce. Je to pro nás dnes poněkud nepohodlné, ale člověk si zvykne.
Jak jsem psal, poklikání na ikonu programu tento sice otevře, ovšem pouze na pozadí. Abyste jej vyvolali na popředí, je třeba tuto volbu zvolit z kontextového menu, případně na něj kliknout tlačítkem pravým. Prostředním tlačítkem se ovládají i jakékoliv další funkce programů, protože okna jsou zobrazována bez pruhu menu a ten není zobrazen ani na horním okraji obrazovky. Výhodou (pyšně zmiňovanou v dobové literatuře) je možnost plně využít plochu obrazovky. My dnes v době velkoformátových monitorů toto nechápeme, ale v době, kdy i rozlišení 640x480 bylo pro některé platformy nedostupné, se opravdu hodilo ušetřit i třeba jen pár bodů na obrazovce.
Toolbar na RiscOS
U některých profesionálněji laděných programů se ale samozřejmě setkáme s panelem přepínačů (toolbarem), což se v první půli devadesátých let stalo u náročnějších programů pravidlem. Máte proto možnost velmi rychle volit některé často používané funkce a menu až tak moc nepotřebujete, i když je samozřejmě stále k dispozici. Pokud člověk vyzkouší nějaký z textových editorů, které pro Archimedes existují, jistě si připomene tehdejší Word či třeba AmiPro, které se ovládaly velmi podobně. Ostatně, dnešní Ribbon je pouze lépe vypadající toolbar s rozšířenou funkcionalitou.
Dekomprimace a ještě v PC emulátoru - teď je Archimedes k nepoužití...
RiscOS je sice multitaskingový systém, nicméně je třeba říci, že jde pouze o kooperativní multitasking (ve stylu tehdejších Windows 3.1), takže není až zas takový problém jej dostat do úzkých, kdy se nějaké reakce nedočkáte. Stačí například pracovat s disketovou jednotkou, nebo dekomprimovat nějaký rozsáhlejší soubor, a počítač se plně věnuje této činnosti a vše ostatní je velmi zpomalené, případně úplně pozastavené. Dnes na něco takového nejsme tak úplně zvyklí, ovšem tehdy se jednalo o v podstatě obvyklé chování a všichni, snad s výjimkou amigistů a nadšenců pro Unix, je brali jako normu.
