MartinV
10. 12. 2013 • 7:59

Díky autorovi za krásný článek - hezký pohled na školní léta, kdy se nevedly anonymní internetové boje, který OS je lepší, ale pravé osobní boje ve třídě, čí že to ZX, C64 či atárko je v tom či onom výkonnější 🙂 Díky a hezký den.

pannicca
9. 12. 2013 • 17:04

jooo, ty kouzelne casy s commodore 64,...no vlastne pro mne se psal rok 2000-2002 kdyz jsem poprve dostal jej, a zacal zjistovat co vsechno to dokaze, jako kopirovat programy/hry z diskety do pameti a pak si namagnetizovat svou vlastni sbirku na diskete.
ta super hudba pripominajici new age ci electro let osmdesatych, napr. policajt z bewrly hills,. nejaka hra kde byly egyptske pyramidy s efektem 3d a first person jako to bylo ve wolfenstein3d ci doom.
eroticke obrazky sestavujici se s tecek, a samozrejme pokusy o vlastni programovani v basicu, jako napr. vyroba vlastiho launch menu, misto toho aby psat load * a zjistovat co je na diskete.
bohuzel chtel jsem to napojit na svetlohudbu a nejaky cip se splalil.vim ze budete mi davat minusy za muj prasopis, a proto reakce vetsinou nectu, ale nevite ci existuje disketova mechanika jako pro commodore i pro pc? commodore ted se da sehnat jen tezko a stoji nekolik tisic, a pocitacu s kterych by slo udelat nostalgicky pc, je spousta, a zustalo mi spousta disket s mnoho hrama a programama.

Tomáš Sláma (ALTR_)
Tomáš Sláma (ALTR_)
9. 12. 2013 • 14:49

taky sem kopiroval bit po bitu 🙂 kazety 🙂
dvojče z burzy, klik ještě sem nastavil aby se kazety točily rychleji a to byla panečku jízda 🙂

dušan  rajninec (alter012)
9. 12. 2013 • 11:20

A to autor ešte zabudol na to , že prvé Atari na našom trhu v Tuzexe boli nie s disketovou jednotkou , ale s magnetofonovou páskou . A keď som niečo sťahoval tak pekne pískal.

Jozef Kostelansky
Jozef Kostelansky
9. 12. 2013 • 10:39

Na tomto článku vidieť, ako neuveriteľne rýchlo sa vyvíja výpočtová technika.
V roku 1991 som bol "kráľom", pretože som mal v kancelárii toto PC:
- 16 MHz (v režime Turbo 😁 )
- 80 MB HDD - dokázal som však na ňom robiť výplaty pre 4.000 nezamestnaných a ešte si ich aj zálohovať. DBF súbor mal nejaké 4 MB, program vo Fox-ke necelý 1 MB
- RAM 512 kB
- FDD 3,5 (Floppy disc - disketová mechanika)
- 13-palcový farebný monitor 640x480 s dodatočným UV filtrom 😁Kolega bol ale ešte väčší borec - ten mal aj modem...

Jakub Lulek (kubik393)
9. 12. 2013 • 2:41

Musím jenom poznamenat, že srovnání s Amigou je zavádějící, model 1000 z roku 1985 (takový vlastním) je 16-bitový, s procesorem zvládajícím i 32 bitů, i Amiga 500 je rozhodně modernějším zařízením než zmiňované Atari, přestože měla sloužit jako "levný" (entry) model značky Amiga. Ohledně designu je složité polemizovat, Commodore se narodil ošklivý a v tom je jeho kouzlo, Sinclairy taktéž ovšem pro mne je vrcholem designu (vedle Amigy 1000 s její podpisy tvůrců a otisky psích tlapek zdobeným tělem) Acorn Archimedes, stroj z jiné galaxie, ohromně výkonný a neskutečně vizionářský díky 32-bitové architektuře ARM. Jinak mne pobavilo hlavně povídání o ovládání DOSu, to je také věc, v níž byla Amiga a Acorn trochu někde jinde když nabídli (jednoduché) grafické prostředí místo textového (Amiga OS a Artur 1), s disketami 5 a 1/4 palce jsem si také zažil svoje, naštěstí Amiga používá standartně 3 a 1/2 palcové, s redukcí dokonce zvládne i 3 palcové Amstrad. Přiznávám, s Atari jsem jako zarytý fanoušek Amigy, Acornu a Sharpu X68000 přišel do styku jen párkrát ale rozhodně šlo o zajímavou skutečnost, jejich obchodní úspěchy byly značné a moje milované značky mu nedokázaly konkurovat, přestože vyráběly vyspělejší produkty. A navíc, Commodore-Amiga a Atari přece spojovala stejná osobnost zakladatele, Jacka Tramiela.

Petr Galansky
Petr Galansky
9. 12. 2013 • 2:13

Autor článku byl v šoku z těžké disketové mechaniky. Tak nevím co by se stalo s autorem kdyby zřel kazetovou mechaniku. Termoelektrickou tiskárnu a český textový procesor "čapek". Trvalo více jak 1/2 min. než se program nahrál do paměti. Některé programy trvaly i více jak 5 minut. Hledaní programu obsahovalo převíjení pásku na počáteční pozici a pak nahrávání programu, vše manualně.
Zjistit, co je na nějaké neznámé kazetě, znamenalo sedět více jak 1hod. u počítače a zapisovat si pozice programu do sešitu dle počitadla (mechanické) na mechanice. Na počátku nahrávaní se objevilo jméno programu, Konec nahrávání byl onen spuštěný program, když to dobře dopadlo.
GUI bylo textové a leckdy jen prázdná obrazovka , blikající kurzor. Pokud se nejednalo o grafickou hru. Nápověda byla v tištěné dokumentaci bez ní jste akorát mohli zkoušet klávesové kombinace co která asi dělá.
V porovnání s tím je ovládání např. takového linuxu, BSD přes konzoli procházka rájem.

KiLLa
9. 12. 2013 • 0:51

co se týče pětačtvrtek byly to nej diskety, stačilo ji mít v papíru do kterýho patří a moc nesahat do čtecí zóny.. měl sem ji v pc 486 Cyrix DX2-66 B-] než jsem sehnal Mitsumi quad speed CD drive 😝
třiapůlky odcházely kvůli díky magnetický folii a konstrukci mechanik kdy hlavičky na povrch plácne pružina.. +do některých mechanik stačilo strčit disketu několikrát na to aby už nešla naformátovat, třeba u mě v ntb notestar i386SX/19.. taky některý mechaniky diskety škrábaly bordelem, u pětačtvrtek sem na to nenarazil..

Určitě si přečtěte

Články odjinud