vanamond
5. 3. 2014 • 21:37

Jojo, ZX Spectrum byl komp, který mne naučil počítačům. Měl jsem naštudovanou ROM, dělali jsme do ní spoustu úprav a měl jsem k tomu připojenou celou hardwareovou další krabici s dalším CPU a porty apod. - a ono to tehdy chodilo, tehdy to byly zázraky ( tedy alespoň pro mne ). Jinak se pan Tronner mýlí v tom, že by se CPU Spectra zdržoval o tolik, aby to bylo výrazně znatelné, ULA sice protáhla v případě konfliktu na sběrnici Z80tce horní hranu taktu, ale zpoždění nebyly zajímavé, v podstatě to jelo na plném taktu čipu. Důkazem může být např. můj driver pro sériovou tepelnou tiskárnu od Robotronu, kde jsem měl programovou smyčku, co vytvářela sériové znaky spočítanou přesně na čas dle trvání jednotlivých instrukcí a reálné hodnoty plně odpovídaly, chyby se nikdy nekonaly. Mimochodem ten joystick k Spectru se jmenoval Kempston ( s p ) podle firmy, co to první dělala.
( k ostatním - no dodnes mám pocit, že hratelnost her typu Knight Lore - a i českých od Fuky (Fuxoft ) byla na vyšší úrovni, než je hratelnost aktuálních titulů. Jo, i s Městem robotů jsem se vyblbnul a to ho dali v televizi přes zvuk, hi ).
Zajímavé bylo - mimochodem - jak Spectrum dokázalo dotlačit lidi k počítačům, protože v té době jsem si v Tanvaldu kupoval bramborák ve stánku a kluk tam měl ceny a pidiúčto na Spectru s malou televizí a jak to jelo - a napsal si to sám. A tohle bylo velmi časté - prostě s Spectrem to bylo jednoduché a funkční a také to lidi využívali. A programů díky tomu bylo nekonečně více, než na cokoli jiné, proto ta obliba.

vzach
5. 3. 2014 • 13:19

K Sinclaru ZX Spectrum jsme kdysi se spolužákem zkusili přidat externí klávesnici a joystick jako téma pro školní kolo soutěže SOČ. Použili jsme vyřazenou klávesnici z tehdejších děrovačů děrných štítků, která vážila asi 8 kg. Z klávesnice jsme odebrali veškeré původní kontakty a polovinu z její kovové konstrukce odřízli. Za pomocí dílů ze stavebnic Merkur jsme vyrobili a připevnili nové kontakty a také nový zadní kryt místo původní odříznuté části klávesnice. Tím se klávesnice zmenšila z hlediska rozměrů na méně než polovinu a její hmotnost klesla na "pouhé" 3 kg. Joystick jsme vyrobili také z různých dílů tehdejších stavebnic. Ovladače pro obě zařízení byly sice naprogramovány, ale problémem byl konektor pro připojení na sběrnici Sinclairu - tenkrát se nám ho v ČSSR nepodařilo sehnat. Zkusili jsme použít podobný konektor, kterým se připojovala jedna tehdejší řádková tiskárna k sálovému minipočítači ADT4340. Ve všech parametrech se ten konektor shodoval, ale jeho štěrbina pro nasunutí na kontakty plošného spoje byla příliš úzká. ZX spektrum měl tu desku s kontakty tlustou tuším 3 mm (nebo 2,5 mm?), ale ten konektor k tiskárně měl štěrbinu o 0,5mm užší. Úprava do funkční podoby se nepodařila, takže jsme to nakonec nevyzkoušeli a mohli o tom pohovořit pouze teoreticky.

Peter Ditrich (-pds-)
Peter Ditrich (-pds-)
5. 3. 2014 • 7:41

Môj prvý počítač bol DIDAKTIK M zo Skalice. Často ma tam naši vozili do servisu :) Hlavne s klávesnicou. Ale bola to paráda. Kde sú tie časy keď som 15 minút loadoval DIZZYho a skončilo to chybou R-TAPE LOADING ERROR :)
Potom skok k AMIGE 1200 + dokúpená TURBO karta . To už bol iný level. Mám ju doma doteraz. Niekedy je budem musieť skúsiť zapnúť :)

ehlo
5. 3. 2014 • 7:05

Výborné čtení, díky! Stejně jako kolega předřečník jsem nejvíc ocenil pasáž o socialistickém kopírování, takto detailní informace jsem dosud nikde neviděl. Jen tak dál!P.S. Sám jsem Spectrum nikdy neměl, a marně si lámu hlavu, jak se jmenoval comp, na který jsme chodili hrát za socíka k sousedce, dost možná to však Spektrum bylo. V každém případě jsem díky němu o pár let později (těsně po revoluci) přišel k Amize 500, a o dalších pár let později se přihlásil na informatiku na matfyzu. To už byla ale půlka devadesátých let, a domácí počítače zpívaly labutí píseň, definitivně vyklízely prostor prokletému PC.

yans
4. 3. 2014 • 23:21

Krasa!! Dik za clanek!

skutecnykosmonaut
4. 3. 2014 • 20:09

Já děkuju za Vaše články. Právě jsem zamáčk slzu, můj zx plus..., kde je mu konec? Ale třeba atari st mám někde doma na půdě dodnes. Mimochodem ten Sinclair executive mi dost silně něco připomíná. A pak že ten kdo kopíroval byl samsung. 😀

Pavel Tronner
4. 3. 2014 • 19:48

Díky všem za komentáře! Jsem opravdu rád, že můj článek vzbudil tolik nostalgických vzlyků. Samozřejmě, že jakožto bývalý (prokletý) atarista nedokážu Spectrum pojmout naprosto dokonale, ale doufám, že i další články o něm vás nezklamou, dával jsem text odborníkům, takže by se tam vyslovené minely neměly objevit.
Díky za zájem a doufám, že bude pokračovat!😁

borekz
4. 3. 2014 • 18:14

Článků o Sinclairovy jsem viděl už dost a nic překvapivého jsem nečekal. Ale o té zlatokopce Angie se dozvídám dnes úplně prvně.

ijs
4. 3. 2014 • 15:33

V r.1985 jsem si přivezl z Mnichova Zx Spectrum 48kB
později jsem si už zde v ČSSR koupil Zx Spectrum+
A v Tuzexu jsem si koupil poslední model, který chybí v přehledu:
Sinclair PC-XT: http://www.youtube.com/watch...
-
Jó to byly časy... když jsem za programování v Pascalu dostal za _1_.!!
-

RamCar
4. 3. 2014 • 15:02

Ja mel jako prvni pocitac druhou verzi Didaktiku Gama - ten sedivej. Oproti modelu Spectra 128k, ktery mel navic 4 banky pameti po 16k strankovane od adresy 49152-65535, mela gama navic jen jednu banku o velikosti 32k strankovanou od 32768-65535. Pamatuju si, ze jedinej program, ktery toto vyuzival byl GAMA COPY, vyhodou bylo, ze se do kopiraku vesla cela hra. Pak ale nekdo vymyslel pridavnej zvukovej modul s AY a na Didaktiku Gama razem vznikly upravene hry, ktere umely hrat hudbu urcenou jen pro Spectrum 128k. Spectrum 48k s timto modulem melo smulu, protoze data pro 3 kanalovy zvuk byla ulozena v rozsirene pameti. Nekoho napadlo, ze strankovani pameti by slo na Didaktiku Gama udelat podobne. Pouzil se figl, kdy se okopiroval obsah pameti 32768-49152 do prvni poloviny druhe banky, takze po prepnuti byl na techto adresach stale stejny kod a obsah banky se zvukem byl potom jiz mozny adresovat stejne jako na 128k modelu v horni casti 32k banky Gamy. Toto reseni fungovalo vetsinou u vsech her, ktere pro zvuk AY pouzili na 128k modelu jednu banku navic. Sam jsem takovych her upravil desitky. Vzdycky jsem mel zachvat radosti, kdyz se prepsalo v programu hry jen par OUTu, okopiroval se jeden blok pameti a uz to na Game hralo jako na Spectru 128k.

svopex
svopex
4. 3. 2014 • 14:28

Směšná 6502, superkvalitni, několikrát rychlejší Z80. 😀

kmarty
kmarty
4. 3. 2014 • 14:17

Bohuzel to nemuzu nikde dohledat, ale mam ten pocit ze ZX Spectrum 128 +2A prislo chvili po +3. Slo tedy o orezanou +3, nikoliv o mezityp.
Na druhou stranu, vzhledem k tomu jak blizko jsou u sebe data vydani techto verzi, je to v podstate jedno.Dal si matne pamatuju, ze ruska ULA pouzivana v Didaktiku M byla drobatko pomalejsi nez original (t.j. nez ta co byla pouzita v Didaktiku Gama) coz se projevovalo napriklad o neco natazenejsim obrazem (na vysku).

Sniper2003
4. 3. 2014 • 12:49

Ja se vždycky Spectristum smal :))) a to samy Ataristum,kdyz jsem videl jak se trapej s R-tape loading error,prekryvajici se barvy,pipani speakeru a naprosto priserna klavesnice na Didaktiku M,navic ze zacatku bez joysticku,rad jsem mazal domu k mojemu C64 :))) Atari XE/XL bylo sice lepsi nez ZX,ale zase mnohem méně her,v zivote jsem u nikoho nevidel disketovku a AAA hry většinou na Atari proste nebyly... :) Takze - C64 rulez! :)))

cz73
cz73
4. 3. 2014 • 11:58

A proč ne atarista. Nevšiml jsem si jediného křivého slova. Jen zmínky o veteránech, pro které válka neskončila posledním výstřelem 😉

poool452
4. 3. 2014 • 11:49

Asi nejdůležitější pro mě tenkrát byly zadrátované příkazy Basicu do klávesnice, kreslil jsem tím po obrazovce, dělal různé výpočty, dokáza jsem u toho strávit hodiny. Dnes ty možnosti vypadají směšně, ale skok z ničeho na Spektrum (eventuálně Didaktik), to byl krok z minulosti do budoucnosti.
Ale nechat psát článek o ZX ataristu, wtf?

Peter Machala (Substance242)
Peter Machala (Substance242)
4. 3. 2014 • 11:48

Jo, to boli časy... "cenné listy" (druh poštovej zásielky) z Prahy od známych (napr. Raxoft, ahój) s novými hrami, zhruba tak každú desiatu si nechať, kopiráky od českého Universum (Pantagruel, Gargantua) alebo slovenského Busy Softu, najlepší assembler Prometheus od Universa (áno najlepší, no dobre aj Pikasm bol fajn), VAT/VAST/DEVAST... hodenie kazety o stenu keď už som bol na nervy z toho kde mám uložené zdroják / grafiku / hudbu a že som si zase niečo prepísal... krása. 😉Alebo spadnutá čelusť keď sa v Sentinel-ovi objavil text hore v borderi... Universum ho potom dokonca dokázal mať aj dolu (!).A ešte som si spomenul na ambiciózny herný projekt "Město robotů", kde práve zo Spectrum verzie uniklo heslo "konvalinka". 🙂Update: Ešte som si spomenul na skvelý slovenský časopis FIFO, vďaka ktorému som si aj trošíčku zarobil predajom svojich programov - nie, reklamácie neprijímam, je to premlčané. 😉Update 2: Dokonca pozerám, že v porovnaní na obrázku "How the ZX Spectrum compares..." Sinclair aj BBC micro podporujú FLASH. 😉 (v skutočnosti blikanie o ktoré sa nestará procesor)

Názor byl 2× upraven, naposled 4. 3. 2014 12:54

Pavero
4. 3. 2014 • 11:46

Pěkný článek. Mým prvním počítečem byl Didaktik M. O distribuci původního SW se starala na Slovensku bratislavská firma Ultrasoft. Pokud máte nějaké originálky od této firmy (popřípadě nějaká čísla časopisu BIT, který rovněž vydávala), rád odkoupím/vyměním. Případně piště na mail - pavero(a)post.cz. Díky.http://zx-spectrum.cz...

remet
4. 3. 2014 • 11:14

Super clanek (az na ty kapitoly).Zvlast chvalim zminku, byt strucnou, o socialistickem kopirovani HW a chipu. To, co ted kazdy zazliva Cine, jsme a nasi sprateleni soudruzi delali jak na bezicim pase taky.

Nyny
Nyny
4. 3. 2014 • 10:48

Tak teď jsem opravdu zatlačil slzu. ZX 81 byl vůbec první počítač, se kterým jsem se setkal, později nám rodinný známí dovezl z NSR Sinclair ZX Spectrum (gumáka), měl 48kb paměti, ale ještě v NSR to ten známí přelepil na krabici na 16kb, aby platil menší clo. Dodnes si pamatuju první hru, kterou jsem na něm hrál "PSSST" a ze které jsem byl úplně hotovej.
Postupně jsem své Spectrum vylepšoval, rozšířil jsem paměť na 80kb, kdy za použití speciálního kopírovacího programu šlo kromě onoho programu ještě načíst do paměti celou hru a nemusela se tak kopírovat po částech. Později jsem měl dokonce 512kb a používal to jako RAM disk. Dokonce jsem měl i vlastní EPROM, která byla upravená o příkazy pro tiskárnu tuším DT100 Polské výroby. Kamarád vlastnil Souřadnicový zapisovač XY4131(plotr), který jsem si půjčil, komplet rozebral, po burzách sháněl součástky a postupně vyrobil jeho kopii, pomocí něj jsem pak tiskl desky tištěných spojů, to byla paráda, když už jsem to nemusel dělat ručně🙂 A jak všichni čučeli, že je to jak z výroby😀 Taky jsem vyráběl rozhraní pro jostycky, Interface II, nebo Kepston.Ježíš to byly časy.

Martin Novotný
4. 3. 2014 • 10:46

Jo ZX81 - můj první počítač (pokud nepočítám programovatelnou kalkulačku Sharp) A pak jsme měl Amstrad 128 s disketou - to jsem byl king 🙂

Dvorak Jiri
4. 3. 2014 • 10:40

Po ZX Spectrum jsem měl jako ze zakladatelů Klubu D40 přes 8000 her. O tom se mohlo Ataristům jen zdát.

solaris104
4. 3. 2014 • 10:22

Článek jsem přečetl jedním dechem. Didaktik Gama byl můj první počítač. A jelikož na retro počítačích ujíždím, dokoupil jsem si celou řadu ZX Specter. Jen doplním, že Didaktik Kompakt Profesional se nevyráběl ve Skalici, ale přestavbu dělal tuším Kompakt servis v Praze. A ještě flame - ZX Spectrum je lepší než Atari 8-bit 🙂.

Jan Matúšek
Jan Matúšek
4. 3. 2014 • 10:00

Nádhera!!!

Určitě si přečtěte

Články odjinud